Petr Gazdík: Kraje už nebudou požadovat cut-off score pro přijímací testy. Řešením je ověřovat kvalitu vzdělávání průběžně

neděle 24. února 2019 ·

Ve čtvrtek se sešlo čtrnáct krajských radní pro školství s ministrem Robertem Plagou a jeho náměstky. A po zhruba tříhodinové diskusi došli k tomu, že zavádět cut-off score, tedy minimální hranici počtu bodů ze státních přijímacích testů na střední školy, není dobrý nápad. „Shodli jsme se, že jsou jiné prostředky, jak zajistit kvalitu vzdělávání,“ říká pro Respekt jeden z účastníků jednání, poslanec STAN a školský radní Zlínského kraje Petr Gazdík.


Petr Gazdík (psp.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co jste na schůzce krajských radních s ministrem probírali?

Ujasnili jsme si, že cut-off score není správné řešení. Řešením je, aby stát ověřoval kvalitu vzdělávání průběžně. Žáci na druhém stupni základních škol ztrácejí motivaci. Vědí, že budou přijati na střední školu: znám případ, kdy se na maturitní obor dostal i žák s osmi čtyřkami. To je špatně, to by se stávat nemělo. Cestou ale není cut-off score, nýbrž práce s rodiči: měli by vědět, jak na tom dítě je, a škola by s nimi měla probírat, že maturitní obor pro jejich dítě není dobrá volba. Kraje také musí optimalizovat síť škol, některé školy nebo obory zavřít; je to nepopulární, ale nutné. A Česká školní inspekce musí nad školami dohlížet, průběžně ověřovat jejich výsledky. Rozešli jsme se s tím, že ministerstvo přijde s modelem, jak by takové ověřování mělo vypadat. Pro kraje by to pak zároveň byla důležitá informace pro optimalizaci sítě škol.

Jak chcete měřit kvalitu škol?

To bude řešit ministerstvo, spíš než o testování bych mluvil o ověřování. Aby dítě vědělo, jak na tom je, ale z dat by se mělo dát zjistit i to, jak na tom je třída v daném předmětu, tedy jak si vede její učitel. Zkoušel jste si udělat současné testy? Zkoušel, loni s dcerou, dělala přijímačky. A nejsem si jist, že jsou o tom, co by současný absolvent základní školy měl znát - mělo by tam být víc logického myšlení, víc věcí v souvislostech, nejen holé znalosti.

Budete s tím vy nebo školský výbor sněmovny, jehož jste členem, něco dělat?

Test je obrazem toho, co a jak se učí na základních školách. Kurikulum by se mělo změnit – ale to nejde, aniž by se změnil obsah testů. Děti i učitelé se soustředí na testy, chce to diskusi odborníků, jak testy změnit, a tím zatlačit na postupy výuku.


Celý rozhovor naleznete zde

19 komentářů:

E.Kocourek řekl(a)...
24. února 2019 5:08  

Pane Komárek, chtěl jste příklad lži, kterou novináři ochotně převezmou od nějaké své "spřízněné duše". ZDE ho máte. ////

Kraje možná budou a možná nebudou požadovat COS, ale jak to může vědět jakýsi Gazdík, když Asociace krajů na to téma dosud nepřijala žádné rozhodnutí? ////

Takhle fungují novináři. ////

Michal Komárek řekl(a)...
24. února 2019 7:27  

Pane Kocourku, zdá se, že máte velký problém s porozuměním textu, pak ovšem můžete jen těžko posoudit jeho "lživost".

E.Kocourek řekl(a)...
24. února 2019 7:36  

Zdá se, že pan Komárek se domnívá, že Petr Gazdík je oprávněn činit prohlášení za Asociaci krajů. ////

Pan Gazdík kdesi cosi prohlásil sám za sebe - protože nikoho jiného ani nic jiného nereprezentuje - a Respekt z toho učinil tvrzení o budoucím chování krajů. ////

Michal Komárek řekl(a)...
24. února 2019 7:41  

Nikoli,. Respekt udělal rozhovor s Petrem Gazdíkem, který informuje o setkání krajských radních s ministrem školství a o tom, co z něj podle Petra Gazdíka vyplývá. A Vy nerozumíte textu. Dále nemá smysl v diskusi pokračovat.

