Pandemie uvrhla až milion Čechů do deprese. Tvrdí to alespoň společná studie vědců při pražském akademickém institutu CERGE-EI. Alarmující data potvrzuje také obdobné šetření Národního ústavu duševního zdraví: psychické problémy české populace se následkem pandemie ztrojnásobily. Informuje týdeník Respekt.
Obě analýzy přitom zkoumaly většinově první vlnu nákazy a dopad restrikcí na psychický stav populace. Protože se země nachází hluboko ve druhé vlně, odborníci na duševní zdraví apelují, že je nejvyšší čas začít mluvit o tomto znepokojivém rozměru současné krize...
Obzvlášť negativně dopadlo jarní uzavření života v zemi včetně škol na ženy s dětmi (37 procent vykazovalo příznaky deprese a úzkostí) a na nejmladší generaci, lidi mezi 18. a 24. rokem (36 procent s příznaky). „To byl pro nás nejpřekvapivější výsledek. Odpovídá ale zahraničním studiím. Uzávěra státu zevnitř i navenek znamenala pro mladé lidi největší zásah do životního stylu – stýkání s lidmi, chození do školy, seznamování, vstupu na trh práce, objevování světa,“ říká Michal Bauer z CERGE-EI.
Celý text naleznete v týdeníku Respekt
1 komentářů:
Takže vedle šíseltýkajících se covidu (nakažení, hospitalizovaní,...) by ještě bylo třeba denně zveřejňovat počet lidí s depresí.
Jenže deprees je charakterozovaná např. tím, že jde o stav trvající několik týdnů, pocity, psych. stav neodpovídá síle negativních podnětů a tak. Bývá spojena s úzkostí, ale úzkost není deprese.
" ...na ženy s dětmi (37 procent vykazovalo příznaky deprese a úzkostí) a na nejmladší generaci, lidi mezi 18. a 24. rokem (36 procent s příznaky)."
"Příznaky" nejsou deprese. Podobně u covidu je spousta příznaků (často velmi běžných) a lidés těmito příznaky nemusí být covid pozitivní (viz podíl pozitivních mezi testovanými).
Týdeník Respekt používá nadpis jako by ho použil běžný bulvár. (Nebo takto mluví i odbornáíci? Pak by je kvalifikovaný novinář měl žádat o upřesněníslov.)
Okomentovat