Přátelé, asi mě za tenhle příspěvek ukamenujete. Ale chci, potřebuji říct....my učitelé se ted´ nacházíme ve složité době. Musíme i nadále své studenty úkolovat a a motivovat ke studiu. I já to tak vnímám… život běží dál. A já zcela souhlasím s tím, že je potřeba se dál vzdělávat, nevypadnout z onoho rytmu, protože každá minuta našeho života je důležitá... a je škoda ji promarnit. Přesto jsem už z různých stran slyšela kritiku, že ono přepečlivé zadávání úkolů nakonec studenty docela zahltí. Neříkám, že všechny, ale ty poctivé určitě jo. Problém - v této hekticky drsné době - je i v tom, že míru zadaného učiva jako celku nikdo nekoordinuje...
 |
| Lenka Dohnalová (gytool.cz) |
Autorka je středoškolská učitelka češtiny a hudební výchovy
.png)
13 komentářů:
Jo, přemýšlet jinak. Roušku, která normálně stojí v ČR asi 0,50 Kč, nyní naše vláda v bratrské Číně nakoupila za 9 Kč/ks (bez dopravy a prý ji máme za to děkovat), v čínských e-shopech je za cca 15 Kč/ks. Na to, že vydrží maximálně 20 minut, je to dost. A to nemluvím o politicích, kteří se místo reálné pomoci snaží ze situace vytřískat politický kapitál a cokoliv rozumného egoisticky sabotují.
Inu, nový pohled je nový pohled :-/
Pane kolego,
já chápu vaše rozhořčení, ale myslela jsem to jinak. Šlo mi o to, abychom například studenty středních škol (učím na gymnáziu) zcela nezahltili úkoly ve snaze vše "dobrat" či dokázat, že stále svou práci odvádíme stále na maximum (koneckonců veřejnost nás neustále sleduje přes své děti). Prostě jsem se chtěla přimluvit za trochu nadhledu, protože ne všechno je v této době stejně důležité. A dokážu si představit, že by opravdu studenti mohli pomáhat tam, kde jsem zmínila. Dovedu si představit třeba to zmíněné šití roušek, či nakupování seniorů, protože vědomí sounáležitosti je teď důležitější než tvrdé a měkké y/i.
V každém případě si myslím, že tahle situace otřese hodnotami (resp.jejich častou absencí) této civilizace. A možná přehodnotí i ty naše slavné vzdělávací cíle. To říkám s plným vědomím své akademické konzervativnosti, bo jsem vyrůstala v době dávno minulé :-)
A tím se omlouvám,protože běžím šít roušky (samozřejmě nemyslím pro sebe), čímž alespoň trochu přiložím ruku k dílu v téhle mizérii...
A moc by mě zajímalo, jestli se na těchto stránkách vyskytuje ještě pan Doležel, zda řeší nějaké matematické modely související s nynější situací (postup onemocnění, dopady na ekonomiku atp.). Ráda bych se od něj tentokrát přiučila.
A propos - ušiju Vám látkovou roušku, samozřejmě zadarmo :-)
...nakupování seniorům, pardon...
Žena dělá v soc. službách a pomáhá dětem s doučováním.
Já jsem učitel.
Jedna věc je nekoordinovaně zahltit množstvím, ale je ještě jedna mnohem horší věc.
Každá škola, skoro každý učitel používá jinou platformu a jiné kanály zadávání, vybírání.
Pokud máte 3 děti na 3 školách, potřebujete asistenta na 12 hodin denně, který vám to bude správcovat. Anebo dítě musí být budoucí ajták (drobná nadsázka)
To nemluvím o tom, že to část dětí neumí, část nemá plné vybavení (tiskárna, notebook či PC - mají jen mobily či tablety), většina rodičů nemá čas a ani neumí a když nemá kompletní vybavení (včetně tiskárny) nemá jak pomoci.
Učitelé se často vrhli internetově zcela nekoordinovaně (formou i množstvím).
Která škola má jen jednu, koordinovanou platformu a koordinované množství?
Pane Snirchu,
naprosto souhlasím a soucítím. Dnešní doba není vůbec na rozumné a koordinované provozování školy online domluvena, potažmo i vybavena. Třeba v budoucnosti... nebo ne.Proto vzývám zdravý rozum. Nedělejme si situaci ještě těžší, než je, a vsaďme na základní hodnoty. Teď nám jde o to, abychom rozumně přežili a minimalizovali ztráty. Mějme se rádi a buďme ohleduplní navzájem! Ve všech věkových kategoriích. Za to bych ráda poděkovala.