E.Kocourek řekl(a)...
24. února 2019 8:08  

V titulku je Kraje už nebudou požadovat cut-off score. ////

Buď to prohlásil Gazdík a lže Gazdík, nebo to Gazdík neprohlásil, a lže Respekt. ////

Kdo ví, co tam čte pan Komárek. ////

Pavel Doležel řekl(a)...
24. února 2019 10:11  

Pane Komárku, vám asi ušlo, že krajští radní (z každého kraje jeden) nejsou kraje. To zaprvé. Zadruhé nereprezentují ani asociaci krajů a zatřetí, vyjádřil se pouze jeden radní, který nemá žádný mandát hovořit za jiné kraje. Učinit z toho závěr, že kraje již nebudou požadovat cut-off score, je přesně a právě nádhernou ukázkou hlouposti, nebo manipulace a propagandy toho, kdo ten nadpis tvořil.
A znovu se na tom ukazuje, jak důležité je, aby novináři museli projít povinnou maturitou z matematiky. Ale díky za krásnou ukázku.

Michal Komárek řekl(a)...
24. února 2019 10:19  

Pane Doležele, děkuji za krásnou ukázku toho, jak nerozumíte textu a přesto suverénně kritizujete novináře.

Tak ještě jednou: V titulku je "Petr Gazdík: Kraje....". Neboli titulek jasně sděluje, že to říká Petr Gazdík, nikoli Asociace krajů, všichni krajští radní pro školství, ani nikdo jiný.

Pokud jde o žánr, je to rozhovor. Rozhovor s Petrem Gazdíkem. Nikoli s Asociací krajů apod...

Petr Gazdík tam mluví o setkání s ministrem a říká, co si o tom myslí.

To je vše. Jak se ukazuje pro některé velké kritiky médií je to ale příliš složité.

obyčejný učitel řekl(a)...
24. února 2019 10:22  

Jak vidí ministerstvo rozdíl mezi testováním a ověřováním? Jak ho vidí zástupci krajů? Jak budou zástupci vědět, že stát netestuje, ale ověřuje? Podle čeho se budou mocní rozhodovat, když budou "ověřovat"? Jaké opatření poplynou z "ověřování"? Jaké podmínky k tomu všemu bodou mít školy? Jak svéprávný přitom zůstane management inkluzivní školy? Bude každá "ověřovací baterie" opatřena anamnézou žáka s jeho zvláštnostmi? Budou kraje optimalizovat své sítě škol podle dat, které jim dodá ministerstvo, nebo budou mít své vlastní výzkumné baterie? Jak budou takové ověřovací nástroje sestrojeny, když Strategie 2030 je teprve v plenkách a ještě nemá svoji VIZI?

Pavel Doležel řekl(a)...
24. února 2019 10:23  

A kde jste vzal tu informaci, že Gazdík tvrdí, že kraje již nebudou požadovat cut-off score, pane Komárku? To jste si vymyslel?

Pavel Doležel řekl(a)...
24. února 2019 10:26  

Pane obyčejný učiteli, já vnímám to vypíchnutí rozlišování mezi testováním a ověřováním jako úlitbu voličům. Bohužel, tihle pánové z opozice nechápou, že těmito úlitbami typu chytrá Horákyně, už voliče nezískají. Bývávalo. Teď už na to skočí možná tak kdejakej tajnej klaun. Slabost naší pravicové politické scény je tím ještě více obnažována.

