Psycholožka: V rodinách zůstaly bez pomoci zavřené děti

V prognóze Nadace Sirius a agentury Median se 98 odborníků z oblasti péče o děti shodlo, že největším ohrožením domácností nejsou jen ztráty příjmů a střechy nad hlavou. Stres rodičů, psychické i fyzické vypětí a například také narůstající čas strávený v kyberprostoru, mohou vést i k častějšímu fyzickému násilí. Zkušenosti z terénu naznačují, že se odhady naplňují. „Problémů v rodinách přibývá. S jistotu víme, že narůstá domácí násilí, tedy i násilí na dětech – fyzické, psychické i sexuální,“ uvedla v rozhovoru pro server iROZHLAS psycholožka a ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková, která se na vytvoření prognózy podílela. 

Vztek a zuřivost? Přirozená reakce na současný život, říká psychoterapeut

Psychoterapeut Pavel Špatenka považuje stupňující se naštvanost, frustraci a agresivitu lidí za zcela přirozenou. „Pokud vezmete člověka a zavřete ho do místnosti, z níž se sám nedostane, bude chvíli sedět a koukat. Postupně v něm začne narůstat pocit bezmoci a vztek a nakonec jej uvidíme, jak zuřivě lomcuje klikou, kope do dveří a snaží se dostat ven na svobodu,“ říká Špatenka Seznam Zprávám. 

Pandemie pohnula se školstvím, žáci ale mají deprese. I to je zpráva konference PREF

Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Přehled témat a videí z konference nabízí online deník Aktuálně. 

Jak dopadne pandemie na české rodiny? Hrozbou je ztráta bydlení i domácí násilí

Unikátní prognóza více než stovky odborníků ukazuje, jaké dopady bude mít koronavirová krize na české rodiny s dětmi. Nejohroženější skupinou jsou samoživitelé a rodiny s handicapem, kterým hrozí ztráta zaměstnání či bydlení a finanční potíže. V úplných rodinách roste například riziko domácího násilí nebo závislosti na technice či alkoholu. Informuje online deník Aktuálně. 

Mateřinky zhasínají jako poslední. Zavírá je hygiena, na Ústecku přes polovinu

Mateřské školy jako jediné fungují, přestože koronavirus se šíří i v nich. O jejich zavření v takových případech rozhodují příslušné hygienické stanice. Například na Ústecku je zavřená více než polovina školek. „Z více než sedmdesáti školek v kraji je jich uzavřených přes 40. Skoro 70 procent zbylých mateřských škol má uzavřenou minimálně jednu třídu,“ vypočítává v reportáži iDNES ředitelka ústeckých hygieniků Lenka Šimůnková. Statistiky se ale mění podle aktuální epidemiologické situace. Některé mateřské školy se mohou během pár dní otevřít a naopak. 

V karanténě s trýznitelem. Během pandemie vzrostlo domácí násilí na dětech

Frustrace, nejistota, ztráta zaměstnání nebo eskalace už nalomených vztahů. To je jen několik příkladů příčin, které mohou v rodinách aktuálně uzavřených doma kvůli opatřením proti šíření koronaviru vést až k násilnému chování. Jak ukazují statistiky, během jarního lockdownu se tento negativní důsledek izolace potvrdil. Nyní se organizace pracující s dětmi obávají, že může počet případů opět růst. Reportáž přináší iDNES. 

Alarmující data o zdraví: Pandemie uvrhla až milion Čechů do deprese

Pandemie uvrhla až milion Čechů do deprese. Tvrdí to alespoň společná studie vědců při pražském akademickém institutu CERGE-EI. Alarmující data potvrzuje také obdobné šetření Národního ústavu duševního zdraví: psychické problémy české populace se následkem pandemie ztrojnásobily. Informuje týdeník Respekt.

Julie Hrstková: Pandemie koronaviru nesmí zabít šance dětí na budoucnost, je nutné brát v potaz i psychické zdraví

„Izolace, sociální distanc, ale také extrémní nejistota, jež se týká délky omezení (pár dní bez školy i kamarádů je v pohodě, pár týdnů už je nuda a pár měsíců je k nepřežití), vede podle mnoha nových studií k rozvoji depresí, úzkostí, psychotických poruch i posttraumatické stresové poruchy. Čínské zkušenosti z počátku roku publikované v respektovaném časopise JAMA (časopis Americké lékařské asociace) potvrdily prudký růst sebevražedných tendencí a sebepoškozování mezi mladými lidmi, kteří zažili lockdown,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny. 

Daniel Münich: Zavírat plošně druhý stupeň základních škol?

„Přijde na to, zda se nákaza mezi žáky šíří spíše plošně (po pár nakažených v mnoha školách) nebo ohniskově (hodně žáků v relativně malém počtu škol). Nakolik se nákaza mezi žáky šíří spíše než v důsledku školní docházky v důsledku mimoškolních činností (sportu, kroužků, apod)? Také přijde na to, kolik se ve škole stihne nakazit žáků, než se podaří nákazu identifikovat a nastavit škole karanténu?,“ píše Daniel Münich na Facebooku. 

Učitelka s mikrofonem a na kameře. Zkusili jsme kombinovanou výuku v praxi

Karanténa či pozitivní výsledky dětí i učitelů na koronavirus ztěžují výuku na školách po celé republice. Na soukromém gymnáziu Thomase Manna v Praze je necelá pětina dětí doma a učí se distančně. Škola typy výuky kombinuje. Ve třídách jsou kamery a interaktivní tabule, na kterou se připojují jednotliví žáci. Do hodin se díky tomu zapojují děti ve třídách i doma. Reportáž přináší iDNES. 