Btw - ted jsem četla na sociálních sítích, že se ještě stále některé školy sdružují k poradám na pracovišti. To se snad zdravý rozum zcela odstěhoval někam jinam? Raději pojďme látat i ty informační technologie jakkoliv, ale fungujme podle zásad karantény. Již poměrně dávno před touhle situací jsem sdílela na sociálních sítích mnoho článků k této problematice (moji studenti jsou ve velké míře doktoři), ale pořád to bylo pro mnoho lidí nezajímavé. Výsledek vidíme. My, učitelé, bychom měli věřit v ratio... To není panika. To je prostě zdravý rozum, který chránil naše předky, aby přežili. Dobré dny vše a vydržme. Bude to dobré!
1/roušky a respir jsou POUZE v číně
2/čína sama rozhoduje komu,za kolik a jestli vůbec prodá
3/navíc si dali podmínku svými ledadly
4/zeman s kelerem dělali co mohli
5/letadlo ruslan máme od sov soudruhů
6/ jak pravil klasik: "soudružské vztahy jsou xxxxx oproti třídnímu boji"
1) roušky nám prodala Čína 20x dráž (normálně 0,50 zatímco stát zaplatil 9 Kč, ovšem bez dopravy a DPH)
2) Zeman ani Kellner nemuseli dělat nic, Čína prodává všem (např. Slovensku dokonce dříve, i když mají nekonformní prezidentku Čaputovou)
3) Antonov AN-124 (Ruslan) byl poskytnut ze systému SALIS, který spravuje NATO
4) Soudružské vztahy? Omyl, pouze peníze.
5) roušky jsou k ničemu, potřebujete respirátory
6) EU nám poskytla 35 miliard Kč, zatímco Číně platíme a nic jí nedlužíme (naopak - nestydí se nasadit cenu jako nejhoršímu nepříteli)
7) Čína tajila výskyt COVID, kdyby nebyli totalitní píp, nebyla by pandemie Čínské chřipky
8) Za tu mastnou cenu bude mít zisk zase jen Kellner, Čína, Tvrdík, nikoliv my jako údajní "přátelé"
Před chvílí jsem u jiného textu doporučoval, že by školy neměly zcela zahltit žáky úkoly na počítači a třeba by mohly přispět lidem šitím roušek. Je to výchova příkladem. A škola má vychovávat, nejen pčedávat znalosti.
Teprve teď jsem si přečetl, že zatímco já jen radím, tak šikovná paní kolegyně už roušky šije. Gratuluji! Mě snad trochu omlouvá, že neumím šít.
(Vyučováni on-line jde nasadit po určité přípravě ve škole - těžko to jde, když žáci najednou jsou doma. Myslím také, že je pro žáky docela náročné se on-line učit. Nemyslím chvilku, ale soustavně několik předmětů denně a možná do léta.Nevím, zda bych jako žák tu trplivosta kázeň měl.)
Právě šití roušek není dobrý nápad, protože tím zahltíte celou rodinu alespoň na 1 den (materiál, sehnat střih, nastříhat, ušít, omalovat, a co šicí stroj?). Zrovna to se v mém okolí děje a je to na odstřel.
Šití roušek jistě nabourá režim rodiny, ale pokud učitel/ka přes kameru komunikuje z domova se žáky, tak to asi taky rodinu omezuje.
Ještě se pochlubím: Dnes dopoledne jsem se poprvé ocitl on-line v roli "žáka".(samozřejmě jsme někdy sledoval přednášku na Youtubu, ale ta nebyla cílena přímo pro mě.) Včera jsem dostal zprávu, že pravidelné bohoslužby naší se církve se nekonají, ale mohu sledovat v 9,30 přímý přenos. Předpokládal jsem spíše, že půjde o centrální vysílání pro všechny sbory, ale šlo o akci našeho místníh faráře. Sledoval jsem tedy asi hodinové bohoslužby, kde můj farář kázal, hrál na kytaru a zpíval. Jsme malý sbor, počet sledujících byl asi 35 - to je na naše poměry hodně.
Jako dodatečný nápad bylo pozvání na "tradiční společnou kávu" do chatovací místnosti.
Netušil jsme, že můj farář je tak technicky zdatný, je vidět, že to jde. Těším se na další neděli. Na rduhoustranu, kdybych byl takto vázán v určitou hodinu denně, tak bych to vnímal jako dost velkou zátež.
Okomentovat