Michal Komárek řekl(a)...
24. února 2019 10:27  

Asi jsem na rozdíl od Vás ten rozhovor četl a porozuměl mu. A dál se už vážně o tom nemá smysl bavit. Děkuji.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. února 2019 10:59  

Ale ne, pane Komárku. Má cenu se bavit o vašich manipulacích a lžích. Odkažte mě na to, kde Gazdík říká, že kraje nebudou požadovat cut-off score. On totiž, zjevně na rozdíl od vás, umí docela dobře kličkovat. Vy jste ani nebyl schopen to kličkování a vymlouvání se detekovat s tím svým humanitním "porozuměním textu". A protože vám odpovědi konvenovaly a rozhovor tendenčně vedla zde tolik oblíbená Čápová, tak jste se zřejmě dopustil klasického omylu lidí neschopných exaktně myslet - přání se vám stalo otcem myšlenky. Anebo je zde ještě jedna varianta - že jste to učinil záměrně, pod heslem - stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Protože si nemyslím, že byste byl tak hloupý, podezřívám vás spíše z toho druhého, ale o to je to horší.

Přečtěte si stanovy Asociace krajů a jednací řád její Rady. Mimochodem, členy Rady jsou vesměs hejtmani a primátor hlavního města, nikoliv nějací krajští radní za školství. Navíc, pochopitelně, rozhodnutí Asociace není právně závazné pro rozhodování krajských zastupitelstev.

Čili z vašeho "Kraje už nebudou požadovat cut-off score pro přijímací testy" se stává ubohé: "Krajští radní za školství si ujasnili, že cut-off score není správné řešení."

Rozumíte významovému rozdílu? Takže ještě jednou, pane Komárku - díky za krásnou ukázku špatné práce novinářů a krásnou ukázku snahy o propagandu. Pan Sarkozy má další materiál pro své semináře.

No a když jsme si ujasnili jak se věci mají, asi by bylo dobré okomentovat ještě samotný obsah toho rozhovoru. A tím je opět, tentokrát ze strany pana Gazdíka, trapná manipulace. Kdy nám tito pánové konečně začnou říkat to, co si myslí a ne to, co si myslí, že chce většina slyšet? Takových vytáček a nedotažeností už jsem zase dlouho nečetl. Ale asi je škoda plýtvat na tom časem. jen se omezím na sdělení, že cut-off score opravdu, ale vopravdu vopravdickou nelze nahradit propagandou a marketingovou akcí na téma "máte doma blba". To si člověk ťuká na čelo a říká si, co ještě je někdo schopen namlít a někdo jiný otisknout.

Michal Komárek řekl(a)...
24. února 2019 11:12  

Nezbývá mi než zopakovat dvě věci:

Tomu rozhovoru nerozumíte. Zřejmě vůbec nevnímáte smysl toho žánru. Titulek. Nic...
Nemá smysl v této diskusi pokračovat.

A dodat - pro Mistra v odhalování chyb u jiných diskutérů - že byste se mohl naučit psát jméno pana Sárköziho.

Ivo Mádr řekl(a)...
24. února 2019 11:16  

"Jak vidí ministerstvo rozdíl mezi testováním a ověřováním?"

Odbočím, nechci spekulovat a podsouvat. Pan Petr Gazdík má nejspíše na mysli "ověřování" v duchu testů soukromé firmy SCIO. Před zhruba 12 lety to byl šlágr a zlatý důl.

Druhou variantou nepodkročitelného minima u přijímacích zkoušek byla varianta testování v pátých, sedmých a devátých třídách ZŠ. Třetí možností pak bylo nedělat nic a problém nechat vyhnít.

obyčejný učitel řekl(a)...
24. února 2019 12:59  

Gazdík: Rozešli jsme se s tím, že ministerstvo přijde s modelem, jak by takové ověřování mělo vypadat.
Ministerstvo má jasno v modelu řízení škol, kterému se říká "inženýrský". Stanoví tedy takovou strategii, které ověřuje, aby kontrolovala, nikoli aby optimalizovala a spolehla se na inteligenci, zkušenosti a kapacity škol. Lidé na úředních židlích jsou psychotopem konzervativní jistoty (ale bez vhledu a rozhledu) a pojmenovávají problematiku školství jen svými tabulkami s tunelovým viděním. Nevidí a nechtějí vidět, že pracovní terén žije v docela jiných problematických interakcích, a že je také jinak pojmenovává. V důsledku půjde o docela prosté "zmatení jazyků", jehož nedorozumitelné výstupy budou ale, jak jinak, než vynucovány, čímž budou formalizovány. Ministerstvo dosud nepřišlo s jinými modely, viz. Kariérní řád, podoben "klecovému chovu s podestýlkou dokumentů", jako důkazů kvality.

