Hejtmani krajů a krajské rady mají plnou podporu ministra školství, mládeže a tělovýchovy Josefa Dobeše ve svých postupech a analýzách vedoucích k zeštíhlení sítě středních škol. To, že ministr Dobeš uvažuje podpořit některé jasně specifikované školy tzv. rodinného stříbra, kterých nebude více než pět, neodporuje tomuto záměru a je naprosto v souladu s hejtmany a krajskými radami.
V tuto chvíli probíhá v krajích oponentura materiálu, který předložilo ministerstvo školství v prosinci loňského roku s názvem Model ideální sítě škol. „Začátkem února předpokládáme závěrečnou diskusi s hejtmany, kdy by mělo dojít ke shodě,“ říká ministr Dobeš o dalším postupu. Do té doby vyzve ministr hejtmany a radní krajů, aby zvážili, zda v jejich kraji není specifická škola typu tzv. rodinného stříbra, kterou by kraj nedokázal nadále financovat. „V případě, že se tak stane, budeme hledat způsob, jak pomoci krajům k podpoře těchto vybraných škol, u kterých by zrušení znamenalo nenávratnou škodu pro české školství,“ vysvětluje ministr Dobeš. Zároveň plně respektuje rozhodnutí všech krajů a trvá jeho plná podpora ve snaze o snížení počtu škol. Platí to i v případě sklářské školy v Kamenickém Šenově, kde se ministr bude řídit rozhodnutím Libereckého kraje.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
40 komentářů:
Je to pravda. Středních škol je opravdu moc. Nemyslím to ironicky.
Současně doufám, že příslušným poměrem se sníží i počet zaměstnanců krajských úřadů na odborech školství a počet zaměstnanců České školní inspekce.
Zeštíhlení ve Zlínském kraji zatím vypadá tak, že se pouze některé dvojice škol slučují pod jedno ředitelství. Jediné v čem bude změna je to, že se ušetří jeden ředitelský plat. Míst na školách bude stejně a dokonce některé obory přibývají!!! Takže každý deváťák, který o to bude mít zájem (i ten s hromadou čtverek), se opět dostane na maturitní obor scio přijímačky nescio přijímačky. Takže pánové pro ZŠ žádná změna. Deváťáci, kteří ještě snad loni byli poplašeni scio testy, zase nedělají nic, protože už mají od těch loňských echo, že je tolik míst na maturitních oborech, že je vlastně jedno jestli něco umí nebo ne.
Ta hlavní krize však střední školy ještě postihne, zažíváme to nyní na druhém stupni. Za chvíli se to plně projeví i na SŠ.V našem městě byly zavřeny 3 ZŠ ze 7. Je tedy jasné, že některé střední školy budou uzavřeny, či sloučeny. Optimismus není na místě, protože počet narozených již neporoste.
Počty maturitních míst, kvalita žáků - to je úplně jiná disciplína. Tady jde 1) o snížení režijních nákladů na provoz a 2) o zvýšení počtu žáků ve třídách.
Které typy škol budou rušeny? Gymnázia, kterých je příliš, ale dá se očekávat, že dopadnou lépe při státních maturitách, nebo odborné školy, u kterých se očekává, že při státních maturitách propadnou, proto je chce MŠMT rušit, zároveň ale tvrdí, že je nutné podporovat právě SOŠ a SOU. Magistrát již investoval nemalou sumu do akce Já nejsem z gymplu na podporu učňovských a odborných oborů, které ale podle pana ministra nepřipraví dostatečně žáky k MZ. Nemá v tom náhodou MŠMT trochu zmatek?
Pro 10. ledna 2011 8:44
Objektivně je úplně jedno, jestli ministr školství hejtmany podporuje nebo ne.
Kraje a obce si totiž mohou svoje školy rušit dle své libosti (libosti obecních a krajských zastupitelů) v návaznosti na svoje potřeby a ekonomické možnosti. A nemusejí MŠMT na nic ptát.
Rušení škol v krajích je nezbytností. Na jejich provozní a především investiční náklady kraje v důsledku diskriminačně napsaného RUDu prostě nemají.
Petr S.
Ad Anonymní 10.1.2011 8:44.
Zmatek je slabé slovo, ve skutečnosti jde o dobře organizované krádeže za bílého dne (když si vypůjčím "odbornou terminologii" od pana Knetiga).
A ryba smrdí od hlavy - ministr je ohledně školství a vzdělávání naprostý mimoň, bohužel čim hůře informovaný a čím méně chápající, tím akčnější (aneb, jak se za starých časů říkávalo, "iniciativní blb horší třídního nepřítele").
Ministerstvo se pak stává rejdištěm naprosto neuvěřitelného lobbismu a partikulárních zájmů, které často mají se školstvím a jeho bohulibým účelem společného jen to, že jejich cílem je získat peníze, které stát na školství vydává.
Ach jo, zase ty ničím nepodložené řeči.
