Má řemeslo opravdu zlaté dno aneb kdo má dnes lepší pracovní vyhlídky – učeň, nebo absolvent gymnázia?

sobota 16. února 2019 ·

Lidé dnes zbytečně studují, aby pak skončili někde v mekáči, zatímco by udělali dobře, kdyby šli na učňák. Tam by je čekalo řemeslo se zlatým dnem. Je to opravdu tak, jak dnes mnozí tvrdí? IT specialista, publicista a bloger Patrick Zandl se podíval, co říkají fakta, a zamyslel se nad podobou dnešních vzdělávacích institucí a jejich vztahem k pracovnímu trhu. Jeho text publikuje magazín Rodiče vítáni.


Patrick Zandl (twitter.com)
Prezident Hospodářské komory a ministr průmyslu v devadesátých letech Vladimír Dlouhý je jeden z těch, kdo volají po zvýšení počtu učňů v českých školách. Nedávno položil veřejnosti tuto sugestivní otázku: Potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je tak málo řemeslníků? Něco je ve vzdělávacím systému špatně, když mladí preferují gympl před učňákem, říká…

Věřím, že věci mají nějakou logiku, a tak jsem se na to podíval zblízka. Nejprve tedy data.

Kde je nulová zaměstnanost?

Zpráva Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním za rok 2018, kterou vydává Národní ústav pro vzdělávání, ukazuje, že absolvent gymnázia má na trhu vždy lepší pracovní uplatnění než absolvent středoškolského oboru bez maturity. V řadě případů lepší i než středoškoláci s maturitou. Všechny vysokoškolské studijní obory pak mají lepší uplatnění než středoškolské s maturitou, natož učňáky. Prakticky ve všech vysokoškolských oborech (humanitních i technických) je nezaměstnanost blízká nule.

Není úplně jasné, proč se traduje, že nedostudovaní studenti humanitních oborů končí jako obsluha Mekáče. Podle zprávy je míra opuštění oboru mezi všemi obory vzdělání velmi vyrovnaná. Až na výjimky (stavaři) zhruba třetina lidí pracuje v jiném oboru, než vystudovali, nejspíše proto, že jejich vzdělání jim odchod jinam umožňuje. Počet pracovníků v Mekáči, kteří přišli z humanitních studií, bude tedy velmi vyrovnaný s počtem například bývalých elektrikářů. (Podle samotného McDonald’s u něj pracují VŠ studenti při studiu jako brigádníci).

A platy?

A teď se podívejme na průměrný výdělek, tentokrát ve zprávě ČSÚ. Nejlépe na tom jsou nejrůznější vysokoškolsky vzdělané profese a je v podstatě jedno, jestli humanitní, nebo přírodovědné. Vysokoškolské vzdělání jakéhokoliv charakteru znamená, že se člověk dostane k částce 30 000 Kč a více měsíčně. Na stejné peníze si přijdou jen špičkově placení řemeslníci. Řemeslo má možná zlaté dno, ale je příjmově pod vysokoškolskými profesemi. Středoškolské či gymnaziální obory jsou v praxi ohodnoceny hůře, takže se dá obecně říct, že jako průměrný automechanik dostanete více peněz, než jako běžný administrativní pracovník bez VŠ vzdělání. Ale.

Řemeslo už není jen řemeslo

Výrazným problémem v řemeslných profesích je narůstající administrativa a její složitost, která pro někoho, kdo by chtěl být samostatným řemeslníkem, představuje velkou komplikaci. Co vám pomůže, že jste se na učňáku naučil dobře kopat studny, když musíte mít účetní, právníka, hygienika a hromadu dalších profesí kolem sebe, abyste mohli dříve jednoduché zaměstnání dělat? Pokud se v tom všem naopak jste schopni zorientovat, už jste pravděpodobně šli na vysokou. A to je jeden z hlavních důvodů, proč se řemeslníci vytrácejí. V jednom člověku už nejde velká část řemesel zvládat ani po stránce právní, ani po stránce fyzické a investiční. Řada strojů už je dnes velmi drahá, s jedním koněm a kladivem si dnes nevystačíte.


Celý text naleznete zde

15 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
16. února 2019 v 10:44  

Pohled z rychlíku na uplatnění absolventů. Další z mnoha článků.

