Sex je povinnost, žena je majetek. Dost manželů tomu věří, říká advokátka

neděle 24. listopadu 2019 ·

Má dvě děti a vlastní advokátní kancelář. Na Facebooku se věnuje osvětě a bojuje nejen s mýty o obětech domácího a sexuálního násilí, ale i se sexismem. „Bohužel velká část populace pořád žije v tom, že manžel má právo na sex a jediná role v životě ženy je všechno to strpět,“ říká advokátka a specialistka na trestní a rodinné právo Lucie Hrdá v rozhovoru pro iDNES.



Lucie Hrdá (facebook.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Setkáváte se se sexistickými komentáři? 

Neustále. To vám řekne asi každá žena, která je vidět. Když jsem třeba v televizi, za dvě minuty mám vyhrůžky v e-mailu. Muži řeknete, že je debil, ale ženě napíšete, že ji znásilníte, že si to zaslouží a že si za to bude moct sama, nebo jí popřejete, aby jí umřely děti. Tak to prostě je, je to součástí rape culture, která využívá vyhrůžek sexuálního charakteru, protože se předpokládá, že to ženu zastraší víc, než kdyby jí jenom někdo řekl, že je hloupá. Zahrnuje to, že vám lidé píšou, že jste ošklivá, hnusná a podobě. Tohle je ovšem problém celé společnosti, která je to ochotná tolerovat.

Jste hodně aktivní na sociálních sítích. Je to pro vás prostředek, jak proti předsudkům bojovat? 

Hodně se věnuji osvětě, protože jsem s překvapením zjistila, že i v mojí sociální bublině – vysokoškoláků, Pražáků, vzdělaných lidí – panují neuvěřitelné mýty a pověry. A to nejen ohledně obětí znásilnění, domácího násilí nebo homosexuality. Je to dáno tím, že byli v něčem vychováváni, zůstalo jim to v hlavách a dál už o tom nepřemýšleli. Když si o problému něco přečtou nebo začnou debatovat, mají takové „aha!“ okamžiky, kdy si uvědomí, že toho vlastně spoustu nevěděli. A přitom je to otázka jednoduchých informací, které by každý měl znát. A to i proto, že se v okolí každého člověka s největší pravděpodobností alespoň jednou za život vyskytne oběť, ať už domácího násilí nebo nějakého trestného činu. V rámci běžného vzdělání bychom měli vědět, jak na takovou oběť reagovat.

S čímž má dost lidí pořád problém. 

Třeba u obětí domácího násilí je obrovský problém, že jsou nelíbivé. Zejména proto, že mají reakce, které jsou pro laiky naprosto nepochopitelné. Když takové oběti žijí v toxickém vztahu dlouho, mají úplně pozměněný vzorec chování. Vůbec nejsou konstruktivní, a to je druhému člověku velmi nepříjemné. Pak mají lidé názory typu: „Já jsem jí tu pomoc nabídl, ale ona se k němu vrátila, tak se jí to asi líbí.“


Celý rozhovor naleznete zde

20 komentářů:

rváčkazvesela řekl(a)...
24. listopadu 2019 19:47  

Ale paní Hrdá, tak si přece zvykněte....jste přece v Čechách!

tyrjir řekl(a)...
24. listopadu 2019 20:57  

Výzkumy prý říkají zhruba toto

80 % žen prý touží po 20 % mužů, ale vdává se zhruba 80 % žen. Podobně je to i u mužů. V množině vdaných žen je nutně určité nezanedbatelné procento odpočátku nespokojených žen, které mnohdy trápí i ty muže, kteří je milují... Podobně je to i u mužů...

Nejen například známý advokát T. Sokol říká, že četnost případů agresivity je stejná u mužů i žen, že si v tom ta dvě pohlaví nemají příliš co vyčítat. Říkají to i psychologové zabývající se seriózně mužskou a ženskou psychikou. Partnerství je soužití na základě hledání shody, nikoli vynucování výhod.