Pavel Doležel řekl(a)...
24. února 2019 18:03  

Mně to připadá celé komické. Zavede se téma cut-off score u přijímaček. Pak se nějakou dobu zjišťuje, co na to většina - a když se to zjistí, tak politici začnou couvat. Kdyby ale jen couvali a přiznali, že se chtějí přizpůsobit většinovému názoru - byť z jakéhokoliv důvodu, ale to ne. To se vymýšlejí úhybné manévry a narychlo se vymýšlejí důvody a nová, naprosto nesmyslná, pseudořešení. Jak docílíme toho, aby kvalita vzdělávání na SŠ neklesala? Inu, poradíme blbečkům, aby na ně nelezli. No není to geniální? A pak se diví, že jsou na hranici volební klauzule.

tyrjir řekl(a)...
25. února 2019 2:20  

Petr Gazdík:

Ujasnili jsme si, že cut-off score není správné řešení. Řešením je, aby stát ověřoval kvalitu vzdělávání průběžně. Žáci na druhém stupni základních škol ztrácejí motivaci. Vědí, že budou přijati na střední školu: znám případ, kdy se na maturitní obor dostal i žák s osmi čtyřkami. To je špatně, to by se stávat nemělo. Cestou ale není cut-off score, nýbrž práce s rodiči: měli by vědět, jak na tom dítě je, a škola by s nimi měla probírat, že maturitní obor pro jejich dítě není dobrá volba. Kraje také musí optimalizovat síť škol, některé školy nebo obory zavřít; je to nepopulární, ale nutné. A Česká školní inspekce musí nad školami dohlížet, průběžně ověřovat jejich výsledky...

Test je obrazem toho, co a jak se učí na základních školách. Kurikulum by se mělo změnit – ale to nejde, aniž by se změnil obsah testů. Děti i učitelé se soustředí na testy, chce to diskusi odborníků, jak testy změnit, a tím zatlačit na postupy výuku.


Petr Gazdík si jako jeden z mnoha účastníků jednání zástupců krajů ve své subjektivní interpretaci jeho závěrů i jako člen sněmovního školského výboru vedeného V. Klausem do značné míry protiřečí ("kličkuje"). Nemá povéření ani od zástupců krajů ani od sněmovního výboru prezentovat jejich závěry a záměry. Jde o tedy zcela jasně jen a pouze o jeho osobní názory resp. dojmy. Pokud by se ČŠI držela jeho subjektivního "kurikulárně reformního" názoru, mohla by v podstatě s odvoláním na tento názor relativně snadno pokračovat v dosavadní nedostatečné kontrolní práci, která je za všech okolností její prvotní odpovědností (povinností), "až do alelujá (donekonečna).

J.Týř

mirek vaněk řekl(a)...
25. února 2019 7:57  

To je ten průšvih. Ověřování průběžně. Předpokládám že ČŠI. Teď hned můžu napsat, jak to dopadne. Katastrofou.

Je to zase další tah proti kantorům. Žák nemusí nic a za vše je zodpovědný učitel. Tedy se zjistí, že výsledky nejsou takové jak se čeká a budou buzerováni učitelé. Ten zbytek slušných kantorů uteče(mnozí do penze) a ti zoufalí (doktoři filosofie a nadbyteční inženýři) budou učit podle metodik, které připraví pár vyvolených. Takže obrábění neforemného žáka par excelence. Protože to nebude fungovat, sníží se požadavky při ověřování, aby se mohly vykázat úspěchy. Počty žáků zůstanou stejné, výkonnost opět klesne.

Všichni se bojí přenést část zodpovědnosti za své vzdělávání na žáka. A to je konec.
Místo, aby byl žák tlačen k tomu, že musí něco pro svůj duševní vývoj dělat, je stále utvrzován v tom, že mu ostatní musí sloužit. Kam to v budoucnu povede je jasné. Kolik inteligentních lidí bude chtít učit?

tyrjir řekl(a)...
25. února 2019 10:14  

Za mediální kampaní kolem limitu u přijímacích zkoušek se skrývají podstatnější problémy. Vědí to média a P. Gazdík?

