„Ve vyspělém světě se debatuje o tom, zda má školství nabízet spíš praktické vzdělání zajišťující kvalifikované specialisty, nebo má studenty raději učit myslet, pomáhat jim rozvíjet se. Čeští hejtmani to vzali za jiný konec: vymýšlejí, jak studium znemožnit,“ píše Jaroslav Veis v Deníku N.
 |
| Jaroslav Veis (repro ČT) |
Vraťme se o století a čtvrt zpět. V rodině obchodníka Hermanna Einsteina měli syna, kterému se ve škole vůbec nedařilo. Ač jeho přírodovědné nadání bylo výjimečné a nesporné, Albert napoprvé neuspěl. Neudělal zkoušky na curyšskou techniku pro mimořádně nadané studenty (sice exceloval z fyziky a matematiky, ale nezvládl obecnou část zkoušek), kde mu doporučili, aby si nejdříve udělal maturitu. Naštěstí se našlo gymnázium, kde Albert odmaturoval, vystudoval fyziku a svět se posunul o kus dál: dodnes je Albert Einstein považován za nejdůležitějšího fyzika, možná vědce vůbec, 20. století.
Kdyby ovšem tehdy o jeho osudu rozhodovali lidé s rozhledem našich současných hejtmanů, vyvíjel by se jinak. Stačilo by, aby v jednom testu nedosáhl dostatečného počtu bodů (a to by v jeho případě bylo velice pravděpodobné), neprojevil znalosti věcí, jimiž se nikdy v životě nehodlal zabývat, a měl by utrum. Asi by mu vysvětlili, že musí nastoupit do učení, možná v obchodě pana otce anebo, což by se jim zamlouvalo jistě víc, u vysoké pece v nějakých ocelárnách.
A pokud by se rodiče Einsteinovi pokusili přece jen najít nějakou benevolentnější soukromou školu a hodlali jeho vzdělání zaplatit, i v takovém případě by čeští hejtmani zakročili: žádná škola by nesměla mladého Einsteina přijmout.
Celý text naleznete zde
25 komentářů:
Reklamní článek na překlad knihy Fareeda Zakrii nepřesahuje běžné novinářské články mírou malého vhledu do problematiky vzdělávání. Myšlenka, že o lidech nemají rozhodovat čísla ve vzdělávání je naivní. Přitom v situacích, kdy jde o víc, třeba o život, rozhodují směrná čísla o tom, zda zdravotní pojišťovna zaplatí náročnou operaci. A že nezaplatí často, si přečteme v nezávislých novinách. Tedy čísla dávno o lidských osudech rozhodují a hrát si na to, že z nějakého pseudovznešeného důvodu najednou ve školství platit nebudou, je lhaním si do kapsy.
A ještě poznámka: Stačilo by, aby ... neprojevil znalosti věcí, jimiž se nikdy v životě nehodlal zabývat, a měl by utrum. Pokud dnes někdo argumentuje tím, že nebude potřebovat matematiku a proto ji ten úžasný ministr Plaga chce jako povinný předmět zrušit, pak je třeba takovým lidem odpovědět právě touto argumentací. Einstein si nikdy nehodlal zabývat kulturní antropologií ani psychologií volného času či sociálními aspekty cestovního ruchu. Bylo důležité studovat matematiku. Je pro život nezbytná. Pro někoho je nepříjemné, že dokáže popsat i věci, které by raději neviděl. To je "popíračům a odpíračům" matematiky společné.
Ale Einstein přece měl smůlu a na curyšskou polytechniku skutečně v 16 letech přijat nebyl. A to bez jakéhokoliv vlivu českých hejtmanů. Na střední školu přijat byl dávno před tím a maturitu udělal s výbronými výsledky. Napodruhé se již na techniku dostal.
U nás navrhovaného cut-off score by dosáhla cvičená opice. Nehledě na to, že pro přijetí dnes není potřeba mít výborné výsledky v obou testovaných předmětech, ale bere se v úvahu součet. Autor se snaží spekulativně navodit dojem, že tím, že zavedeme cut-off score, příjdeme o nové Einsteiny. Inu, přál bych panu publicistovi vidět některé z těch budoucích Einsteinů.
Einstein
To je strašně smutně nesmyslná argumentace, až se z toho dech svírá.
Každý pako, co prošlo nějakou školou, a tím pádem umí psát, se stává expertem na školu...