rváčkazvesela řekl(a)...
24. listopadu 2019 21:34  

To je jako za zkumavky pane Tyrjir. Soužití muže a ženy je modelováno mnoha sereotypy, které jsou dány společenským kontextem. A ten velí žena k plotně a muž do společnosti a do vedoucí pozice. Tedy v čechách. Viděl jste někdy samotnou ženu se jít do baru pobavit? Co si o ní pomyslíte? O muži ve stejném případě určitě něco zcela odlišného, že? A budete stejně soudit muže, který odešel za "štěstím" od rodiny jako ženu, která učiní to samé?
A toto vše je velmi často podporováno i v předmětu rodinná výchova, který učí zase většinou ženy...atd,atd...V podstatě si ty role určují kolikrát samotné ženy.
Samozřejmě, že by měl být styl soužití dán domluvou oněch milujících bytostí, jenže on bude slyšet rady otce, kamarádů a ona zase kamarádek atd...rozhodovat se nebudou svobodně ale také pod tlakem společenského kontextu. Ano mohou existovat dostatečně silní a svobodní jedinci...většinou jsou to muži. Žena, která chce založit rodinu dle mého hodně ustoupí z požadavků. Poslední dobou je jich stejně čím dál míň, čím to asi je?

rváčkazvesela řekl(a)...
24. listopadu 2019 21:41  

A s tím vynucováním výhod: žena, když má v manželství dítě, tak strpí mnohdy hodně...aby nebrala dětem otce. Ale samozřejmě to může být i naopak. Jaká je četnost kterých případů? Odpoví si každý dle svých zkušeností. Nyní to možná už tak neplatí. A také si spočítejte, kolik dětí ve třídě má doma oba své biologické rodiče... Mám celkem problém si vždy zapamatovat jiná příjmení dětí a rodičů...

tyrjir řekl(a)...
24. listopadu 2019 22:05  

Vždyť je to tak od pravěku: Muž chodí na lov, žena hlídá domácí oheň. Hezky popsané je to v jedné z Čechovových povídek, kde se dva muži baví: "Je to krásné, když přijdu domů a vidím ta její milá očka" řekl jeden. "Hm, očka, po těch se dobře pije" odvětil druhý...

Dámám, myslím, nikdo nebrání vzít si milujícího muže a ukazovat mu svá milá očka. Dam, které to nedokáží, je mi líto stejně jako všelijakou neláskou postižených pánů. :)))

tyrjir řekl(a)...
24. listopadu 2019 22:15  

Ten pravěký argument je samozřejmě vtip. Výše citovaným výzkumům a milým ženským očkům pro milující muže však věřím.

E.Kocourek řekl(a)...
25. listopadu 2019 10:06  

Měl bych pro (evidentně se nudící) "genderové" aktivistky úkol: ať sepíšou, co všechno v manželství (kromě sexu) není povinnost. ////

Když tedy žena není majetek, jak je to s mužem? Ten je nebo není ženin majetek? Patří manžel manželce? Patří manželce manželův majetek? Manželovy příjmy? ////

tyrjir řekl(a)...
25. listopadu 2019 13:11  

Rozhovor s českou architektkou Evou Le Peutrec

Číňankám v kariérách paradoxně uškodilo ukončení politiky jednoho dítěte. Zaměstnavatelé je totiž v očekávání možných mateřských povinností chtějí o to méně do práce přijímat, neboť se bojí, že budou mít druhé dítě. „To ty ženy velmi diskvalifikovalo,“ říká.

Architektka podotýká, že však vidí obdobnou analogii i v USA v New Yorku. Tam za nynější situací stojí hnutí MeToo. „Ženy to vlastně diskvalifikovalo a muži s nimi nechtějí pracovat,“ vysvětluje. Muži se práce s ženami obávají, aby na ně nepřišla obvinění například ze sexuálního harašení. Le Peutrec se v New Yorku například dozvěděla, že tam se již muži bojí i zavírat dveře své kanceláře, pokud jsou v ní sami se ženou.

Pak se vrátila zpět k poměrům v Číně. Za největší rozdíl u Číňanů spatřuje žebříček hodnot, ve kterém jsou skutečně vždy peníze na prvním místě. Neznamená to však, že by neměli smysl pro rodinu i kamarády, to funguje i tam.

