Mnohokrát jsem se setkal s kritikou kolegů učitelů na instituce, které se zabývají bádáním v oblasti výchovy a vyučování. Ať si kdysi říkaly pedagogická střediska, ústavy či honosněji Výzkumný ústav pedagogický, převážná většina učitelů tyto instituce považuje za zbytečné a málo produktivní. Potřebuje škola takové instituce, a jakou úlohu by měly plnit, aby byla učiteli uznána užitečnost jejich existence?
Je vzdělávání tolik významnou činností, že k jejímu naplňování potřebují školy a učitelé další podpůrné instituce? Vždyť odborníci zde zaměstnaní na žáky a studenty přímo nepůsobí, ale jejich role je v podpoře práce učitelů k lepšímu naplňování jejich pedagogické role. Jak uvádím v úvod, po celou svou profesní dráhu jsem se setkával s většinovým názorem, že jde o instituce zbytečné, které učiteli nemohou v jeho denní školní práci efektivně pomáhat. A to mimo jiné proto, že jsou odtrženi od života škol a pracovníci v nich působící toho o realitě stavu na školách vědí málo. Produkty činnosti těchto zařízení jsou proto v praxi málo použitelné a učiteli nejenže nepomáhají, ale často mu i škodí. Podobné hlasy sílí v době školských přeměn a reforem, což je období, ve kterém se aktuálně naše školství právě nachází. A tak rostou tlaky činnost těchto institucí omezit, nebo je přímo rušit.
Na rozdíl od většiny kritiků jsem měl možnost s těmito organizacemi spolupracovat a mnoho pracovníků zde zaměstnaných jsem dobře znal. Většina z nich byli bývalí zaměstnanci škol, nejčastěji učitelé, ředitelé, inspektoři. Ke svému novému pracovnímu zařazení se dostali proto, že se jim v praxi mezi žáky a studenty dařilo dosahovat nadprůměrných výsledků. Byli proto vyzváni a nakonec přesvědčeni, aby se aktivně podíleli na změnách, které se mají prosadit ve školství. Pokud jsem s některou z těchto institucí déle spolupracoval, pak mně imponovalo věkové složení pracovních týmů. Vedle odborně zkušených a věkově starších pracovníků, působili tam současně i mladí progresivní lidé. Možná, že je moje zkušenost výjimečná a připouštím, že moji kolegové-kritici mohou mít zkušenosti odlišné. Pro uznání významu takové činnosti je podstatné to, zda učitel nabízenou spolupráci a pomoc přijímá aktivně a považuje ji za obohacení své dosavadní praxe. A nebo ji bere jako nutnou povinnost, kterou od samého začátku přijímá s nedůvěrou, nebo ji dokonce odmítá.
Čtenáře bude asi nejvíce zajímat, v jaké poloze se spolupráce s těmito zařízeními v mém případě konkrétně realizovala. Jako začínající učitel jsem měl jejich prostřednictvím možnost navázat osobní kontakty s řadou vynikajících učitelů-metodiků, kteří mi předvedli jak přistupovat k výuce, aby nebyla pro žáky nudou, ale zajímavým a napínavým hledáním. V době, kdy se některé formy práce jen těžko prosazovaly, hledal jsem mezi pracovníky těchto ústavů podporu. Svým způsobem mi dělali "zeď" a pod jejich hlavičkou jsem si mohl zkoušet vyučovací postupy, které bych jen těžko sám prosazoval a hájil. Později, když jsem měl své zkušenosti, tak mi byla nabídnuta příležitost pracovat jako externí pracovník těchto pracovišť a dána možnost přenášet své zkušenosti mezi mladší učitele. Mohl jsem tak vrátit to co mi kdysi jako začátečníkovi tato spolupráce dala.
Odpověď na otázku z titulu článku je pro mne jednoznačná. Výchova a vzdělávání jsou složitou a náročnou činností a učitel, který ji denně se svými studenty uskutečňuje si zaslouží podporu a pomoc. Neměl by ji z principu a předem odmítat. Je třeba, aby ji obě strany, školy i vědecké pracoviště, chápaly jako obousměrnou komunikaci. Není nutné všechno, co se mění jen pasivně přijímat a bez výhrad kopírovat. Mám-li jiné zkušenosti a názory, pak je dobré umět je formulovat a dávat jako zpětnou vazbu na tato místa zpět. Taková komunikace je oboustranně užitečná a silně inspirující jak pro učitele, tak pro vzdělávací a výzkumná centra. V tom jsem viděl a i dnes vidím smysl existence takových vzdělávacích institucí, které mohou a jsou šancí praxi učitelů na školách pomáhat a hledat nové cesty v jejich působení.
Volně upraveno z příspěvku na blogu autora na blog.rvp.cz.
Oldřich Suchoradský: Potřebuje školství vědecký ústav?
Titul Zlatý Ámos získala učitelka z Karviné
Učitelka základní školy Komenského z Karviné Lucie Andělová dnes zvítězila v klání o cenu Zlatý Ámos. Ocenění pro nejoblíbenějšího učitele roku si odnesla z pražského hotelu Olšanka, kde porazila šest soupeřů. Korunku pro vítěze si učitelka se specializací na postižené děti odnesla také z hlasování dětské poroty.
"Mám pocit, že je to díky děckám. Nemyslím jen získání koruny, ale i to, jaká jsem. I za to vděčím jim," dodala přerývaně Andělová, než ji o hlas připravily slzy. "Nebrečte," neúspěšně ji utěšovaly děti, které ji ihned po vítězství na pódiu obklopily.
Celý článek naleznete na portálu České noviny.
iDNES.cz: V Česku budou jen dobré školy. Přijde to na 80 miliard, říká Liška
24. března publikoval zpravodajský portál iDNES.cz exkluzivní rozhovor redaktora Petra Suchomela s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Ondřejem Liškou.
Ministr školství Ondřej Liška chce zkvalitnit české školy. Rozjíždí kampaň Dobrá škola, jejímž cílem jsou kvalitní učitelé, úspěšní žáci a spokojení rodiče. Do roku 2020 a za 80 miliard, nastínil ministr v rozhovoru pro MF DNES. Úroveň škol mají zlepšit atestace či učitelské standardy.
V první verzi učitelských standardů se píše třeba to, že kantor má "udržovat oční kontakt s žáky" nebo s nimi vhodně mimoslovně komunikovat. To bude ředitel kontrolovat, zda se učitelé dívají žákům do očí?
Nejde ani tak o to, aby to kontroloval ředitel, ale aby k tomu byli mladí učitelé vedeni. Až bude jasné, jak má dobrý učitel vypadat a co má umět, měl by být podle mě veden i k takový věcem, jako je mimoslovní komunikace a vnitřní integrita. Učitel se nedá redukovat jen na znalosti, které předává. Musí být i lidsky vybaven k tomu, aby žáky vychovával. A i to lidské vybavení je součástí řemesla. Jestli ale ve standardech nakonec bude i oční kontakt, to uvidíme, až skončí diskuse mezi učiteli, která právě začíná.
Učitele jste obeslal osobním dopisem. Jakou čekáte odezvu? Když pořádal anketu ve školách středočeský hejtman David Rath, ředitelé se mu na ni "vykašlali" a on jim pak hrozil pokutami...
Ale já se nebudu ptát na to, jestli se má univerzita jmenovat Královská nebo Univerzita císaře Ratha. Já se učitelů ptám na naprosto zásadní věc, která může změnit kulturu a úspěch této země. To je nesrovnatelná otázka. Samozřejmě neexistuje žádný automatický důvod, proč by mi měl někdo věřit. Politikům je třeba nevěřit. Ale já chci najít hlavně společenskou shodu na tom, jak má učitel vypadat. Zatím se setkávám s neobvykle pozitivními reakcemi. Určitě bude i hodně skeptiků. Ale takové věci se nedají dělat mávnutím proutku. Bude to stát obrovské úsilí, hodně peněz a bude to trvat dlouho.
Kolik to bude stát a kde ty peníze vezmete? Zatím žádnému ministrovi se nepodařilo výrazně zvýšit rozpočet školství...
Já jsem připravil určitý plán a myslím si, že realistické číslo, které by dokázalo udělat z každé české školy dobrou školu, se pohybuje v částce 80 miliard korun. Není však rozhodující jen výše té částky, ale i to, jak se peníze rozdělí. A dokud veřejnost nezačne požadovat, aby nastala změna, tak jeden jediný ministr to nedokáže. Právě proto se obracím na veřejnost. Ta shoda musí být platná na desetiletí dopředu, kdy už tady nikdo z nás nebude. Změna bude trvat celou generaci.
Celý článek naleznete na iDNES.cz.
28. 4.: Přednáška Františka Dvořáka v Museu Kampa
Přemýšleli jste někdy nad tím, co může znamenat ten podivně vypadající obraz nebo socha, která byla v galerii zaškatulkována do sekce „moderní umění“? Nebo jste dokonce toto sousloví začali považovat za synonymum pro něco, čemu se člověk ani nemá snažit porozumět? Jste přesto ochotni dát modernímu umění ještě šanci?
Nechte si poradit od jednoho z nejvýznamnějších českých historiků umění současnosti, profesora Františka Dvořáka. „JAK SE DÍVAT NA MODERNÍ UMĚNÍ“, již zítra, v úterý 28.4. od 19.00 v Museu Kampa!
Vstupné na přednášku: 120Kč, 60Kč pro studenty, seniory a členy společnosti Přátel Musea Kampa
REZERVACE: karina.kottova@museumkampa.cz nebo 257 286 147.
Anketa Zlatý Ámos vrcholí: finále již dnes!
Sledujte finále v přímém přenosu od 14 hodin na webu Českého rozhlasu 2 Praha.
V úterý 10. března se v zrcadlových sálech MŠMT ČR rozhodovalo o finalistech ankety Zlatý Ámos 2009. Z 16 pedagogů jich mělo do finále postoupit šest, nakonec porota do finále poslala sedm. Jsou to:
Lucie Andělová ze ZŠ Komenského v Karviné, Milan Brožek z Obchodní akademie Vinohradská, Praha 2, Markéta Dembková ze ZŠ Komenského ve Frýdlantu nad Ostravicí, Petr Křížek z Gymnázia Tachov, Zuzana Navrátilová ze ZŠ Hrádek u Sušice, Michael Radimerský ze ZŠ Krátká, Klášterec nad Ohří a Viera Žemličková z Gymnázia U Balvanu v Jablonci nad Nisou.
Zatímco v regionálních kolech ankety Zlatý Ámos záleželo především na žácích, kteří si museli připravit originální obhajobu své paní učitelky nebo svého pana učitele, v semifinále byli kantoři sami, bez svých žáků. „Ze zkušenosti víme, že toho se učitelky a učitelé obávají nejvíc. Jde jim totiž o hodně, o to nezklamat své žáky,“ říká ředitel ankety Slávek Hrzal. Potvrdil to i jeden z postupujících, Michael Radimerský, když řekl: „Teď už je to jedno, ve finále můžeme klidně prohrát, hlavní je, že jsme postoupili, že jsem ten svůj tým, který mne nominoval, nezklamal.“ Jak je semifinále pro pedagogy náročné vyjádřila stručně a jasně Lucie Andělová: „Já jsem byla v šoku,“ řekla po té, co se ozvalo její jméno mezi postupujícími.
„Za ty dva roky, co se potkávám s finalisty ankety Zlatý Ámos, tak jsem si uvědomil, že mají jedno společné,“ prozradil po předání pamětních listů ministr školství Ondřej Liška. „Mají v sobě jakousi jiskru. Přesto, že učí a pracují v náročných podmínkách, přesto si tu jiskru uchovali,“ pokračoval Liška.
V semifinále kantoři vyplňovali test psychické odolnosti, který připravil předseda poroty MUDr. Jan Cimický, prezentovali svou cestu k nominaci do Zlatého Ámose a čekal je i pohovor s porotci.
Veřejné finále ankety Zlatý se koná v pátek 27. března od 14 hodin v kongresovém centru Olšanka v Praze. Hosty budou Josef Náhlovský, Jana Paulová a dívčí skupina 5 angels. Slavnostní korunovace pak proběhne o den později, v sobotu 28. března na Kantorském bále v hotelu Belvedere.
Organizátoři pro finalisty organizují v Praze pestrý program. Ještě před finálovou soutěží je ve čtvrtek 26. března již tradičně přijme na pražském Hradě manželka prezidenta paní Livie Klausová a večer si prohlédnou Český rozhlas, který je jedním z partnerů ankety. V sobotu kromě Kantorského bálu a slavnostní korunovace navštíví finalisté dětský ráj v areálu zámku Berchtold nedaleko Prahy v obci Kunice-Vidovice a odpoledne budou hosty slavnostního koncertu ke Dni učitelů ve Vinohradském divadle.
Další informace na www.zlatyamos.cz.
Reakce na článek "Obrana standardu"
Vladimír Srb, manažer pracovní skupiny pro tvorbu Standardu kvality profese učitele, reagoval na náš včerejší článek.
Vážený pane Wagnere,
dnes jsem si přečetl Váš článek "Obrana standardu" na www.ceskaskola.cz .
Velmi se mi líbí Vás iniciativní, tvůrčí a konstruktivní přístup k diskusi o standardu (tři zahraniční příklady, dotazník...).
Na druhou stanu mne překvapil a znepokojil tento Váš text:
"Pokud ale tyto materiály (analýzy zahraničních standardů) tým dnes nebo zítra nezveřejní, není možné, podle mne, od něj už nic racionálního očekávat a bude nutné prosadit všemi prostředky jeho okamžité rozpuštění."
V Pracovní skupině pro tvorbu standardu děláme vše pro to, aby veřejná diskuse probíhala zcela transparentně a v atmosféře vzájemného respektu. Proč tedy vnášet do diskuse takto útočný (konfrontační) tón? Takové výroky se hluboce dotýkají většiny lidí a vyvolávají v nich zcela nekonstruktiní emoce jako hněv nebo smutek. Konfrontační komunikace spolehlivě ničí věcný a kolegiální diskusní vztah. Každou svou větou přece nastavujeme atmosféru diskuse a ovlivňujeme, co se v dané diskusi považuje za normu. Proč tedy zavádět právě takovéto komunikační normy? Proč by měli právě učitelé používat útok a konfrontaci jako tolerovanou formu odborné diskuse?