"Které typy škol budou rušeny? Gymnázia, kterých je příliš, ..."
Na gymnázia odchází 20-25% (záleží, jaká čísla z jakého zdroje vezmete) populace. Uveďte prosím jedno jediné objektivní kriterium, které prokáže, že je to příliš!!! Já si třeba myslím, že je to málo!!! Vždyť mi dnes nejen, že nevím, jakou vzdělanostní strukturu potřebuje prosperující společnost, ale nevíme ani takovou banalitu jako k čemu mají být jednotlivé typy škol dobré. Mají chodit na VŠ hlavně absolventi gymnázií a z odborných škol jen okrajově (jako tomu bylo dříve) nebo mají i odborné školy masově vychovávat vysokoškoláky? Jestli ano, kde jsou pak ty řeči o středních kádrech? Jsou potřeba? A kdo je tedy má vychovávat? Neposunulo se nám to někam aniž bychom na to nějak zareagovali?
(Jen tak mimochodem, zeptejte se rektorů technických vysokých škol, čí absolventy by raději.)
Atd., atd., spousta nevyřešených otázek, ale jednoduchá tvrzení, že?
Zřejmě v tom někteří mají jasno, poučte mne prosím.
Pavel
To s těmi gymnázii opravdu není sranda. Nikdo myslím neví, jak by měla vypadat vzdělanostní struktura obyvatelstva. Bohužel ani nikdo moc dobře neví, jak by měly vypadat maturitní znalosti gymnazisty (viz státní maturity). Určitě bych nebyl pro to, aby stát centrálně omezoval počty míst na gymnáziích. Ale naopak by se mi velmi líbilo, kdyby si stát vzal na mušku nižší gymnázium a jeho (možná) negativní dopad na školství jako takové. Prosím zde nějakého učitele gymnázia o odpověď na otázku: poznáte u maturity, že žák absolvoval též nižší gymnázium? Díky:-).
Ta "jednoduchá, ničím nepodložená tvrzení", která si navíc často ještě protiřečí, jsou ale tvrzení MŠMT nebo pana ministra. Stejně tak souhlasím s názorem, že rušení škol je nezbytností, zároveň si ale myslím, že je nutné přiznat si, že mají-li mít všichni maturitu, pak tato musí mít nutně nižší úroveň.
Dobře se to pozná až na maturitním večírku.
Čtyřletá G kalí naprosto standardním způsobem.
Osmiletá děvčata se vesměs chovají jako utržená ze řetězu, zatímco chlapci sedí opodál a formulují myšlenky.
Šestiletí jsou charakterističtí tím, že mne zpravidla na večírky nezvou.
U maturity bych jednotlivce rozpoznával jen ztěží, neboť mají totožná zkušební témata a stejná pravidla klasifikace.
Rozdíly jsou patrné ve skupinových výsledcích. Průměrný prospěch mívají osmiletí až o stupeň lepší. Dlouhodobě a poslední léta je to znát víc.
Podotýkám ovšem, že se jedná o ICT podivíny, což je vzhledem k celé škole zanedbatelný vzorek maturantů a okrajová záležitost vůbec.
Pavel
Diskusi o přiměřenosti počtu gymnázií jsme tady vedli cca před měsícem.
Od té doby se nezměnilo nic, co by měnilo můj tehdejší diskusní příspěvek. (Který, mimochodem zůstal bez odpovědi.):
Já zase tvrdím, že přípravou pro studium VŠ technických oborů mají být technická lycea a nikoliv gymnázia.
Např. jestliže předmětům z oblasti ICT mohou gymnázia dát 4 hodiny za 4 roky studia, pak znám lyceum, kde jsou 4 hodiny VYT jen v 1. ročníku.
Vaši rektoři technických škol dost dobře nemají na výběr, protože
1. V obyvatelstvu pořád převládá názor, že pouze gymnázium je opravdovou přípravou ke studiu na VŠ.
2. Dříve nežli se lycea stačila pořádně etablovat a začít se "přetahovat" o nejlepší žáky s gymnázii, dopadl na ně populační propad a nutnost brát každého, kdo se umí podepsat.
Jenže:
Jakožto bývalý gymplák vím, že bez přijetí na VŠ bych byl v praxi nepoužitelný.
Zatímco lyceista má za sebou alespoň několik projektů v CADu s předchozím nářezem deskriptivní geometrie a technického kreslení.
O základech technických oborů nemluvě.
Dotace matematiky a fyziky se liší tak o hodinu za 4 roky. Technik bez matematiky je totiž nesmysl.
Ale uznávám, že lyceista neumí vyjmenovat a rozlišit 15 druhů lišejníků a neví nic o měkčení jerů.
Možná je dnes méně fabrik a soustružníků. Ale soustruhy se dnes programují v CAM systémech a to se na gymplech neučí.
A pořád platí, že reálné hodnoty ve zboží vytváří průmysl a nikoliv právníci či kulturologové.
