Přestože jsou dopady ekonomické krize v souvislosti s uplatnitelností na pracovním trhu stále dobře patrné, dochází v míře nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol k mírnému poklesu. V dubnu 2014 bylo na úřadech práce evidováno přes 29 tisíc nezaměstnaných absolventů, v meziročním srovnání je to pokles o více než 5 tisíc osob. Zatímco v dubnu 2013 byl podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti 6,1 %, v dubnu 2014 to bylo už jen 5,1 %.
Tyto a další informace vyplývající z dlouhodobého monitoringu nezaměstnanosti absolventů lze nalézt v publikaci Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2014, vydané Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV) v rámci projektu VIP II – Kariérové poradenství.
Obr. 1: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých
(4/2006 – 7/2014)
Ve vývoji v počtu nezaměstnaných absolventů škol sice dochází k cyklickým výkyvům, které jsou způsobené přílivem nových absolventů vstupujících na trh práce po ukončení školy (zejména v podzimních měsících), pokles nezaměstnaných absolventů škol v období 2013–2014 je nicméně i tak z obr. 1 dobře zřetelný.
V dubnu 2014 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti evidována u absolventů nástavbového vzdělání (19 %) a absolventů středního odborného vzdělání s výučním listem (18 %). Mezi absolventy středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou byla v dubnu 2014 míra nezaměstnanosti 12 %, v případě vyššího odborného vzdělání 10 %. V rámci gymnaziálního vzdělání byla v dubnu míra nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními kategoriemi vzdělání nejnižší (4 %) – v této kategorii jsou však zastoupeni převážně ti absolventi, kteří neuspěli u přijímacího řízení na vysoké školy a rozhodli se pro vstup na pracovní trh. Drtivá většina absolventů gymnázií dále pokračuje ve studiu v rámci terciárního vzdělávání.
„Ve srovnání se situací v dubnu 2013 došlo v míře nezaměstnanosti absolventů k poklesu prakticky ve všech kategoriích vzdělání. Nejvýraznější rozdíl byl zaznamenán v případě nástavbového vzdělání, kde došlo v míře nezaměstnanosti absolventů k poklesu o více než 11 procentních bodů. K poměrně výraznému poklesu došlo také u absolventů učebních oborů – ve srovnání s dubnem 2013 klesla míra nezaměstnanosti téměř o 10 procentních bodů,“ vysvětluje Bc. Martin Úlovec, pracovník referátu trhu práce.
Obr. 2: Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů podle kategorií vzdělání, duben 2014
V rámci učebních oborů (kategorie E+H) byla v dubnu 2014 nejvyšší míra nezaměstnanosti evidována ve skupinách oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (27 %), 31 Textilní výroba a oděvnictví (24 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (23 %), dále 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (21 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (21 %). V případě posledních dvou zmíněných skupin oborů nicméně došlo v míře nezaměstnanosti k poměrně výraznému meziročnímu poklesu. Ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie poklesla míra nezaměstnanosti o 12 p. b., ve skupině oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie byl zaznamenán pokles o 11 p. b.
V případě středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) je v dubnu 2014 nejvyšší míra nezaměstnanosti zaznamenána ve skupinách oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství (27 %), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (23 %), 69 Osobní a provozní služby (22 %), 31 Textilní výroba a oděvnictví (19 %) a 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (19 %). K výraznému poklesu v míře nezaměstnanosti došlo ve skupinách oborů 66 Obchod (pokles téměř o 10 p. b.), 29 Potravinářství a potravinářská chemie (pokles o 9 p. b.) a 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (pokles o 8 p. b.).
Publikaci Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2014 si můžete stáhnout z webu www.infoabsolvent.cz.
Na www.infoabsolvent.cz je možné najít například informaci o nezaměstnanosti absolventů jednotlivých oborů vzdělání, ale i mnoho dalších informací jak o nezaměstnanosti, tak o vzdělávací nabídce všech středních škol v ČR, o uplatnění absolventů na trhu práce, o jejich úspěšnosti při přijímání do vysokoškolského vzdělání, o požadavcích zaměstnavatelů či možnostech absolventů se zdravotním postižením.