Je lepší mít více vzdělaných lidí za cenu, že někteří z nich jsou lemplové, než více nevzdělaných, za cenu, že někteří, kteří by studovat mohli, nebudou.
a kdo ty vzdělané (jak moc vzdělané) lidi potřebuje?
To ne, to neeee.
Copak nechápete, že tohle je tím největším nebezpečím? Tlak na to, aby společnost byla vzdělanější, než na co doopravdy má, vede zákonitě k degradaci všech vzdělávacích stupňů, včetně titulů?
Zasahovat zvnějšku a přetlačovat schopnost společnosti absorbovat určitou dávku vzdělání je stejná, jako když to učiníte dítěti. Naprosto zbytečné frustrace z vlastní nedostatečnosti a nedokonalosti, zklamání očekávání rodičů, to jsou ta vězení, z nichž se uniká drogami, oslabováním osobnosti a posléze sebevraždou.
Když to vezmete kolem a kolem - žádná společnost ještě nebyla vzdělanější, jako ta naše a přitom tak nejblíž k sebezničení kvůli idiotům sice s atomovkami, ale bez mozků.
Ještě v žádné společnosti nedělalo tak velkou část svého produktivního života tak strašné ....., jako v té naší. Mládež končí vzdělání v průměru o dva roky později, než tomu tak bylo před 30 léty a hodnoty, díky naprosto šarlatánské ekonomické doktríně, netvoří žádné.
Ještě žádná jiná společnost, ani z poloviny tak vzdělaná, neměla svá aktiva postavená z 99,97% na dluhu.
A nikdo nikdy, v žádné civilizaci, ani kmenové společnosti, jejichž věk překonal opravdu tisíce let, netvrdil, že dva chlapi, nebo dvě holky tvoří rodiče.
Kromě všech těch, které už vymřely. Většinou na vrcholu svého vzdělání.
"Je lepší mít více vzdělaných lidí za cenu, že někteří z nich jsou lemplové, než více nevzdělaných, za cenu, že někteří, kteří by studovat mohli, nebudou. "
I kdyby to byla pravda, tak více vzdělaných lidí nevznikne tím, že pustíme všechny na vysokou na košt. To je jen bájná představa pitomců.
Naopak masifikací středoškolského vzdělání a inkluzí hlupáků vzdělanost klesá, protože krom elity, která se sebevzdělává nebo vzdělává na výběrové škole, jsou ostatní včetně lepšího průměru taženi nepodnětným prostředím zpět. Vidět je to pak v prvním ročníku VŠ, kde doučujeme středoškolskou látku a kosíme to jako gatlingem. :-)
Řešení ale nevidím v omezování přístupu na SŠ dle výsledku jedné zkoušky, stejně jako není (moc) omezen přístup na VŠ. Chtělo by to mít svéprávné ředitele, kteří nechají učitele nemilosrdně "kosit" v prvním velkém ročníku SŠ. Totéž platí pro první ročník druhého stupně na ZŠ. Bariéra na vstupu je zbytečně jednorázově stresující.
Příznivcům inkluze, pokud se na mě oboří, přeju inkludovaného statika, studnaře, strojvůdce a chirurga.
Chtělo by to mít svéprávné ředitele, kteří nechají učitele nemilosrdně "kosit" v prvním velkém ročníku SŠ. Totéž platí pro první ročník druhého stupně na ZŠ. Bariéra na vstupu je zbytečně jednorázově stresující.
Soumare, řeknu to stručně
- financování "na hlavu"
- slabé populační ročníky
- síť středních škol, "optimalizovaná" na politickou objednávku
- soukromé střední školy mimo kontrolu státu/kraje
"Milí kolegové, když si žáky vyházíte, budeme muset sloučit paralelní třídy. S dalším žákem půjde i jeden učitel, pro kterého už nebude úvazek".
Jediný, kdo přežije jsou gymnázia.
Pokud ovšem v dojezdové vzdálenosti není nějaké soukromé, nebo církevní, které vezme libovolný počet žáků.
Cut-off score bez změny financování je prostě pitomost.
poste.restante:
To, co popisujete, je právě jedna ze silných stránek nezávislého cut-off skore platného pro všechny; ředitelé se mu nebudou moci vyhnout, obávaje se špatného ekonomického výsledku.
O tom, že je třeba zmenšit počet míst na školách (počet škol) není pochyb.
... obávajíce se ... :-)
O tom, že je třeba zmenšit počet míst na školách (počet škol) není pochyb.
