Místo výuky programování přinejlepším Excel. Česku odjíždí informatický vlak

čtvrtek 16. listopadu 2017 ·

Školy nestačí technologickému pokroku, děti na starých počítačích učí jen základy informatiky. K rozvoji IT dovedností tak pomáhají dětem komerční kurzy. V českém školství peníze na výuku informatiky chybí, ačkoli s nimi Strategie digitálního vzdělávání počítá. Ministerstvo školství nicméně nedokáže vyčíslit, kolik je třeba do rozvoje IT na školách investovat. „Ministerstvo v tuto chvíli nemá odhady finančních prostředků na investici,“ uvedl úřad. Informuje server e15.cz.


Podle Daniely Růžičkové z Národního ústavu pro vzdělávání je proto důležité, že vznikají i komerční projekty. „Bylo by skvělé, kdyby přibývaly. Informatické vzdělání na úrovni dětí a žáků je v plenkách a podobné projekty pomáhají ukazovat, jak může vypadat, co může nabídnout, proč stojí za to se jím zabývat,“ uvedla Růžičková.

Informatika se podle ní proměňuje. „Směřuje více k základním principům zpracování informací a ke schopnosti uplatnit informatické postupy v řešení i neinformatických problémů,“ řekla Růžičková.

Celý text naleznete zde

30 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. listopadu 2017 7:06  

"Školy nestačí technologickému pokroku, děti na starých počítačích učí jen základy informatiky."

První věta úplně stačí a dál to nemusím ani číst. Starý počítač - to je překážka pokroku. Vida, to musel napsat úplný odborník až expert.

Jiri Janecek řekl(a)...
16. listopadu 2017 7:33  

Jen čtěte, Anonymní... Moudra o zázračných švédských brčkách sice nic, ale perel tam je víc...

Podle Daniely Růžičkové z Národního ústavu pro vzdělávání je proto důležité, že vznikají i komerční projekty. „Bylo by skvělé, kdyby přibývaly. Informatické vzdělání na úrovni dětí a žáků je v plenkách a podobné projekty pomáhají ukazovat, jak může vypadat, co může nabídnout, proč stojí za to se jím zabývat,“ uvedla Růžičková.

Kantůrek řekl(a)...
16. listopadu 2017 8:01  

Chm. O počítačích to samozřejmě zas až tak není, pokud fungují. I v českém prostředí se totiž dají sehnat aplikace vhodné pro výuku algoritmizace a programování, které budou fungovat téměř na každém počítači (včetně těch z 90. let), ať už je to Karel, který je dostupný v mnoha různých variacích, nebo třeba poněkud nezaslouženě přehlížený Petr od Ing. Němečka. A bez ohledu na to, právě základy algoritmizace a programování se dají vcelku úspěšně učit i bez počítače a nemusí to být pro žáky neatraktivní, jen je to náročné na přípravu učitele.
Pokud už ale tedy vznikl nějaký konsensus, že algoritmizace a programování patří do těch základních dovedností, které se mají rozvíjet v průběhu školní docházky, bylo by také dobré, aby se kolem toho netanečkovalo a říkalo se, kde jsou skutečné problémy, které brání dosažení stanovených cílů v této oblasti. A ta technika podle mého není ten hlavní problém. To už je větší problém třeba to, že na školách se učí spíše předmět informační a komunikační technologie. Informatika je trochu něco jiného. Nebo že RVP pro SOŠ nedefinují obsah této vzdělávací oblasti. Že předměty zabývající se touto tématikou vyučují učitelé, kteří nejsou pro tuto oblast kvalifikovaní/aprobovaní, čemuž podle mého napomáhá právě i volnost v RVP oborů SOŠ, kdy nad tím ředitel mávne rukou a nechá to učit toho, komu zrovna nevyšel úvazek. Bohužel však nejsou dostatečně kvalifikovaní ani učitelé, kteří tuto oblast učí na plný úvazek. Jestli se nepletu, je na tom IKT/informatika ze všech předmětů nejhůře, co se týká aprobace učitelů. Takže dokud nebude na školách dostatek pro výuku algoritmizace a programování kompetentních učitelů, nebude ani kompetentních žáků.

Jo a jen tak mimochodem, když na to přijde, tak v tom zmiňovaném Excelu se dá základům programování učit bez problémů.

