Ondřej Neumajer: Koncept vybavení žáků 1:1 se dotkne všech škol

pondělí 12. srpna 2013 ·

Pokud vám část nadpisu tohoto článku nic neříká, máte nejvyšší čas se o něj začít více zajímat. Tedy v případě, že se učitelstvím zabýváte a v této životní dráze chcete i v budoucnu pokračovat. Koncept 1:1 je stále častější jak v zahraničí, tak i v českých školách. Zároveň přináší do vzdělávání staronové otázky, a zásadním způsobem mění tradiční podobu vzdělávání.

Ačkoli přesná a sdílená definice neexistuje, koncept 1:1 vystihuje situaci, kdy je každý žák vybaven počítačem, připojením k internetu a vhodným softwarem. Žák může s počítačem pracovat „kdykoli a kdekoli“, tedy jak ve škole, tak například z domova. Pod pojmem počítač si ale nepředstavujme klasický stolní počítač, které dnes ve školách převažují (tzv. desktop skládající se z počítačové skříně, klávesnice, myši a monitoru), ale nějaké kompaktní, lehké a jednoduše přenosné počítačové zařízení, ideálně s dotykovým ovládáním. To jsou počítače nové éry, které mají potenciál transformovat vzdělávání. Dnes se jedná o notebook (netbook, ultrabook), tablet nebo chytrý telefon.

V anglofonní literatuře se používá pro tento koncept označení 1:1 computing, které se ale ukazuje výstižné jen do chvíle, nežli se nad ním více zamyslíme. Takové pojmenování příliš zdůrazňuje přítomnost počítačové technologie. Zkušenosti ale ukazují, že zásadní přínos konceptu 1:1 spočívá daleko více ve změně způsobu učení se každého žáka a jeho přebírání aktivnější role v tomto procesu založeném na využívání jeho osobního zařízení. Proto je mnohem vhodnější takový koncept spíše označovat jako 1:1 learning.

I takové označení ovšem není nejpřesnější a konečné. Již dnes je časté, že lidé u sebe běžně nosí a používají kromě notebooku také chytrý telefon, někteří čtečku elektronických knih a jiní zase počítačový tablet. Zkrátka poměr 1:1 není finální a spíše symbolizuje, že všichni jsou obklopeni a neustále propojeni pomocí digitálních zařízení a samozřejmě internetu. Koncept 1:1 je také zřejmým přechodem od počítačem podporované výuky (computer assisted instruction) k výuce založené na práci s technologiemi (computer based instruction).

Abych nebyl špatně chápán – to rozhodně neznamená, že počítač musí být využit v každé hodině, pro každou aktivitu. Naopak. Ukazuje se, že moderní výuka se neobejde bez nástrojů označovaných jako classroom management, které například umožňují učiteli nejen přesně sledovat, co každý žák na svém zařízení momentálně dělá, ale také mu zařízení dočasně zamknout a přimět jej tím, aby věnoval svoji pozornost učiteli. Rozhodnutí o úplném vytěsnění technologií z nějaké části výuky pak může učinit pouze takový učitel, který si dovede zdůvodnit, proč takové didakticky motivované opatření zavádí. Nikoli učitel, který technologie zakazuje proto, že neví, jak s nimi pracovat. Setrvávání takových bude ve školách stále problematičtější a to pro všechny strany.

Hovoříme-li o konceptu 1:1 na straně studentů, je vhodné se podívat, jak jsou na tom čeští učitelé. A není to zrovna uspokojivý pohled. Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2011/2012 uvádí, že o jeden počítač se dělí 2,2 učitelů ZŠ. Jak trefně dodávají kolegové z inspekce, moc dalších zaměstnání, kde by se mezi sebou o jeden počítač přetahovali tři vysokoškolsky vzdělaní pracovníci, asi již nenajdeme. Zpráva také uvádí že tento poměr je jednou z největších překážek pro efektivní využití ICT při výuce, znemožňuje systematickou přípravu pedagogů na výuku při využití ICT. Raději už ani nebudeme rozebírat, že tyto počítače jsou zastaralé s spíše nežli aby byly přenosné, tak mohou kvůli zastaralému operačnímu systému přenášet počítačové viry a různou další záškodnickou elektronickou havěť.

Trend BYOD

Jelikož stát nemá funkční státní koncepci a dlouhodobě plánované a monitorované aktivity v oblasti ICT ve vzdělávání, je téměř jisté, že trend BYOD bude v Česku ten, který bude s iniciativami 1:1 úzce svázán. Bring Your Own Device aplikovaný na školní vzdělávání znamená, že si žáci do školy nosí vlastní zařízení, které využívají k plnění svých studijních povinností a škola jim v tom vychází vstříc. BYOD je organizačně a zejména pedagogicky náročná záležitost, která vyvolává množství nových problémů, možností a výzev. Zpravidla znamená konec homogenních počítačových učeben a vyžaduje od učitelů odlišné dovednosti, nežli které byly dříve potřeba pro organizování výuky na školních počítačích.

Podle výzkumů v komerční sféře, kterou BYOD významně zasáhl (zaměstnanci používají v práci zejm. své chytré telefony a tablety, do kterých ukládají firemní data), nepřináší BYOD zásadnější úspory, spíše je jeho zavedení finančně neutrální. Ale úspory nejsou prvotním cílem, tím je v komerčním sektoru spíše agilita, flexibilita a vyšší produktivita.

Jelikož stát samostatně oblast vybavování škol technologiemi nepodporuje a nezdá se, že by se v této oblasti mělo něco zásadního udát, bude BYOD ve školách stále častější. Za jeden z cílů sice bude většina ředitelů patrně považovat úspory, ale ve skutečnosti to bude především zásadní změna výuky a způsobu učení, kterou BYOD do škol přinese. Samozřejmě pouze v případě, pokud se jej podaří v dané škole úspěšně zavést.

Evropské iniciativy 1:1

European Schoolnet v roce 2012 uskutečnil výzkum 29 iniciativ z 19 evropských států, které byly na koncept 1:1 zaměřeny. Mimo jiné mezi nimi byla i jedna česká – Vzdělávání21, kterou koordinuje Nakladatelství Fraus s dalšími komerčními partnery a v rámci které mají žáci a učitelé k dispozici interaktivní tabuli, učitelský počítač a osobní notebook pro každého z žáků.
Aby bylo zřejmé, že se nejedná o nějaký okrajový pedagogický výzkum, musím uvést, že do těchto ověřování bylo v součtu zapojeno 620 tisíc škol a téměř 17 milionů žáků. Jednalo se o ověřování jak lokálního, tak i národního rozsahu.

Hlavním důvodem pro organizování takovýchto iniciativ mají být změny ve výuce a zavádění inovací do vzdělávání. Jiným často udávaným cílem jsou rovné šance, konkrétněji rovný přístup k ICT a vzdělávání i pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Třetím nejčastějším důvodem je rozvoj ICT dovedností žáků a zvyšování motivace.

U šíření rovných šancí se musím zastavit a připomenout, že známý americký expert na vzdělávací technologie Alan November jej označuje za jeden z mýtů digitálních technologií. Ač všichni předpokládáme, že technologie automaticky zajišťují rovný přístup, tak v praxi je to právě naopak a ICT často společnost ještě více polarizují. Přesvědčení, že přítomnost technologií něco sama o sobě automaticky vyřeší, se dlouhodobě ukazuje jako naivní a pedagogickým výzkumem dávno vyvrácená.

Jednotlivé iniciativy 1:1 se vzájemně liší v přístupu k podpoře učitelů. Někde je vzdělávání učitelů ponecháno na škole, která organizuje setkávání a vzdělávání zapojených učitelů. Jinde byly do role organizátorů zapojeny krajské nebo národní vzdělávací organizace, v některých státech se tohoto úkolu zhostily vysoké školy a v některých byla tato úloha přenechána komerčním subjektům, zpravidla firmám, které současně dodávají do škol počítače. To je částečně i příklad ČR, kde absence uplatňované národní strategie podpory technologií ve vzdělávání přenechává důležitou úlohu ověřování daných modelů zcela na komerčním sektoru. Očekávat, že by se této praxe zhostily z vlastní iniciativy české pedagogické fakulty, mohou jen opravdoví snílci a naivkové.