Nejde srovnávat nesrovnatelné.
Jistě, pokud porovnáváte zaměstnanost žáka s IQ 80 se zaměstnaností žáka s IQ 120 rovnocenně, pak Váš článek platí.
Jenže na trhu je nedostatek elektrikářů s IQ 110 a nadbytek filosofů s IQ 90. Chyba elektrikáře Vás může zabít, chyba filosofa maximálně znechutit. Jsou potřebnější filosofové s IQ 90, či elektrikáři s IQ 90?
Nic proti filosofům, ale filosof bez vzdělání je jako automechanik bez rukou. Vychodit školu může, ale stejně bude k ničemu.
Pokud chcete dělat srovnání, vyhodnoťte všechna fakta, ne jen některá.

laimes řekl(a)...
16. února 2019 v 10:53  

na trhu je tolik elektrikářů kolik se jich na trhu uživí,většina absolventů učilišť končí v montovnách,stejně tak potřebu filozofů určuje ruka trhu ,on ten filozof se lépe uplatní ve státní správě,která potřebuje díky bruselu stále více úředníků,než ten elektrikář,a kdyby náhodou ne tak skončí u toho pásu s tím vyučencem

Emil Kudrnovský řekl(a)...
16. února 2019 v 21:19  

Jeden z dalších špatných výkladů čísel ČSÚ "nadšenci" z EDUinu.

Myšlenka "udělejme ze všech občanů vysokoškolsky vzdělané a ubyde nezaměstnanosti" je mylná. Kolik je občanů s VŠ nyní a kolik plánuje stát poté? Pokud budu neustále navyšovat podíl VŠ, bude logicky přibývat nezaměstnaných z této skupiny (nebo budou dělat méně kvalifikovanou práci). Je to o nasycenosti pracovního trhu.

PS: Řemeslo má zlaté dno - pokud nyní něco potřebuji kvalitně udělat na stavbě, platím řemeslníkům 400-600,- Kč/hod, tj. více než vydělám jako ředitel základní školy.
Chlapi dělají cca 6 hodin denně a smějou se mi, že za ty prachy (a nervy) by ve školství nedělali.

E.Kocourek řekl(a)...
17. února 2019 v 6:54  

V řadě případů lepší i než ... -- Kdo dokáže tohle vyvodit ze statistických údajů, je nebetyčný šaman. Nebo platí druhá možnost - neví, o čem mluví. ////

Co vám pomůže, že jste se na učňáku naučil dobře kopat studny, když musíte mít účetní, právníka, hygienika a hromadu dalších profesí kolem sebe, abyste mohli dříve jednoduché zaměstnání dělat? -- To je oprávněná připomínka, a ukazuje na příšerný stav společnosti, ovládnuté nepříčetným režimem. ////

Aby řemeslník mohl vykonávat svoje řemeslo a nepotřeboval k tomu účetní, hygienika, daňového poradce a tlupu právníků, na to nemusí nikdo nic vymýšlet. Stačí prostý návrat do přirozeného stavu. A ten se docílí sice ne snadno, ale velice jednoduše. ////

platím řemeslníkům 400-600,- Kč/hod, tj. více než vydělám jako ředitel základní školy.
Chlapi dělají cca 6 hodin denně ... -- Pane Kudrnovský, je možné, že by se to Staťáku a aktivistům nedoneslo? ////

Tajný Učitel řekl(a)...
17. února 2019 v 9:51  

Pan Kudrnovský napsal:
"Myšlenka "udělejme ze všech občanů vysokoškolsky vzdělané a ubyde nezaměstnanosti" je mylná. Kolik je občanů s VŠ nyní a kolik plánuje stát poté? Pokud budu neustále navyšovat podíl VŠ, bude logicky přibývat nezaměstnaných z této skupiny (nebo budou dělat méně kvalifikovanou práci). Je to o nasycenosti pracovního trhu."

Nelze než souhlasit, ale, myšlenka udělejme ze všech občanů minimálně středoškolsky vzdělané s všeobecně vzdělávacím základem a odbornými/rukodělnými dovednostmi, neboť tito se budou snáze přizpůsobovat aktuálním požadavkům pracovního trhu a tudíž budou více zaměstnavatelní, zas tak mylná být nemusí.

PS: Řemeslo má zlaté dno - pokud nyní něco potřebuji kvalitně udělat na stavbě, platím řemeslníkům 400-600,- Kč/hod, tj. více než vydělám jako ředitel základní školy.
Chlapi dělají cca 6 hodin denně a smějou se mi, že za ty prachy (a nervy) by ve školství nedělali.


A navzdory tomu nejsou. Kde jsou, když je podíl vyučených v ČR druhý nejvyšší v EU? Kolik si ten řemeslník skutečně vydělá z těch 400-600 Kč/hod po veškerých nákladech? Anekdot o tom, kolik si řemeslníci vydělají je mnoho. Kolik si skutečně vydělají, tam se odhady liší. Proč nechtějí vyučení být řemeslníky? Že by přirozený odklon společnosti na určitém stupni vývoje od manuálních profesí?