A když už byla řeč o těch komerčních projektech, tak by stálo za to, podívat se, zda se takhle náhodou kolem těch komerčních projektů nemotají ti samí lidé, kteří nejhlasitěji přesvědčují společnost, co je důležité...

Charlie řekl(a)...
16. listopadu 2017 8:18  

První věta úplně stačí a dál to nemusím ani číst.
Ale to je škoda, dál je to podstatně zajímavější a z hlediska skutečného stavu i přesnější. Mohu doložit na vlastní zkušenosti práce IT administrátora ve větším městě.
1. Dcera na ZŠ má 1 hodinu ICT v 5. třídě a 1 hodinu v 7. třídě. Das ist alles. Vyučují buď nadšenci, kteří ještě ve školách zůstávají, nebo se výuka ICT flikuje stylem, že na ní vlastně není co zkazit a učí, kdo má ruce a nohy.
2. Ani jedna ze škol ZŠ cca 15, SŠ cca 12 nemá připojení k internetu rychlejší než 100 Mbps, nejčastěji do 30 Mbps, "veřejné" optické sítě po městě neexistují, stavební práce spojené s připojením k síti CESNET jsou v městě pro většinu škol finančně nereálné. Plán zřizovatelů škol ohledně připojení chybí.
3. Nabídka DVVP kurů pro pedagogy, pominuli tristní stav výuky didaktiky ICT na PF, je také mizivá, mírně se zlepšuje jen v období různých projektů. Dlouhodobé a jasně cílené kurzy nebo webináře, až na pár výjimek (Microsoft, Google - ale ty se zaměřují na své produkty), zcela chybí.

krtek řekl(a)...
16. listopadu 2017 9:57  

Díky, Charlie.
On ten titulek článku zavádí.
Jenom nevím, jak se ve společnosti, kde matematika je sprosté slovo, prosadí algoritmizace a programování, když jsou na matematice postavené.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. listopadu 2017 9:59  

Česku odjíždí mnoho "vzdělávacích vlaků" a některé dokonce jedou v čase pozpátku.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. listopadu 2017 11:02  

Charlie - o skutečnosti jakous-takous představu mám. Programování nás nezachrání. Dokud nebude konsenzus, že mají děcka umět násobilku a spočítat 15 procent slevu v obchodě, je programování ztráta času (obecně pro všechny na ZŠ). Zjednodušuji, ale je to tak. Pořád hledáme (ve škole), co udělat jinak, proč to a ono, kde zaostáváme a proč.

To hlavní máme na očích a většina expertů to nechce slyšet nebo to zamlouvá/vymlouvá. Děcka mají čím dál větší mezery v základních znalostech, neumí napsat větu, která má hlavu a patu, 3000 krát 6000 počítají na druhém stupni pod sebou a 6 : 30 nejde. S tímto se něco musí dělat, ale nejde to a není vůle (tak se vymýšlí Hejného a jiné matematiky, ale ani to není řešení). V tomto světle když slyším o nutnosti programovat, začínám vidět červeně a mám pěnu u huby.

Charlie řekl(a)...
16. listopadu 2017 12:48  

To anonymní z 21:30

Pochopitelně mezery v základních znalostech jsou obrovský problém, ale to výuka ICT nevyřeší. Na druhou stranu KVALITNĚ postavená výuka M, ČJ, atd. za pomoci moderní techniky (vhodně didatkticky a metodicky včleněné) by mohla, alespoň částečně, přitáhnout k neoblíbeným předmětům i některé děti, v dané problematice zaostávající.

Druhou věcí je problematika programování. Jistě, učit děti na ZŠ vyšší programovací jazyky, OOP nebo i jen základní struktury algoritmů je zcestné, od toho by mohly být např. kroužky. Na druhou stranu je smysluplnější začít Scratchem, LEGO Mindstormem, m-Botem nebo Arduinem, než se patlat s Wordem a Excelem.