Klíčová zjištění

Nezávislí odborníci, kteří jsou ve většině těchto evropských iniciativ zapojeni jako hodnotitelé a výzkumníci, nejčastěji konstatují, že koncept 1:1 přináší pozitivní dopad na motivaci žáků k učení a podporu na studenta zaměřených aktivit. Jen několik výzkumů ale označilo prokázaný dopad realizace projektu na studijní výsledky žáků nebo na rodiče jako ty, kteří z projektu benefitovali.
Nejdůležitějším zjištěním z ověřování konceptu 1:1 v různých školách EU jepožadavek na strategické plánování při zavádění tohoto konceptu do výuky. Jednoznačně se ukazuje, že pro dosažení úspěchu a udržitelnosti této zásadní změny způsobu výuky je nutné se zaměřit na širší soubor činitelů, které umožňují ve školách realizovat inovace.

Konkrétněji si to lze představit jako odklon od dříve uplatňovaných jednorázových proškolení celého učitelského sboru a naopak příklon k promyšlené podpoře metodiky výuky, kterou nabízejí různorodé pobídky pro učitele a především jejich síťování. Pro úspěch udržitelnosti konceptu 1:1 je nutná dlouhodobá strategie a odpovídající opatření v oblasti vzdělávání učitelů.

Abychom si pod těmito doporučeními dovedli představit něco konkrétního, uveďme příklad české síťovací iniciativy komunity pedagogů. Jedna s celostátním rozsahem se sdružuje kolem Metodického portálu RVP.CZ,pravidelně komunikuje on-line a zcela dobrovolně pořádá i prezenční víkendová setkávání, kde se hovoří především o tom, jak kdo ve své škole vyučuje, sdílejí se osvědčené příklady z praxe. Myšlenkovou líheň tohoto konektivistického pojetí spolupráce učitelů ideově zastřešuje Učitelský Spomocník (http://spomocnik.rvp.cz/). Jiným příkladem jsou iniciativy českých poboček velkých technologických společností jako jsou Microsoft, Apple a Google, které si hýčkají své komunity nejaktivnějších učitelů, inovátorů, kteří jejich produkty v českých školách používají, ověřují a samozřejmě v konečném důsledku i propagují. Tato podpora probíhá mnoha způsoby: od organizování školení, která jsou pro účastníky zdarma, přes vysílání učitelů na krátké stáže či konference v zahraničí či zajišťování internetového on-line prostředí pro danou komunitu až po materiální podporu směrovanou do tříd těchto učitelů.

Jiným tuzemským příkladem podpory učitelů v začleňování technologií může být soutěž DOMINO (http://domino.nidv.cz/), která umožňuje učitelům si vzájemně představovat vlastní digitální učební materiály či celé školní projekty.

Má-li být koncept 1:1 úspěšný, musí se dlouhodobé plánování školy zaměřovat na více oblastí. Patří mezi ně stanovení cílů, tedy čeho chceme zavedením konceptu 1:1 dosáhnout, průběžné hodnocení včetně určení milníků, monitorování průběhu, kontinuální vzdělávání učitelů a další podpůrné mechanismy, které jsou zaměřeny nejen na učitele, ale také na další aktéry školní komunity, jichž se změny týkají. Typicky tedy na rodiče, kteří jak ukazují evropské zkušenosti hrají v konceptu 1:1 klíčovou roli a to nejen proto, že v případě BYOD jsou to oni, kteří se vlastně stávají investory této změny. Příkladem českého nástroje pro podporu integrace ICT do života celé školy je volně dostupný plánovací a evaluační nástroj Profil Škola21, vizhttp://skola21.rvp.cz/.

Byla by ale chyba zúžit pozornost a sledovat pouze výukové výsledky žáků. Svoji pozornost musí vedení školy věnovat také dalším faktorům jako je zájem žáků o výuku, jejich docházka, resp. absence ve škole, chování při výuce, motivace, vzájemná spolupráce atp. Důležitá je kombinace všech tří dimenzí inovace: technologické, pedagogické a organizační.

1:1 learning je koncept, o kterém budeme ještě hodně slýchat. V některém z dalších čísel tohoto časopisu se pokusíme přinést konkrétní příklad české iniciativy, jejímž cílem je zavedení tabletů do výuky v několika českých školách stejného zřizovatele a pokusíme se shrnout doporučení pro další školy a zřizovatele, která z této realizace vzešla.

Zdroje

BOCCONI, S; KAMPYLIS, P.; PUNIE, Y. Analysis of recent 1:1 learning initiatives in primary and secondary schools in Europe. UNESCO Bangkok, 2013. Dostupné z http://www.unescobkk.org/education/ict/online-resources/databases/ict-in-education-database/item/article/analysis-of-recent-11-learning-initiatives-in-primary-and-secondary-schools-in-europe/

BOCCONI, S; KAMPYLIS, P.; PUNIE, Y. Framing ICT-enabled Innovation for Learning: the case of one-to-one learning initiatives in Europe. European Journal of Education. Březen 2013, č. 48, str. 113–130. Dostupné zhttp://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ejed.12021/full

MULL, B. Myths and Opportunities: Technology in the Classroom. November Learning. 27. 3. 2009. Dostupné z http://novemberlearning.com/myths-and-opportunities-technology-in-the-classroom/

NEUMAJER, O. Koncept vybavení žáků 1:1 se dotkne všech škol. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer. 6/2013, strana 18-19. ISSN: 1214-8679.

76 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 1:06  

Škoda, že nevznikl projekt IPn, v jehož rámci by každý učitel dostal služební notebook. Místo toho se budou nevyužité miliardy převádět do jiných programů ESF, nebo dokonce vracet. :-(

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 8:54  

12. srpna 2013 1:06

Jde zhruba o 4 miliardy. To tedy znamená, že v září možná dostanu jednu červenou a jednu modrou průpisku. Když si z učitelského platu odečtu nájem, inkaso, základní potraviny a aspoň nějaké oblečení, tak jsem rád, že nejsem v mínusu. Nechť tedy žijí nové technologie, rád se na ně podívám za výkladem prodejen.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 9:18  

Pane Neumajere, koncept 1:1 je fakt hudbou budoucnosti, protože současný stav je takový, že na minimálně polovině škol není ani pořádná počítačová učebna. Tím myslím učebnu vybavenou solidní technikou v dostatečném počtu (tedy alespoň tady 1:1)a ne vybavenou "starým železem". Tím myslím učebnu vybavenou dostatečným množstvím výukových programů, což je možná ještě větší problém, protože vývoj solidních výukových aplikací se v našich firmách téměř zastavil (Silcom, Terasoft) a školy nemají peníze ani na ty staré. Cestu si sice razí interaktivní učebnice (Fraus, Nová škola), jenže si nemyslím, že by zrovna ony odpovídaly konceptu 1:1, spíše jsou určeny pro frontální výuku, což je logické, protože koncept 1:1 je v nedohlednu, nikdo by je nekupoval a firmy by krachly. Ceny těchto učebnic jsou ovšem takové, že na ně školy prostě nemají. Koneckonců nesouvisí problémy firem vyvíjejících výukový software prostě s tím, že školy vrhají finance na interaktivní učebnice, pprotže je to teď in a na výukový software jim už nezbývá ani náhodou? A netvrďte tu prosím vás, že na internetu je množství výukových aplikací, jistě sem tam něco solidního se najde, ale je to velmi roztříštěné, nesystematické a na sebe nenavazující. A odsoudit kantory k neustálému hledání něčeho vhodného v internetovém marasmu je dost kruté a je to pitomost.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 10:11  

Nošení a používání svých technických prostředků do školy má několik třecích rovin.
1. Nerovnost ve výuce. Děti bohaších rodičů budou mít výhodu vůči dětem chudých rodičů, kteří na techniku nebudou mít peníze. Škola na půjčení techniky mít peníze rozhodně nebude.
2. Licencování. Licence neumožňují provozovat školou placený sw na žákovských počítačích.
3. Jestli teď se na začátku hodiny rozdají papíry a "budeme psát písemku", tak v budoucnu budou neznalí učitelé řešit desítky minut problémy s prapodivnými OS a jejich nastaveními.
4. Pokud doteď věnovali žáci alespoň částečnou pozornost snažení svého učitele, tak v budoucnu neodtrhnou pohled od svých tabletů vůbec.
Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 10:12  

Nevyčítejte prosím pedagogickým fakultám, že nejsou průkopníky nových technologií nebo motivátorem celostátních trendů. Pokud je mi známo, ministerstvo s námi komunikuje spíše méně, než je zdrávo a konkrétně na katedrách nikdo shora nezjišťoval, jaká je naše situace. Nevím tedy ani, odkud čerpá článek informace v tomto směru.