Obr. 1: Vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých
(4/2006 – 7/2014)
Ve vývoji v počtu nezaměstnaných absolventů škol sice dochází k cyklickým výkyvům, které jsou způsobené přílivem nových absolventů vstupujících na trh práce po ukončení školy (zejména v podzimních měsících), pokles nezaměstnaných absolventů škol v období 2013–2014 je nicméně i tak z obr. 1 dobře zřetelný.
V dubnu 2014 byla nejvyšší míra nezaměstnanosti evidována u absolventů nástavbového vzdělání (19 %) a absolventů středního odborného vzdělání s výučním listem (18 %). Mezi absolventy středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou byla v dubnu 2014 míra nezaměstnanosti 12 %, v případě vyššího odborného vzdělání 10 %. V rámci gymnaziálního vzdělání byla v dubnu míra nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními kategoriemi vzdělání nejnižší (4 %) – v této kategorii jsou však zastoupeni převážně ti absolventi, kteří neuspěli u přijímacího řízení na vysoké školy a rozhodli se pro vstup na pracovní trh. Drtivá většina absolventů gymnázií dále pokračuje ve studiu v rámci terciárního vzdělávání.
„Ve srovnání se situací v dubnu 2013 došlo v míře nezaměstnanosti absolventů k poklesu prakticky ve všech kategoriích vzdělání. Nejvýraznější rozdíl byl zaznamenán v případě nástavbového vzdělání, kde došlo v míře nezaměstnanosti absolventů k poklesu o více než 11 procentních bodů. K poměrně výraznému poklesu došlo také u absolventů učebních oborů – ve srovnání s dubnem 2013 klesla míra nezaměstnanosti téměř o 10 procentních bodů,“ vysvětluje Bc. Martin Úlovec, pracovník referátu trhu práce.
Obr. 2: Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů podle kategorií vzdělání, duben 2014
V rámci učebních oborů (kategorie E+H) byla v dubnu 2014 nejvyšší míra nezaměstnanosti evidována ve skupinách oborů 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče (27 %), 31 Textilní výroba a oděvnictví (24 %), 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (23 %), dále 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie (21 %) a 29 Potravinářství a potravinářská chemie (21 %). V případě posledních dvou zmíněných skupin oborů nicméně došlo v míře nezaměstnanosti k poměrně výraznému meziročnímu poklesu. Ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie poklesla míra nezaměstnanosti o 12 p. b., ve skupině oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie byl zaznamenán pokles o 11 p. b.
V případě středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie M) je v dubnu 2014 nejvyšší míra nezaměstnanosti zaznamenána ve skupinách oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství (27 %), 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (23 %), 69 Osobní a provozní služby (22 %), 31 Textilní výroba a oděvnictví (19 %) a 16 Ekologie a ochrana životního prostředí (19 %). K výraznému poklesu v míře nezaměstnanosti došlo ve skupinách oborů 66 Obchod (pokles téměř o 10 p. b.), 29 Potravinářství a potravinářská chemie (pokles o 9 p. b.) a 39 Speciální a interdisciplinární technické obory (pokles o 8 p. b.).
Publikaci Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2014 si můžete stáhnout z webu www.infoabsolvent.cz.
Na www.infoabsolvent.cz je možné najít například informaci o nezaměstnanosti absolventů jednotlivých oborů vzdělání, ale i mnoho dalších informací jak o nezaměstnanosti, tak o vzdělávací nabídce všech středních škol v ČR, o uplatnění absolventů na trhu práce, o jejich úspěšnosti při přijímání do vysokoškolského vzdělání, o požadavcích zaměstnavatelů či možnostech absolventů se zdravotním postižením.
0 komentářů:
Okomentovat