Kantůrek řekl(a)...
16. listopadu 2017 13:12  

Charlie, ty vyšší programovací jazyky a OOP nikdo do škol ani necpe, pokud na to nejsou vyloženě zaměřené. Naopak, místo toho jde spíš o pochopení těch základních principů a na to se hodí kterékoliv z Vámi vyjmenovaných řešení. Ale úplně bych nelámal hůl nad kancelářskými balíky, protože alespoň naši žáci rozhodně uživatelskou znalost pro základní práci s nimi nemívají, když k nám přicházejí. A podle mého by uživatelskou znalost kancelářského balíku a operačního systému měli mít, stejně jako by měli mít povědomí o principech fungování sítí, internetu, bezpečnosti atp. To už jsme ale u toho, jestli učit informatiku, informační vědu nebo informační (výpočetní) techniku, to je jak s tím computer science a computing za hranicema. Osobně mi je jedno, jak se ten předmět jmenuje a jestli se rozdělí na víc předmětů, ale nejde, podle mého, jedno nahrazovat druhým.

A jinak, díry v matematice ZŠ jsou sice problém, ale ony se dají celkem dobře zalepit právě třeba na Scratchi, alespoň některé. Anebo si žáci minimálně uvědomí, že matematika není zas až takovej vopruz.

Jiri Janecek řekl(a)...
16. listopadu 2017 13:17  

"Na druhou stranu KVALITNĚ postavená výuka M, ČJ, atd. za pomoci moderní techniky (vhodně didatkticky a metodicky včleněné) by mohla, alespoň částečně, přitáhnout k neoblíbeným předmětům i některé děti, v dané problematice zaostávající."

Jsem laik, ale řekl bych, že právě ta technika (resp. z ní plynoucí opouštění drilu) je častěji příčinou toho zaostávání, než aby nějak podněcovala zájem dětí.

Vzhledem ke svému věku jsem rovněž úplný amatér ohledně těch programovatelných stavebnic, ale pokud to dobře chápu, jde o to, naučit se zadat správnou sekvenci příkazů, popsat podmínku, rozhodování...
Tohle se některé děti naučí hraním si na louce v pěti letech a elektronika je životě bavit nemusí... Jiné se to zas nenaučí nikdy. Proto bych se radši patlal s tím wordem a excellem, který občas nějak používá skoro polovina populace...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. listopadu 2017 13:51  

Ano, ano, něco ne.

Pokud zazní u programování (v čemkoliv) slovo kroužek, pěna u huby mi opadne. Problémem pak budou lidi ochotní kroužek vést. Podle mých zkušeností (nejsem dobrý kroužkař ovšem) opadá i nadšení dětí, přece jenom k programování je potřeba aspoň trochu funkční hlavu a to prostě všichni nemají.

Excel a Word (pomiňmě nevhodnost těchto pojmů) určitě ano. Jak už zaznělo, podmínky a funkce v tabulkovém editoru by na základní škole to programování i nahradily, o makru nemluvě (ovšem už to nebude Scratch) a opravdu tyto programy použije největší část žáků v budoucnu a ti by měli být vedeni k použití/využití už na základní škole. Důležité je, aby z práce s text. a tab. editorem byla rozumná a neudělat z dětí specialisty třetí třídy na pokročilé funkce "Wordu MSO 2016 SP1".

Co tady nezaznívá, ale je velmi podstatné - bavíme se o prvňácích, páťácích, osmácích/deváťácích? U každé skupiny je zanedbání matematiky v jiném stádiu, každá skupina už by mohla mít jiné programovací prostředí, pořád jsme na základní škole a pořád doufejme v kroužku.

Charlie řekl(a)...
16. listopadu 2017 14:03  

Vzhledem ke svému věku jsem rovněž úplný amatér ohledně těch programovatelných stavebnic, ale pokud to dobře chápu, jde o to, naučit se zadat správnou sekvenci příkazů, popsat podmínku, rozhodování...

Přesně tak, jen je to podáno zajímavou formou, třeba naprogramováním příběhu včetně vizualizace, jednoduché hry typu "Vlk sbírá vajíčka" aj. To, že důležité je přemýšlet proč a jak, a nemusí se sestavovat kód, je super. Znám školu, kde v 5. třídě nasadili m-Boty do výuky a po 1 vyučovací hodině žáci sami ve skupince byli schopni sestavit něco, co fungovalo.

Jsem laik, ale řekl bych, že právě ta technika (resp. z ní plynoucí opouštění drilu) je častěji příčinou toho zaostávání, než aby nějak podněcovala zájem dětí.

Každý je jiný, ale na osobě synovce (výrazně živého desetiletého dítěte, se spoustou zájmů - sport, muzika, a nezájmem o předměty jako čeština a matematika) vidím, že technika, v tomto případě tablet s výukovými programy, ho k tomu nenáviděnému drilu dotáhl. Preferuje raději příklady v elektronické podobě, než je psát do sešitu.