Na ped. fakultách se příprava na počítačové technologie a uplatnění výukových softwarů realizují podle mého soudu přiměřeně. Skrze granty se většina kateder vybavila technologiemi a zcela správně je kontrolní a schvalovací činností agentur nucena i k inovacím a vývoji výukových postupů, programů. Vznikají jednak speciální předměty na využití IT pro učitele, jednak při každé oborové katedře buď samostatný předmět, nebo aspoń v rámci didaktik se vyučuje práce s interaktivní technikou. V čem je problém?

Právě v praxi. Přijde-li natěšený a vcelku slušně v základech technologií vyškolený učitelský začátečník na školu, nemá ani učebnu s PC, ani nic z toho, co se v článku předpokládá. Vyvíjet tlaky bude tedy zapotřebí především vůči místům někde tam nahoře.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 10:20  

Předchozí příspěvek mne docela šokoval. Mýma rukama prochází řada studentů učitelství z různých fakult a musím konstatovat, že umí vytvořit hezký powerpoint, ale interaktivní tabuli moc neznají. Největší probém je však v tom, že se vůbec neorientují v dostupném výukovém software pro svůj předmět. No neorientují, oni o něm nemají ani páru.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 10:59  

Musím jenom potvrdit. Navíc nejsou schopni pochopit, že existují různé OS a programy nejsou mezi nimi volně přenositelné.
Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 11:07  

Ještě koukám, že jsem zapomněl další body:
5. Zodpovědnost. Kdo bude zodpovídat za ztrátu/poškození cenného zařízení, které je soukromé, a přitom si ho musí žáci každodenně nosit do školy? Jak ve škole, tak při cestě do/ze školy.
6. Bezpečnost. Akumulátory nevydrží po dobu vyučování, v lavicích budou muset být zásuvky el. rozvodu. Kdo bude zodpovídat za bezpečnost před úrazem el. proudem? To ani nemluvím o nákladech na takový rozvod.
Miroslav Bečev

Janek Wagner řekl(a)...
12. srpna 2013 11:27  

Re 12. srpna 2013 9:18: "Pane Neumajere, koncept 1:1 je fakt hudbou budoucnosti, protože současný stav je takový, že na minimálně polovině škol není ani pořádná počítačová učebna." Za co ZŠ utratily 4,5 miliardy z EU peníze školám?! Většinu za ICT, i když bohužel za zastaralé a předražené interaktivní tabule. Takže trochu prrr s tou polovinou škol... Počítačová učebna je sice už asi překonaný koncept, ale zase tolik nestojí.

Janek Wagner řekl(a)...
12. srpna 2013 11:37  

Pane Bečeve, 1:1 nebo BYOD nejsou určitě bez problémů, určitě si na tom ajťáci i vedení škol máknou:
ad 1. Pro děti chudých rodičů musí zařízení zajistit škola, ono to zase tolik nestojí.
ad 2. S těmi licencemi bych moc negeneralizoval: producenti se velmi rychle přizpůsobují.
ad 3. Jsou tu tři majoritní OS, kvalitní producenti obsahu to docela dobře zvládají, dost obsahu je navíc online.
ad 4. To záleží na kvalitě učitele.
ad 5. Tohle je vážný problém. Ale i dnes nám děti nosí high-end smartphony...
ad 6. Tablety by měly vydržet ty 3-4 hodiny čistého času výuky. Viděl jsem už relativně levné zásuvky s integrovanou nabíječkou s USB.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 12:04  

Pane Wagnere žijete naprosto mimo finanční a personální realitu naprosté většiny škol.

1. Z jakého důvodu by měly školy utrácet peníze z EU peníze školám jenom za PC, když jim roky nedal nikdo pořádný peníz na učebnice, pomůcky do fyziky, mapy, atd.

2. Ajťák na škole se stará, pokud má škola PC učebnu a pokud jsou PC i v kabinetech a v odborných učebnách u dataprojektorů, o provoz výukových aplikací na cca 50 počítačích. Při konceptu 1:1 by jejich počet několikanásobně vzrostl. Navíc věřím tomu, že při technické neschopnosti tohoto národa by na něho hodili i to dobíjení baterek. ICT metodiků bychom měli plné blázince. Rovněž si myslím, že současné bezpečnostní předpisy ani umístění zásuvek 230V v lavicích nepovolují.

Janek Wagner řekl(a)...
12. srpna 2013 13:52  

ad 1. V mém komentáři není o PC ani zmínka. Na druhou stranu výukového obsahu je online plno.

ad 2. Starat se o letité PC je přeci jen něco jiného, než se starat o tablety žáků. Navíc by možná bylo lepší žáky naučit se starat o vlastní zařízení...

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 13:59  

Řekl bych, že pan Neumajer, jako vždy, věc dramatizuje a dělá složitější než je. U nás ve škole máme 1 učebnu IVT s 18 stolními počítači PC, které jsou vybavené programem Netop Vision (podle pana Neumajera classroom management, podle pana Čecha správa učebny) a po celé škole bezdrátovou síť, takže studenti si připojí cokoliv. Školní agendu řešíme Školu OnLine (www.skolaonline.cz – necelých 8 000 Kč ročně za všechny studenty a učitele) a ostatní pomocí Office 365 a SharePointu, vše zdarma od jisté zlé nadnárodní korporace. Obé funguje všude, kde je připojení k internetu, přes webový prohlížeč. A je po ptákách.

Pro pány Bečeva a Wagnera. Chudým rodičům stačí, aby začali více makat a méně chlastat a hulit a stanou se bohatými, pak to zařízení koupí svým dětem sami. Ono to zase tolik nestojí. Škola v žádném případě nemusí nikomu nic kupovat, to je překonaný koncept. Škola může pouze půjčit.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 14:16  

To se plánuje, že PC budou žákům kupovat rodiče? A co když prostě nekoupí! Máme problém z rodičů někdy "vytřískat" i peníze za pracovní sešity na začátku školního roku.

Kdo bude žáků PC na začátku výuky "rozbíhat"? Kdo je bude opravovat? Co budou dělat ve škole, když si PC zapomenou doma?

Už zde padlo - kde je budou nabíjet? Ve škole to z bezpečnostních důvodů (a i ekonomických) není možné. Každá nabíječka by musela mít odbornou revizi!!! A také by to trošku něco stálo, což v současné době je nemyslitelné.

Kdo bude zodpovědný za krádež, za rozbití PC ve škole...

Janek Wagner řekl(a)...
12. srpna 2013 14:16  

"po celé škole bezdrátovou síť, takže studenti si připojí cokoliv" - kolik máte žáků, jste ZŠ nebo SŠ, kolik zařízení se do sítě reálně připojuje, jakou máte kapacitu připojení k Internetu... Dejte nám podrobnosti dobré praxe!

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 15:56  

Děkuji Jankovi Wagnerovi a Miroslavu Bečevovi, že se pod své příspěvky podepsali.

Koncept 1:1 a samozřejmě i BYOD mají charakter průlomové inovace (disruptive innovation) a je tedy zřejmé, že jejich zavádění bude mít mnoho "třecích ploch". Nikde neříkám, že to bude snadné a ani nedovedu přesně odhadnout, kdy budou ve středním proudu našich škol adoptovány. Na výsledcích průzkumu EUN se snažím doložit, že to nejsou nějaké další IT trendy, které brzy pominou, ale že je potřeba se na ně začít připravovat, kriticky o nich přemýšlet a snažit se je adoptovat maximálně obezřetně.

