Puberťáci v karanténě: frustrace, výkyvy nálad… Pomoci může mobil i vařečka do ruky

„Dospívající mají vývojově velkou potřebu autonomie, samostatnosti. Jsou v životním období, kdy potřebují trávit mnoho času se svými vrstevníky a budovat si status ve skupině. O to všechno teď kvůli restrikcím ze strany státu i rodičů přicházejí. Není tedy divu, že mohou pociťovat obrovskou frustraci,“ vysvětluje psycholožka Dominika Šinaľová z iniciativy Nevypusť duši v reportáži magazínu Rodiče vítáni. „Jejich svět se otřásl v základech, během pár týdnů zmizela většina jistot, které měli. Navíc kvůli hormonálním změnám jsou teenageři obecně náchylnější k výkyvům nálad, depresím a úzkostem, které tato náročná situace může ještě posilovat.“

Ačkoliv psychologové často varují před závislostí na mobilech a počítačích, když je celý svět naruby, není možná od věci přísná pravidla poněkud uvolnit. Podle Dominiky Šinaľové by rodiče měli zamhouřit oko a své puberťáky teď od displejů neodhánět. Je to totiž prakticky jediný způsob, jak i z domova zůstat v kontaktu s těmi, na nichž teď nejvíc záleží – s přáteli a prvními láskami.

„Smutek, frustrace, bezmoc, vztek – to jsou v dnešní době normální reakce. Nikdo to nemá snadné, každý situaci zpracovává po svém, včetně teenagerů. Je třeba respektovat základní pravidla slušné komunikace, ale nikdo od nikoho teď nemůže vyžadovat dobrou náladu nebo dokonce nějaké nadšení,“ zdůrazňuje Dominika Šinaľová z Nevypusť duši. To, že se teď možná víc hádáte, ještě neznamená, že jste špatní rodiče s nevychovanými dětmi, ale je to přirozená – byť nijak zvlášť příjemná – reakce na „vyšinutou dobu“.

Každý teď má nárok cítit se poněkud pod psa, děti a dospívající nevyjímaje. Když máme co jíst, kde bydlet, má nás někdo rád a jsme zdraví, je to vlastně ještě snesitelné. Pokud ale někdo dlouhodobě žije v domácnosti, kde vládne napětí a spory, nebo pokud se k obavám z nemoci ještě přidají třeba existenční potíže, může být napětí někdy nesnesitelné. Jak říká Regina Jandová z Linky bezpečí, oproti stejnému období loňského roku se počet kontaktů letos zvýšil: „Výrazně narostl počet dětí a dospívajících, kteří se na nás obracejí s tématem strachu z nemoci, bolesti a smrti. Jinak nejčastějšími tématy zůstávají i v tomto období psychické obtíže dětí a vztahy (rodinné, partnerské i vrstevnické). Děti jsou vlastně zavřené doma, stále se stejnými lidmi, na omezeném prostoru. Nemohou využívat své obvyklé zvládací strategie, tedy jít se projít s kamarády a popovídat si s nimi, jít si zasportovat, věnovat se koníčkům a obvyklým volnočasovým aktivitám.“


Celý text naleznete zde