Co nám odhalil jedinečný „experiment“ se vzděláváním na dálku a jak to může změnit české děti

„Přišli jsme na to, že učíme spoustu blbostí, které ty děti nepotřebují, takže jsme obsah zredukovali a myslím, že to bude prospěšné i do budoucna, protože spousta z nás už ty blbosti nebude učit ani příští rok,“ říká šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý v reportáži týdeníku Respekt.

Bezprecedentní experiment pro milion a půl žáků středních a základních škol vyvolává celou řadu otázek. V jakém stavu se děti, které strávily mnoho týdnů často jen ve společnosti rodičů, do škol vrátí? Zvládly školy zařídit dětem výuku na dálku, anebo byly uplynulé dva měsíce promarněným časem? A co jsme se dozvěděli o fungování zdejšího vzdělávacího systému?

Podle experta na vzdělávání Karla Garguláka z organizace EDUin karanténa ještě více odhalila hluboké rozdíly panující mezi českými školami. „Hodně škol jenom posílá e-maily s úkoly. To ale není distanční on-line výuka v pravém slova smyslu,“ hodnotí Gargulák momentálně nejčastější způsob dálkové výuky v českých školách. Opravdová distanční výuka podle něho začíná až ve chvíli, kdy jsou studenti a učitelé ve vzájemném živém kontaktu a používají sofistikované nástroje, jako je třeba Google Classroom, videohovory nebo různé on-line kvízy.

Chyba však podle Garguláka je, že školy nedostaly od ministerstva školství žádný jasný pokyn, jak má taková výuka na dálku vypadat či jaké nástroje použít. To pak vedlo k tomu, že na některých školách se vedení po celé dva měsíce spokojilo s posíláním e-mailů, zatímco jiné školy se snažily více improvizovat. O tom, jak škola zvládne nastalou situaci, zhusta rozhodovaly spíše osobní dispozice učitelů než uvědomělé vedení.

Učitelé, ministerstvo i školská inspekce se shodují, že nastalá situace je příležitostí provětrat přehlcené školní osnovy a nenutit žáky učit se nazpaměť zbytečný balast. „Teď je příležitost podívat se na obsah vzdělávání a zda to, co škola učí, je opravdu podstatné a důležité pro budoucí vzdělávání v kontextu využitelnosti,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Krize podle něho ukázala, že je potřeba před žáky obhájit, že jim učivo v životě k něčemu bude. „My umíme děti naučit získat znalost, ale chybí zde dovednost ji dál použít a pracovat s ní,“ vysvětluje inspektor.

A z vyjádření ministerstva školství se zdá, že jsou změně nakloněni. „Jsme rádi, že současná situace nutnost revize rámcových vzdělávacích programů potvrdila a že v této oblasti nyní panuje ve společnosti shoda,“ sdělila mluvčí ministerstva Aneta Lednová.


Celý text naleznete v týdeníku Respekt