E.Kocourek řekl(a)...
17. února 2019 v 10:00  

Že by přirozený odklon společnosti na určitém stupni vývoje od manuálních profesí? -- Ne. Pouze nepřirozený odklon společnosti od rozumného počínání. ////

Jiri Janecek řekl(a)...
17. února 2019 v 10:21  

Nečetl jsem celou zprávu, ale v úvodu píšou, že pracují s nezaměstnaností čerstvých absolventů...
Takže z usuzovat z těch 500 gymnazistů na pracáku na jejich "vždy lepší pracovní uplatnění" je trochu manipulativní. Ostatně, ani Úlovec s Vojtěchem se z toho nepokoušejí nic vyvodit a kategorii K se podrobněji nevěnují.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. února 2019 v 10:22  

Pan Zandl nedokáže korektně interpretovat data. Průmyslové podniky, které nás živí, které plní státní kasu, z níž potom nejrůznějším přerozdělováním (od podpory v nezaměstnanosti až po nejrůznější granty, dotace a čerpání fondů) živíme stále větší část těch humanitně vzdělaných, nám říkají, že mají nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých technických oborech. I úřady práce evidují, že v těchto oborech je velký počet neobsazených pracovních míst. Je-li velký počet neobsazených pracovních míst v daném oboru a zároveň velká nezaměstnanost absolventů tohoto oboru, není to dáno tím, že by nebyla poptávka, ale tím, že část těch lidí je neuplatnitelných - nemají pracovní návyky, ve skutečnosti obor neovládají, i když z tajné vůle je kdosi kdysi (zřejmě v období, kdy se zhaslo) ohodnotil jako "hodící se do profilu školy", apod.

Propagace vzdělávání, které nás neuživí (kulturologie, sociální antropologie, archeologie, historie, humanitní studia, apod.) je naprosto chybný koncept. Ano, nechť to tedy řídí volná ruka trhu, aby se vidělo, kdo se uživí a kdo ne, Argumentovat tím, že když máme více humanitních vzdělanců, tak navýšíme státní rozpočet a zvýšíme počet knihoven, informačních kanceláří, navýšíme fondy k přerozdělování mezi neziskovky, počet muzeí a výstav, které potřebují komerční partnery, aby vůbec mohly vzniknout, protože samy si na sebe nevydělají, navýšíme počet dotovaných divadel a nafoukneme Národní galerii, to svědčí o naprosté nechápavosti smyslu veřejného vzdělávání. Dobrá, ať si každý studuje co chce, ale 1) za své, 2) bez státní podpory v budoucnosti. Pokud někdo společnosti říká, že ho nikdo nemá právo omezovat ve výběru, tak pak společnost musí dotyčnému sdělit, že také nikdo nemá povinnost ho později dotovat. Není možné si vynucovat na ostatních, že si budu jako dělat co chci a kdy chci a ostatní mají povinnost po tom mít poptávku. To je nesmysl. V tomto vzniká nerovnováha, která se nám velmi vymstí.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. února 2019 v 10:22  

On ten přirozený vývoj není automaticky rozumný. Pohybuje se obvykle po dráze vývoj, blahobyt, dekadence, konec.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. února 2019 v 10:27  

Většina rozvinutých společností řeší fázi nedostatku pracovní síly ve výrobě ekonomickými migranty. Ovšem ČR je "světlou" výjimkou.

Jiri Janecek řekl(a)...
17. února 2019 v 10:35  

"On ten přirozený vývoj není automaticky rozumný. Pohybuje se obvykle po dráze vývoj, blahobyt, dekadence, konec."
Ukažte mi jeden příklad z dějepisu, kde tomu tak nebylo...

"Většina rozvinutých společností řeší fázi nedostatku pracovní síly ve výrobě ekonomickými migranty. Ovšem ČR je "světlou" výjimkou."

Většina z těch rozvinutých společností pokračuje v koloniálním vysávání méně rozvinutých společností. Akorát se to natřelo jinou barvou.
Osobně se mi to nelíbí, ale víceméně je to součást přirozeného vývoje...

Jiri Janecek řekl(a)...
17. února 2019 v 10:43  

Pan Zandl nedokáže korektně interpretovat data."
To je možné. Ale když vidím kolik hlasů a s jak slabými argumenty se zvedá proti takové kravině jako je nepodkročitelná laťka na úrovni 30 % očekávaných výstupů ZŠ, tak nevím, jestli je v tom jen neumětelství...

Tajný Učitel řekl(a)...
17. února 2019 v 10:44  

Zbývá doufat, že tato civilizace bude rozumná, jiná, lepší.

Jiri Janecek řekl(a)...
17. února 2019 v 10:51  

"Zbývá doufat, že tato civilizace bude rozumná, jiná, lepší. "

Mám vám dát tři příklady z dějepisu, kdy si to lidé mysleli taky?

Tajný Učitel řekl(a)...
17. února 2019 v 10:55  

Nemusíte, věřím vám. Naděje umírá poslední, nebo?

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.