Reportéři MF DNES zjišťovali, co čeká mostecký Chanov a litvínovský Janov. „Tady je to poslední štace, pane. Narodil jsem se tu, vyrostl, ale těžko se odtud někdy dokážu odstěhovat, pane. Tady je to peklo, pane, stejně to tu jednou budou muset všechno zbourat, a kam půjdou lidi? Asi do Kanady nebo Anglie,“ potáhne z cigarety osmadvacetiletý romský mladík. Stojí před komunitním centrem na nechvalně známém mosteckém sídlišti Chanov.
Trojka, dům naproti centru romské kultury, vypadá ještě jakžtakž. Na to, že tu pětadvacet let neteče teplá voda a netopí se, nevypadá tak zdevastovaně. Až na boční stranu fasády, kterou někdo omlátil na beton a otrhal zateplovací polystyren.
„Děti nebo feťáci to dělají. Děti proto, že tu není dětské hřiště a nemají si kde hrát. Jedině v blátě nebo okolo baráků čmáráním po zdech,“ popisuje další z mladíků. Před lety tu hřiště bylo. Dopadlo ale stejně jako mnoho věcí tady – za pár let bylo zničené a železo skončilo ve sběru.
Nejznámější romské ghetto v České republice není jediné. O pár kilometrů dál v Litvínově je sídliště Janov, město duchů… Všechno, co se dalo vytrhnout, spálit nebo odnést do sběru, zmizelo. „Tady je to horší než v Chanově. Spousta lidí se odstěhovala do okolních ulic. Vybydleli to a zmizeli,“ popisuje sedmnáctiletý Rom, který stojí v hloučku pár kamarádů před jedním z domů.
Všichni by měli být ve škole nebo v učilišti. Studuje ale jen jeden z nich – ti ostatní se na to vykašlali. Nebavilo je to. „Já se vyučil,“ říká hrdě jeden z nich.
Celý text naleznete zde
.png)
0 komentářů:
Okomentovat