Velmi si Vážím Vaší kvalitní práce na www.ceskaskola.cz a budu potěšen, pokud budeme sdílet své názory neagresivním způsobem.
Co se týče věcného obsahu Vašeho dotazu:
Podle mých informací pracovní skupina v přípravné fázi (tj. minulý rok) studovala a diskutovala mj. standardy těchto zemí:
1. Austrálie
2. USA
3. Rakousko
4. Slovinsko
5. Nizozemí
6. Velká Británie
7. Skotsko
8. Slovensko (fáze příprav)
9. Dánsko
10. Německo
Pro tyto účely si členové pracovní skupiny vytvořili pracovní verze překladů a komentářů k těmto standardům. Získané zkušenosti zohlednili při formulaci textů předkládaných k diskusi o standardu a při přípravě instrukcí pro první fázi veřejné diskuse - zejména při formulaci prezentace Standard v otázkách a odpovědích. Během první fáze veřejné diskuse budou tyto analýzy dokončeny, aby mohly být veřejně dostupné ve druhé fázi diskuse (tj. během června).
Co jsme schopni zajistit v poměrně krátké době je zveřejnění seznamu odkazů na zahraniční internetové stránky, na kterých jsou zahraniční standardy ihned dostupné (zvládneme to během příštího týdne).
Já, jako manažer pracovní skupiny, jsem byl najat před měsícem, abych přípravil podmínky pro co nejkvalitnější odbornou diskusi, která zapojí co nejvíce zástupců klíčových skupin, tj. zejména učitelů. Mým hlavním cílem je obnovit důvěru učitelů ve smysluplnost veřejné diskuse o tématech kvality vzdělávání - včetně upozornění na nezbytné rozsáhlé investice společnosti do této sféry. Osobně jsem naprosto přesvědčen poctivosti této diskuse a sám tuto tyto podmínky garantuji. Domnívám se, že se zde učitelům znovu otevírá možnost ovlivňovat kvalitu své profese a znovu opravněně požadovat i podmínky, které nezbytně potřebují pro svou kvalitní práci.
Napište mi, prosím, jestli máte zájem i o další informace - a o jaké. A také zda trváte na konfrontačním přístupu či nikoli.
Pokud budete chtít zveřejnit můj email, žádám Vás, abyste jej uveřejnil pouze jako celek.
Napište mi také, prosím, telefonický kontakt na Vás (mobil i pevou linku).
S úctou a s očekáváním spolupráce,
Vladimír Srb
manažer pracovní skupiny pro tvorbu standardu kvality profese učitele.
Jan Wagner: Obrana standardu
Reakce na zveřejněný návrh Standardu kvality profese učitele možná tvůrce překvapily. Diskuse ale probíhá a během prvního týdne vyplnila dotazník k návrhu standardu zhruba stovka diskutujících, v tomto týdnu přibylo dalších pět desítek. Pozitivně musíme hodnotit, že diskuse je veřejná a že i o jednotlivých názorech respondentů je možné diskutovat.
Jako vystudovaný technik tvorbu standardu podporuji, ale na rozdíl od týmu tvůrců diskutovaného návrhu Standardu kvality profese učitele, bych nejprve seznámil pedagogickou veřejnost se standardy v okolních zemích a v zemích, kde je kvalita školství nejvyšší, samozřejmě s analýzou, jak se k tomuto stavu dostali.
Na tuto moji zásadní výtku reagoval v diskusi na standarducitele.rvp.cz v neděli večer Mgr. Vladimír Srb, manažer pracovní skupiny pro tvorbu standardu:
Pracovní skupina pro tvorbu Standardu provedla analýzy vybraných zahraničních standardů a Váš požadavek je zcela oprávněný. Připravujeme uveřejnění těchto analýz i další akce, které našim učitelům umožní čerpat ze zahraničích zkušeností (například rozhovory se zahraničními konzultanty, kteří se podíleli na tvorbě standardů).
Pokud jsou analýzy k dispozici, očekávám, že nebudeme čekat na jejich zveřejnění už více než několik hodin. Pokud ale tyto materiály tým dnes nebo zítra nezveřejní, není možné, podle mne, od něj už nic racionálního očekávat a bude nutné prosadit všemi prostředky jeho okamžité rozpuštění.
Pokud nechcete na slíbené analýzy čekat, podívejte se na několik standardů ze tří amerických států:
Arizona (PDF, online překlad v Google Translate)
Colorado (PDF, online překlad) Kentucky (DOC, online překlad)
K diskusi předložený návrh Standardu kvality profese učitele má rozsah jen něco málo přes tři normostrany, oproti mnou prostudovaným zahraničním je poloviční až třetinový. Ještě jednou si ho pročtěte a pokud vám vybyde čas, zkuste vyplnit následující formulář.
Rostislav Konopa: Vraťte do škol rákosku
S plány na to, jak vylepšit kompetenci českých učitelů, se v posledních týdnech doslova roztrhl pytel. Ministerstvo školství hýří nápady. „Dobrý“ učitel by prý měl být zábavný, měl by třídu zaujmout, rozpoznat šikanu, má dostatečně komunikovat s učiteli a rodiči, hodnotit žáky bez předsudků, zajímat se o jejich názory a představy, dávat prostor jejich přáním a otázkám atd. Proboha, já myslel, že to už dávno dobrý učitel dělá?
Čtu zprávy dál a dozvídám se, že ve školství je málo mužů (což je fakt, ale všichni používající selský rozum, vědí proč), bác kladivem do stolu, „vrátíme je tam“, řekne ministr a společně s Ligou otevřených mužů uspořádají konferenci nazvanou „Muži do škol“, kde se lká a zaníceně hovoří o tom, jak je nutné vrátit tento ohrožený maskulinní druh zpět do třídy, dokonce zazní i argument, že je to nutné z důvodu, že „se muži cítí ve školách poněkud osamoceni“.
To však nestačí, učitelé jsou blbí, nevzdělávají se, a proto je budeme atestovat, plánuje dál ministerstvo. Každých pár let je přezkoušíme, zda ovládají svůj obor, zda dostatečně udržují oční kontakt, používají skupinovou výuku, ale hlavně zda umí komunikovat.
Doufám, že za chvíli ministerstvo nenařídí v rámci výuky, aby učitel chodil do třídy v obleku. Byl by konec mých pohodlných plandavých bavlněných triček, džíny bych svlékal v kabinetě a po školních chodbách bych uctivě své studenty zdravil, samozřejmě že v rámci genderových pravidel, abych někoho neurazil, to je jasné.
Školství se ocitá už několik let na nepřehledné křižovatce. Ministerstvo za celé desetiletí nedokázalo přesvědčit valnou většinu učitelů a veřejnosti, že vznik rámcových vzdělávacích programů je unikátní šancí, jak školu od základu změnit. Hodilo je na učitelské katedry jak psovi žrádlo a řeklo, tu máš... A učitel ve svém volném čase musel vymýšlet, jak sepsat něco, co je tak vágní, do učesané formy, aby to bylo přijatelné pro školu, rodiče a školní inspekci. A proto učitelé reptali a právem, protože za tyto hodiny dostali jen pár stovek navíc. Přitom se od nich v podstatě vyžadovaly manažerské dovednosti. Přesvědčit totiž pedagogický sbor k týmové práci není totiž vždy jednoduché a nastylizovat kompetence, průřezová témata, výukové strategie a další desítky termínů, jimiž jsme zahltili pedagogické slovníky, přičemž se o jejich funkci, smyslu a hlavně významu stále dohadujeme. A to není všechno, v očích veřejnosti je vždy vinen učitel. Propadl jsi? Ten mizera tě nic nenaučil! Neboj, poženem to vejš!
Občas nějaký žák učitele zesměšní, urazí, zavraždí... Přeháním? Ale kdeže, to je realita. To, že u nás nenastal nějaký ten „masakr motorovou pilou“, je spíše jen náhoda. Učitel dnes kromě pedagoga stále víc supluje funkci rodičů a vychovatele. Ale běda, když mu ruka ujede... Kolt veřejnosti je nízko u pasu a učitel je minimálně těžce raněn.
Vážený pane ministře, pokud chcete opravdu změnit české školství, stačí prosadit pár věcí:
1. „Nasypejte“ ročně do škol peníze z rozpočtu, alespoň 1,5%, a nechte na pravomoci ředitele (kontrolovaného), aby odměnami oddělil učitele podprůměrné od učitelů dobrých a nadprůměrných,
2. přesvědčte vysoké školy a univerzity, aby se svojí pedagogickou a psychologickou přípravou nezaostávaly o padesát let za současností,
3. zrušte okamžitě nesmyslné hodnocení učitelů podle odučených let,
4. a vraťte (o to vás prosím nejvroucněji) do škol rákosku.
Adam Fišer: Násilí na střední škole - čerstvá osobní zkušenost
Včera jsem byl fyzicky napaden studentem třetího ročníku jedné pražské SPŠ. Poprvé za cca 7 let mého učitelování. Inu, všechno je někdy poprvé.
To bylo tak.
Není to tak dávno, co za mnou přišel za mnou třídní oné třídy třetího ročníku, kde učím fyziku:
Pane kolego, po skončení hodiny musíte zajistit, aby byl ve třídě pořádek. Včera po vaší hodině byly stížnosti, že tam je bordel, prý nesmazaná tabule, papíry na zemi a tak, a pak se musí dohledávat, která třída to tam nechala.
Aha, no já myslel, že jen když tam učím poslední hodinu a třída se zamyká...
Ne, kdepak, to se musí dělat pokaždé. Tak se to tu prostě dělá.
Taky jsem se později dozvěděl, že ve třídě je dokonce sešit, do kterého kantor musí písemně stvrdit, že třída je po skončení jeho výuky jako ze škatulky. Původně jsem se domníval, že se do něj naopak píší závady v dané třídě, když se jmenuje `sešit závad`, ale prý ne, zapisuje se tam i to, že žádná závada není. Datum, kolikátá hodina, třída, předmět, "V pořádku", podpis...
Tak jo, jenže ono to není tak jednoduché pokaždé přinutit studentíky k úklidu.
"Ten papír na zemi NENÍ můj!"
"Có, jaká flaška? Kdééé? V lavici??? Tu jsem tam já nenechal!!!"
"A vůbec, to má na starosti služba!"
"Kdo je služba?!"
"Já, ale ať to smaže on!!!"
"Služba chybí."
"Proč sakra mám tu tabuli mazat já???"
"Von si šel klidně na oběd a já mám za něj zvedat židli!"
"Pusťte mě véén, já už jsem dal svoji židli nahoru!"
# # #
Ale abych se dostal k věci, teda k té hodině fyziky ve třetím ročníku. Pravda, tenhle předmět nepatří zrovna mezi srdeční záležitosti těchto 13 studentů (v minulých dvou ročnících došlo podle všeho v jejich třídě k prospěchovým a jiným epidemiím), ale co, nikdy jsem si nemyslel, že ve fyzice spočívá smysl života a třída mi přišla pohodová, nekonfliktní, s jedním studentem z téhle třídy jsem si pár dnů předtím dokonce příjemně pokecal při dozoru dole u šaten.
Začátek hodiny. Tak jsem viděl, že jste tomu včera nerozuměli, že bysme si to teda dneska zopakovali? Klidně se ptejte, čemu nerozumíte...
Fyzikální nadšení jsem optimisticky očekával někde na bodu mrazu, jenže ono bylo spíš na bodu tání hélia (0,95 Kelvinů neboli -272,20 stupňů Celsia, při tlaku 2,5 MPa). Chacha, von nás snad chce něco učit, můj bože, kurva, to snad ne... Pohledy v lepším případě lhostejné, v horším výsměšné. Vyluzování nejrůznějších zvuků, aby měl pan procesor hezkou zvukovou kulisu, když už tak hezky snaží vysvětlit pojem rezonance na konstrukci hudebních nástrojů.
Menší incident s drzým studentíkem, co mi s úsměvem řekl, že sešit ani žákovskou knížku (na jiných SŠ se tomu říká studijní průkaz) nemá a své jméno mi neřekne. Pak dlouho očekávaný konec hodiny. Ale moment! Pořádek musí být. Bude tu uklizeno, což si zkontroluju, teprve pak vás pustím ven. A nesmím zapomenout na sešítek.
Uááá, pusťte mě ven! Je přestávka, mám na to právo! Chci jít na záchod, nemáte právo mě tu držet!
Studentům jsem přitom dovolil chodit na WC při hodině, aniž by mě o to museli žádat - což podle školního (ne)řádu musí - jsou přeci dospělí, ne?
Hlouček osmnácti a víceletých výrostků u dveří začal být nervózní a začal se domáhat svých práv. Jeden klučina (asi příslušník národnostní menšiny) tak učinil v cizím jazyce (patrně ve své mateřštině), kterému shodou okolností docela dobře rozumím. To prý lidé v kritických situacích dělají.
Ne! Až uvidím, že je tu uklizeno!
A jednomu obzvláště sebevědomému jedinci, co stál nejblíže, nakonec ruply nervy. TAK PUSTÍTE MĚ VEN???!!! UHNI! Zkusil mě odstrčit dost hrubou silou (spolu s ostatními). Což se mu/jim povedlo.
# # #
Je mi trochu líto, že jsem mu to nevrátil stejnou měrou. Považovalo by se to za sebeobranu, takže bych to myslím v pohodě obhájil. Je to přeci jen lepší, když se dva chlapi porvou, než to řešit v kanclu vyšší instance podmínečným vyloučením ze školy - ze kterého si dotyčný grázlík asi moc těžkou hlavu nedělá, maximálně se cítí ublížený a ukrácený na svých právech. Mohl jsem si taky ověřit, jestli z boxu ještě něco umím. Jak řekl po celém incidentu jeden můj kolega, kterému jsem celou příhodu vylíčil: Kdyby se to stalo mě, tak přijede policie a odvezou nás oba!
Ale vlastně to zas tak dramatické nebylo, žádné střílení, dokonce ani žádná facka. V kontextu dnešního zpravodajství asi nuda. Jenže - cloumat s panem učitelem a odstrčit ho student v takové situaci nesmí, ani kdyby byl v právu, to je přece, himbajs, nečestné a nesportovní. Neuctivé. A možná přirozené?