Ono to není tak jednoduché.
V globálním pohledu je jasné, že i kdyby nastal populační boom jako za "husákových dětí", stejně nebude stávající kapacita veřejných středních škol naplněna. A to nemluvím o těch soukromých.
Jenže to je globální pohled.
Lokálně je vždy potřeba vzít do úvahy dopravní dostupnost. Případně možnost internátního ubytování. Holt pohraniční okres není totéž, co Praha či Brno. Navíc, ve velkých městech je doslova "přegymplováno", ale lokální politici na gymnázia nesáhnou. Kam by dávali své děti, že?
Zkrátka, souhlasím sice s tím, že jak síť středních škol, tak i počty na nich je vhodné optimalizovat. Jenže také vím a mám zkušenost, jak taková "optimalizace" probíhala v mém kraji. Slušných slov se nedostává.
Druhý problém je, že pokud by bylo zavedeno cut-off score nyní, a to bez změny financování, pak budou na "vyhynutí" nikoliv ty špatné a slabé školy, ale právě naopak velice často ty malé, ale kvalitní.
Třetí průšvih je, že nikdo zatím neřekl, z jakých prostředků se bude financovat ekonomicky ztrátová třída, kterou by sice šlo naplnit na std. 34 žáků, ale nepůjde to, protože ředitel by nesměl přijmout ty, kteří skončili "pod lajnou", nebo která nebude mít ani minimální počet žáků.
Abychom si rozuměli, já patřím k obhájcům COS. Ale říkám, že současně s krokem "A", je potřeba udělat i krok "B". Jinak to nedopadne dobře a vznikne spousta zbytečných problémů, kterým se dá předejít.
překvapivá zpráva! již nemáme totalitní centrálně plánovanou ekonomiku!!! již nikdo nerčuje kolik tun oceli musíme vyrobit a kolik k tomu potřebujeme dělník,techniků či inženýrů!§§§ stát žžádné továrny nevlastní! množství a typy pracovních sil si určuje trh a sám člověkmneboli potřebuje kapitalista 100 či 200 dělníků tak si je sámopatří a chce li jedinec studovat herectví nebo kosmonautiku je to jeho svobodná volba a nikdo nemá právo ho omezovat !!!!
Cut-off score bez změny financování je prostě pitomost, píše poste.restante. A má pravdu. ////
Jenže bez změny financování českého školství (platy učitelů zdvojnásobit) je pitomostí úplně VŠECHNO. Zavedení COS stejně jako nezavedení COS. ////
Při stávajícím financování budou (někteří) učitelé učit tak, jak uznají za vhodné. Někteří (mnozí?) vynikajícím způsobem. Ale ministerské "vymoženosti" (a případné "reformy") budou všichni jako jeden muž sabotovat. Protože nic horšího, nežli být zaměstnancem českého školství, už se jim nemůže stát. ////
Jenže bez změny financování českého školství (platy učitelů zdvojnásobit) je pitomostí úplně VŠECHNO.
S tím samozřejmě nemohu souhlasit.
Financování je sice základem většiny problémů/řešením problémů. Koneckonců, peníze jsou vždy až na prvním místě.
Ale třeba inkluze je správným principem, zatímco "inkluze po česku" je pitomost i kdyby byla spuštěna při libovolném financování.
Nebo třeba zavedení státních maturit bylo vynuceným a nevyhnutelným krokem. I když paralelní změna financování by byla ku prospěchu.
Změna právního postavení učitele souvisí s financováním zcela okrajově.
Zkrátka existují kroky, které byly učiněny, nebo by mohly být učiněny a financování na hlavu je může podpořit, oslabit, nebo ovlivnit i jen okrajově.
chce li jedinec studovat herectví nebo kosmonautiku je to jeho svobodná volba a nikdo nemá právo ho omezovat !!!!
Vzdělání něco stojí a pokud si jej jedinec bude financovat sám, nechť studuje cokoliv. Pokud žádá po daňových poplatnících jeho úhradu, mají tito právo mu do svobodné volby mluvit. Měli by to dělat moudře.
Zmenšení počtu studujících a počtu škol při nesnížení nákladů na školství by ke zvýšení platů učitelů vést mohlo a mělo, jakož i k zaplacení dobrých lidí.
Právní postavení učitele může zůstat stejné; ve chvíli, kdy bude škola relativně nedostupná a silně výběrová, má učitel výborný prostředek, jak studenta negativně motivovat; poletíš a půjdeš k lopatě.