Otázka peněz platí i v politické sféře. Dle Le Peutrec se tak všichni v Šanghaji zaobírají především výdělkem a politiku nikdo neřeší. „Čína je největší kapitalismus světa,“ tvrdí. Ve Spojených státech prý zažila jen „slabý odvárek“.


https://plus.rozhlas.cz/cro_soundmanager/files/8112894/field_main_audio#play

tyrjir řekl(a)...
25. listopadu 2019 13:14  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
rváčkazvesela řekl(a)...
25. listopadu 2019 17:12  

Podíl dokonaných sebevražd je světově 4/5 u mužů, v Číně je tomu naopak.(zdroj - milý pan Petránek, se kterým nám odešel starý dobrý svět informací. Vzpomeňme na něj!

Brandtnerová řekl(a)...
26. listopadu 2019 14:17  

„Je to dáno tím, že byli v něčem vychováváni, zůstalo jim to v hlavách a dál už o tom nepřemýšleli. Když si o problému něco přečtou nebo začnou debatovat, mají takové „aha!“ okamžiky, kdy si uvědomí, že toho vlastně spoustu nevěděli. A přitom je to otázka jednoduchých informací, které by každý měl znát. A to i proto, že se v okolí každého člověka s největší pravděpodobností alespoň jednou za život vyskytne oběť, ať už domácího násilí nebo nějakého trestného činu. V rámci běžného vzdělání bychom měli vědět, jak na takovou oběť reagovat.“

Reagovat na oběť domácího násilí a vůbec takovou oběť rozeznat je práce těžká i pro mnohého odborníka. Tak nevím, jak by paní chtěla něco takového naučit v rámci běžného vzdělávání. Svými výroky na mě působí spíš jako aktivistka (nebo si prostě dělá reklamu, což si nakonec vůbec nemusí odporovat) než jako člověk, který se v problematice nějak hlouběji vyzná.

Nevím, jak někdo mohl zjistit, že se ženám běžně vyhrožuje znásilněním a zabíjením dětí, když žije navíc v sociální bublině. To jako z internetu? Z béčkové literatury nebo časáků? Z akčních filmů? Nebo prostě paní právnička paušalizovala nějaký případ, který zaznamenala nebo o něm slyšela na celou společnost? Já v žádné sociální bublině nežiji, a tohle jsem tedy v našich podmínkách a v této době (zaokrouhleno na staletí) nikdy nezažila, a ani jsem o něčem podobném neslyšela. Tady se fakt člověk dozví věci…

Koukla jsem na překlad „rape“, Nespletla si to respondentka rozhovoru? Významy slov jsou dva: únos, loupež, znásilnění nebo řepka olejná. Není pod pojmem rape culture myšleno, že (zde v ČR) žijeme v řepkové kultuře? To by jako sedlo :-O :-D

tyrjir řekl(a)...
27. listopadu 2019 13:24  

Myslím, že diskuse o sexu samotném jsou poněkud zavádějící. Nejen sexem živ je člověk. Pohyb je základní atribut existence hmoty i duchovních stavů. Platí to i pro společenské n-tity, tedy i pro partnerské dvojice založené na komplementárním (vzájemně se doplňujícím) láskyplném vztahu.

Když mne například třeba žena vidí "úřadovat" (pečovat o domácí oheň) v kuchyni, hned ví a řekne, co bych měl dělat lépe nebo jinak. Je to nesmírně přínosné a povznášející. I (anebo zejména:) tehdy, když řekne, že to (radši:) udělá sama a ať jdu radši na ryby.

:)))

tyrjir řekl(a)...
27. listopadu 2019 14:15  

Láska

Balnea, vina, Venus
corrumpunt corpora nostra;
sed vitam dant:
balnea, vina, Venus.

Quisquis amat, valeat,
pereat, qui nescit amare,
bis tanto pereat,
quisquis amare vetat.

Lázně, víno a ženy
kazí naše těla;
ale život dávají:
lázně, víno a ženy.

Kdokoliv miluje, ať je zdráv,
ať zhyne, kdo neumí milovat,
dvakrát tak ať zhyne,
kdokoliv zakáže milovat.

Petr Portwyn řekl(a)...
27. listopadu 2019 14:29  

...žena k plotně a muž do společnosti a do vedoucí pozice. Tedy v čechách.

Ano, ano svatá pravda. Vidím to kolem sebe, jak jsou ženy u plotny, do práce se ani nepodívají.
Mělo by se jim umožnit nastoupit do zaměstnání.