Po pravdě řečeno se tomu, co se stalo, ani moc nedivím. Ke zprávám o střílení ve škole, vraždách a sebevraždách žáků, studentů a učitelů jsem od té doby, co pracuji ve školství, začal být o něco vnímavější. Koukal jsem kolem sebe, na to, za jakých podmínek se žáci a studenti vzdělávají a děsil se představy, že jednoho dne to někdo nevydrží a přijde nějaký malér. Grázlů se zastávat nechci, ale celý ten vzdělávací systém mi přijde nebezpečně ujetý.
Povídal mi jeden můj kolega z téže školy: Mám známou psycholožku a když jí občas vyprávím, co se u nás na škole děje, tak se mě udiveně zeptá - počkej, já myslela, že učíš na střední škole! To, co mi vykládáš zní jak odněkud z diagnosťáku! Jiná kolegyně mě zastavila na chodbě a povídá: Vy jste tu novej, že jo? Je to tu hrozný co? Já už taky přemejšlím, že odejdu.
# # #
"Kdyby se někdo choval k mláděti opice nebo ke štěněti tak, jak se chová škola k dětem, tak by je umučil k smrti. Když opičce nedovolíte přirozeně se pohybovat, bavit, učit se a rozvíjet, tak ji doženete do stavu, kdy jen sedí, kýve se zezadu dopředu a po čase zemře. Škola se k dětem chová podobně. Prostě je buzeruje."
"Jasná charakteristika je, že vyučování nedokáže konkurovat přestávkám. Je to přitom zvrácené - děti mají úplně přirozený zájem o učení, jsou zvědavé, chtějí se dozvídat nové věci. Jenže škola jim nabízí nesrozumitelné poučky, nudu, výtky za nesplnění nesmyslných nároků, tresty za pokus upoutat pozornost. A z toho pak docela přirozeně rostou i ty útoky na učitele - dopouštějí se jich lidé ve stresu, kterým jsou opakovaně brány pocity sebeúcty a možnost uplatnění."
Ondřej Hausenblas, Pedagogická fakulta UK - Respekt 8/2009, str. 23
Často jde o dokonce `děti`, které nejen mají občanku, ale dokonce mohou volit. Dospělí.
Dospělí?
Kdyby se tak nějaký z těch studentů zvedl a prohlásil "Sory, pane učitel, ale na tu vaši fyziku vám seru!" A prásknul dveřma. Seknul s tou pitomou školou a stal se fotbalistou, hudebníkem, podnikatelem, zedníkem, zpěvákem, cestovatelem... Joj, to by byla krása! Karel IV., Ježíš, Terezie z Avily, Kurt Cobain, Michal David, Thomas Alva Edison, Eminem, Sean Connery, Celine Dion - ti všichni se bez maturity obešli celkem dobře. Proč ne vy, kluci z nejmenované pražské SPŠ? Proč se navzájem trápit?
Jenže oni ti třeťáci tam znuděně sedí, nejsou schopni se naučit ani na tu nejpitomější otázku, kterou jim asi po desáté kladu, a pak na ni sám odpovídám, ani nejsou schopni z toho odejít. Nevědí, proč do té školy vlastně chodí. Checht, ono to nějak dopadne. Pana profesůrka trochu potrápíme a v nejhorším mě nechají v srpnu udělat reparát. Jo a občas někomu rupne v bedně a začnou se dít věci, o kterých se píše na blogu, mluví ve zprávách, televizi...
Hodný už na ně nebudu, ale tohle mě opravdu děsí.
Autor požádal o zveřejnění odkazu na jiný článek kolegy blogera, který je celkem podařenou reakcí na jeho text: http://kovar.blog.respekt.cz/c/74802/Ucitel-a-zak.html.
Diskuse ke článku
Autor: Luděk Blaha (81.90.173.xxx) Datum: 24. 3. 0:39
Titulek: souvislosti
"Představa je nyní taková, že tento učitel, který nesplní standard, nemá na škole co dělat," dodává Košťálová.
Přístup k žákům
Učitel:
- projevuje respekt k žákům a žákyním bez genderových předsudků;
- vyjadřuje žákům důvěru a pozitivní očekávání, podporuje jejich sebedůvěru;
- projevuje porozumění pro potřeby žáků, zajímá se o jejich názory, představy, problémy, pocity a dává prostor pro jejich vyjadřování;
- bere v úvahu individuální možnosti a potřeby žáků ...;
Komunikace a klima ve třídě
Učitel:
- vhodně využívá prostředky neverbální komunikace (např. dobrý oční kontakt, úsměv, přátelská, vstřícná gestikulace, pohyb po třídě, respekt k zóně osobního prostoru);
- podporuje soudržnost třídy založenou na vzájemném respektu, ohleduplnosti, toleranci k různosti, důvěře (podporuje schopnost žáků naslouchat si, domluvit se, řešit problémy a konflikty);
- společně se žáky tvoří pravidla soužití třídy (jasně a srozumitelně vymezuje hranice a limity sociální komunikace a chování ve třídě (mezi žáky navzájem a ve vztahu k učiteli) a důsledně vyžaduje jejich dodržování;
Autor: Tomáš (82.117.130.xxx) Datum: 24. 3. 9:32
Titulek: Autorita
Podobné věci se musí okamžitě řešit a to exemplárním způsobem. Vyloučení ze školy, podání trestního oznámení na daného studenta atd. Ne každý učitel/učitelka si dokáže zajistit přirozenou autoritu, která by studentům nedovolila udělat něco takového. Někteří učitelé to dokáží až po X letech praxe. Někteří, kteří jsou obdařeni patřičnou tělesnou výškou, hrubším hlasem a fyzickými fondy, které vytváří přirozený respekt k fyzicky silnějšímu jedinci mají tuto autoritu zajištěnu už od pohledu. Ale ptám se-proč se tohle vůbec stane, proč musí učitel řešit podobné věci a nemůže se v klidu soustředit jen na výuku? Odpověď-špatná/nedostatečná výchova v rodině.
Autor: bobina (90.183.67.xxx) Datum: 24. 3. 9:41
Titulek: smutné
Pane učiteli, nejste v tom bohužel sám. Na základkách už drahnou dobu běžný denní chlebíček učitele, včetně osobních urážek, ponižování a vyhrožování rodiči, inspekcí atd. bez možnosti se účinně bránit, bez možnosti mít jak např. děti přivést k tomu, aby si po sobě uklidily, pokud na opakované, slušné požádání reagují způsobem, který jste popsal.Chybí možnost vymahatelnosti povinností. Smutné, velice smutné, kam jsme to tím pedocentrickým přístupem ve školství přivedli.Zdravím.
Autor: skeptik (85.160.96.xxx) Datum: 24. 3. 10:8
Titulek: Re: smutné
Trapi me to taky, moc, a vim, ze dalsi podpora bobtnani ega a narcismu zaku povede ke zvysene kriminalite.
Přísloví 13:24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.
Přísloví 22:15 Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.
Přísloví 29:15 Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.
Tolik biblicke citaty. Rodic, ktery zanedbava vychovu decka, postvava decko proti ucitelum, nakonec pochopi, ze se to obrati proti nemu samotnemu. Decko mu preroste hlavu a bude mu na ni kadit a on s tim uz nic neudela. Co se zanedba na zacatku, to se v 17 letech uz nespravi. Ten incident, co se stal kolegovi na stredni skole, je dusledek neceho mnohem casnejsiho. Priciny je treba hledat ve vychove v rodine a v prvnich letech skolni dochazky.
Autor: A.F. (89.102.107.xxx) Datum: 26. 3. 15:40
Titulek: Re: smutné
Milá Bobino,
tak o tom něco napište! O takových věcech se přece musí mluvit - a vy máte zkušenosti z první ruky.
Autor: aero (147.251.160.xxx) Datum: 24. 3. 10:27
Titulek: Bomba
a co teprve toto:
http://www.ct24.cz/domaci/49411-zak-gymnazia-v-novem-bydzove-chystal-bombovy-utok-na-skolu/
Autor: Daniel Pavelka (92.243.198.xxx) Datum: 24. 3. 13:12
Titulek: Práva a povinnosti
Vše je v tom, že povinnost a zodpovědnost je až za právem na vymoženosti druhé poloviny 20. století... Nejdřív povinnost a pak právo.
Autor: Petr Kukal (62.24.78.xxx) Datum: 24. 3. 16:13
Titulek: odkaz na respekt
Díky za ten citát z Respektu. Přesvědčil mě o tom, že dr. Hausenblas už se definitivně zbláznil...
Autor: Karkul (82.209.10.xxx) Datum: 25. 3. 10:37
Titulek: Re: odkaz na respekt
Ano, výborný odkaz, který svědčí navíc o tom, že p.Hausenblasovi při studiu byly zatajeny základní rozdíly mezi člověkem a faunou. Totiž, že tvorové žijící ve světě přírodním a sociálním jsou značně rozliční nejen kulturně, psychicky a fyzicky, ale i biologicky.Tato rozlišnost je i obyčejnému člověku tak nápadná, že si lidé celá staletí myslili, že se světem zvířat nemají žádné souvislosti a proto evoluční teorie vývoje druhů způsobily takový rozruch. Zajímavé je, že si ani nevšiml, že právě proto máme rozdělenu dokonce i medicínu na humání a veterinární nikoli z důvodů nějaké arogance, ale faktické odlišnosti biologických reakcí na léčení... Unikl mu zřejmě i tak důležitý fakt, že člověk netvoří ve smyslu přírodním dospělou formu živočicha, že jaksi ty ty stonásobné dávky třeba pohlavních hormonů slouží u člověka k něčemu jinému, než u opiček... Zkrátka argumentovat při výchově a vzdělávání lidských mláďat mláďaty jiných savců je nesmysl. Argumentovat lze pouze zkušeností, maximálně různých kultur.
Autor: Luděk Blaha (195.113.225.xxx) Datum: 25. 3. 14:6
Titulek: koncepce
To mi ovšem, pane Karkule, nabouráváte moji koncepci sebezodpovědnosti, podle které se každý člověk má chovat zodpovědně ke svému životu a zdraví, bez ohledu na to, jestli byl řádně poučen či nikoli. Dokladuji to tím, že i každé mládě se co nejdříve po narození snaží chovat tak, aby přežilo.
A ne aby se stalo, že sedmnáctiletý žák hořekuje, že se spálil. A já mu povídám, tak co to chytáš za žhavý konec, makovče? A on, no to jste mi ale neřekl! A také aby se ve školních řádech neobjevovalo, že na křižovatce u školy se žákům zakazuje přecházet na červenou, že se o prázdninách netopí v rybníce a že se nelítá po kluzké podlaze. A aby nemusely stát dozory na každém rohu.
Autor: Pavel Netusil (90.179.19.xxx) Datum: 25. 3. 17:44
Titulek: Re: koncepce
"A ne aby se stalo, že sedmnáctiletý žák hořekuje, že se spálil. A já mu povídám, tak co to chytáš za žhavý konec, makovče? A on, no to jste mi ale neřekl! A také aby se ve školních řádech neobjevovalo, že na křižovatce u školy se žákům zakazuje přecházet na červenou, že se o prázdninách netopí v rybníce a že se nelítá po kluzké podlaze. A aby nemusely stát dozory na každém rohu."
No tak toto je vec me neskutecne... Jenze to nikoho nenapadne zrusit/odbourat a po zapisech o "pouceni" se muze inspekce dobre povozit.
Autor: Tomáš Majer (213.194.221.xxx) Datum: 24. 3. 18:10
Titulek: ad citát
Nejsem žádná opička, abych někoho muel mučit k smrti. Naopak, když je necháme samostatně se rozvíjet, ani nebudeme muset mít na semaforech červené světlo, protože ho už nikdo nikdy nebude respektovat. Všichni se na té křižovatce srazíme. Pochybuji, že vůbec někdo bude vědět, co je pravá ruka, aby mohl dát přednost. Musí být nějaký řád, systém, dohody, poté dodržování úmluv a pak můžeme v rámci toho všeho dávat nějakou volnost. Ne naopak. Dávat volnost a pak mermo mocí něco vymáhat. Tak je to i s tou svobodou ve škole. Těžko se to popisuje pro ty, kteří před tabulí na ZŠ a nebo SŠ nikdy nestáli. Ta jejich moudra mě vážně baví. Opička, prej...., to je v-l. Ano, děti jsou zvídavé, jjj, ale jakmile mají použít mozek a nad něčím se samyslet a něco dotáhnout do konce, tak to néé, to je přece trápení. Zajímalo, jací učitelé budou z takových dětí, až vyrostou, toho se snad ani nechci dožít, a to je mi 32 let.
Autor: Tomáš Majer (213.194.221.xxx) Datum: 24. 3. 18:12
Titulek: oprava
Omlouvám se za překlepy (musel a zamyslet), rozsedl jsem si brýle a špatně na to vidím. Uniklo mi to.
Autor: ruza (81.0.215.xxx) Datum: 24. 3. 23:47
Titulek: a proč se trápí?
Kdyby se ten učitel zvedl a prohlásil:"Sory, kluci, fyzika s vámi mě nebaví!" a práskl dveřma. Seknul s tou pitomou školou a stal se fotbalistou, hudebníkem, zedníkem, spisovatelem, vědcem, úředníkem, cestovatelem...Joj, to by byla krása! Proč to neuděláte, pane učiteli, z nejmenované pražské SPŠ? Proč se už 7 let trápíte?
Ti třeťáci tam znuděně sedí, nejsou schopni se naučit ani tu nejpitomější otázku, kterou jim asi podesáte kladete, a pak si na ni sám odpovídáte. A TO SKUTEČNĚ NEJSTE SCHOPEN Z TOHO ODEJÍT? Víte proč do té školy vlastně chodíte? Proč? Proč to děláte? Je vám 55 a čekáte až půjdete do důchodu? Ale to není pravda, jste mladý člověk......
Pane učiteli, v té třídě je celkem 12 studentů, ten den jich tam bylo deset a příslušník národnostní menšiny tam není žádný ( to zavání rasismem ). Na škole učíte asi měsíc a první, co jste chtěl vědět bylo, kdo je výchovným poradcem. Přeji vám brzké uzdravení, ať se za vás nemusí tři měsíce suplovat....