Celá ta věc s dolním bodovým limitem pro přijímání dětí do maturitních SŠ má podle mého názoru jasnou příčinu nikoli v především v rodinách, ale především v nedostatečné úrovni kvality výuky v základních školách. Je to dost jasně napsané ve stanovisku krajských hejtmanů:

Úroveň vzdělávání klesla tak, že je pro nás zcela nepřijatelná, a protože se ze strany ministerstva školství stále nic neděje, byli jsme nuceni přijít alespoň s dílčím návrhem. A reakce? Místo, aby ministr představil konkrétní kroky, co chce udělat pro to, aby děti už na základní škole měly motivaci kvalitně se připravit k přijetí na střední školu a tu úspěšně absolvovat, nechá vypracovat analýzu dopadu cut-off score. Považuji za naprosto nekorektní, že nás se závěry analýzy neseznámil, že jsme neměli možnost o ní diskutovat.

http://www.ceskaskola.cz/2019/01/hejtmani-chceme-zmenu-ve-skolstvi-at.html

Pokud je mi známo, iniciativa k tomu limitu pochází z jižní Moravy, kde je velký podíl víceletých gymnázií. To jsou školy, kam někteří rodiče posílají děti jen proto, že nejsou spokojeni s kvalitou výuky a prostředí v základních školách. Nedostačující kvalita výuky v základních školách je ten hlavní problěm, který MŠMT ani ČŠI účinně neřeší. Především na ZŠ se od dob převedení ZŠ do působnosti obcí a zavedení systému RVP/ŠVP zhoršila kvalita výuky. Chybí tam kvalifikovaní učitelé, z mnoha škol zmizelo polytechnické vzdělávání a pěstitelské práce. Není zaveden systém povinně a nepovinně volitelných předmětů, chybí lepší vazby školní výuky na volnočasové aktivity atd. Vzdělávací aktivity škol jsou mnohdy nahrazovány "okecávacími" aktivitami výchovnými a pečovatelskými. Základní školy jsou z více než 85 % zfeminizované. DVPP je je roztříštěné (je že strany MŠMT neúčelně a neúčinně organizováno). Systematická výuka základů matematiky se např. někde nahrazuje konstruktivistickou Hejného metodou, jejímž údajným "kladem" je to, že děti téměř vše objevují samy... atd. atd. Aktivistická ČŠI v tomhle zmatku do značné míry rezignovala na svou základní povinnost kontrolovat kvalitu výuky průběžně ve VŠECH předmětech ve VŠECH ročnících ZŠ.

Nefungují-li kvalitně základní školy, lze jen těžko chtít od SŠ kvalitní absolventy. Co se zanedbá za devět let v ZŠ, to nedohoní tří ani čtyřletá SŠ. Docela by mne zajímalo, co MŠMT, Asociace krajů a Svaz měst a obcí hodlají udělat pro to, aby se negativní stav v základním školství změnil. Obávám se totiž, že nebude-li MŠMT zodpovědněji uplatňovat svou legislativní, řídící, koordinační a kontrolní úlohu v regionálním školství, může to vést k další privatizaci základních a středních škol, ke kterým kraje ani obce nemají zřizovatelskou a kontrolní pravomoc*. Dojde-li pak při dalším populačním poklesu k redukci počtu škol, mohlo by to znamenat podstatné oslabení sítě veřejných škol a omezení dostupnosti kvalitního vzdělávání v regionálním školství.

Z hlediska výše uvedených zásadních problémů regionálního školství považuji subjektivní vyjádření P. Gazdíka za dost povrchní "kličkování zmoklé slepice mezi kapkami deště". Kdyby totiž výše popsanou problematiku ZŠ a SŠ vnímal zodpovědněji, mluvil by, myslím, spíš o požadavku na systematickou práci MŠMT než o potřebě "reformy kurikula".

J.Týř

* Viz
...Kraje zodpovídají za kvalitu vzdělávání, ale nemají v případě soukromých škol žádné kompetence situaci změnit...



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.