„Zavedení minimální hranice úspěšnosti pro přijetí na střední školu s maturitou, tzv. cut-off skóre, by nejvíce ohrozilo střední odborná učiliště a nástavbové studium, kde by nemohlo být přijato 68 až 73 procent uchazečů. Zhoršila by se tak situace oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem a do kterých se už nyní jen horko těžko shánějí žáci. Stanovisko svazu průmyslu jakožto zástupce zaměstnavatelů ke cut-off skóre vystihuje v podstatě celou tristní situaci českého školství,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny.
 |
| Julie Hrstková (repro ČT) |
Zaprvé dobré školy, přestože zde jasně převažuje státem placené školství, jsou výběrové a s vyššími ročníky se úzkoprofilovost dobrého vzdělání zvyšuje. Na dobrou základní školu se sice dostane dítě podle spádové oblasti. Jenže i to je vlastně filtr, protože slabší příjmové kategorie jsou vytlačovány na okraje měst, případně do něčeho, co se označuje jako vyloučená lokalita. Další selekce probíhá ve druhé třídě (přijímací zkoušky na jazykové základky), následuje odliv na osmiletá a šestiletá gymnázia. Stále jde přitom o státní školy. Rozdělení, kdo kam půjde, ovšem neprobíhá ani tak podle bystrosti a inteligence žáků, ale spíš podle motivace a angažovanosti rodičů, kteří drží otěže vzdělávání svých potomků pevně v rukou.
Snaha hodit do tohoto elitářského systému "vidle" ve formě cut-off skóre je projevem zoufalství nad neschopností narušit systém, o kterém sice všichni mluví jako o rovnostářském, který je ale víc elitářský než rozdělení škol podle toho, kolik stojí peněz. Protože i v placeném systému jsou výjimky ve formě stipendia pro nadané děti z jakýchkoli rodin. Český systém je oproti tomu uzavřený a neprostupný.
Celý text naleznete zde
.png)
5 komentářů:
chybí odvaha definovat školy státní s jednotným standardem financované státem a školy soukromé nefinancované státem
Českým novinářům (většině) chybí elementární znalosti oboru, ale přebývá drzost se k tématům z oboru vyjadřovat.
"Zhoršila by se tak situace oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem a do kterých se už nyní jen horko těžko shánějí žáci. Stanovisko svazu průmyslu jakožto zástupce zaměstnavatelů ke cut-off skóre vystihuje v podstatě celou tristní situaci českého školství,“
Zaměstnanecká lobby pochopitelně kašle na to, zda absolventi maturitních oborů na SOU mají nějakou úroveň, předpoklady ke studiu a znalosti. Jim stačí pochopitelně jedině a opět jen papír o absolvování maturitního oboru. V tom jsou s mnoha žáky-maturanty za jedno. A vo tom je!!!!
Pletou se zde dvě věci - rovnost přístupu a "výběrová škola". Jistě, je nutné dát všem šanci. Ale bude katastrofa, pokud se bude dále prosazovat, že všichni mohou studovat na výběrové/elitářské SŠ škole. Z principu pak žádné nebudou a taky se nic nenaučí, protože se budou potýkat s těmi, co na tu školu nemají. To se děje již nyní v rámci "integrace" na ZŠ. Není problém s vozíčkářem/autistou/sociálně slabým, který zvládá matiku/češtinu na ZŠ, jen se špatně přesunuje/komunikuje/nemá zázemí. Je problém, že tam jsou děti, které na to prostě nemají (nebo nemají zájem), protože v rámci ZŠ nejsou kapacity, aby se jim někdo věnoval, případně se ty kapacity vezmou na úkor těch, kteří by se rádi něco naučili. A selektivní snižování nároků problém jen zakrývá a zamlžuje.
"Zaměstnanecká lobby pochopitelně kašle na to, zda absolventi maturitních oborů na SOU mají nějakou úroveň, předpoklady ke studiu a znalosti. Jim stačí pochopitelně jedině a opět jen papír o absolvování maturitního oboru. V tom jsou s mnoha žáky-maturanty za jedno. A vo tom je!!!!"
Nesmysl. Zaměstnavatele zajímá, co ten člověk umí. Papírem si může akorát vytřít zadek. A to, o co zaměstnavatelé usilují, je to, aby ten papír měl nějakou vypovídací hodnotu, tj. aby byl v souladu s tím, co člověk opravdu umí, protože to by jim ušetřilo obrovské náklady a tím by to také zlepšilo konkurenceschopnost našeho průmyslu i služeb.
A ne aby to zase (i když z trochu jiných důvodů) bylo jako za Felixe Holzmana:
H: Jo u řezníka jsem byl, víte, no a... u jakého řezníka jsem neřek?
V: Ne, to jste neřek ještě.
H: Páč já znám totiž dva, víte. Ten jeden, to je sochař..
V: No dobře, vy jste říkal, že jste si chtěl koupit deset deka tlačenky.
H: Jo tlačenky, aha, tak to je ten druhej, ten krejčí.
Okomentovat