Z dokumentu vybíráme závěr:
Fenomén vysoké nezaměstnanosti mladých lidí je zcela zásadním problémem, který řeší celá Evropa, některé státy úspěšněji (Německo, Rakousko), některé méně (např. celá jižní Evropa). Ekonomická a finanční krize obecně stojí za výrazným zhoršením podmínek na trhu práce, právě mladí lidé vstupující na trh práce byli její největší obětí. Kombinace ekonomické nestability, neflexibility trhu práce a v některých státech minimální sladění pracovního a studijního života stojí za značným nárůstem nezaměstnanosti mladých lidí. Pro potřebu přesného vymezení je ovšem nutné vytvářet statistiky, které monitorují jednotlivce nejenom z pohledu věku, ale především sledují jeho pracovní aktivitu bezprostředně po ukončení studia. Bohužel v tomto kontextu vypadají výsledné hodnoty ještě méně příznivě a dokreslují již tak vysoké hodnoty úrovně nezaměstnanosti. V podstatě již na začátku pracovní kariéry se tak vytváří jednoznačné rozdělení na ty úspěšné a méně úspěšné.
Obecně nejmenší problémy vstoupit na trh práce mají vysokoškoláci, kde se pravděpodobnost nezaměstnanosti v krátkém období po ukončení studia pohybuje kolem hranice 15 %, u osob se středním vzděláním bez maturity se jedná o hodnoty kolem hranice 30 % a u osob se základním vzděláním dosahuje pravděpodobnost nezaměstnanosti hranice 80 %. V regionálním pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech, kdy v Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí v krátké době po ukončení studia nenajde práci, naopak v kraji Hlavní město Praha je to pouze každý dvacátý.
Dokument ke stažení
0 komentářů:
Okomentovat