Celý problém našeho středního školství je třeba začít rozmotávat právě z konce nadbytku škol a levného masového vzdělávání, kterým je pohrdáno právě proto, že je masové, levné a často nekvalitní.
Inkluze po česku znamená nechat se motat na tréninku hokejistů tlusťocha, který neumí bruslit. Narušuje to hru.
Úplně si nedovedu představit, jak inkludovat dobře.
Jak inkludovat dobře?
Bylo to tu již zmíněno: Prý to tak mají v některé ze "vzorových" zemí. Škola se pokládá za inkludující, pokud se normální žáci ponechají tak, jak to fungovalo dřív, a pro inkludované se zřídí extra třídy, které výuku normálních nikterak nenarušují. Údajné cíle inkluze se pak údajně docilují tak, že inkludovaní se s normálními mohou stýkat na chodbách nebo v jídelně. ////
Podle téhož principu bych doporučoval pokládat za inkludující takový okres, který školy pro normální žáky ponechá tak, jak fungovaly dřív, a pro inkludované zřídí jejich vlastní školu, která výuku na normálních školách nikterak nenarušuje. Údajné cíle inkluze by se pak docilovaly tak, že inkludovaní se s normálními by se mohli stýkat v Mekáči. ////
Úplně si nedovedu představit, jak inkludovat dobře.
Na to lze odpovědět buďto velmi složitě, nebo příliš velkým zjednodušením.
Třeba tak, jak probíhala inkluze před VVIT-P - Valachové Velkým Inkluzivním Třeskem - Pleskem.
Tedy postupným, přirozeným a nenásilným přizpůsobováním českých škol a dovzděláváním učitelů tak, aby se usnadnilo začleňování žáků s fyzickými, zdravotními, či sociálními hendikepy.
Prostě bezbariérové úpravy, vybavení škol, personální zajištění atd.
Inkluze přece není žádná novinka. Probíhala tady úspěšně desetiletí.
Pak začal onen cirkus kvůli rozsudku D.H. a výsledek je tristní.
Právní postavení učitele může zůstat stejné; ve chvíli, kdy bude škola relativně nedostupná a silně výběrová, má učitel výborný prostředek, jak studenta negativně motivovat; poletíš a půjdeš k lopatě.
Je mi líto, ale v tom se pletete.
Základní škola nemůže být ani výběrová, ani z ní nelze žáka vyloučit.
Přitom k útokům na učitele jak ze strany žáků, tak rodičů, tam dochází denně.
Status chráněné osoby, jako na Slovensku, by pak rozhodně nebyl na škodu.
Poste.restante, mlžíte a matete pojmy. Odhaduji, že to není způsobeno neznalostí věci. ////
Míchat žáky s fyzickými hendikepy a žáky se "sociálními" hendikepy (neboli nevzdělatelné) je diskuzní faul. Žáci s fyzickými hendikepy nikomu nevadí, neboť nenarušují výuku. ////
Osvětlete, kterak status chráněné osoby ochrání učitele před žákem, kterému nehrozí vyhození ze školy. Máte v rukávu nějaké účinnější tresty? ////
PR: Mluvil jsem o středních školách. Na základních jsem osobně příznivcem povolení tělesných trestů, netajím se tím, ale těžko toho v dnešní společnosti dosáhnout. Prozatím.
K inkluzi táž výhrada jako eKocourek; stejně jako nechodí vozíčkář na tělocvik, nepatří slabomyslný na výuku. A ano, třeba zrovna ten tělocvik by mohli mít společně.
Pane Kocourku, nastudujte si význam pojmu inkluze dříve, nežli začnete někoho obviňovat z "mlžení a matení pojmů" a diskusních faulů.
Samozřejmě při inkluzi jde také o žáky s fyzickými hendikepy, protože pokud v dosahu žáka na vozíku není bezbariérová škola, nemůže se vzdělávat stejně jako jeho zdraví spolužáci. Pokud je žák nahluchlý a škola nemá k dispozici například indukční smyčky v učebnách ..., atd. Tito žáci v minulosti museli být vzděláváni ve speciálních institucích, zatímco část z nich může být nyní vzdělávána inkluzívně, protože například mají nárok na asistenta.
Faulem propagátorů inkluze je podle mého naopak to, že při vykazování "výsledků" inkluze nerozlišují mezi různými typy inkludovaných žáků.