Ano, možná s vámi i souhlasím. Často jsem přemýšlel, jestli má ta práce smysl, ale vždy jsem si uvědomil, že můžu kdykoli odejít, VŠ mám, zkušenosti, je to jen na mě.... Zauvažoval jste o tom vy?
Autor: A.F. (89.102.107.xxx) Datum: 26. 3. 14:52
Titulek: Re: a proč se trápí?
Pane kolego,
myslím, že Vaše poznámka míří správným směrem a v podstatě mi mluvíte z duše (přečtěte si odkazovaný článek Učitel a žák M. Kovára), byť s několika výhradami (netrápím se 7 let, nejsem rasista, jak byste zjistil, kdybyste zavítal na můj blog - spíš naopak).
Ve svém příspěvku (původně zveřejněném na mém blogu) jsem pouze reflektoval tuto zkušenost. O své celkové zkušenosti se školstvím také rád něco napíšu, bude to ale chvilku trvat.
Píšete, že jste často přemýšlel o tom, jestli ta práce má smysl, a odpověděl jste si, že odejít můžete vždycky. Zvláštní. Ale možná vcelku výstižné.
Autor: Tomáš Růžička (81.0.215.xxx) Datum: 26. 3. 21:42
Titulek: Re: Re: a proč se trápí?
Pane kolego,
jen nevím, jestli jsme se pochopili správně, odejít mohu vždycky, ale klady zatím převyšují negativa a často se i něco povede, proto jsem neodešel. Ano, nejlepší by bylo zavřít polovinu středních škol a pak by se k maturitnímu studiu dostali jen ti, kteří na to mají. Ostatní by se vyučili zedníky, komeníky, instalatéry.....A naše práce by byla úplně skvělá, ale tak to není a asi ani nebude.
ALE NIKDY JSEM NEODEŠEL ZE TŘÍDY PŮL HODINY PŘED KONCEM S TÍM, ŽE NEMÁ CENU TAM BÝT. A co vy?
Autor: A.F. (89.102.107.xxx) Datum: 26. 3. 22:48
Titulek: Re: Re: Re: a proč se trápí?
Já jsem to udělal poprvé před pár dny - po vzoru velkého Lao'c (kecám, moje pohnutky byly mnohem přízemnější).
Když jsem přišel do kabinetu (třídní ve škole nebyl), posadil jsem se a řekl to kolegovi.
Dozvěděl jsem se od něj, že "vůbec nejde o to ty děti vzdělávat, ale držet je pod zámkem, aby se netoulaly po městě a nedělali bordel."
Sedl jsem k počítači a zapsal si to.
Nad pronikavostí téhle myšlenky budu ještě dlouho rozjímat...
Pro úplnost dodávám, že podle mě se k maturitnímu studiu skutečně mají dostat jen ti, co na to mají.
Autor: Luděk Blaha (81.90.173.xxx) Datum: 26. 3. 22:55
Titulek: sci-fi
NIKDY JSEM NEODEŠEL ZE TŘÍDY PŮL HODINY PŘED KONCEM
Já také ne, pane Růžičko. Nejde přece odněkud odejít dřív, než tam člověk příjde.
Autor: Bořek (80.188.220.xxx) Datum: 25. 3. 9:10
Titulek: Nemá řešení
Tato rada by měla smysl, kdyby náš mladý kolega byl vyjímkou. To co popisuje je však na středních školách velmi rozšířené, i když tělesných napadení v takovém rozsahu zatím ne. Zatím... A představte si, že všichni pedagogové rezignují na všeobecný nezájem studentů, jejich agresivitu, hrubost. Myslím, že je správné, že poukázal na nešvary. Toho by se měli vyšší školské instance chytit a pomoci kantorům. Mluvit alibisticky o přirozené autoritě v současném školství je jako mlátit již vymlácenou slámu. Prostě školství potřebuje řád a podporu celé společnosti.
Autor: salda09 (84.42.148.xxx) Datum: 25. 3. 9:48
Titulek: Re: Nemá řešení
Souhlasím s Vámi. Zde se otvírá zcela nové pole působnosti pro Českou školní inspekci jakožto jednu z nejvyšších a nejprogresivnějších školských instancí. Radikálním posílením kádrového stavu jejích zaměstnanců by mohlo být dosaženo optimálního stavu, kdy bude moci být několik školních inspektorů trvale přítomno ve všech vyučovacích hodinách. Kromě kontroly toho, zda učitelé splňují Standardy kvality profese učitele, by se tak efektivně dařilo předcházet projevům agresivity a hrubosti studentů.
Autor: Pacák (85.71.234.xxx) Datum: 25. 3. 19:26
Titulek: Standard studenta
Co kdyby se ministerští zamysleli nad standardem studenta? Ale snad raději ne po tom, co předvedli s učitelským.
P. s.: Dřív se ten studentský standard zjišťoval přijímacími zkouškami.
Autor: skeptik (85.160.100.xxx) Datum: 25. 3. 21:31
Titulek: Nova doba!
Skola uz neni mistem pro vychovu a vzdelani zaku a studentu, ale pro prevychovu ucitelu. Kde zijete!
Autor: Parabellum (78.136.141.xxx) Datum: 25. 3. 19:40
Titulek: Tomu strejdovi Ondrejovi zrejme uniklo,
Ze nosna kapacita planety za predpokladu prirozeneho biotopu pro Homo Sapiens Sapiens je zhruba tak nizke stovky milionu jedincu - jenomze jedincu vyse zmineneho druhu je tu vice nez desetkrat, ale spise tricetkrat tolik, coz vyzaduje dodrzovani urcitych pravidel - pokud To pan Hausenblas zrejme prirodnimi vedami nedotceny analfabet neumi nebo nechce chapat, bylo by docela vhodne, aby skolstvi opustil, a prestal teto spolecnosti skodit.
Autor: salda09 (84.42.148.xxx) Datum: 26. 3. 10:38
Titulek: Re: Tomu strejdovi Ondrejovi ....
Vztáhneme-li hustotu obyvatelstva v lokalitě Long Island na celou planetu, zjistíme, že máme ještě značnou rezervu. Příroda si však s tímto problémem, bez ohledu na názory pana Hausenblase, zcela jistě poradí.
Autor: Parabellum (78.136.180.xxx) Datum: 26. 3. 13:10
Titulek: Re: Re: Tomu strejdovi Ondrejovi ....
Srsani jsou ten mensi problem - horsi je, ze bez ropy nelze vyrobit pesticidy a hnojina, cimz dojde k poklesu vynosu na sestinu + klimaticka zmena, ktera povede k vyssi mire desertifikace planety.....
Autor: učitel (88.102.142.xxx) Datum: 26. 3. 13:5
Titulek: řešení?
Oceňuji s jakým nadhledem jste situaci popsal. Souhlasím s "tvrdým" řešením hlavně za pomoci vedení školy. Na něco podobného ovšem musíme být připraveni a hlavně jednoznačný požadavek učitele nesmí být výjimka ("u vás musíme a jiný učitel to přejde"). Bohuže jediné spolehlivé východisko bude asi odejít ze školství. Učím na ZŠ a není to o moc lepší.
... no, hezky se to píše, ale nechtěl bych v té třídě stát místo vás
Autor: A.F. (89.102.107.xxx) Datum: 26. 3. 15:14
Titulek: Re: řešení?
Díky za reakci. Souhlasím s vámi, nějaké "tvrdé" opatření by mělo následovat.
Ale spíš jsem tím textem chtěl přimět čtenáře k diskuzi, zamyslení nad tím, jaké věci se ve školství dějí a kde je příčina. V čem my učitelé a žáci chybujeme.
Ono to volání po represi je tak trochu líbivé. I když ji pokládám za nutnou, nemyslím si, že představuje plně uspokojivou odpověď.
Autor: trent (193.86.159.xxx) Datum: 28. 3. 19:47
Titulek: postupujte podle následujících kritérií
1.to dopoledne to tam prosedíte(je to líp placené než sedět na pracáku)
2.neprovokujte žáky učením či jinými požadavky s nimiž nesouhlasí
3.vašim základním úkolem je,je tam prostě udržet,aby se nepotulovali jinde
4.hrozící konflikt mezi vámi a žákem zlikvidujete jeho přenesením a rozdmýcháním mezi žáky samotné (vy jenom nenápadně korigujete)
Petr Kukal: Stolzová k návrhu Profesního standardu kvality učitele
Dlouho se o něm mluvilo. V pedagogických médiích byl opakovaně avizovaný. Karel Rýdl o něm poskytl několik rozhovorů. A včera se konečně objevil na webových stránkách MŠMT: Návrh Profesního standardu kvality učitele.
Už po letmém přečtení je zřejmé, že je právě tak tendenční, jak bylo lze vzhledem ke složení pracovní skupiny a redakčního týmu předpokládat. Jak špatný je po stránce formální, mě ovšem i tak překvapilo. Třináct lidí dělalo několik měsíců na osmi stránkách, o jejichž smyslu lze minimálně pochybovat. Možná je třináctka opravdu nešťastné číslo.
Většinu členů redakčního týmu tvoří lidé, kteří jsou nebo v minulosti byli svázáni s PAU - jednou z nejradikálnějších reformních pedagogických organizací. Tato názorová platforma se bohužel do návrhu textu, s nímž se mají identifikovat všichni učitelé, promítla natolik silně, že s identifikací budou mít možná starosti i slabší povahy z PAU.
Rukověť bojovníka světla
Především text není návrhem Profesního standardu kvality učitele, nýbrž rukovětí oddaného stoupence současné podoby kurikulární reformy. Uvědomuji si samozřejmě, že každý dokument podobné povahy musí být do jisté míry dobově podmíněný. Nicméně míra dobové podmíněnosti tohoto výtvoru je tak vysoká, že v podstatě vylučuj jeho obecné a - i při velké míře otevřenosti - dlouhodobější využití. A o něj, domnívám se, tvůrcům šlo. Nebo to aspoň říkají.
Dominantním principem, na němž standard stojí, je opět kompetenční model; s termínem "klíčové profesní kompetence" se tu přímo setkáváme (str. 12). Stejně jako klíčové kompetence v rámcových vzdělávacích programech popisují jejich profesní sestry především osobnostní charakteristiky učitele a jeho chování. Oborové znalosti jsou VŽDY uváděny až na posledním místě (str. 10).
Kvalita učitele vyjádřená tímto standardem je vždy také odvislá od jeho angažovanosti v reformě. Mezi cíli tak čteme: "Vytvořit návrh formulací pro standardizaci profesních činností učitele, která podpoří proměnu jeho kvality vycházející z cílů kurikulární reformy." Rozhodně bychom si neměli myslet, že jde o nějaký autonomní dokument, popisující kvalitativní charakteristiky profese učitelství. Jde o manuál na úrovni "Manuálu pro tvorbu ŠVP podle RVP ZV". Otevřeně se to ostatně říká na str. 6: "Pracovní skupina na základě analýzy domácích i zahraničních modelů dospěla k závěru, že vybere pro první návrh formulací profesních činností učitele jen takové, které musí činit každý učitel v základním a středním vzdělávání, aby jeho práce vyhovovala záměrům kurikulární politiky dané Zákonem č. 561/2004 Sb.“
Diskutujme dokola, okolo stola la la
Až urážlivě proto působí vyjádření z úvodu materiálu, kde čteme: "Důležitou roli Standardu vidíme v otevřené celospolečenské diskusi o pojetí kvalitního vzdělávání a kvalitního učitele." O čem chcete, proboha, celospolečensky diskutovat? Kvalitní vzdělávání je to, které je popsané v Lisabonské deklaraci (kterou MUSÍME plnit), a kvalitní učitel je ten, který vyhoví požadavkům zákona 561/2004 Sb. Tak, jak je standard nastaven, skutečnou systémovou diskusi vylučuje.
Metodická příručka
V části, která konkretizuje profesní standardy pro jednotlivé oblasti, už autoři nepokrytě píší metodickou příručku. V rámci ukazatele 1.2 realizace výuky, oblasti č. 1 tak čteme: "Učitel: - rozvíjí kooperativní dovednosti žáků při práci ve dvojicích, malých i větších skupinách". Protože není prvního dubna, je třeba se domnívat, že to autoři myslí vážně. V Profesním standardu kvality učitele budou uváděny konkrétní metody! Navíc ty jediné správné. Jak se proti něčemu tak absurdnímu bránit?
Je samozřejmě možné poukazovat na mísení několika rovin v rámci jedné úrovně dokumentu. Takový postup má ovšem smysl, pokud bychom se domnívali, že to autoři nevědí. Nelze to sice vyloučit, ale oni to pravděpodobně vědí. Snaží se prostě kontaminovat veškeré školské dokumenty svou ideologií.
Pak lze jediné: dovést tento princip ad absurdum a požadovat, aby se ve Standardu objevil výčet všech metod (nejen kooperativního učení) a všech forem (nejen skupinového vyučování). Máme na to jistě právo, neboť k dosahování vzdělávacích cílů (jakkoli nesmyslně nyní nastavených) může v některých situacích sloužit výklad a frontální výuka. Ať tam tedy je! A pokud tam nebude, ať tam není ani metodický arzenál alternativců a reformátorů. (V podstatě se dost divím, že tam není RWCT!)
Společnost od vás očekává…
V rámci oblasti Širší kontext výuky se pak dočítáme, že do Standardu profesní kvality učitele patří také to, že "umožňuje jim (rodičům) aktivní vstup do výuky". Opravdu se takhle pozná kvalitní učitel? Opravdu bude za tohle hodnocen a odměňován? Jak aktivní vstup do výuky musí rodičům umožnit, aby mohl pomýšlet na osobní ohodnocení? Mohu výuku jen aktivně komentovat, nebo musí také učit?
Asi nemá moc cenu pitvat to dál. Profesní standard kvality učitel míchá všechno dohromady, cíle s metodami, formy s principy a hlavně všechno už má přesně naplánované, a to zákonem 561/2004Sb. Pro skutečnou odpovědnost učitele vůči žákům, rodičům a společnosti tu nezbyl vůbec žádný prostor. Autoři se ohánějí tím, že "společnost očekává od svého vzdělávacího systému jinou službu, kterou vyjadřuje nově formulovanými vzdělávacími cíli pro jednotlivce i pro celý vzdělávací systém", což jsou, s prominutím, tlachy. Společností se tu myslí vládnoucí garnitura, otrocky plnící Lisabonskou deklaraci. Co chtějí od školy rodiče, se neví, nemáme na to jediný relevantní výzkum. Ale troufám si říct, že "aktivní vstup do výuky" a tupé děti s rozvinutou komunikativní kompetencí to podle všeho nejsou.