Abych to shrnul, musím se vrátit na začátek. Pokud budou mít učitelé k dispozici dostatečně kvalitní techniku, metodické pomůcky a nabídku sebevzdělávání se, je jednodušší se k technice stavět jako k dobrému sluhovi než zlému pánu. Bohužel u mnoha lidí stále převažuje ten druhý pohled na techniku.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. listopadu 2017 14:12  

"Bohužel u mnoha lidí stále převažuje ten druhý pohled na techniku."

On to není pohled, ale krutá realita.

Charlie řekl(a)...
16. listopadu 2017 14:15  

Pozn. k Wordu a Excelu

Už při výuce na SŠ jsem žákům říkal, že z nich nebudou žádné sekretářky a když se ve Wordu naučí psát správně typograficky třeba dopis a životopis, úplně to stačí. Většina firem a úřadů stejně využívá šablony.

U Excelu (mého oblíbeného) to tak přímočaré není. Na jednoduché výpočty je to jako kanón na zajíce. Jenže např. při měření voltampérové charakteristiky diody je vytvoření grafu v Excelu "brnkačka". Jeho využití na ZŠ si proto moc představit neumím. Ve statistické analýze, laboratorních cvičeních, nácviku tvorby kalkulací a kusovníků ovšem ano. Třeba výpočet splátkového kalendáře půjčky nebo leasingu žáky vždycky zaujal.

A co ostatní? PowerPoint je klasika, i když někteří kolegové při jeho vyslovení dostávají osypky. Jenže nějak výsledky své práce prezentovat musíme, a ne každému stačí suchá řeč textu a čísel.

Ale všechno jsou to jen nástroje. Mimochodem, kdysi nás na škole učili učit FrontPage (na tvorbu webu) a Access na tvorbu relačních databází. První již zmizel, druhý se prakticky nepoužívá.

Charlie řekl(a)...
16. listopadu 2017 14:27  

On to není pohled, ale krutá realita.

Možná, ale z mého pohledu učitel, který neumí techniku minimálně na základní úrovni ani použít, natož seznámit s riziky jejího nadužívání děti, je jako pštros strkající hlavu do písku.
Počítače (mobily, tablety) jsou podle mého jako cukr (úmyslně se vyhýbám slovu droga) a můžeme:
1. cukr ignorovat a jen vynášet nad tlouštíky morální soudy,
2. známe rizika, víme jaké množství je ještě pro nás užitečné a šíříme osvětu o jeho správném využití,
3. zcela mu propadneme.

Pepouš řekl(a)...
16. listopadu 2017 15:00  

Pochopitelně mezery v základních znalostech jsou obrovský problém, ale to výuka ICT nevyřeší. Na druhou stranu KVALITNĚ postavená výuka M, ČJ, atd. za pomoci moderní techniky (vhodně didatkticky a metodicky včleněné) by mohla, alespoň částečně, přitáhnout k neoblíbeným předmětům i některé děti, v dané problematice zaostávající.

Na kvalitní postavení výuky za pomoci moderní techniky by ochotní a šikovní učitelé potřebovali čas, prostor, vybavení, motivaci a to se většině nedostává. Čas se nedostává kvůli naprosto zbytečnému papírování, řešení formalit, jenom proto, že to někdo vyžaduje. Prostor se nedostává, protože RVP je natolik nahuštěný, že učitelé nemají moc možností jak některé kapitoly upozadit na úkor něčeho jiného. Vybavení je kapitola sama pro sebe. Jak pracovat na počítači se třídou o 24 žácích, pokud k dispozici je učebna pouze se 16 počítači. No a zbývá motivace. Vnitřní motivace je často ubita nedostatkem času, prostoru a vybavení. A vnější motivace v podobě rozumného finančního ohodnocení je spíše směšná. Osobní ohodnocení žádné, možnosti ředitelů odměňovat minimální.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. listopadu 2017 19:15  

by mohla, alespoň částečně, přitáhnout k neoblíbeným předmětům

ICT jako vějička? To nemůže dopadnout dobře.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. listopadu 2017 13:32  

