Podle pedagogů sdružených v Učitelské platformě chybí v čerstvě schválené Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ jednoznačná podpora digitálních kompetencí a ICT infrastruktury ve školách, což se v období distanční výuky ukázalo jako klíčový problém. Byť je strategie napsaná dobře, neřeší, kdo ji ve školách bude naplňovat, když v další dekádě hrozí kolaps z nedostatku učitelů.
Pedagogové v Učitelské platformě považují Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+
za velmi kvalitní dokument. Oceňují zaměření na rozvoj důležitých dovedností na úkor učení faktů, důraz na snižování nerovností mezi dětmi i vznik středního článku, který by školám
v regionech pomáhal se zvyšováním kvality výuky a s implementací legislativy. Učitelé pozitivně hodnotí i deklarovanou podporu školám při zavádění formativního hodnocení a různorodých metod výuky, při kterých učitelé mohou častěji dělit žáky do různých skupin podle daných kritérií, např. podle nadání či zájmů. Pedagogové však na základě zkušeností z praxe upozorňuje, že některá témata nejsou řešena dostatečně.
Zásadním problémem českého školství je nedostatek učitelů, který je v některých regionech zcela neúnosný. “Za sebe zdůrazňuji potřebu popularizace a zvyšování atraktivnosti učitelského povolání, a to nejen v podobě zvyšování platu učitelů. Každým rokem jsme svědky toho, že
z českého školství odchází více učitelů, než přichází nových. Naplňování cílů Strategie bude
o dost těžší ve chvíli, kdy bude dnešní nedostatek učitelů v řadě regionů ještě více narůstat,” uvádí Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy. K tomu ředitel základní školy ve Šlapanicích Pavel Vyhňák dodává: “Již nyní se řítíme do katastrofy v důsledku nedostatku fyzikářů, matikářů, prvostupňařek, ale i školních psychologů, speciálních pedagogů či asistentů. O tyto profese není zájem ani na vysokých školách.”
“Ve finální verzi Strategie mi nejvíce chybí část věnovaná digitálním kompetencím či zajištění potřebné ICT infrastruktury ve školách. Jak ukazuje nouzový stav, bez zajištění technologií
a podmínek pro rozvíjení digitálních kompetencí žáků i učitelů není možné naplnit druhý cíl Strategie, kterým je snižování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání,” sděluje Michal Kaderka, člen vedení Učitelské platformy a učitel pražského Gymnázia Na Zatlance.
Učitelé se taktéž kriticky vyjadřují k formě a obsahu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. “Jednotná přijímací zkouška nutí základní školy přizpůsobovat obsah vzdělávání tomu,
co se testuje. Dokud budou jednotné přijímačky na střední školy zachovány, nebude prakticky možné dosáhnout cíle zvýšit spravedlnost v přístupu ke vzdělání. Obsah jednotných přijímaček neodpovídá současným požadavkům na vzdělávání a zároveň zvýhodňuje žáky z rodin, které
si mohou dovolit individuální přípravu,” vysvětluje svůj pohled Jiří Hokeš, ředitel ScioŠkoly
Praha 11.
Na Strategii 2030+ by měla mimo jiné navázat i redukce rámcových vzdělávacích programů, které určují obsah a cíle učiva v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Redukované rámcové programy by se podle odhadu ministerstva měly týkat dětí, které půjdou do škol v roce 2026.
Strategii vzdělávací politiky v ČR do roku 2030+ schválila vláda na svém pondělním jednání. Jde o hlavní strategický dokument, který má určit směřování českého vzdělávání a jeho hlavní cíle pro nejbližší desetiletí. Dokument vznikl na základě podkladového materiálu Hlavní směry vzdělávací politiky v ČR do roku 2030+, který připravila expertní skupina Ministerstva školství vedená profesorem Arnoštem Veselým. Do tvorby a připomínkování tohoto dokumentu se zapojila řada odborníků, pedagogů i zástupců organizací působících ve vzdělávání. Byla mezi nimi i Učitelská platforma.
Zdroj: Učitelská platforma
0 komentářů:
Okomentovat