Tristní diskuse nad tristním dokumentem
Samozřejmě je celý standard také tribunou názorů školských neoliberálů: individuální zájem a individuální rozvoj tu vždy stojí před potřebou společného sdílení kultury. Ruku v ruce s tím jde utilitarismus a prakticismus, který připravuje školu o jedinečnou formu socializace dětí, která ji doposud charakterizovala (str.8).
Už jen na okraj dodávám, že návrh je mimořádně špatný také po stránce formální. Jako jeden z CÍLŮ navrhovaného projektu standardu je v kapitole č.2 na str. 4 uvedeno např.:
"V současné době vysoké autonomizace a liberalizace školství by mělo být součástí profesní hrdosti a cti učitelů, že mohou spoluvytvářet formulace ukazatelů a kritérií kvality výkonu vlastní profese. Tím deklarují nejen identifikaci s vlastní profesí, ale posilují důvěru veřejnosti k této profesi a důvěru k sobě samým."
Opravdu si někdo z autorů tohohle díla myslí, že TAKHLE se definuje cíl? Celá alternativa a celá reformní scéna je posedlá definování cílů, a to na úrovni každé vyučovací hodiny. Jestli to dělají takhle, tak nás všechny potěš Bůh.
Zmínit lze možná ještě ničím neodůvodněné přesvědčení autorů, že "prostřednictvím DVPP (lze) otevřít učitelům cestu k využívání dokumentu Standard jako nástroje k vlastnímu hodnocení (sebehodnocení) preferovaných profesních činností tak, aby byl každý schopen posoudit, na jaké úrovni naplňování uvedených kritérií se nachází." Což popravdě půjde dost těžko, když ke kritériím nejsou vyparcovány indikátory. Pokud už by se našel učitel, který by se pomocí Standardu pokoušel zjistit, "na jaké úrovni naplňování uvedených kritérií se nachází", zjistí leda to, zda splňuje, nebo ne. Žádné jemnější rozlišení čekat nemůže.
Ale asi stojí za to se do diskuse zapojit - a všechny k tomu vyzývám. Ne proto, že by mohla cokoli změnit. Ale že některé absurdity by se měly alespoň nahlas pojmenovat.
Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho webu Stolzova.cz.
MŠMT: Veřejná diskuze k tvorbě Standardu kvality profese učitele
MŠMT zahájilo veřejnou diskuzi k tvorbě Standardu kvality profese učitele. Definování kvality práce učitele bude základem pro zamýšlený systém profesního růstu. „Všechny pedagogy vyzývám k účasti ve veřejné debatě o standardu kvality jejich práce,“ řekl ministr Ondřej Liška.
Standard je v obecné rovině nástrojem pro dosahování, udržování a zvyšování kvality a jako takový umožňuje rovněž i její ocenění. Standard kvality profese učitele by měl popsat žádoucí kompetence a činnosti učitele a formulovat úroveň kvality, jíž by měli dosahovat všichni učitelé po několika letech praxe.
„Právě vznikající Standard vystihne, co a v jaké kvalitě dělají učitelé a učitelky, aby jejich žáci dosahovali žádoucích cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vycházejí z potřeb společnosti, ale na výuku jsou experty sami učitelé. Chceme proto, aby se na popisu požadavků podíleli zejména ti nejpovolanější - příslušníci učitelské profese. Věřím, že napomůžeme tomu, aby učitelé jako příslušníci profese diskutovali o povaze a znacích dobrého vyučování a aby našli shodu na odborné úrovni," zdůraznil ministr Liška. „Učitelé zajišťují pro společnost nejdůležitější službu - vychovávají a vzdělávají, udržují kulturní kontinuitu a identitu společnosti, provázejí naše děti na cestě k dospělosti. Proto potřebují všestrannou podporu."
V současné době jsou na učitele kladeny nesrovnatelně vyšší nároky, než tomu bylo v minulosti. Standard kvality profese učitele by proto měl sloužit především jako nástroj podpory učitelů. „Společné stanovení kvality je náročný proces. Na oplátku však přinese učitelům větší jistotu, že to, co dělají, je účinné, poskytne jim oporu proti nekvalifikované kritice a v neposlední řadě bude sloužit jako vodítko pro profesní růst, který bude propojen s platovým postupem. Věřím, že výsledkem budou dobře vzdělaní žáci, kvalitní učitelé a spokojení rodiče," uvedl ministr Liška.
Plánovaný harmonogram diskuze:
I. etapa 16. 3. - 18. 5. 2009
II. etapa 1. 6. - 15. 7. 2009
Zveřejnění první dokončené verze standardu - do konce října 2009
Místo pro veřejnou diskuzi: http://standarducitele.rvp.cz
DÁLE ČTĚTE: Standard kvality profese učitele
Jan Wagner: Otázky pro MŠMT k realizaci Koncepci podpory ICT ve vzdělávání v letech 2009-13
Jan Wagner: Otázky pro MŠMT k realizaci Koncepci podpory ICT ve vzdělávání v letech 2009-13
Nadační fond Prague Post: ´The Best teacher of English award´
Konference aktivních učitelů v Praze
V pátek 13. 3. 2009 proběhne na ZŠ Korunovační v Praze Konference pražských učitelů, kteří se zapojili do projektu „Učitel činnostního učení v Praze“. Na konferenci vystoupí zkušení učitelé, kteří začali učit podle moderních činnostních metod. Každý z nich představí své úspěchy a ukáže postupy, které se mu nejvíce osvědčily.
Petr Švarc: Integrace IVT na gymnáziu
Výuku IVT provázejí mnohé těžkosti a problémy, které spočívají především v samotném charakteru předmětu. Zatímco obsahy učiva se v mnohých předmětech mění pozvolna, v IVT je tomu naopak. Od objevení se prvních osmibitových mikropočítačů ve školních třídách uplynulo do současnosti pouhé čtvrtstoletí. Teprve patnáct let máme možnost využívat osobní počítače ke vzájemné komunikaci po internetu a počítač se stal běžnou součástí moderních domácností až s příchodem 21. století. K opravdu revolučním změnám v oblasti ICT však dochází až v současné době - nepřímo úměrný vztah výkonů hardwaru k jeho cenám, nové digitální technologie a multimédia. Jak velký pokrok byl v posledním desetiletí uskutečněn! A jaké změny v ICT nás v následujících desetiletích očekávají? Nejde jen o vzrůstající výkony hardwaru, ale především o dynamické prorůstání digitálních technologií do našich životů.
Průzkum: Badatelská metoda v praxi
Studentka 3. ročníku Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, obor Chemie – biologie Karolína Sněhotová připravila dotazník Badatelská metoda v praxi a prosí vás o jeho pravdivé vyplnění. Na základě údajů, které dotazník poskytne, bude vyhodnocena a zmapována daná problematika a výsledky budou použity v absolventské práci, která je zaměřena právě na toto téma. Vyplňování vám nezabere víc jak 15 minut.
Oldřich Suchoradský: Nová X-knihovna v Hradci Králové
X knihovna je obecným označením nové budovy Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, otevřené v loňském roce na břehu Orlice. Označení vyhází z tvaru budovy, která kopíruje jedno z posledních písmen abecedy. V čase kdy došlo v Praze k definitivnímu zavrhnutí realizace Kaplického návrhu na výstavbu nové budovy Národní knihovny, podařil se v Hradci realizovat neméně odvážný projekt důstojného stánku knižní kultury. Ani tento návrh to neměl a nemá v očích odborníků i veřejnosti nijak jednoduché. O její podobě i funkčnosti se i v Hradci vedly vášnivé diskuse.
Oldřich Suchoradský: Ani učitel není prorokem
Učitel by se měl jen s největší opatrností vyjadřovat veřejně ke schopnostem a budoucnosti svých žáků. Bylo mi vždy nepříjemné poslouchat ve sborovně jednoznačné soudy kolegů-učitelů typu: "Z něj nikdy nic pořádného nebude", nebo "Ta je pro zvolené životní zaměření dopředu odepsaná“, nebo „Ona na to v žádném případě nemá". Vynášet taková jednoznačná hodnocení u 14letých dětí je velmi odvážné a často zavádějící. Stane se dost často, že je život sám opraví. Ale to již může být pozdě. To tehdy, že se v nevhodnou dobu dostanou přímo k adresátovi, může to na roky negativně poznamenat žákovu sebedůvěru a jeho zařazení do života.
Při setkáních bývalých žáků po létech se mi často stává, že je nepoznávám. A není to jenom tím, že změnili svůj fyzický vzhled, vyrostli a dospěli. Stejnou proměnu prodělal změny i jejich duševní rozvoj. Stává se, že ti kteří se ve škole spolužákům i učitelům jevili jako průměrní a zcela nevýrazní, se po létech promění a stanou se z nich jiné osobnosti. Jsou úspěšní nejen v osobním životě, ale i zaměstnání. Naopak ti, o kterých se ve školním věku předpokládalo že dosáhnou v životního úspěchu, se ztratí v průměru a všeobecné očekávání nenaplní. Po takové opakované zkušenosti hledám příčinou takových překvapivých zvratů a proměn. Odpovědí se nabízí několik. Možná si ti úspěšní v raném věku zvykli jenom vítězit a být neustále nejlepší. Doma je hýčkali rodiče, spolužáci je oslavovali a učitelé neustále hovořili o jejich jedinečnosti. Ale školní třída je poměrně malý a dost náhodný vzorek k takové klasifikaci. Až další život, se svými nároky a zkouškami, spravedlivě ověří co v nich je výjimečné a jaké jsou jejich skutečné možnosti a schopnosti. A možná v tom je současně i příležitost pro ty kdysi ve škole zatracované a podceňované. Mají osud ve svých rukou a mají schopnost už od dětských let překonávat různé překážky. A když přijede jejich šance, uchopí ji a prosadí se. Napadá mně hned několik takových živých příkladů z galerie mých bývalých žáků.
Jirka byl tichý a nevýrazný chlapec, neprůbojný a bez schopnosti veřejně se předvést. Měl ale velkou zálibu ve fotografování. Svoji zálibu zhodnotil v tom, že si svoji zálibu vybral jako svoji životní profesní cestu. Otevřel si ateliér a začal podnikat. Dnes je jedním z nejúspěšnějších podnikatelů ve městě. Má svoji zavedenou firmu, postavení a všeobecně uznávanou kvalitu.
Nebo Maruška. Byla doslova „popelkou“ mezi dívkami ve třídě. Neměla téměř žádné kamarádky, chodila všedně a jednoduše oblečená, kolektivu těch nejlepších se stranila. Jednotlivými ročníky školy procházela jen s obtížemi a její školní prospěch byl sotva průměrný. Při srazu spolužáků po 10 letech ji po příchodu nikdo z nás přítomných nepoznal. Vešla elegantní dáma, vybraně oblečená, kultivovaná, sebevědomá. Teprve po jejím představení jsme začali lovit v paměti a pochopili o koho jde. Všichni jsme na ní chtěli vysvětlení, co ji tolik proměnilo? Její příběh byl prostý, tak trochu z „červené knihovny“. Skromnost a pokora ji postupně vynesly na místo sekretářky jedné známé a významné pražské společnosti. Postavení a pozice které dosáhla, ji od základu změnily. Získaná sebedůvěra jí umožnila naučit se cizí jazyky, dostat se do světa. To vše se projevilo na změně jejího vystupování, oblečení a výsledkem byl docela jiný člověk.
Pronášet ve školním věku soudy o budoucnosti žáků je pro učitele nejen velmi těžké, ale také nevděčné. A určitě i nebezpečné, protože riziko omylu ve vyneseném soudu je vysoké. Sám jsem se jako učitel takovým vyjádřením důsledně vyhýbal. Rolí učitele není dávat svým žákům nálepky a prognózovat jejich budoucnost. Jeho role je zcela jiná. Vedle sumy vědomostí, které by je měl naučit, je to umění pomoci najít jejich silné stránky a nadprůměrné schopnosti. A z těchto zjištění by jim měl být schopen poradit, případně navést na budoucí životní dráhu. I tady mi poslouží příklad ze života. Honzovi nešla čeština a vůbec jazyky. Byl to přemýšlivý chlapec, vždy ochotný a šikovný k jakékoliv práci. Vyučil se a později si dálkovým studiem doplnil maturitu na průmyslovce. Po revoluci se stal úspěšným podnikatelem a založil si stavební firmu. Nedávno mně navštívil a svěřil se mi, jak o jeho budoucnosti rozhodlo, že jsem ho hodnotil na vysvědčení jedničkou z matematiky, ač tehdy navštěvoval diferencovanou „nestudijní“ třídu. Přestal se podceňovat, dalo mu to potřebnou sebedůvěru a nasměrovalo ho k životnímu záměru, kde se uplatnil.
Život člověka je dlouhá pouť, s mnoha zatáčkami a zastaveními. Učitel má příležitost hned na jejím začátku žákům poradil a pomoci. Nebo jim svými nevhodnými prorockými vizemi, při absenci taktu a citu, naopak životní cestu zkomplikovat a ztížit. Když se učiteli podaří žákovi pomoci a stát se pro něj trvalou vděčnou vzpomínkou, není pro učitele větší odměny.
S použitím blogpostu autora na blog.rvp.cz.
Oldřich Suchoradský
Bořivoj Brdička: 100 let od Zastavení Stroje
Můžeš-li, představ si malou hexagonální místnost podobnou buňce včelí plástve. I když nemá okno ani jiné světlo, proniká odněkud jakési měkké záření. Nikde není vidět žádná ventilace, a přesto je tam čerstvý vzduch. Nikde žádní muzikanti, a přece, zrovna když náš příběh začíná, nesou se místností melodické zvuky. Jediným vybavením je pracovní stůl a křeslo uprostřed. Sedí v něm zahalená postava. Je to žena asi 5 stop vysoká s nezdravým houbě podobným obličejem. Je tady doma.
http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2306
Bořivoj Brdička
Petr Kolman: Voda z vodovodu
Otázka: Byli jsme s kolegyní ze školy v restauraci a požádali jsme mj. o sklenici vody z vodovodu. Podotýkáme, že jsme tam jinak utratily cca 400 korun. Číšník nám sdělil, že by nám ji dal rád, ale prý to zakazuje zákon. Chtěly bychom vědět o jaký zákon se jedná! Takový zákon pokládáme za krajně neekologický.