Já mám dojem, že problémem veřejného sektoru je primárně nekompetentnost a nevzdělanost úředníků a politiků. Je to stále ten samý problém. Paní se domnívá, že Excel je nějaký tabulkový editor, v kterém se žáčci naučí tak akorát psát vzorečky. Že je naopak k výuce základů programování velmi vhodný, protože obsahuje implementovaný Visual Basic for Applications, v kterém lze řešit drtivou většinu úloh a to poměrně efektivně a proto se také ve všech analytických oborech využívá alespoň jako univerzální nástroj a to od výroby, přes logistiku, až po finanční sektor, to paní asi zapomněli sdělit. Jo, jasně, high-tech to není. Je pak třeba se učit ještě jiná programovací paradigmata od funkčního, přes objektové až třeba po logické, je třeba se naučit práci s databázemi a SQL, je třeba se učit další programovací jazyky a techniky, ale na základních a středních školách by Excel s VBA bohatě stačil k výuce základů algoritmizace a exaktního přístupu k problémům.

Pokud jde o PowerPoint, také je asi lepší používat třeba Beamer v LaTexu, ale jako univerzální nástroj pro vytváření prezentací je PowerPoint plně postačující.

poste.restante řekl(a)...
19. listopadu 2017 14:36  

Už jsem se mnohokrát k tomuto tématu vyjadřoval, takže jen stručně:
1. Schopnost programovat, tedy vytvářet abstraktní struktury, použitelné pro algoritmické řešení problémů není dána všem. Myslet si, že když zavedeme výuku programování pro veškeré žactvo, zvýšíme tím potenciál našich (budoucích) pracujících a následně celého průmyslu, je asi stejně smysluplné, jako myslet si, že zavedením povinné výuky hraní na hudební nástroj vyprodukujeme národ Malásků a Šporclů.

2. Každý, kdo prosazuje zavádění obecné výuky programování na základní škole by si měl uvědomit, že tak hodlá provést v systému se zavedenou "inkluzí po česku". Tedy že hodlá základům vědního oboru informatiky učit žáky s LMP a celým dalším spektrem mentálních hendikepů.

3. Pokud vycházíme z představy, že základní škola má poskytnout žákovi základní znalosti a vytvořit předpoklad pro další možnosti vzdělávání na vyšších stupních. Občas se používá termín "digitální gramotnost".
Pak, podle mého názoru, k tomuto základnímu vzdělání patří právě ten excel a word (nemyslím konkrétní produkty, samozřejmě). Budou je používat pracovníci všech profesí, počínaje dnes už i tou uklízečkou.

4. Jakožto učitel středoškolské informatiky bych uvítal, kdyby žáci chodili ze základních škol ALESPOŇ bez špatných návyků v používání třeba právě toho wordu, které já pak musím pracně a často neúspěšně odstraňovat. Třeba neodsazovali počátek textu mezerníkem, netřískali prázdné řádky za každý odstavec, atd.
K tomu je ovšem nutný jeden základní předpoklad. Tedy že je bude učit učitel, který sám tyto produkty SKUTEČNĚ používat umí. A takoví na ZŠ, soudě podle výsledků, evidentně významně chybí.

Jirka řekl(a)...
19. listopadu 2017 15:32  

Já některé znám a omluvou jim budiž, že nemusí bojovat jen s inkluzí po česku (času málo a mentální a výchovné problémy se řeší zdlouhavě), ale také s rodiči, kteří spokojeně žijí v digitálním pravěku, protože pro své potřeby (www, instant messaging) ovládají ty kompy "dokonale". Naučit se napsat správně mail je nemístné přetěžování. To, co neumí rodiče, nemůžete přece po dětech chtít!
Tož se ještě jednou omlouvám a přísahám, že budu bojovat až do úplného sebezničení. Snad se o rodinu postarají neziskovky. Pan Komárek se určitě přimluví.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. listopadu 2017 16:12  

Nejenom, že to neumí rodiče, ale (většinou se kolegů zastávám, tady ne) oni to neumí z velké části (bude se lišit školu od školy) ani učitelé. Vrcholem jsou mezery za interpunkčními znaménky, dál většina nedojde.