Ondřej Neumajer

JardaK řekl(a)...
12. srpna 2013 16:04  

Problém bych neviděl ani tak v železe (vždyť androidní tablet pořídíte již od 1000 Kč), ale v aplikacích.
Dnešní technologie již umožňují, aby se moderní webový prohlížeč stal v podstatě aplikačním rozhraním jakéhokoli OS: Javascript + html5 + WebGL. Takovéto aplikace fungují na jakémkoli HW (i ty nejlevnější tablety mají hw 3d akceleraci) s jakýmkoli OS.
Teď už jen stačí, aby to pochopily naše firmy tvořící výukový sw. Příklad aplikace využívající WebGL: www.biodigitalhuman.com

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 16:07  

To Anonymní řekl(a)... 12. srpna 2013 13:59:
Zkusil jste někdy chudým rodičům říct, že by měli méně chlastat a hrát a více makat? Já ne, protože v tu ránu by na mne křičelo alespoň 20 multikulti neziskovek placených z našich daní. Někteří rodiče odmítají kupovat pracovní sešity na angličtinu, protože podle nich je to povinností školy, když výuka na ZŠ je bezplatná.

To Janek Wagner 11.27:
1. Školy nemají peníze na učebny, natož na notebooky všem učitelům. Kde vezmou, podle Vás, peníze na tablety pro všechny žáky? Počítejte také s kompletní obměnou co 2 roky, déle nepřežijou.
2. Zahraničním sw firmám je nějakých pár licencí v ČR zcela lhostejných, nic měnit nebudou.
3. Učitelé nepoznají rozdíl mezi W8 a IOS. Vyzkoušeno v praxi.
4. Kolik nám jich ještě zbylo?
5. -
6. Jak dlouho akumulátory vydrží ty 3-4 hodiny od nákupu? Rok? Nebo dokonce dva roky? Co potom?

Starat se o 1 učebnu podepřenou serverem s nastavenými právy je jednodušší, než se starat o hejno různých tabletů/notebooků, co pořídí rodiče dětem, které navíc mají administrátorská práva. Divil byste se, co stihnou zmršit žáci za 24 hodin, když nad nimi není funkční dohled.
Miroslav Bečev

Janek Wagner řekl(a)...
12. srpna 2013 17:04  

Pane Bečeve, :

ad 1. Nikdo nikde nepsal, že by školy měly kupovat tablety pro všechny žáky. Stále neumíte číst s porozuměním textu ;-)
ad 2. Zahraniční firmy mají licence vyřešeny často lépe než řada zdejších, protože již do škol prodávají. Hlavně negeneralizujte, ale každopádně díky za tip na článek.
ad 3. OS již přestává hrát dominantní roli, řada výrobců aplikací i obsahu má verze pro všechny platformy.
ad 4. Naprosto souhlasím, ale jsem stále optimistou ;-)
ad 6. Tablety jsou spotřebním zbožím s omezenou životností se všemi nectnostmi a kurvítky. Uvidíme, jak se to vyvine...

Radek Sárközi řekl(a)...
12. srpna 2013 17:36  

Příklad z praxe, že to jde: http://www.youtube.com/watch?v=LLZzLlIM2oo

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 18:03  

Pro pana Bečeva
Skutečnost, že učitelé nerozeznají W8 od IOS je nepodstatná, stačí, když učitel zvládá svou práci na počítači. O správném operačním systému běžný uživatel nemusí vůbec vědět. Na počítači v něčem píše, v něčem prohlíží obrázky, poštu atd., a ajťák je od toho, aby mu to fungovalo. Nevím jak vy, ale já nevím, pochopitelně mimo jiné, jaký je rozdíl mezi perfektem a plusquamperfektem, a to jsem se němčinu učil na gymplu a vejšce. No a nakonec stejně všechno budeme dělat on-line přes prohlížeč, takže OS bude ještě méně důležitý než dnes.

Pokud rodiče nechápou vzdělání jako investici do svých dětí, a to je nejlepší investice, pak je bezpředmětné se o cokoliv ve škole snažit. Vím že řada rodičů si myslí, že škola je bezplatná, ale to jsou vedle jako jedle. Vzdělávání na základní škole je bezplatné, nikoliv škola.

Pro pana Wagnera.
Střední škola, 400 studentů, 40 učitelů. Připojení T-Systems vyhraženou linkou 10 Mb tam a zpět, 11 000 Kč měsíčně (část ceny hradí sdružení rodičů). Připojeno je v daném okamžiku tak 150 zařízení, z toho na bezdrátu asi 130. Wi-Fi je typu blanket.

Vše jsme začali budovat zhruba před 15 lety a salámovou metodou postupně vylepšujeme. Třeba bezdrát před 4 roky 250 000 Kč, letos 100 000. Notebooky, které mají všichni učitelé, jsme postupně kupovali od roku 2006 a letos ty nejstarší budeme nahrazovat novými, dá-li Bůh a hlavně zřizovatel atd. Nebo např. při zavádění Školy OnLine nám trvalo 3 roky, než ji všichni učitelé vzali za svou. A ajťák to pochopitelně musí hrnout pořád kupředu, nesmí se flákat a nesmí si myslet, že je nejchytřejší jenom proto, že umí hromadnou korespondenci ve Wordu.

Kal řekl(a)...
12. srpna 2013 18:04  

"Chudým rodičům stačí, aby začali více makat a méně chlastat a hulit a stanou se bohatými, pak to zařízení koupí svým dětem sami. Ono to zase tolik nestojí." - kolego (bohužel), jestli jste tohle zevšeobecňující tvrzení myslel vážně, pak jste zřejmě těžce mentálně insuficientní a netušíte, jak se žije na Ústecku, Zlínsku či Ostravsku, co znamená být dlouhodobě nezaměstnaný... Zkuste říct prodavačce v Penny Marketu po dvanáctihodinové šichtě s platem 12 000 brutto, že má víc makat. Pokud vám nedá po papuli ona, její manžel určitě. A oprávněně. Zkuste si podobně otevřít svou hloupou nevymáchanou senkruvnu na pečovatelky a pečovatele v domovech pro seniory s platem jen o něco málo vyšším. Uvidíte, co vám řeknou. A proboha začněte myslet a cítit, protože jste ze sebe udělal neempatickou kreaturu bez sociální inteligence.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 18:36  

"ad 1. V mém komentáři není o PC ani zmínka. Na druhou stranu výukového obsahu je online plno.

ad 2. Starat se o letité PC je přeci jen něco jiného, než se starat o tablety žáků. Navíc by možná bylo lepší žáky naučit se starat o vlastní zařízení..."

Vážený pane Wagnere.

ad.1 Napadáte pana Bečeva, že neumí číst s porozuměním textu a sám nerozumíte ani tomu co sám píšete a na co odpovídáte. A na to že online vzdělávacího obsahu je všude plno se dá zase jenom napsat to, co jsem psal ve třetím příspěvku této diskuze: " netvrďte tu prosím vás, že na internetu je množství výukových aplikací, jistě sem tam něco solidního se najde, ale je to velmi roztříštěné, nesystematické a na sebe nenavazující. A odsoudit kantory k neustálému hledání něčeho vhodného v internetovém marasmu je dost kruté a je to pitomost."

ad. 2 Zde to dopadne jako s domácími úkoly do matiky. Třetina děcek je nenapíše, tudíž se dá očekávat, že třetina děcek si instalaci programu doma neprovede. A copak asi podle Vás budou v hodině dělat?

Jak říkám, jste mimo realitu současného školství. Ať už finanční, bezpečnostní či personální. A tou personální nemyslím jen schopnosti a možnosti pedagogů, ale především dětí.

Kdypak že jste se vůbec naposledy ve škole pohyboval jako normální kantor?

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 18:41  

" Chudým rodičům stačí, aby začali více makat a méně chlastat a hulit a stanou se bohatými, pak to zařízení koupí svým dětem sami,..."