MŠMT: Ministr Liška jednal se zástupci krajů
Vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve čtvrtek přivítalo na společném setkání náměstky a náměstkyně hejtmanů jednotlivých krajů České republiky. Jde vůbec o první schůzku zástupců MŠMT s nově zvolenými představiteli krajů. Předmětem jednání bylo především efektivní nastavení vzájemné spolupráce.
„S ohledem na významnou funkci krajů ve vzdělávacím systému jsem rozšířil tým svých nejbližších spolupracovníků o Jaroslavu Wenigerovou. Jde o vynikající odbornici, kterou školská veřejnost velmi dobře zná a respektuje," řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. Podle jeho slov bude mít Jaroslava Wenigerová na starost právě komunikaci s kraji.
Ministr Liška s dalšími členy vedení ministerstva představili zástupcům všech čtrnácti krajů střednědobou koncepci MŠMT v oblasti vzdělávání, sportu a mládeže. Náměstci a náměstkyně ministra poté krajskou reprezentaci seznámili s klíčovými tématy, na kterých jejich skupiny v roce 2009 pracují a která jsou aktuálně v popředí jejich zájmu.
V závěru jednání proběhla konstruktivní diskuze nad jednotlivými tématy i nad problémy, které pociťují zástupci krajů jako nejpalčivější.
MŠMT
MŠMT: Zástupci vysokých škol připravují reformní zákon
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška seznámil na čtvrteční tiskové konferenci novináře s průběhem prací na základním dokumentu reformy vysokých škol - zákonu o terciárním vzdělávání. Za nejdůležitější pokládá skutečnost, že na tvorbě věcného záměru zákona se podílí zástupci jednotlivých vysokých škol. Diskuzí o podobě zákona se zúčastnil i profesor Jan Švejnar z University of Michigan.
Opakovaně jsem deklaroval, že reformu terciárního vzdělávání musí vzít za své i vysoké školy," řekl ministr Ondřej Liška. „Nepřipadá v úvahu prosazovat tak důležité změny přes hlavy těch, jichž se mají týkat. Pokládám za důležité, že se vysoké školy podařilo zapojit do práce na samotném zákonu. Právě zákon o terciárním vzdělávání je totiž základním kamenem celé reformy."
Zástupci vysokých škol tvoří většinu týmu, který věcný záměr zákona připravuje. Nad rámec toho ministr Liška požádal o externí spolupráci profesora Jana Švejnara z University of Michigan, který vzhledem ke svým bohatým zkušenostem může mít velmi cenné připomínky. Podle slov prof. Švejnara by "reforma terciárního vzdělávání měla směřovat především k posílení kvality českých vysokých škol."
Ministr dodal, že aktivní spolupráce při tvorbě věcného záměru zákona je výhodnější i pro ty, kteří nesouhlasili s Bílou knihou terciárního vzdělávání.
„Způsob komunikace pomocí výzev a petic svědčí o tom, že příprava reformy vyvolala širokou debatu o úloze vysokých škol ve společnosti. Cíl této debaty vidím v odstranění těchto nedorozumění a v nalezení dohody. O tom, že ji nalezneme, nepochybuji," zdůraznil Liška.
Ministr Liška zároveň představil podrobný harmonogram kroků, které budou v rámci přípravy věcného záměru zákona a jeho paragrafového znění následovat (viz přílohu). "Do konce června chceme vládě předložit definitivní podobu věcného záměru."
Příloha:
Reforma terciárního vzdělávání.pps (382,00 KB)
Věcný záměr zákona - pracovní skupina
6 rektorů nominovaných Českou konferencí rektorů:
- Jan Hron (Česká zemědělská univerzita v Praze)
- Václav Cejpek (Janáčkova akademie múzických umění Brno)
- Petr Fiala (Masarykova univerzita Brno)
- Václav Havlíček (České vysoké učení technické Praha)
- Václav Hampl (Univerzita Karlova Praha)
- Luboš Chaloupka (Univerzita Jana Amose Komenského Praha)
6 členů nominovaných Radou vysokých škol:
- Vladimír Čechák (Vysoká škola finanční a správní Praha)
- Pavel Popela (Vysoké učení technické v Brně)
- Pavel Ripka (České vysoké učení technické Praha)
- Jiří Zlatuška (Masarykova univerzita Brno)
- Ján Říha (Studentská komora Rady vysokých škol)
- Marek Hodulík (Studentská komora Rady vysokých škol)
Věcný záměr zákona - přípravný tým
- Vlastimil Růžička (náměstek ministra pro výzkum a vysoké školy)
- Václav Vinš (ředitel odboru vysokých škol MŠMT)
- Věra Koťátková (odbor vysokých škol MŠMT)
- Petr Kolář (Univerzita Jana Amose Komenského Praha)
- Miroslav Ludwig (Univerzita Pardubice)
- Jana Mačáková (Univerzita Palackého Olomouc)
- Jiří Nantl (Masarykova univerzita Brno)
- Petra Peterková (Siemens)
- Tomáš Kopřiva (Grantová agentura České republiky)
- Petr Matějů, Simona Weidnerová, Jan Slovák,
Daniel Münich, František Ježek, David Václavík (tým autorů Bílé knihy terciárního vzdělávání)
MŠMT
Hradecké prohlášení
Uplynul již měsíc od vyhlášení tzv. Hradeckého prohlášení, v němž členové akademických senátů řady českých univerzit i fakult kritizovali tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání i proces její přípravy.
My, níže podepsaní, odmítáme způsob přípravy Bílé knihy terciárního vzdělávání jako nedemokratický. Samotnou Bílou knihu terciárního vzdělávání považujeme za nedostatečný a nebezpečný materiál pro kvalitu vysokého školství, ohrožující jeho demokratický charakter a nezastupitelnou funkci pro společnost. V této podobě ji pokládáme za nepřijatelné východisko pro tvorbu nové zákonné úpravy.
Protože nám záleží na osudu českého vysokého školství, žádáme, aby příprava věcného záměru zákona byla podrobena veřejné diskusi za široké účasti akademické obce. Je nezbytné, aby byla veřejnost o jeho tvorbě průběžně informována.
Při přípravě věcného záměru je důležité, aby byly zohledněny především tyto výtky vůči Bílé knize terciárního vzdělávání:
- Snadná zneužitelnost: Omezením samosprávy vysokých škol se dává prostor pro prosazování politických a ekonomických zájmů nejrůznějších lobby, a to prostřednictvím instalovaných správních rad a Rady pro terciární vzdělávání. Rázně odmítáme omezování samosprávy vysokých škol.
- Nerealizovatelnost: Chybí jasná představa o konkrétním procesu, jak dosáhnout cílového stavu. Popis návrhu reformy je tvořen souborem navzájem neprovázaných kapitol, a absence této představy činí celou reformu nevěrohodnou.
- Krátkozrakost: Preference přímého ekonomického profitu před investicemi do rozvoje vědy a vzdělanosti je pro většinu oborů základního výzkumu likvidační. Útlum oborů s odloženou ekonomickou rentabilitou povede k dlouhodobému snížení konkurenceschopnosti české vědy a školství v evropském kontextu.
- Klamnost: Návrh reformy vzbuzuje falešné naděje mezi uchazeči o kvalitní vysokoškolské vzdělání, protože zaměňuje kvalitu výuky s bezprostřední finanční rentabilitou. V praxi tak povede k poklesu úrovně absolventů a následně i ke snížení jejich hodnoty na trhu práce. Je třeba zajistit takovou reformu, která zpřístupní v co největší míře kvalitní vzdělání, nikoli takovou, která umožní nákup titulů.
- Neufinancovatelnost: Návrh reformy nenabízí realistické řešení podfinancování vysokého školství. Zvýšení příspěvku ze státního rozpočtu se neplánuje a chybějící prostředky nemohou být vyrovnány pouhým zapojením soukromých zdrojů.
Vyzýváme proto nejširší akademickou obec, studenty, vědecké pracovníky a další občany této země, aby nás v naší snaze zabránit neuváženým a kontraproduktivním změnám v českém vysokém školství podpořili.
V Hradci Králové na sněmu zástupců akademických senátů, dne 4. 2. 2009
| prof. PhDr. Ludvík Václavek, CSc. | předseda AS FF UP | FF | UP Olomouc |
| Mgr.Ladislav Jakub | člen AS UP, člen AS FF UP | FF | UP Olomouc |
| MUDr. Bc. Marek Hilšer | předseda AS 1.LF UK, člen AS UK | 1.LF | UK Praha |
| Tomáš Krejbich | předseda SK AS VUT, člen AS FP VUT | FP | VUT Brno |
| Bc. Petra Nováčková | členka AS VUT | FSI | VUT Brno |
| Mgr. Marie Rakušanová, PhD. | předsedkyně AS KTF UK | KTF | UK Praha |
| PhDr. Josef Bartoň, Th.D. | místopředseda AS KTF UK | KTF | UK Praha |
| PhDr. Josef Stracený, CSc. | předseda AS PdF UK, člen AS UK | UK Praha | |
| Mgr. Aleš Svoboda | místopředseda AS FHS UK (mandát skončil 31. 1. 2009) | FHS | UK Praha |
| Mgr. Daniel Feranc | místopředseda AS KTF UK, tajemník AS UK | KTF | UK Praha |
| JUDr. Ing. Josef Staša, CSc. | předseda AS PF UK, místopředseda AS UK | PF | UK Praha |
| Mgr. Jakub Marek | člen AS UK | FHS | UK Praha |
| Mgr. Jan Tuček | člen AS UK | FHS | UK Praha |
| Dr. phil. Pavel Himl | delegát RVŠ | FHS | UK Praha |
| Mgr. Richard Vodička | předseda AS FMK UTB | FMK | UTB Zlín |
| RNDr. Martina Šimůnková | člen AS TUL | FP | TU Liberec |
| doc. Ing. Zdeněk Plíva, Ph.D. | předseda AS TUL, člen AS FM TUL | FM | TU Liberec |
| Mgr. Pavel Sochor | člen AS PdF MU | MU Brno | |
| Bc. Karel Bernášek | místopředseda AS PdF MU | MU Brno | |
| Petr Puttner | člen AS FPF SU | FPF | SU Opava |
| BcA. et Bc. Miroslav Zeman | člen AS FPF SU | FPF | SU Opava |
| Ing. Alena Macháčková, CSc. | předseda AS UTB | FT | UTB Zlín |
| Michal Špaček | člen AS PdF UK | UK Praha | |
| Mgr. Petr Jedelský | člen AS PřF UK | PřF | UK Praha |
| PhDr.Věra Němečková, Ph.D. | člen AS FF UHK | FF | UHK Hradec Králové |
| Mgr. Petr Christov, Ph.D. | předseda AS FF UK | FF | UK Praha |
| Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D. | předsedkyně AS FF UHK | FF | UHK Hradec Králové |
| Mgr. Josef Šlerka | místopředseda AS FF UK, člen AS UK | FF | UK Praha |
| Mgr. Martin Veselý, Ph.D. | člen AS FF UJEP | FF | UJEP Ústí nad Labem |
| Mgr. Jakub Pátek | předseda AS FF UJEP | FF | UJEP Ústí nad Labem |
| Mgr. Irena Fialová | členka AS FF OU | FF | OU Ostrava |
| Petr Rezek | místopředseda AS FF UHK, člen AS UHK | FF | UHK Hradec Králové |
| Mgr. Vítězslav Vilímek, DiS. | jednatel AS FF OU | FF | OU Ostrava |
| Mgr. Pavel Zikl | předseda AS PdF UHK | UHK Hradec Králové | |
| RNDr. Jiří Dolejší, CSc. | předseda AS MFF UK | MFF | UK Praha |
| Mgr. Jiří Lipovský | jednatel AS MFF UK | MFF | UK Praha |
| Aneta Veselská | členka AS FHS UK (mandát začal 1. 2. 2009), radní SU UK | FHS | UK Praha |
| Mgr .Richard Thér | člen AS FF UHK | FF | UHK Hradec Králové |
| PhDr. Dušan Radovanovič | člen předsednictva AS FF UK | FF | UK Praha |
| Doc. Martin Opršál | předseda AS HF JAMU, člen AS JAMU, HF JAMU | HF | JAMU Brno |
| doc. RNDr. Jan Picek, CSc. | předseda AS FP TUL | FP | TU Liberec |
| Bc .David Solnička | člen AS MU, AS PdF MU | MU Brno | |
| PhDr. Karel Pančocha, Ph.D. | předseda AS PdF MU | MU Brno | |
| Vojtěch Mezera | člen AS LF HK UK, AS UK | LF HK | UK Praha |
| doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. | proděkanka pro zahraničí a vnější vztahy | UK Praha | |
| doc. PhDr. Nikolaj Demjančuk, CSc. | předseda AS ZČU, člen AS FF ZČU | FF | ZČU Plzeň |
| RNDr. Jindřich Vaněk, Ph.D. | předseda AS SU | OPF | SU Opava |
| RNDr. Jana Kotlářová, Ph.D. | předseda AS FaF HK UK | FaF HK | UK Praha |
| Mgr. Samuel Zajíček | místopředseda AS FF UK | FF | UK Praha |
| PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. | místopředseda AS FF UHK | FF | UHK Hradec Králové |
| Jiří Flám | člen AS HTF, AS UK | HTF | UK Praha
|
Zde se nachází text Hradeckého prohlášení, tak jak bylo přijato 4. 2. 2009, spolu se seznamem původních signatářů. Seznam všech signatářů naleznete zde.
Pokud se chcete k Hradeckému prohlášení připojit, zde naleznete: jeho text ke stažení ve formátu MS Word. nebo ve formátu PDF. Zde je k dispozici vzorová podpisová listina ve formátu XLS a zde ve formátu DOC. Pokud je to možné, zašlete nám ofocené podpisové listiny na některou z kontaktních adres, případně poštou na adresu Předsednictva Akademického senátu FF UK.
dokument
Moderní učitel: DreamSpark 2: Vývojářský a návrhářský software zdarma i pro studenty středních škol
V druhé polovině loňského roku Microsoft v rámci projektu DreamSpark uvolnil sadu software pro studenty zdarma. Balíček software je svým obsahem určen především studentům, kteří se věnují vývoji software nebo zajímají se o design. Software a informace v češtině jsou dostupné na adrese www.DreamSpark.cz.