A ty ředitelky jsem taky neměl, to všechno byli oholení chlapi s podprsenkou vycpanou fuseklema. Jak říkám, svatá pravda, pani!

BTW jít se "sám bavit do baru" je čin zoufalce. Docela mne překvapuje, že zrovna po tomhle ženy touží ;o)

tyrjir řekl(a)...
27. listopadu 2019 14:54  

Jak by asi zněla dnešní obdoba toho starověkého textu? Byla by LGBT-, digitálně nebo snad jinak neopedagogicky a šmrncnutá? Stále se mi chce věřit, že "láska vítězí nad lží a nenávistí" i ve vztahu můžů a žen:

https://www.csfd.cz/film/6381-kdyz-muz-miluje-zenu/prehled/

https://www.novinky.cz/komentare/clanek/komentar-silak-kazi-a-uplakane-bivoj-aneb-genderove-vyvazene-ucebnice-vaclav-klaus-ml-315848

J.Týř

rváčkazvesela řekl(a)...
27. listopadu 2019 16:41  

Tato debata je "my o koze vy o voze" - nemá to smysl.
Ano, žena, která pracuje (dělají to všechny - jinak by se rodina neuživila) stejně doma nastoupí k plotně. K tomu si ještě poslechne bláboly o "živiteli" rodiny. Když v Bruselu pracuje žena muž ji nenásleduje. Opačný případ je jasný...je to marný, je to marný, je to marný...a jasné je, že muži NIKDY pozice, kterých historicky dosáhli neopustí. Svět maskulinní prostě je . Ženy zvykněte si. a nebrbelte pořád.
Samozřejmě existují okamžiky spolupráce mezi ženou a mužem...kéž by byly častější.
"Muž a žena drží nebeskou klenbu - oba ji drží. Pokud si bude jeden z nich myslet, že ji udrží sám, spadne jim na hlavu. Čínské přísloví
I když Čína není našim vzorem...jen že vše už tu bylo a asi i LÍP UŽ BYLO!!

Petr Portwyn řekl(a)...
28. listopadu 2019 6:44  

Jasně, však máte svatou pravdu!
Tak to je, a nejinak. Však se podívejte na ulice - muž jde, a deset metrů za ním po kolenou leze žena. Otrhaná, hubená, od pohledu zanebaná. Kdepak kadeřník za patnáct set... to možná na Západě, ale tady? I v té práci. No viděla jste někdy, že by ženské v práci popíjely kafíčko? Jedině krumpáč a bláto.
Jste hrdinka, že jste to odhalila!

Petr Portwyn řekl(a)...
28. listopadu 2019 6:59  

Teď vážně:
Právě na těchto příspěvcích je vidět, že pokud má člověk v hlavě fixní představu, je úplně jedno, jak vypadá realita. Pokud aktivistky žijí v přesvědčení, že žena v ČR je bezprávným otrokem, tak jim žádný argument tuto představu nevezme. Ony to prostě neuvidí.
To je víra, ne rozum. A s vírou se diskutovat nedá.

Diskredituje to nejen celý feminismus, ale i rovnoprávnost. První naštěstí, druhé bohužel.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. listopadu 2019 15:23  

Je to snadné. Role jsou jasně dané. Ženská má vydělávat v zaměstnání a pak doma u plotny a u dětí a u praní a žehlení a u uklízení a u nakupování a u kontroly úkolů a v posteli vždy připravená, a muskej má být v práci a na pivu páč živí panenko živí, víme. Ani stát už mu nemusí, hlauně, že živí a moc nesmrdí.

tyrjir řekl(a)...
28. listopadu 2019 16:13  

U některých mužů je to takhle špatně. U některých žen je to jinak špatně. Anebo třeba dobře, u mužů i žen. Muži a ženy jsou jiní. Nikdo z nich není lepší - podle zákona ani ve skutečnosti. Žen je v podfinancovaných školách 85 %. Děti jsou ve škole diskriminovány absencí mužských vzorů. Dítě matky samoživitelky ve zfeminizované škole nemusí vůbec potkat mužsjý vzor. Je to takhle dobře? V tomhle genderistickém systému bylo tedy školství, vzdělanost a další osud státu obětováno na oltář feminismu a těch, kteří si genderismus zvolili jako prostředek politického boje?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.