Docela asociální přístup. Doufám, že neučíte. Realita je totiž naprosto jiná. Zkuste žít v sociálně vyloučené lokalitě a že je jich jako hub po dešti.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 18:42  

Nevím omčem diskutujete ohledně nákupu tabletů rodiči. Tento stát ustanovil základní vzdělávání jako povinné. Stát má povinnost poskytovat dětem k zapůjčení učebnice. Dokonce ani nelze chtít po rodičích, aby kupovali svým dětem pracovní sešity, které jsou nedílnou součástí učebnice. Snad si nemyslíte, že je průchozí po nich chtít, aby dětem kupovali povinně tablety. No to ani náhodou. Tablety jim musí zapůjčovat škola, přes to prostě nejede vlak.

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 18:47  

Janku, 12. srpna 2013 18:36 má naprostou pravdu. V tomto prostředí se pohybuji již velmi dlouho. Naprosto rozdílná situace je na brněnských, pražských,..školách a jiná na venkově.Ignorant

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 19:17  

Nezáleží na tom, zda je škola ve městě či na venkově. Některým školám se daří to, o čem tvrdí na jiných, že to nejde...

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 20:57  

Ne, tak bych to rozhodně neřekl. Spíše je to bohužel tak, že se některým školám daří úspěšně předstírat, že se jim daří to, o čem tvrdí na jiných, že to nejde...

Pytlik Blaha řekl(a)...
12. srpna 2013 21:00  

mají charakter průlomové inovace

Děkuji panu Ondřeji Neumajerovi, že použil slovo "průlomové" místo poněkud přežitého "klíčové".
Bohužel, musím konstatovat, že použít v tomto případě výraz "průlomové" je dost předimenzované. Obdoba konceptu BYOD je v našich školach známa snad už z dob Tereziiných.
Jako příležitostný učitel tělocviku vím ovšem, jaké potíže můžeme očekávat a jaké se neodvratně dostaví:
čtvrtina dětí si svoji cvičební obuv pravidelně zapomívá,
pětina ji má nevyhovující, to jest je buď rozervaná nebo dělá černé čáry na palubce,
šestině ji rodiče nekoupili ani na Vánoce
a zbytku ukrutně smrdí.
Takže všich bosky. Včetně mě, abych měl alibi a stejně marně čelil očekávatelným stížnostem rodičů, kteří nabudou oprávněného dojmu, že ty peníze za cvičební obuv byly vyhozeny.


Radek Sárközi řekl(a)...
12. srpna 2013 21:14  

Mohlo by vám pomoci: http://www.sdilimeisen.cz/

Anonymní řekl(a)...
12. srpna 2013 21:29  

Já bych také školy, pokud se týká vybavení ICT, nerozděloval a městské a venkovské, ale spíše na školy s nadšenými ICT koordinátory a na školy bez nich.

Na dost školách to ICT koordinátoři drží jakž taž nad vodou, ale přiznejme si, že je to téměř za cenu sebeobětování. Za cenu spousty nezaplacené práce ve volném čase.

Pytlik Blaha řekl(a)...
12. srpna 2013 23:41  

Díval jsem se chvíli na video z odkazu pana Sárköziho. A vnutila se mi do hlavy drobná paralela. Mám po nějakém čase zase možnost sledovat vývoj malého caparta. Slováci mají pro toto vývojové stadium přiléhavý termín "lezúň". Rodiče mu v dobré víře pořizují všelijaká chrastidla, šustidla a lomozidla za nemalý peníz. U nás studuje vlastnosti dózičky se dvěma zapomenutými dražé, pet lahve, plechové krabičky, do které se naučil bušit dřevěnou hnětačkou.
Nemohl by se tu, prosím, vyjádřit nějaký vývojový psycholog, do jaké míry mají právě letící moderní technologie vliv na danou úroveň vývoje človíčka. Nezdá se mi, že bych měl ze zájmu caprta o dálkový ovladač dovozovat nějaké jeho vyjímečné schopnosti.
Doopravdy mne zajímá, jestli iPad nějak výrazně popostrčí prvňáčka v rozvoji jeho dovedností oproti použití dnes už naprosto banální elektronické kalkulačce s barevným dislejem. O tužce a papíru už ani nehovořím.

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 0:04  

Myslím, že zde dochází k neporozumění. Pokud hovoříme o BYOD, pak vždy v takové podobě, kdy se jedná o dobrovolnou aktivitu rodičů, na které se dopředu domluví se školou, stanoví si pravidla a technické podmínky provedení. Zkušenosti z několika škol v ČR již existují.

Bavíme-li se zde o tom, že rodiče nebudou mít na pořizování přístrojů dostatek financí, je dobré si uvědomit, že BYOD řeší pravý opak: aktuální stav, kdy část žáků používá v mimoškolním čase přístroje, které ve škole používat nesmějí nebo škola obdobné přístroje adekvátní technické úrovně není schopna zajistit.

Ondřej Neumajer

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 0:04  

Nejsem vývojový psycholog. Ale obávám se, že na tohle žádné výzkumy nejsou a těžko budou. Musela by být jedna skupina, co s technologiemi pracuje, a druhá, co se jich nedotkne - a to lze jen těžko, protože s tím děti přijdou do styku všude možně.
Možná by mohlo Scio vytvořit další dotazník - opět to bude spíše sociologická záležitost. Co od toho očekávají rodiče, co učitelé, ředitelé, zaměstnavatelé, jak se u toho cítí žáci, jak jim naroste sebevědomí...

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 0:10  

Příznivce online aplikací bych rád viděl někdy na normální škole s konektivitou ADSL 3Mb/s. Už 7. počítač s GoogleApps se nepoužitelně vlekl. Testování 5. a 9. tříd bylo utrpení, dělené třídy, přestože by se jinak třída do učebny vešla.
Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 0:10  

Děkuji panu Ondřeji Neumajerovi, že použil slovo "průlomové" místo poněkud přežitého "klíčové".

Ve skutečnosti jsem na tento překlad docela hrdý. Dlouho jsem používal v souvislosti s inovacemi počeštěné slovo "disruptivní", což jistě nebylo vůči češtině příliš ohleduplné. Navíc to samozřejmě málokdo chápal. Teprve kolegyně Daniela Růžičková z NÚV mne donutila změnit slovník a používat "průlomové". To bych si dovolil považovat za klíčové.

Ondřej Neumajer

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 0:18  

Zdravím všechny diskutující. Koncept 1 na 1 je podle mého možný jen takto: http://one.laptop.org/
ICT učitel, 22 let praxe

Pytlik Blaha řekl(a)...
13. srpna 2013 0:50  

počeštěné slovo "disruptivní"

Disrupce - roztržení, prasknutí, rozlomení, poranění, postižení až zánik orgánu (viz slovník cizích slov).
Nu, začínám se těšit na "průlomové" kompetence, a především pak na jejich "rozlamování".
Prostě takový rupanec již tak postiženého vzdělávání.

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 8:19  

"http://one.laptop.org/"

Moc zajímavé. Jenom z toho mám pocit, ža by asi bylo lepší, kdyby tam ty děti někdo naučil pořádně smazat tabuli, narval jim křídu do ruky a pokračoval s nimi v klasickém způsobu vzdělávání tak, jak si jím prošla Evropa.

Já totiž na skokový vývoj kultur v různých částech světa moc nevěřím. Už jsme to tady totiž jednou měli v rámci kolonizace a kam že to většinu kolonizovaných států přivedlo?

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 9:01  

Od přírodních, krásných hliněných destiček se vracíme v bludném kruhu k odporným plastovým...

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 10:02  

Chápu asi správně, pro 95-98% je 1+1 z říše snů a v českém prostředí i pohádek. Nyní se bavím o základních školách. Na gymnáziích bude tento problém opačný. 5% bude mít finanční problémy. Ostatní SŠ nedokáži odhadnout, ale slavné to nebude.