Co musí student udělat, aby tento software získal? Vybrat si produkt a postupovat podle následujících pokynů.
- Přihlásit se ke svému účtu Windows Live ID. Pokud jej dosud nemá, vytvoří si jej zde.
- Vybere svou zemi a potvrdí způsob ověření pomocí ISIC karty, zadá číslo ISIC karty a klepne na tlačítko Verify.
- Stáhne si požadované produkty. Soubory jsou veliké a proto je třeba se ujistit, zda je přenosová kapacita a místo na disku dostačují, aby se soubory "vešly" do počítače. Pro stahování podporuje MS nejnovější verze prohlížečů Internet Explorer a Firefox.
 | Pracujte efektivně s multimédii! |
 | Expression Web vám pomůže s tvorbou dynamických a interaktivních internetových stránek v moderním kabátě, které budou funkční ve všech běžných webových prohlížečích. |
 | S Expression Blend pak prozkoumejte hranice možností uživatelského rozhranní. Použijte to nejlepší co nabízejí webové technologie a zároveň využijte síly a možností desktopových aplikací. Kombinujte video, animace, obrázky, vysokou kvalitu písma, vektorovou grafiku a 3D. |
 | Grafický návrh si připravte pomocí specializovaného nástroje Expression Design a použijte ho ve vašich Expression Blend projektech. |
 | Upoutejte také svou videoprezentací a použijte k její tvorbě Expression Encoder. Připravte tak svou prezentaci na technologii Silverlight. |
 | Spolu s Expression Media dokážete rychle zpracovat a zorganizovat velké množství souborů. Zvládnete efektivně přejmenovávat, importovat a konvertovat multimediální data pomocí propracovaného nástroje pro hromadné zpracování. Můžete upravovat fotografie a zároveň se kdykoliv vrátit k předchozím verzím. Poradíte si s více než 100 různými multimediálními formáty. Ohromte své přátele a vytvořte profesionální prezentaci Vašich zážitků a umístěte jí třeba na Váš blog! |
 | Nové vlastnosti, jako je například lepší práce s geografickými daty, zlepšené bezpečnostní vlastnosti, nástroje pro vysokou dostupnost dat či integrované reportovací nástroje pro Business Intelligence, jsou klíčovými novinkami nové verze databázového serveru SQL Server 2008. |
 | Visual Studio 2008 poskytuje pokročilé vývojové nástroje, ladicí funkce, funkce pro práci s databázemi a vynalézavé novinky pro rychlou tvorbu špičkových aplikací různých typů. Přináší četná vylepšení: vizuální návrháře pro rychlejší vývoj, podstatná zdokonalení webových vývojových nástrojů a vylepšení jazyka, která zrychlují vývoj pro data všech typů. Visual Studio 2008 nabízí vývojářům všechny nástroje a podporu frameworku, které jsou zapotřebí k vytváření skvělých webových aplikací využívajících technologii AJAX. Díky vysoce funkčním frameworkům na straně klienta i serveru budou vývojáři schopni snadno budovat klientské webové aplikace, integrované s libovolným datovým úložištěm, běžící v kterémkoliv moderním prohlížeči a s plným přístupem k aplikačním službám ASP.NET a k platformě Microsoft. |
 | Systém Windows Server 2008 představuje dosud nejpokročilejší operační systém Windows Server, navržený pro podporu nové generace sítí, aplikací a webových služeb. |
| Vytvořte s Microsoft XNA Game Studio 2.0 graficky vymakanou hru pro více hráčů na platformy Microsoft Windows a Xbox 360. | |
Staňte se profesionálem s pomocí e-learningových kurzů. |
Zhruba do poloviny února tohoto roku byl tento balík přístupný pouze studentům vlastnícím studentskou kartu ISIC. Nyní je program přístupný i pro studenty, kteří ISIC nevlastní. Pokud škola nebo univerzita již nyní používá služby Microsoft Live@edu, pak je pro studenta velmi snadné po přihlášení pomocí LiveID nalézt v procesu verifikace právě svojí školu a potřebný software bez dalších formalit stáhnout. Je to záležitost na pár minut neřku-li vteřin.
Pokud škola nepoužívá služby Microsoft Live@edu, tak to ještě neznamená, že je třeba házet flintu do žita. I na takové školy Microsoft pamatuje. V tomto případě však na to nestačí pouze aktivita studenta, ale je třeba, aby vedení školy požádalo o přístup do DreamSparku hromadně. Tento proces lze po praktických zkušenostech zvládnout za méně než dva týdny. Žádost, která se tváří jako objednávka za 0,- korun, vytvoříte na www.DreamSpark.com v záložce „High School Students“.
Moderní učitel
České hlavičky pro nadějné středoškoláky načínají třetí rok
Tato soutěž pro středoškolské studenty byla vyhlášena poprvé v roce 2007. „Hlavním městem“ hlaviček se stalo Brno, kde jsou ceny udělovány na slavnostním galavečeru v Mahenově divadle.
Studenti ze všech středních škol v celé republice mají možnost se utkat v těchto kategoriích:
- Hlavní cena Merkur se uděluje za projekt z technických a přírodních věd obsahující výrazný ekonomický přínos.
- Futura oceňuje práce v oblasti technologií a inovací.
- Ingenium je udělována nejlepším projektům z informatiky a komunikace.
- Genus oceňuje práce týkající se zdraví a životního prostředí.
- Abraxan je určena pro studenty do 15 let v technických a přírodních oborech.
Držiteli Českých hlaviček jsou studenti a studentky, jejichž seznam pro rok 2008 nelzenete zde a pro úvodní ročník 2007 zde.
Tipnete si, kdo z nich si za pár let půjde pro jednu z Českých hlav? Přáním organizátora obou soutěží je, aby jich bylo co nejvíce.
Harmonogram soutěže pro rok 2009
- Únor - vyhlášení 3. ročníku soutěže České hlavičky 2009
- Červen - 30.6. uzávěrka přihlášek 3. ročníku soutěže České hlavičky 2009
- Září - 25.9. projekt "Zlaté dno" - soutěž pro učňovskou mládež z celé ČR
- Říjen - 22.10. slavnostní galavečer - předání cen vítězům soutěže České hlavičky 2009
- Listopad - 17.11. odvysílání televizního pořadu České hlavičky 2009 na ČT 1
dokument
Petr Kolman: Rozvázání pracovního poměru dohodou
Otázky:
1. Pokud dojde k rozvázání pracovního poměru dohodou, musí (či mohou) v ní být uvedeny důvody proč k této dohodě došlo?
2. Je v souladu s právem pokud zaměstnavatel-škola odůvodní svůj návrh dohody na rozvázání pracovního poměru mj. i tím, že zaměstnanec pracuje tak, že tu jsou důvody, pro které by mohl být se zaměstnancem pracovní poměr zrušen i okamžitě? Nejde ze strany školy o nepřiměřený či dokonce nelegální nátlak? (dotazy byly kráceny)
Odpovídáme:
Zákoník práce kogentně stanoví, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
Dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec písemně, pozor, jinak je dohoda ex lege neplatná.
Jak je to s uvedením důvodů? Musím tam být vyjmenovány?
V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, pouze v případě, že to požaduje zaměstnanec (učitel) .
Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru musí zaměstnavatel dát zaměstnanci.
K druhému dotazu:
Dle judikátu Nejvyššího soudu ČR (viz NS ČR 21 Cdo 1332/2001) se nejedná o bezprávnou výhrůžku ani o zneužití výkonu práva na újmu zaměstnance, jestliže zaměstnavatel svůj návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou odůvodní tím, že podle jeho názoru jsou zde důvody, pro které by mohl se zaměstnancem pracovní poměr zrušit okamžitě.
Tudíž to možné s největší pravděpodobností je.
Petr Kolman
MŠMT: Známky z chování se rušit nebudou
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se nechystá rušit známky z chování. Informace, které se objevily v tisku, jsou zavádějící.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška nemá v úmyslu rušit známky z chování a nepřipravuje v této souvislosti žádná legislativní opatření. V rozhovoru pro časopis Týden ministr doslova řekl: "Spíše je třeba si položit otázku, jestli známky z chování mají vůbec ještě smysl. Je to předmět, který se nevyučuje, ale známkuje se. Když má dítě problémy, které si přináší z rodiny, tak tím, že mu dám horší známku z chování, mu nepomůžu. Tady musí nastoupit jiná intervence. Změna přístupu k dítěti, individualizace výuky, asistent pedagoga…"
Vyjádření ministra tedy směřovalo k vyvolání odborné diskuze nad významem, způsobem a formou tohoto hodnocení, nad tím, jaké má jeho dnešní podoba limity a nevýhody, jak je účinná například ve vazbě na stále větší problémy s chováním dětí. Škola vedle své vzdělávací role plní také roli výchovnou a do hodnocení chování by se měla promítnout řada oblastí, které nemohou být postiženy v rámci hodnocení jednotlivých předmětů.
Zahájení diskuze nad tímto tématem je žádoucí, v žádném případě to však neznamená, že se MŠMT v nejbližší době chystá jakékoliv legislativní kroky.
MŠMT
Liška plní slib. Chystá návod, jak učit o komunistech
Ministr školství Ondřej Liška plní slib, že se zasadí o zlepšení výuky o období komunistické totality. Odborníci se totiž shodují, že čeští školáci a studenti mají o dějinách dvacátého století nedostatečné znalosti.
Výzkumný ústav pedagogický nyní vytváří na objednávku ministerstva školství metodický pokyn, který dá školám návod, jak učit o novodobých dějinách. Měl by být schválený letos v září. Ministerstvo k tomu zřídilo speciální skupinu expertů.
"Metodický pokyn je koncipován ve spolupráci s odborníky na problematiku období totalitarismu a také s učiteli z praxe," informovala Aktuálně.cz Helena Müllerová z ministerstva školství.
"V nově sestavené skupině odborníků je například Jiří Kocián z Ústavu pro soudobé dějiny, Kamil Činátl z Ústavu pro studium totalitních režimů, Pavel Martinovský z Asociace pro výuku dějepisu a také učitelé z praxe základních a středních škol Josef Merz a Petr Šimíček," doplnila Müllerová.
Celý článek naleznete na Aktualne.cz.
dokument
Michaela Vaníčková: Alternativní školství ano, ale za jakou cenu?
Alternativní školství má zcela jistě své místo v našem školství. Určitě je správné, že existuje nabídka jiných škol jako protiváha k normálním školám. Jedná se například o Montessori školy, školy vyučující podle Daltonského plánu a také waldorfské školy. Pro všechny rodiče, kteří uvažují o volbě waldorfské školy jako alternativní školy pro své dítě, si dovoluji zveřejnit následující text.
Waldorfská škola v České republice a její nebezpečí
V devadesátých letech minulého století vznikla jako přirozený příznak demokratizace společnosti nabídka tzv. “alternativních škol”, z nichž nejrozšířenější jsou waldorfské školy (wš). Vycházejí z “waldorfské pedagogiky”, která aplikuje anthroposofii (učení založené Rudolfem Steinerem v roce 1919) do oblasti výchovy a vzdělávání. Kromě základních škol existují i mateřské waldorfské školky, kde se zastánci tohoto směru snaží o výchovu dětí v jejich nejcitlivějším období vývoje.
V České Republice působí v současné době 14 waldorfských mateřských škol, 10 základních wš, 4 střední wš a jedna speciální základní a střední wš (zdroj: http://www.waldorf.cz). Občanské sdružení Anthroposofická společnost v České republice (AS) se soustředí na uplatňování anthroposofických názorů R. Steinera v dnešní době, pořádá mnoho seminářů, přednášek a vydává časopisy Anthroposofické rozhledy a Setkání-Stretnutie. Mnoho učitelů na wš jsou členy Anthroposofické společnosti a ve městech, kde jsou wš, se nachází i pobočky AS, které pořádají pravidelná týdenní setkání ve wš (zdroj: http://www.anthroposof.org). Dále existují anthroposofická nakladatelství (Fabula, Michael, Studium, Opherus), jejichž knihy se prodávají ve wš.
V dnešní době přibývá rodičů, kteří se zoufale snaží pro své děti "zařídit" co nejlepší vzdělání. Zda se rozhodnout pro normální školu, waldorfskou, jazykovou, mezinárodní, náboženskou anebo jinak alternativní, je jejich volba (info: http://alternativy.webpark.cz/). Za tímto snažením se ve většině případů skrývá STRACH. Strach o budoucnost dětí, které by nemusely uspět v naší moderní době. Dnešní rodiče začínají uvažovat o volbě vzdělání pro své děti mnohem dříve než minulé generace. Děti se učí často již ve školkách cizí jazyky anebo jiné dovednosti. Den otevřených dveří ve wš je velikým lákadlem. Kdo ho zažil, ví, co tím myslím. Vstoupíme do jiného světa, kde jsou vymalované třídy v pastelových barvách, dřevěné hračky a pomůcky pro menší děti, usměvaví a příjemní učitelé a učitelky, zajímavé obrázky na stěnách a vše se zdá být ideální. Kdo by nebyl okouzlen! K tomu se dozvídáme, že se děti budou učit od první třídy dva cizí jazyky, hrát na flétnu od první třídy, je zrušeno zkoušení, známkování a propadání, žák je pokud možno vyučován jedním učitelem, jsou posíleny pohybové a tvůrčí aktivity a ve třídě je nejvíc 20 dětí. Často se zdůrazňují mezipředmětové vztahy, ekologická výchova, výuka jazyků, spolupráce rodiny se školou a úspěšnost dětí u přijímacích zkoušek na střední školy.