------------------------------
Tento příspěvek byl shledán ideologicky nezávadným nebo ho ještě cenzor nestihl smazat. Pokud zde v diskusi ještě je, je možné, že bez vysvětlení zmizí, protože na tomto webu dochází k cenzorským zásahům podle vyznávané ideologie cenzora, přesto, že v patičce webu je informace, že diskuse nejsou cenzurovány. Je to lež.

poste.restante řekl(a)...
19. listopadu 2017 17:20  

Já některé z učitelů IKT na ZŠ také znám a rozhodně bych nechtěl, aby má slova byla pochopena tak, že za současný stav jsou zodpovědní oni. Naopak. V rámci možností dělají, co mohou.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. listopadu 2017 18:02  

A možná by tady pomohlo i to psaní maturitní písemky ve wordu. Samozřejmě i se správně naformátovanými odstavci.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. listopadu 2017 18:23  

Jenom ne ve Wordu, kdo bude ty kontroly gramatiky vypínat...

------------------------------
Tento příspěvek byl shledán ideologicky nezávadným nebo ho ještě cenzor nestihl smazat. Pokud zde v diskusi ještě je, je možné, že bez vysvětlení zmizí, protože na tomto webu dochází k cenzorským zásahům podle vyznávané ideologie cenzora, přesto, že v patičce webu je informace, že diskuse nejsou cenzurovány. Je to lež.

poste.restante řekl(a)...
19. listopadu 2017 18:28  

Svým způsobem máte pravdu pane Sotoláři.
Pak by ale také měla být povinná výuka psaní na klávesnici.
Kromě toho si myslím, že jednou ze znalostí, které by měl maturant prokázat, je také znalost gramatiky a v tomto ohledu poskytuje word neopodstatněnou výhodu.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. listopadu 2017 18:48  

Proto, je to dnes (Vy to asi víte) zakázáno. Pokud někdo píše maturitu na PC (má na to papír), nesmí tam být žádný nástroj na kontrolu pravopisu/gramatiky. Na některých školách, co vím, píšou prostě ve Wordpadu a Word nemají k dispozici vůbec.

------------------------------
Tento příspěvek byl shledán ideologicky nezávadným nebo ho ještě cenzor nestihl smazat. Pokud zde v diskusi ještě je, je možné, že bez vysvětlení zmizí, protože na tomto webu dochází k cenzorským zásahům podle vyznávané ideologie cenzora, přesto, že v patičce webu je informace, že diskuse nejsou cenzurovány. Je to lež.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. listopadu 2017 19:11  

Vypínat konrolu pravopisu je nesmysl. Já bych přidal i dostupnost online slovníků. To není neopodstatněná výhoda, ale užitečná a smysluplná dovednost.

poste.restante řekl(a)...
19. listopadu 2017 19:36  

Anonymní - Ano, vím.
Ale pochopil jsem komentář kolegy Sotoláře právě tak, že není proti funkci Kontrola gramatiky.
Jak se zdá, pochopil jsem jej správně.

Já tedy nejsem češtinář, ale v čem tedy spočívá ona dovednost?
V tom, že umím kliknout na červenou vlnovku a přijmout navrženou změnu?
Stejně tak on-line slovníky.
Přijmout takovou změnu maturitní písemky by šlo pouze za předpokladu, že znalost gramatiky ale opravdu důkladně prověří didaktický test.

A co výhrada se znalostí "psaní na stroji"?
Je opravdu dost velký rozdíl, jestli žák umí psát všemi deseti, nebo ne.

Jirka řekl(a)...
19. listopadu 2017 21:12  

To je kardinální rozdíl. Své pokusy výuky na základce jsem už vzdal. Naši žáci potom pláčou na středních, kde je výuka psaní všemi deseti povinná.
Nejvíc mne dohání k šílenství setkání s lékaři, policisty, úředníky i techniky bez rozdílu věku, kteří veškerou svou pozornost vyčerpávají bojem s klávesnicí, opravou chyb a hledáním kolonek. Pacient, svědek, občan i zákazník se potom cítí špatně, protože se mu nedostává nezbytné pozornosti. Jen proto, že ti profesionálové nezvládají svůj pracovní nástroj. Po svých mnohaletých zkušenostech s výukou této dovednosti se odvážím konstatovat, že psaní by obstojně zvládlo mnohem více žáků než i jen základy programování.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. listopadu 2017 21:37  

Připustíme-li možnost, že v maturitní písemce jde především o obsah, pak nevidím problém v klikání na vlnovky. A proč by student nemohl nahlédnout do slovníku? Za každé nahlédnutí bych přidal bod.




Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.