Tak velký nárůst depresí a sebevražd nás překvapil, říká expert

Nárůst u rizika depresí a sebevražd jsem v době lockdownu čekal, ale ne takový. Restriktivní opatření měla vliv na setkávání s přáteli, na naše koníčky. Není to jenom o stresu, je tu neznámá situace, ve které se lidé musí zorientovat, říká výzkumník Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví v rozhovoru pro DVTV. Dodává, že hladina duševních onemocnění kolísá se situací ve společnosti. 

Špatně se nám dýchá, říkají žáci. Stížností na roušky přibývá

Mlží se mi brýle a špatně se mi dýchá. Jsem rychleji unavená,“ povzdychne si redaktorce MF DNES Bára z deváté třídy základní školy v Hradci Králové na Novém Hradci. „Občas se mi motá hlava. Máme otevřený okna, ale to moc nepomáhá. Ani není moc rozumět učitelům, nebo když jim něco říkáme my, tak musíme pomalu křičet,“ popisuje Nikola, která stejně jako její spolužačka nechápe, proč musejí mít roušky ve třídě, když ne v tělocvičně, kde jsou děti promíchané s jinou třídou. „Máme tělocvik společně s holkami z osmičky. Tam roušky nemáme, pak přijdeme do třídy a musíme si je zase vzít,“ diví se žákyně. 

Vláda se nedohodla na ošetřovném při dálkové výuce či karanténě

Vláda se nedohodla na změně ošetřovného při výuce na dálku či karanténě kvůli koronavirové nákaze. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by úprava mohla ohrozit ekonomiku. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je naopak potřebná. Šéfky resortů financí a práce to řekly na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Informuje ČTK. 

MŠMT doporučuje školám používat distanční výuku i ve standardních podmínkách

„Povinnost vzdělávat distančním způsobem přináší pro všechny školy velkou výzvu. Zkušenosti nasbírané v jarním období epidemie však tvoří solidní základ, na kterém lze stavět v případě, že se zákaz osobní přítomnosti dětí ve školách bude opakovat. Tento manuál má pomoci školám při nastavování pravidel distanční výuky. Vzdělávání distančním způsobem nemůže zcela nahradit běžnou výuku se všemi jejími aspekty, včetně socializační role. Přes možné těžkosti při jejím zavádění a realizaci má distanční výuka potenciál pro rozvoj klíčových kompetencí, digitální gramotnosti, rozvoj inovativních metod či posilování role formativní zpětné vazby v procesu učení,“ píšou autoři Metodického doporučení pro vzdělávání distančním způsobem, které vydalo ministerstvo školství. 

Mimořádné finance na ICT pošle MŠMT i víceletým gymnáziím

Mimořádné finance na nákup počítačů a další ICT techniky dostanou i nižší stupně víceletých gymnázií. Ministerstvo školství tak splnilo avizovaný slib, že poskytne prostředky na posílení distanční výuky i těmto typům škol. Podporu v celkové částce 41 milionů korun si rozdělí 248 škol. Podobnou podporu už MŠMT v srpnu schválilo pro základní školy.

Češi ztrácejí zábrany, říká Prymula. Hrozí zavření škol a omezení akcí

Uzavření středních škol a druhého stupně těch základních, posun zavírací doby barů a restaurací na 22 hodin místo půlnoci a omezení počtu lidí na 100 při venkovních akcích a na 50 na vnitřních akcích. To jsou opatření, která lze podle nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly s největší pravděpodobností očekávat v příštích dnech. Informuje iDNES.

BISOP: Roušky snižují riziko přenosu nákazy, zavřít bary je efektivnější než zavřít školy

Nošení roušek a ochranných štítů v uzavřených prostorách prokazatelně snižuje riziko přenosu koronavirové nákazy. Z pohledu šíření epidemie i ve smyslu společenských nákladů je efektivnější zavřít bary než druhý stupeň základních škol a střední školy. Vyplývá to z matematických modelů Centra pro modelování sociálních a biologických procesů (BISOP). 

Černý: Uzavření druhých stupňů ZŠ je jen otázkou času

Prezident Asociace ředitelů ZŠ a Michal Černý v rozhovoru pro Právo popsal, jak školy přijímají nová protiinfekční opatření a jaké jsou vyhlídky v nejbližší době. „Myslím, že uzavření druhých stupňů základních škol je jen otázkou času,“ říká Černý. 

Roušky vadí žákům i starším učitelům. Raději výuku na dálku, zaznívá ze škol

Pro mnohé učitele je představa celodenní výuky v rouškách a respirátorech tak nepříjemná, že by raději přešli na distanční vzdělávání. Vyslovily se tak školské odbory a i ředitelé mají pro to pochopení. Nicméně bez nařízení z vyšších míst nemohou na distanční výuku přejít. „Setkáváme se u učitelů s odezvou, že v rouškách a respirátorech je pro ně velmi složité udržet pozornost žáků i nezbytnou kázeň při výuce,“ uvedl šéf odborů František Dobšík v reportáži deníku Právo. 

Zástupci středních škol: Měnící se sdělení o distanční výuce vyvolávají chaos

Zástupci středních škol jsou zmateni z informací, které zveřejnil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) o možném přechodu výuky na distanční vzdělávání. Poté, co oznámil, že od příštího týdne bude ve středních a vysokých školách zavedena výuka na dálku, později upřesnil, že to bude platit jen pro vysoké školy. Podle zástupců školských asociací takový způsob komunikace vyvolává chaos, protože lidé nestíhají měnící se sdělení sledovat. Informuje ČTK.