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 10:25  

Ještě k mému příspěvku: http://one.laptop.org/ To přece ale je vhodná cesta, nebo ne ? Aspoň u nás, v Česku ? Možná že netbook nebo tablet 1.1 s androidem bude lepší než všechny PC učebny a nesmyslné interaktivní tabule dohromady.
Učitel (nejen) ICT, 22 let praxe

Anonymní řekl(a)...
13. srpna 2013 11:20  

Nebude. Tabuli a křídu, sešit a propisku hned tak něco nenahradí. Nebo proboha snad máte pocit, že současná generace dětí, která běžně k ledasčemu používá počítače, je vzdělanější než jejich dědečkové? No to ani náhodou.

BoBr řekl(a)...
13. srpna 2013 17:13  

Nedá se nic dělat, nezbývá mi, než se připomenout sám. Jinak bych se toho zjevně nedočkal.
Noste si vlastní přístroje! http://spomocnik.rvp.cz/clanek/15515/
Disrupce vzdělávacího systému podle Siemense a Karnjanaprakorna
http://spomocnik.rvp.cz/clanek/15723/
Průlom místo disrupce - proč ne. Nakonec takových slov je víc, s nimiž máme tak trochu problém. Na druhou stranu se zase snadněji chápou zahraniční materiály. Ale to bych asi chtěl po našich učitelích moc. Ten pojem je schálně nadsazený. To proto, že dnes jen takové vyvolávají zájem veřejnosti. Ve skutečnosti se změny kolem nás již nenásilně a neprůlomově odehrály. Děti pracují s technologiemi hlavně mimo školu zcela bez ideového vedení a sebezdokonalujícího záměru.

Anonymní řekl(a)...
14. srpna 2013 9:45  

Užití počítače ve škole má zatím hlavně motivační a sociální funkci - zvlášť na zš (žáci uznávají, že učitelé nejsou až takoví dinosauři, navíc je to zábavnější styl výuky, blížíme se světu atd.)

Mnohé se výkou za použití PC dá naučit, žáci i rodiče mají vcelku oprávněný pocit, že je to pro život potřebné. Tedy nezanedbatelný přínos vzdělávací.

Je nutné, aby byl PC k dispozici V KAŽDÉ UČEBNĚ a byl používán jako zcela samozřejmá, lze už říci i nenahraditelná, součást výuky. Bude-li ho mít i každý žák, tím lépe, otvírají se další možnosti. Na střední škole zcela určitě.

Největší problém vidím na straně motivace učitelů (velmi mnohých). Mají obavy z množství práce navíc, která není dobře ohodnocena. Z vlastní praxe můžu říci, že se ta začáteční námaha vyplatí, pokud je někdo, kdo aspoń trochu poradí - nejlépe doma.
Ajťáci to nevytrhnou (a hlavně jim ovšem patří dík za provoz, mělo by jich být na školách víc nebo platit servisní pracovníky).

Anonymní řekl(a)...
14. srpna 2013 13:10  

Připojení k internetu: http://mobil.idnes.cz/upc-zrychli-internet-05r-/mobilni-operatori.aspx?c=A130814_113439_mobilni-operatori_apo

Janek Wagner řekl(a)...
14. srpna 2013 13:15  

Připojení UPC je jistě skvělé, ale bohužel není dostupné všude a cena pro školy může být trochu jiná.

Anonymní řekl(a)...
14. srpna 2013 17:09  

Reakce na pana Brdičku.
ze dne: 13. srpna 2013 17:13

Pane vysokoškolský učiteli ! Vaše práce je zajímavá a řada učitelů ji zná. Nemáte ale dojem že jste v tom odsudku kantorů trochu pocchybil ??? Jsem střední generace - a když se dívám na výkonu třicátníků, pětačtyřicátníků a šedesátníků ve škole - ptám se sám sebe: ZNÁTE DEMOGRAFII ČESKÝCH SBOROVEN ???

BoBr řekl(a)...
14. srpna 2013 19:34  

Děkuji za vzkaz. Moc jste mě potěšil. Teď si mohu myslet, že má smysl, aby se slovo disrupce používalo v daném významu (prudká změna fungování školství) i v češtině.

Pytlik Blaha řekl(a)...
14. srpna 2013 20:49  

Děti pracují s technologiemi hlavně mimo školu

Pracují? A na čem? Jestli je něco v oblasti těchto technologií, s čím mají děti i mládežníci problémy, a řekl bych, že čím dál tím větší, je schopnost ulehčit si s jejich pomocí, těch technologií totiž, práci. Optimalizovat ji a zefektivnit.
Tedy spíš bych se tady, pane Brdičko, přiklonil k výrazu "manipulují". A to nejen mimo školu, ale i ve škole o předtávkách, a hlavně ve výuce. Jejich manipulační flexibilita a schopnost pseudosouběžných aktivit je fascinující. Ale jinak je na exkrement.

Anonymní řekl(a)...
15. srpna 2013 7:02  

Děti pracují s technologiemi hlavně mimo školu zcela bez ideového vedení a sebezdokonalujícího záměru.

Možná se ani nebudete divit, ale někde jsem tu informaci četl. Na prvním místě střílečky, na dalším sex, logické hry až na nějakém 9 místě....To jsou hlavní potřeby našich dětiček (a myslím, že nejen u nás).

obyčejná učitelka řekl(a)...
15. srpna 2013 10:21  

Nejen dětiček... A je to logické, vždyť "provoz" na internetu je založen na působení na první signální soustavu. Úplně jednoduchý příklad - hledáte informaci o první signální soustavě, zadáte do vyhledávače a jako první na vás vyskočí dorozumívání. Žák se asi chytí, někdo zvídavější přejde (i) na další odkazy. Ale zůstaňme u toho prvního pokusu a podívejme se, kam až nás může zavést, když budeme sledovat aktivní odkazy (které právě na tu první signální útočí). Vyzkoušela jsem a radím vám udělat totéž, zcela vědomě, abyste se vžili do kůže žáků, kteří mají mnohem menší schopnost seberegulace. Nezapomeňte si při tom změřit čas! A to nemluvím ani o mnohem "zajímavějších" tématech, ani o reklamách atd.

David Hawiger řekl(a)...
15. srpna 2013 13:49  

... asi s křížkem po funuse, ale snad trochu užitečný komentář.

Souhlasím, koncept vybavení žáků 1:1 se dotkne všech škol.
S tímto konceptem však ruku v ruce přijdou nové potřeby (technické, lidské, legislativní, etické, ...).
Poučme se tedy z digitální minulosti, kdy se také objevily různé koncepty, dotýkající se údajně všech škol (alespoň jedna počítačová učebna, alespoň pevné připojení k internetu, alespoň jedna povinná hodina ICT na každém stupni ZŠ, alespoň jeden počítač v každé učebně, alespoň jedna interaktivní tabule ve škole ...).
Jaký typ celostátní podpory "průlomově inovativního" řešení byl pro školy nakonec přínosem? Chtěl jsem si odpovědět sám, ale bohužel mi žádná systémová a udržitelná podpora neutkvěla v paměti :-(.

Anonymní řekl(a)...
15. srpna 2013 14:20  

Víte on je největší průšvih v tom, že ti, kteří např. z projektů v některých pilotních třídách koncept 1:1 zavedli, nepřiznají veřejně jeho problémy a nedostatky. Navenek se oficiálně "prsí", jak je to skvělé, ale protože jich pár znám, vím, jak neoficiálně nadávají a sakrují, že v docela naletěli.

Takže tím v podtstatě dost přispívají k tomu, aby naletěli další a další.

Pytlik Blaha řekl(a)...
15. srpna 2013 20:18  

Jaképak naletěli. Podstané je, aby se trošku rozhýbala ekonomika. Lidi úplně zpitoměli a začali šetřit. No a když se zadaří taky něco počerpat z fondů, zodpovědní činovníci zaplesají, ať to stojí, co to stojí.
Už se ty panem Hawingerem správně připomenuté koncepty zaručené záchrany vzdělanosti (počítačová učebna, alespoň pevné připojení k internetu, alespoň jedna povinná hodina ICT na každém stupni ZŠ, alespoň jeden počítač v každé učebně, alespoň jedna interaktivní tabule ve škole) začaly nějak promítat do zvýšení úrovně nabytých kompetencí? Nebo se jen zpomalil pokles? A vůbec, zabývá se tím někdo, nebo je to úplně jedno?