A pokud žáky se sociálními hendikepy označujete jako se "sociálními" hendikepy (neboli nevzdělatelné) pak se naopak Vy dopouštíte buďto matení pojmů, nebo dáváte najevo hrubou neznalost problematiky.
Já Vám to usnadním.
Speciálně pro Vás. Nemám problém mluvit o Romech, pokud se jich daná problematika přímo dotýká, takže slovním spojením "sociální hendikep" myslím sociální hendikep a nic tím nemaskuji.
Chcete tvrdit, že v tomto státě nejsou rodiče a žáci chudí?
Že nejsou žáci inteligentní a mentálně naprosto v pořádku, kteří ale mají "smůlu na rodiče" a tudíž jejich zaostávání není způsobeno mentální či psychickou poruchou?
Osvětlete, kterak status chráněné osoby ochrání učitele před žákem, kterému nehrozí vyhození ze školy. Máte v rukávu nějaké účinnější tresty?
A jak chrání status veřejného činitele například policisty či soudce? Osvětlete.
Čtěte pořádně. Sám píšu, že žáka základní školy vyloučit (nyní) nelze.
Notabene jde o jedince nezletilého.
Ale pokud je pracovník pod vyšším stupněm ochrany, nežli jen jako obyčejná soukromá osoba, vždy to určitý dopad má. Minimálně to "připomene" potenciálnímu dospělému útočníkovi, že napadnout třeba policistu v uniformě, nebo záchranáře je něco dost jiného, nežli dát v hospodě někomu facku.
Nemám v rukávu účinnější "tresty", ale drahně let už tady i jinde prosazuji institut dočasného i trvalého vyloučení z výuky, detenční místnosti, atd. (stačí dohledat).
Tvrdím, že když si bude muset tatík vyzvednout dítko ve škole a vzít si kvůli tomu volno v práci, případně zajistit na týden hlídání, bude to mít větší efekt, nežli třídní důtka.
Soumar
Já vím, že jste psal o středních školách. Proto na to upozorňuji.
Psal jste totiž o tom, že právní postavení učitele může zůstat stejné, protože žáka lze vyloučit.
Jenže já píšu o právním postavení učitele obecně a ne jen u těch středoškolských, což jste si zřejmě nevšimnul.
Pořád si myslím, že zvýšit možnosti účinnějšího trestání je lepší než vytvářet další "pomocnou stráž VB".
Detence ano, vyloučení z výuky ano, s tím naprosto souhlasím.
Ale v tom se naprosto shodujeme, soumare.
Problém ale je, že škola a školní legislativa jaksi přímo až k žákům domů nedosáhne.
Vy i já si můžeme stokrát myslet, že rozmazlený spratek zaslouží pár pohlavků, ale není síly, která by něco takového vynutila. Navíc tak zásadně "v rozporu s moderními výchovnými metodami" :-(
Pak je tedy ještě nezanedbatelný problém, že někteří rodiče také občas nejsou zrovna "výhra".
Občas se stane, že když se s nimi setkáte, tak si řeknete, že je vlastně fajn, když to dítě má jen tak drobné problémy.
A srovnávat status chráněné osoby s "PS VB", to mi přijde trochu mimo.
O vyšším stupni ochrany u záchranářů se také začalo mluvit až po několika případech jejich brutálních napadení. A nikdo v té souvislosti o "žalovníčcích na čtyři - PS VB" nemluvil.
Nemluvě o tom, že prestiži učitelské profese by to nejspíš neublížilo. Je to zkrátka možná drobnost, ale taková, která má preventivní účinek.
Základ je ale samozřejmě ve financích pro školy a v možnosti vyloučení z výuky. Včetně třeba možnosti postihu rodičů, kteří neplní svou roli. Odebrání příspěvků by pak obzvláště pro některé skupiny obyvatel mělo "motivační charakter".
Chápejte, dnes mají ředitelé tendence zametat všechny problémy pod koberec, protože NIKDO se za školu nepostaví. ČŠI sepíše zprávu tak, aby spokojení byli rodiče a zřizovatel nechce mít problémy s rodiči = voliči a chce aby se všechno spláchlo co nejrychleji.
Samotná škola pak nechce, aby měla negativní popularitu. Protože žák = peníze.
Dokud rodiče nebude nic "bolet", budou si stěžovat a útočit, místo aby si udělali pořádek doma. Bát se budou učitelé a školy. A nic se nezmění.
Okomentovat