První stupeň je komunitní místo, dětem spolužáci i učitelé chybí. Někomu ale práce doma vyhovuje

Do budoucna může mít uzavření škol kladný i negativní dopad jednoduše proto, že je každý člověk jiný. Děti jsou podle psycholožky Jitky Jeklové v podobné situaci, jako někteří rodiče. I ti zůstávají doma na home office. „Někomu to vyhovuje, jinému ne. Hledat, jestli to budou negativa nebo pozitiva, je těžké, protože to bude pravděpodobně obojí,“ shrnuje Jeklová v reportáži iDNES. 

„Nemyslel jsem si, že se první stupně zavřou. Pořád jsem doufal, že pojedou dál a mrzí mě to. Chybět to bude hlavně těm, kteří se školou začínají. První i druhé třídy jsou pořád takový most mezi školkou a školou, děti si budují vztahy. Měkké dovednosti jsou důležité stejně jako psaní nebo počítání,“ řekl před uzavřením ředitel malotřídky v Dolních Studenkách Jakub Dolníček, který by v lavicích základních škol rád viděl právě první a druhé ročníky. 

„Zavření škol má vliv na pokles angažovanosti dětí. Školy na avizovaných čtrnáct dní nesmí rezignovat a musejí s dětmi nějakým způsobem pracovat. Tohle jsou dvě věci, které je nutné zaručit,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. „Dlouhodobější uzavření pak může mít velké náklady na vzdělávací budoucnost dětí. V případě dvoutýdenního uzavření školy tomu tak být nemusí. U rodin s dětmi dlouhodobá absence školního prostředí může přinášet stavy úzkosti, přehlcení distanční výukou a v případě rodičů pokles příjmů,“ vysvětluje možné dopady uzavření škol sociolog Daniel Prokop. 

Celý text naleznete zde