Anonymní řekl(a)...
15. srpna 2013 20:56  

Už se ty ...koncepty...začaly nějak promítat do zvýšení úrovně nabytých kompetencí? Nebo se jen zpomalil pokles? A vůbec, zabývá se tím někdo, nebo je to úplně jedno?

Bylo by zajímavé zjistit něco takového, to máte pravdu. Jenže pedagogický výzkum v terénu u nás prý přestal fungovat zhruba v době zavedení RVP. Dcera v rámci diplomky měla v úmyslu vyhledávat a popisovat metody tvořivosti ve výuce na 2. stupni. V celém regionu nenašla školu, která by ji nechala ten výzkum udělat - protože si chtěla pořizovat i zvukový záznam a fotodokumentaci. Nikdo z učitelů kýženého předmětu ji do svých hodin nepustil. Tak to musela opisovat ze starých knih jen teoreticky. Jak má potom ale někdo vědět, jak se dnes učí... Snad opravdu jedině tak inspekce, tu tam pustit musí. Ještě aby té tvořivosti v hodinách ale vůbec rozuměla a dokázala ji posoudit.

Anonymní řekl(a)...
16. srpna 2013 17:57  

Nevidím důvod proč pořizovat videozáznam hodiny neznámou osobou. Lze to přinejmenším zneužít. Také rodiče žáků nemusí souhlasit s jakoukoliv nahrávkou. Doba je hodně divná. Já osobně jsem odmítl již několikrát.

Anonymní řekl(a)...
16. srpna 2013 18:45  

Zneužití je poměrně dobře "ošetřeno" tím, že na takové výzkumy je diplomant vybaven průvodním dopisem, v němž je uveden vedoucí práce, škola a katedra, zadávající kvalifikační práci, zdůvodněn výzkumný postup a prohlášení, že získaná data a materiály budou uložena na příslušné katedře a bez vědomí účastníků výzkumu nikomu dále poskytována. Tedy slouží pouze studijním účelům. Pokud si rodiče žáků nepřejí, nejsou na fotografiích rozpoznatelné obličeje žáků. K žádnému zneužití materiálů nikdy, pokud vím, nedošlo. Důvody budou jiné.

Anonymní řekl(a)...
16. srpna 2013 18:57  

Ano, je zvláštní neochota učitelů sdílet s někým svoji výuku. Moje dcera studuje ekonomickou fakultu a diplomka musí být napůl teoretická, napůl praktická, tedy nějaký výzkum. Většina si vybere nějakou firmu a tam své zkoumání provádí - tak to šlo i u mé dcery. Když pomyslím, že ji pustili i k finančním informacím a tak trochu i do hospodaření podniku, a to ve dvou oslovených firmách, mohu se jen divit, jak je školství zahaleno tajemstvím, ačkoli pracuje přímo s našimi dětmi.

Anonymní řekl(a)...
16. srpna 2013 19:43  

Je to dáno nejistotou převážné většiny učitelů. Vzhledem k tomu, že neexistují kritéria toho, co je v učitelské práci "dobře" a co "špatně", je učitel zvyklý na to, že bývá hodnocen zcela subjektivisticky a účelově, takže může být zkritizován kdykoli a za cokoli. Jediným určujícím momentem je nadřízená pozice toho, kdo si na psa opět snadno našel další hůl (neboť ve školství může tou holí být naprosto cokoli). Věcně oponovat nelze a nemá to smysl. Je tedy učitel celoživotně tlačen do pozice ušlápnutého vylekaného nesebevědomého tvora a nemůžeme se divit, že nerad své hodiny předvádí komukoli; už napřed počítá s tím, že mu vždy bude mnohé "vytknuto". A znovu zdůrazňuji, že toto "vytknutí" je zcela libovolné, podle toho, co si kdo zamane a usmyslí, takže se tomu nelze nijak bránit. A to ani vnitřně - musel bych si být jist tím, že pravdu mám já. A to v chaotickém světě školství bez pevných, objektivně zhodnotitelných orientačních bodů není dost dobře možné. Já nevím, co je "správné". Ti, kdo mě vidí a hodnotí, to také nevědí, ale mohou se vyjadřovat po libosti a já s tím nemohu nic dělat, jen to snášet. Tak se té neochotě nedivte.

obyčejná učitelka řekl(a)...
16. srpna 2013 20:01  

ji pustili i k finančním informacím a tak trochu i do hospodaření podniku
ALe pochybuji, že jí dovolili si je natáčet na video a pořizovat si fotodokumentaci účtů. Ta dcera, která neuspěla s natáčením ve škole, si přece mohla dělat poznámky, určitě jí nebyl upřen rozhovor s vyučujícím a s žáky. Tak v čem je problém? (Ostatně, to, co studenti dokáží na základě takových náslechů vyprodukovat, je často k zlosti i k pláči.)

Anonymní řekl(a)...
16. srpna 2013 20:39  

Ještě k pozorování v hodině.

O videu nebyla řeč. Ale aspoň vyfotografovat dvě tři akce dětí je součástí každého diplomního pozorování, aspoň nějaká forma dokumentace se vyžaduje. Uvažovala i o tom, že by sama ověřovala nějaký svůj postup a ten si vyfotila (je to důkaz, že svůj projekt opravdu odučila osobně a může tedy hodnotit výsledek), leč ani toto nebylo připuštěno.
Výsledek byl, že použila dotazník pro učitele. Samozřejmě že se všichni hlásili k tvořivým metodám, ale napsat jaké dělají, to většinou neuměli, a popsat reálný efekt pro žáky, to už vůbec ne.
Uzavřenost a izolovanost učitelů je asi hodně velká a je to smutné, nakonec to potvrzuje i komentář zde nade mnou.

Pytlik Blaha řekl(a)...
16. srpna 2013 20:41  

neexistují kritéria

Poslední pokus týmu profesora Rýdla nějak nevyšel. Doćela jsem olitoval, protože vydefinování kvality očního kontaktu by se mi bývalo hodilo, když před lety jedna matka poukázala na to, že se na žákyně v hodinách tělocviku dívám. Býval bych uvítal její návštěvu v hodině stejně, jako ji bez problémů umožňuji všem rodičům, kteří mají zájem. Možná by mi předvedla, jak se dají žáci vybavit kompetencí k nepřeražení se na cvičišti bez očního kontaktu s nimi. Podotýkám, že v předtuše možných událostí sestával cvičební úbor z dlouhých kalhot a trika s rukávy.
A když vyšlo najevo, že žáky v hodině informatiky soustavně a dlouhodobě všelijak přetěžuji, zesměšňuji a že výklad má sexuální podtext, takovou měrou, že mládeži nezbylo než sepsat petici, navrhl jsem, že budu z výuky pořizovat video nebo alespoň audio záznam. Když už tedy žáky střední školy nenapadlo, aby za tu dobu nějaký vzorek sami pořídili a k petici doložili. Bohužel ze záznamu sešlo, protože jsem prý natolik vychytralý, že bych si před mikrofonem dával pozor. No, nakonec duševní zdraví především. Zkuste se devadesát minut ovládat. To by byl, panečku, přetlak.

Anonymní řekl(a)...
16. srpna 2013 20:52  

Pane Blaho, dohodněte se osobně s někým z VŠ pedagogické, z Vašeho předmětu, že jste ochoten vést pedag. praxe. O vedoucí učitele je obrovská poptávka, nikdo nechce odkrývat karty a dovolit hospitaci ve své hodině. Pak v letním semestru k Vám přidělí začátečníka a Vy ho jen sledujete a hlídáte, aby ho děti nepřizabily apod., dokonce za peníz (velmi drobný). Stal byste se možná hvězdou pedagogů i studentů učitelství a nakonec by Vás i v tom Vašem ústavu ještě začali brát vážně...

Pytlik Blaha řekl(a)...
16. srpna 2013 21:47  

nakonec by Vás i v tom Vašem ústavu ještě začali brát vážně...

