Brzký návrat k normálu by stál mnoho životů, říká parazitolog. Otevření škol nechápe

pátek 10. dubna 2020 ·

V první řadě je potřeba udělat plošný screening a zjistit, kolik lidí se už koronavirem ve skutečnosti nakazilo. Tvrdí to evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr. "A podle toho uvolňovat opatření. Musíme být strašlivě opatrní v tom, jak rychle pouštět virus do naší populace,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně renomovaný vědec.



Jaroslav Flegr (wikipedia.org)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Jak vnímáte rozpory ve vládě ohledně procesu přirozené imunizace, tedy vystavení populace viru? Tuto strategii jako první naznačil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, premiér Andrej Babiš ji později smetl ze stolu… 

Jen podle zpráv z médií není jednoduché přesně odvodit, jak to pan náměstek myslel. Rozhodně má pravdu v tom, že se dřív nebo později zákonitě promoří velká část populace. Na druhou stranu čím později to bude, tím lépe. V mezičase se s velkou pravděpodobností najdou účinnější léčebné postupy. A také se sníží virulence viru, protože jak bude stoupat procento rezistentních osob v populaci, bude virus pod větším tlakem, aby si nakažené v uvozovkách šetřil. I kdybychom v dohledné době snad nenašli lék, za dva měsíce ti, kteří se nakazí, na tom budou lépe než nemocní, kteří se s infekcí potýkají nyní. Jinými slovy: čím pomaleji se bude koronavirus šířit, tím méně bolestné to pro nás bude.

Ve druhé polovině května by se měly vrátit děti do škol. Považujete tuto vizi za dostatečně opatrnou? 

Považuji ji za naprostý nesmysl. Zdravým dětem virus zřejmě příliš neublíží, ale přinesou ho domů. Nakazí rodiče a prarodiče. Dokážu si představit, že školy otevřeme, poté co zjistíme skutečný počet nakažených, tedy i ty, kteří se do nemocnice nedostali a které nemáme ve statistikách. Pokud budou čísla vypadat příznivě, dá se uvažovat o uvolnění opatření třeba ve vybraných okresech. A sledovat, jak se bude situace vyvíjet. Potřebujeme vidět tvrdá data, kolik nakažených teď ve skutečnosti je, protože o promořenosti populace nyní nevíme vůbec nic. A pak opatření postupně uvolňovat s tím, že stále budeme mít možnost zatáhnout za záchrannou brzdu, aby nárůst nových případů nepřesáhl možnosti našeho zdravotnictví.


Celý rozhovor naleznete zde

8 komentářů:

Jana Maříková řekl(a)...
10. dubna 2020 13:56  

Konečně promluvil někdo bez politické motivace. Bezpříznakoví přenašeči - děti - by ještě na otevření škol měli počkat, až bude méně k přenášení.

Jana Maříková řekl(a)...
10. dubna 2020 13:57  

sorry - měly počkat

Silvie A. řekl(a)...
10. dubna 2020 15:51  

Jak to poznáte, paní Maříková? Myslíte, že v Česku existuje "někdo bez politické motivace"?

Petr Portwyn řekl(a)...
10. dubna 2020 18:13  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
10. dubna 2020 18:14  

Politickou motivaci či nemotivaci neposoudím, ale pan Flégr je zajímavá osobnost a docela nezávislý myslitel. I profesně stojí tak nějak "mimo proudy"... a je originální. Kniha "Zamrzlá evoluce" stojí za přečtení.

Milan Keršláger řekl(a)...
10. dubna 2020 22:16  

Otevřít pilotně školy ve vybraných okresech a zjistit reakci je dobrý nápad. I s vědomím, že v takovém okrese bydlím.

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2020 2:21  

Jaroslav Flegr působí zejména v oblasti evoluční biologie, evoluční psychologie a parazitologie. Znám je hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícho onemocnění toxoplazmóza. Rovněž je autorem teoretického konceptu zamrzlé evoluce (tj. teorií zamrzlé evoluce a zamrzlé plasticity)...

V oblasti evoluční psychologie vzbudily největší mediální ohlas[zdroj?] dvě studie. Podle první jsou hnědoocí muži vnímáni jako důvěryhodnější než muži modroocí.[17]. Podle druhé je možné inteligenci mužů, nikoli však žen, odhadnout podle fotografie obličeje.[18] V současnosti provádí jeho tým magisterských a doktorandských studentů většinu svých studií[zdroj?] na desetitisícové komunitě dobrovolníků sdružených kolem facebookové stránky Pokusní králíci.[19] Vzhledem k amplifikačnímu efektu této sociální sítě se účastní některých studií až 40 000 probandů, tedy asi o dva řády více, než je obvyklé[zdroj?] u podobných studií.

Jaroslav Flegr je členem redakční rady časopisu Vesmír a Neuroendocrinology Letters. Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze přednáší předměty „úvod do evoluční biologie“, „repetitorium biologie podle RVP G II“, „praktická metodologie vědy“, „mikroevoluce a makroevoluce“, „metody experimentální a evoluční psychologie“.

V roce 2014 získal Ig Nobelovu cenu (udělovanou za „výsledky, které vás nejprve rozesmějí, a následně donutí k zamyšlení“) za zjištění související s výzkumem toxoplazmózy, a to že vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.[20] Počátkem roku 2016 mu v časopise Parasites & Vectors vyšel článek potvrzující, že korelace mezi duševním zdravím a zraněním způsobeným kočkou skutečně existuje, ovšem trochu jiným způsobem, nežli předpokládala studie amerického týmu,[21] který k tématu přivedl komisi Ig Nobela. Spíše než s pokousáním totiž výskyt unipolárních depresí souvisí s poškrábáním kočkou, což naznačuje, že za problémy spíše než Toxoplasma gondii může být zodpovědná bakterie Bartonella henselae.[22] [23]

Jaroslav Flegr je autorem více než 130 odborných studií a 7 monografií (k září 2016).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Flegr

Ig Nobelova cena je americké ocenění parodizující Nobelovu cenu. Ceny každý rok v říjnu uděluje časopis Annals of Improbable Research (česky Anály nepravděpodobného výzkumu) za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.[1] Komise, která ceny uděluje, je složena z nositelů skutečných Nobelových cen.[2] Předávání cen probíhá na Harvardově univerzitě[1] a je následováno přednáškami nově oceněných na Massachusettském technologickém institutu...

Cena je věnována fiktivnímu bratru slavného Alfreda Nobela – Ignáci Nobelovi. Název „Ig Nobel prize“ je současně slovní hříčkou; stejně vyslovovaný anglický výraz ignoble znamená „potupný“, „sprostý“ či „nešlechetný“.[8] Při udílení ceny se ovšem užívá poněkud jiné výslovnosti /ˌɪɡnoʊˈbɛl/, tedy jako u názvu Nobelovy ceny (s /bɛl/bel/ v poslední slabice),[9] ne jako ignoble, které se vyslovuje /ɪɡˈnəʊ.bl̩/, v americké angličtině /ɪɡˈnoʊ.bl̩/...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ig_Nobelova_cena

Jeden z nositelů Ig Nobelovy ceny prý přišel na to, že když si človšk myje nohy, myje si přitom i ruce. :)))

Unknown řekl(a)...
16. dubna 2020 10:37  

Teda...díky za zajímavý příspěvek!!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.