V naší společnosti převládají pozitivní informace o wš, jsou nekriticky obdivovány jako ideální typ školy. Je to tím, že jsou zveřejňovány jednostranné mediální aktivity provozovatelů a příznivců těchto škol. Zní to jednoduše, ale v praxi se setkáváme s provázaností podporovatelů wš až na nejvyšší úřednická místa. Jakákoli kritika wš je zesměšňována a zlehčována. Rodiče, kteří po několika letech na wš dospějí k závěru, že se jejich dítě nudí, nic se neučí a škola mu nic nedává, jsou doslova rádi, že zavřou dveře wš, a již nikdy s tímto omylem nechtějí mít cokoli společného. Většina dětí, které přestoupí na normální základní školy, opakuje ročník, aby dohnaly učivo ve všech předmětech.
"Zdravé děti nepatří do waldorfské školy, ale do standardní základní školy", řekl mi v rozhovoru jeden vysokoškolský docent na pedagogické fakultě, když si prohlédl několik sešitů dětí z waldorfské školy. Tato věta vystihuje celou podstatu tzv. waldorfské pedagogiky a waldorfských škol.
Ve wš je velmi mnoho "učitelů/učitelek" bez pedagogického vzdělání, ale všichni/všechny mají tzv. waldorfský seminář, ve kterém se dopodrobna seznámili s anthroposofií. Je to rozhodnutí a zodpovědnost nás, rodičů a zákonných zástupců, kterou základní školu bude naše dítě navštěvovat. Domnívám se, že slepě věřit všem pozitivním informacím o wš je nezodpovědné a každý, kdo uvažuje o umístění dítěte ve wš, by se měl svědomitě informovat (např.: http://www.bipomat.de, http://waldorfcritics.org/).
Co je to anthroposofie a jak se projevuje ve wš? Anthroposofie poskytuje poznatky R. Steinera o vývojových zákonitostech světa a člověka, o jejich vzájemném vztahu, o jejich funkčním uspořádání a také o duchovních světech a jejich vzájemné souhře se světem hmotným. Na základě tohoto chápání světa jako projevu světa duchovního je postavena i waldorfská pedagogika. Nejedná se tedy o pedagogiku jako společensko-vědní disciplínu, ale o specifický pohled na svět a člověka z duchovního hlediska. Z tohoto pojetí světa se vyvozují jak metody tak obsahy výuky.
Dovolím si citovat pana Jana Dostala, anthroposofa a mentora wš: „Waldorfská pedagogika nevznikla jako projekt účinnější a radostnější práce s dětmi, ani jako projekt důsledného rozvíjení uměleckých vloh dětí. Od samého počátku měla být součástí úsilí o proměnu světa spirituálními silami. Učitelé mohou být pouze služebníky, vykonavateli proměny, podnícené vyšším světem. Tedy činností na wš chceme od počátku vytvořit spojení s duchovními světy“ (zdroj: Jan Dostal: Esoterní předpoklady práce ve waldorfské škole, přednáška ze dne 27.2.1998 určená pro kolegia waldorfských škol).
S anthroposofií souvisí i náboženský charakter wš, který je v západních zemích všeobecně uznávaný, a proto je pravidlem, že jsou tyto školy soukromé. V České republice wš popírají, že by byly náboženské a že by anthroposofie zasahovala do výuky. Je to pochopitelné, protože jinak by nemohly existovat. Každý den začíná vyučování v každé wš modlitbou celé třídy. Jedná se o texty R. Steinera a někdy je slovo Bůh nahrazeno slovem slunce, které je také často zobrazováno na tabuli a představuje Boha Slunce.
Text ranní modlitby dětí na 1. stupni wš (zdroj: Waldorfská škola Semily, 2007):
TO MILÝ SLUNCE SVIT
DEN OZAŘUJE MI
A ÚDŮM SÍLU DÁ,
MOC DUCHA V MÉ DUŠI.
JÁ V ZÁŘI SLUNEČNÍ,
O BOŽE, SÍLU CTÍM,
JIŽ VE SVÉ DOBROTĚ
TY VSADILS V DUŠI MOU,
BYCH MOHL UČIT SE A
PILNĚ PRACOVAT.
OD TEBE POCHÁZÍ SVĚTLO
A SÍLA,
K TOBĚ NECHŤ PROMLOUVÁ LÁSKA
A DÍK.
Text ranní modlitby dětí na 2. stupni wš (zdroj: Waldorfská škola Semily, 2007):
JÁ HLEDÍM DO SVĚTA,
VE KTERÉM SLUNCE SVÍTÍ,
VE KTERÉM HVĚZDY SE TŘPYTÍ,
VE KTERÉM KAMENY NEHYBNĚ LEŽÍ.
ŽIVÉ ROSTLINY ROSTOU,
ZVÍŘATA POCITEM ŽIJÍ,
V NĚMŽ ČLOVĚK SVOU DUŠÍ,
PŘÍBYTEK DUCHU DÁVÁ.
JÁ HLEDÍM DO DUŠE,
JEŽ V NITRU MÉM ŽIJE
VENKU V PROSTORÁCH SVĚTA,
UVNITŘ V HLUBINÁCH DUŠE.
K TOBĚ, DUCHU BOŽÍ, SE OBRACÍM,
S PROSBOU,
NECHŤ SÍLA A POŽEHNÁNÍ,
K UČENÍ A PRÁCI V MÉM NITRU ROSTOU.
Anthroposofie je ve výuce zastoupena ve všech předmětech a protože neexistují učebnice, není možné zjistit, co se ve škole učí. Jediným zdrojem jsou epochové sešity. Následně jsou uvedeny příklady waldorfské pedagogiky, které mají svou podstatu v anthroposofii:
- Dělení dětí do sedmiletých vývojových cyklů: zápis do 1. třídy až v 7 letech, až začnou vypadávat mléčné zuby (opodstatnění z poznatku R. Steinera, že s vytvořením toho nejtvrdšího v těle – zubů, se uvolňují síly k učení, paměť. Zatěžovat dítě do té doby pamětí je nepřípustné.), dále 9. až 12. rok a 12. až 15. rok, kde je přesně definováno, co je "dítě schopné" se naučit, co a proč a kdy se ve výuce probírá.
- Nadřazený pohled na okolní svět a vývoj lidstva (waldorfští učitelé jsou vlastníci pravdy, kteří jedině vědí, co je správné). Wš se považují za ty pokrokové, lepší, nadřazené ostatním školám. Tento postoj je logický, když si uvědomíme, že z pohledu anthroposofa se jedná o šíření "světového názoru“.
- Učitelé vedou děti k přesvědčení, že jsou duchovní bytosti.
- Ve třídách visí obraz Madony sixtinské od Raffaela, v zahraničí podobizna R. Steinera.
- Nauka o člověku a zvířatech, 4. třída: rozdělení lidského těla na hlavu, trup a končetiny. Končetiny jsou nejdůležitější, protože je možné je použít pro práci. Nauka o zvířatech ve 4. třídě začíná výkladem o sépii, protože je hlavě člověka nejpodobnější, je to "osamostatněná hlava".
- R. Steiner: Waldorfská pedagogika. Metodika a didaktika (Opherus 2003*): str. 113: "Hlava je sice zformována velice složitě, ale je to jen přeměněná sépie, nebo, řekněme, přeměněné nižší zvíře… Musíte docílit, aby děti dostaly pocit, že nižší zvířata jsou volně se pohybující hlavy, jenom ještě ne tak dokonalé jako lidská hlava".
- Pro popis trupu se volí zvířata jako beránek, myš, kůñ, lev až k člověku a děti se učí, že nižší zvířata mají ráz hlavový, vyšší zvířata ráz trupu a člověk ráz končetinový.
Sešit přírodopisu, 5. třída: "A člověk, jehož kroky strážný anděl vede, jen ten v sobě spojuje, co orel, lev i býk má jenom pro sebe" "ČLOVĚK stojí mezi silami kosmu a země, hledí do světa zvířat, aby více rozuměl sám sobě. Co ve zvířeti žije jako jedna skromnost, nalézá i sám v sobě. Jeho úkol je uvádět jednostrannost v harmonický soulad" "Člověk a rostlina jsou si životními ději podobné. Hlava a kořeny žijí v chladu. Květ a břicho potřebují teplo. Rostlina je obráceným člověkem"
- Odmítání atomových modelů: vše, co se děje v přírodě, je projevem duchovního plánu.
- Bájný kontinent Atlantis je původem veškerého života.
- Eurytmie je pohybové umění vyjadřující kosmické duchovní zákonitosti. Vyučuje se, protože pomáhá přemáhat jistou tíži žijící v údech.
- Počítače a vše elektronické jsou zlé vymoženosti a vtělením ducha zla Ahrimana. Cílem waldorfské pedagogiky je FORMOVÁNÍ ČLOVĚKA - tedy úloha učitele spočívá v tom, že nezasahuje do vlastního JÁ učedníka, pouze napomáhá formování jeho těla a duše takovým způsobem, aby individualita (duch) se někdy mohl stát jeho plným hospodářem. Světlo je čistým duchem - proto se ve fyzice na 2. stupni nevyučují fyzikální zákonnitosti spektra světla a jeho složení.
Vždy záleží na třídním učiteli-učitelce, jak je schopný/á a s jakým nasazením učí, co pro něj/ní povolání pedagoga znamená. A jestli jsou u něj/ní na prvním místě DĚTI, anebo jiný IDEÁL, pro který si zvolil/a toto povolání. My jako rodiče samozřejmě vycházíme z toho, že se učitel-učitelka bude maximálně snažit a pracovat pro děti ve škole a ve své třídě. Jestliže se ale učitel-učitelka, rozhodl/a pro toto povolání z jiných důvodů, představ, poznání, pak pracuje každý den pro něco odlišného, než jsou naše děti.
V závěru bych ráda shrnula body kritiky, které proti wš vznáším:
- Nedostatečná pedagogická kvalifikace učitelů. Pouze povinný seminář pro učite na wš (anthroposofický).
- Anthroposofie jako podklad výuky: opakované reinkarnace (Člověk jako nesmrtelná duševně duchovní bytost prochází opakujícími se pozemskými životy.), karma (Člověk a vesmír jsou stejní. Učitel pomáhá rozvinout příběh dítěte před narozením.), vývoj dítěte v sedmiletých etapách, duchovní stránka wš.
- Výuka bez ohledu na individualitu žáka: děti jsou podceňovány, vyučování je zaměřeno na děti pomalejší, shromažďuje se nevybitá energie a napětí a z toho pramení agresivní chování a šikana. Výuka tělesné výchovy je redukována na polovinu (kvůli eurythmii) a velmi často odpadá.
- Eurythmie: jazyk a hudba jsou vyjadřovány pohyby. Podle Steinera se jedná o řeč andělů a většina dětí ve wš jí nenávidí.
- Vliv třídního učitele: měl by zůstat se třídou celých devět let, absolutistické chování a „role otce“ způsobují nepřirozenou vazbu na něj, děti mají vytvořit postoj oddaného učedníka. Nedemokratická výchova, existuje pouze jedna pravda—názory a dogmata Steinera.
- Moderní audiovizuální prostředky chybí: protože podle Steinera se jedná o zlý vliv ducha Ahrimana.
- Nulová podpora kreativity u dětí: ilustrace a formy učitele jsou kopírovány dětmi, cílem je meditativní prožitek.
- Výuka cizích jazyků: veliké lákadlo pro rodiče, znalosti dětí neodpovídají počtu hodin výuky cizího jazyka a po letech neumí skoro nic. Smyslem není naučit děti používat cizí jazyk a dorozumět se, smyslem je proniknout do „ducha jazyka“.
- Pozdní výuka čtení: v dnešní době čtou běžně děti již před první třídou. Ve wš začínají s výukou čtení nejdříve ve 2. třídě.
- Náboženský charakter školy: obsah i pedagogika wš vychází z náboženské ideologie.
V České republice jsou wš státními základními školami, jsou plně financované státem a stojí na stejné úrovni jako ostatní základní školy. V této skutečnosti vidím hlavní nedostatek, protože mnoho rodičů zapíše své dítě do wš jen proto, že je to např. nejbližší ZŠ nebo protože tam nejsou známky a děti nepropadají. Netuší ale nic o duchovním pozadí a náboženských praktikách, které bude jejich dítě den co den prožívat. Wš navštěvují také děti z anthroposofických rodin, které by své potomky do normální školy neposlaly a pro ty jsou vlastně wš zřízené. S tím souvisí skutečnost, že Anthroposofická společnost je zařazená v České republice mezi sekty.
Alternativní pedagogické směry jsou přínosem pro každou společnost. Wš patří k alternativám, a pakliže je dostatek rodin, které své děti chce vzdělávat podle waldorfské pedagogiky, mají právo existovat. Nesouhlasím ale se současným stavem, kdy wš úmyslně zamlčují podstatu waldorfské pedagogiky a jak vzhledem k Ministertvu školství, tak vzhledem k rodičům lžou. Podle schválených stanov Ministerstva školství nesmí anthroposofie zasahovat do výuky. Děje se tak ale každý den a celá waldorfská pedagogika na ní stojí.
Podle platné školské legislativy mají školy rozumově vychovávat ve smyslu vědeckého poznání (viz Zákon č. 561/2004 Sb.) a vzhledem k výuce náboženství platí dle jmenovaného zákona:
§ 15
(1) Ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle § 2 vyučovat náboženství. Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách10), a to i společně na základě jejich písemné dohody.
(2) V základních a středních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství uskutečňovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy. K vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. Spojovat žáky z více škol k vyučování náboženství lze na základě smlouvy mezi příslušnými školami, která upraví rovněž úhradu nákladů spojených s tímto vyučováním.
(3) Vyučovat náboženství může v pracovněprávním vztahu k právnické osobě, která vykonává činnost dané školy, pověřený zástupce církve nebo náboženské společnosti, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogického pracovníka podle zvláštního právního předpisu2). Pověření vydává statutární orgán církve nebo náboženské společnosti, v případě římskokatolické církve statutární orgán příslušného biskupství.
Navrhuji tedy, aby byly wš v České republice zařazeny mezi soukromé školy a jasně definované jako náboženské. Tím by se předešlo záměrnému klamání veřejnosti o skutečné podstatě wš, tedy indoktrinaci dětí.
Jedná se o příspěvek do připravovaného sborníku: Lojda, M.(ed.): Nebezpečné spoločenstvá, rodina škola a štát, Ústav pre vzťahy štátu a cirkví 2009. Příspěvek převzat s laskyvým souhlasem z jejího blogu vanickova.blog.respekt.cz.
Michaela Vaníčková
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