Tak u žáků bych to docela bral.

Anonymní řekl(a)...
17. srpna 2013 13:15  

Mám dojem, že koncept 1:1 českému školství nepomůže. Místo aby se přidalo učitelům budou se zase utrácet peníze za nesmysly. Pan Blaha, jako vždy, přesně vystihuje podstatu problému. Z článku jsem získal představu, že cílem je vybavit každého žáka nějakým zařízením umožňujícím přístup k internetu a spouštění jakýchsi výukových aplikací a tato zařízení pak používat v rámci výuky jiných, než IT předmětů. Ale proboha proč? Když jsem studoval na střední škole v Americe v roce 1995, měli jsme tam tehdy nejnovější počítače i nejmodernější software v počítačových učebnách i v knihovně. Měli jsme k dispozici programovatelné kalkulačky TI-85 s mnoha funkcemi. A výsledek používání těchto technologií? 90% žáků dokázalo na programovatelných kalkulačkách nanejvýše sčítat, odčítat, násobit a dal-li bůh i dělit, zbylých 10% se rovným dílem rozdělilo na skupinu, která nedokázala ani to a skupinu, která dokázala něco více. Výuka matemtiky prostřednictvím matematického softwaru od Wolframu se omezila na opisování příkazů z tabule. Hluboké pochopení látky ani nejnovější software nezaručil. Spíše naučil dětičky řešit problémy bezmyšlenkovitě, napsáním nějakého řetězce v nějaké aplikaci. Nevidím v tom žádný přínos, spíše velké nebezpečí. Člověka v tomto případě stroj nikdy nemůže nahradit. Stroj je dobrý nástroj hlavně pro ty, kteří už něco umějí a něco se naučili. Za velmi přínosné bych naopak považoval povinné vybavení učitelů notebooky a jejich výuku a podporu v oblasti IT.

Pavel Doležel

Anonymní řekl(a)...
17. srpna 2013 15:59  

Pavel Doležel

17. srpna 2013 13:15


Tak nějak s Vámi musím souhlasit, nové technologie nejsou úplně ideální. Je to pouze pomůcka, jak v procesu učení pokračovat dále. Žákům musí látka, "problém", projít hlavou. Představa 100% přejímání již vytvořeného zákonitě vede do pekel. S tím se však část vyučujících ICT (dost často středoškoláků) nikdy nesmíří. Zasáhnout by měli didaktici. Jsou ještě nějací?

Anonymní řekl(a)...
17. srpna 2013 16:03  

16. srpna 2013 18:57

No právě, víte vy co je v této zemi pedofilů. Nikdy nedovolím, aby mé dítě někdo bez mého svolení snímal kamerou nebo fotografoval na www stránky. Okamžitě dotyčného učitele a školu zažaluji.

Anonymní řekl(a)...
17. srpna 2013 16:11  

Ještě k pozorování v hodině.

Jsem ochoten ukázat svou hodinu jen tehdy, když:
a) získám souhlas obou rodičů dotyčných dětí
b) pozorovatel mě nebude natáčet na kameru ani nahrávat (odmítám dát svůj souhlas)
c) ŠI - samozřejmě
d) ředitel a zástupce - samozřejmě
e) rodič - nedám svůj souhlas, jen v případě, že dotyčný má patřičné pedagogické vzdělání.

Anonymní řekl(a)...
17. srpna 2013 16:13  

Natáčení na kameru je podle mě celkem neškodné. Nerad bych, abychom se samou politickou korektností dostali do stavu, že i k tomu, aby učitel dítě mohl hodnotit známkou, bude potřebovat písemný informovaný souhlas rodiče. Každý má přece právo na to, dozvědět se o svém výkonu jen to, co sám chce, ne?

Pavel Doležel

Anonymní řekl(a)...
17. srpna 2013 19:48  

ad videokamera ve vyučování

Na fakultních školách vždy natáčíme důležité části hodin videokamerou - na hodinách, učených studentem (jsem didaktik, vedoucí ped. praxe). Jinak bychom těžko mohli průběh hodiny a postupy studenta rozebírat - z mých písemných poznámek toho student o sobě moc nezjistí. Zabírám studenta čelně, žáky zezadu, nikdy nebyl problém - ani na ZŠ, ani na G. Videokameru získali všichni učitelé pověření kontrolou praxe (většinou didaktici) za tímto účelem.

Anonymní řekl(a)...
17. srpna 2013 21:37  

Zasáhnout by měli didaktici. Jsou ještě nějací?

Ano prosím, jsou. Moje zkušenosti s iPadem 1:1 jsou zcela minimální - jedna škola, soukromé G. Nedovolím si proto jejich zkušenosti zobecňovat. Mělo by se to vyzkoušet a zhodnotit ve větším měřítku na pilotních školách. Pokud přizvou k nahlédnutí fakultní didaktiky, určitě se zapojíme.
Souhlasím, že nejprve by se měli učitelé naučit dobře zacházet např. se SmartNotebookem nebo s něčím, co mohou používat, na svém notebooku.

Anonymní řekl(a)...
19. srpna 2013 15:57  

Tak, tak naprostý souhlas.

Jenom ty nové technologie to nevytrhnou. Musíme do těch strojů mít napřed co narvat. Tomu něčemu se říká už leta zcela příznačně soft tedy šťáva. A té výukové "šťávy" bohužel ani renomované firmy jako Terasoft zas až tak moc nevytvořily (snad se to podařilo jen pro 1. stupeň)a slévat šťávu z kapek na internetu je pro každého jednoho učitele dost prácné a v celostátním měřítku nereálné.

Unknown řekl(a)...
21. srpna 2013 16:39  

Ten, kdo chce používat koncept 1:1 z vlastní vůle a má podporu vedení, ten se již o takové použití snaží nebo ho už více či méně úspěšně používá. Pokud to bude někomu nuceno, tak to asi není ten správný směr.

Otázka, zda se žáci naučí více či méně - na to se dle mého názoru nedá jednoznačně odpovědět. Je třeba si položit otázku, co přesně by se měli naučit? Faktické znalosti? Sociální kompetence? Prezentování informací? Vyhledávání informací? V učícím procesu každému žákovi sedne něco jiného, každý se učí z jiných pohnutek. Prozatím jsou známy dobré výsledky při užití např. iPadů z Poděbrad, kde zařízení skutečně pomáhají, protože hodně věcí zjednodušují.

Co se týče výuky na pedagogických fakultách - dá se říci, že záleží na lidech. Sami vidíme, že pan Brdička v této oblasti dělá hodně. Nevím, jak je tomu na jiných univerzitách, na mé univerzitě takové snahy prozatím nevidím, proto se snažím v této oblastí sama vzdělávat. Jednou z otázek je, zda by znalosti měly vycházet z univerzit, nebo zda by se univerzity měly inspirovat tím, co zkušení pedagogové již využívají. Právě proto si myslím, že je třeba sdílet zkušenosti a nekritizovat ty, co studují a zatím se k praxi nedostali.

Dívejme se na věc pozitivně a hledejme, jak je využít. Kritika nepodepřená zkušeností ani snahou o změnu nikam nevede. Možná že za pár let se objeví i aktualizovaná didaktika výuky předmětů, která bude vycházet z používání moderních nástrojů. Prozatím takové knihy, co je mi známo, chybí.

Anonymní řekl(a)...
27. srpna 2013 8:26  

A je to tady:
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/levice-skoly-nuti-rodice-kupovat-pomucky-porusuji-zakon_280624.html

Miroslav Bečev

Anonymní řekl(a)...
7. září 2013 9:49  

Byly tu zmíněny tablety za 3000,- Díval jsem se na ně, hezká hračka, na normální věci nevhodné. Malé hrubé displeje, neodolné plastové provedení. 7" displeje jsou nepoužitelné, to už jsme si ověřili u netbooků. Chtělo by to 10" a HD rozlišení. To se ovšem nevejde do 3000,-.
Zajímaly by mne poznatky těch, co tablety při výuce používají.
Miroslav Bečev

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.