Investoři si prozatím vybírali ČR pro investice kvůli střednímu kádru vzdělanému technicky a nikoliv všeobecně. Tato výhoda ale rychle přestává být reálná.
Souhlasím, že zde chybí především jakákoliv smysluplná koncepce, ideálně pak založená na tvrdých datech.
Například pokud se vedení této země rozhodne vybudovat z nás "mozkovnu" pro firmy jako je IBM, Microsoft, HP a spol., dá se z takové představy vycházet při budování vzdělanostní struktury.
Zatím ale nemáme nic.
Jen chaos a propadající se výsledky vzdělání na všech stupních.
A gymnázia, která berou i trojkaře. :-)
Aby přežila.
Jako všichni. :-(
myšlenky poste.restante se zde objevují stále stejné, jako nějaká mantra.... podívejte, očima učitele s praxí 20 let: lycea jsou k ničemu, absolvent neumí ani jako gymplák - ani jako průmyslovák. V situaci kdy například průmyslováci vypadávají v 1.r. technických VŠ - lyceisté jsou naprosto bez šance. Kdo učí, ví. Kdo neučí - píše nesmysly o úžasných lyceích... Zeptejte se prosím nějakého docenta z technických VŠ, nebudete se stačit divit, pánové.... !!!
Anonymní 10.1 17:19
Jsem v kontaktu vcelku s dost docenty z technických VŠ abych mohl s klidem prohlásit, že kecáte.
(Učíte na gymnáziu?)
Musíte číst pozorně.
Napsal jsem totiž, že se lycea nestihla etablovat.
Technická lycea vznikla jako vcelku dobrý nápad před cca 10 lety.
Mělo jít o přípravky pro studium na VŠ technických směrů.
Nic proti průmyslovkám, ale jejich zaměření je (mělo být) prostě jiné.
Že se později dobré myšlenky chopili další a vznikla lycea "ekonomická" a "zdravotní", to už považuji za lapsus, který pomáhá věci spíše do hrobu.
Osobně jsem stihnul odučit cca 2 ročníky, které byly naprosto skvělé a kterým studium na lyceu dalo do praktického života mnohem více nežli gymnazistům.
To jsou prosím slova absolventů, kteří se porovnávali se spolužáky, nikoliv moje mantry.
Faktem ale také je, že od té doby jde úroveň "vstupů" strašně dolů. Dnešní absolventi základek mají problém s dělením dvoucifernými čísly.
Odpovídajícím způsobem pak jde dolů i úroveň našich "výstupů". Někdy je mi docela líto přátel, kteří učí na vysokých, když vím, jaký "materiál" jim posíláme.
Laťku dnes ještě jakž takž drží už jen gymnázia.
Logicky, protože na ně odchází ti, kteří opravdu studovat chtějí, z důvodů, které jsem již dříve popsal.
Zkuste mi ale vysvětlit, proč se má technicky zaměřený kluk (či holka) učit na gymnáziu plže, mlže, hlavonožce a počty obyvatel Hondurasu a pod., místo deskriptivy, CADu a základů oborového zaměření, když chce jít studovat na technickou VŠ.
Pokud se Vám to podaří, přestanu se brát za technická lycea.
Pro poste.restante:
1. Na gymnáziu neučím (díky Bohu). Vzděláním jsem učitel technického i společenskovědního předmětu na ZŠ, praktik v dobrém smyslu toho slova. Mimochodem absolvoval jsem G, pomaturitní SŠ + 2 univerzity, zahr. praxi v anglicky mluvící zemi.
3. Na nějaké etablování lyceí rychle zapomeňte. Prudký a patrně nevratný pokles počtu žáků nyní /po základkách/ začne drtit střední školy. Zdravotnická, pedagogická a jiná nesmyslná lycea...ano, to je přesné...
4. K Vaší otázce: chcete-li studovat techniku na VŠ, vystudujte průmyslovou nebo jinou technickou školu. Na to nepotřebujete kočkopsa, znám blízké lyceum: polovinu předmětů učí důchodci z gamplu, techniku průmyslováčtí kantoři - a brali děti se čtyřkama, mnoha čtyřkama. S pozdravem UČITEL
PS: Zaujalo mě na www: http://vocelka.blog.idnes.cz/c/168087/Kde-hledat-priciny-poklesu-urovne-vzdelani.html
Při rušení SŠ musí zůstat školy profilové - stavební, strojní, elektro,.... průmyslovky. Bez nich se hospodářství prostě neobejde. Možná to bude až 90 % sítě škol z roku 1990. Zatímco dříve byly v našem okrese 2 čtyřletá gymnázia, tak nyní máme 4 osmiletá a jedno šestileté. Když nejsou žáci ( každopádně část z nich je méně kvalitních než dříve ), pak bude potřeba říznout i zde !!!Trh prostě tuhle situaci nezvládne ! Ignorant
"Na gymnázia odchází 20-25% (záleží, jaká čísla z jakého zdroje vezmete) populace. Uveďte prosím jedno jediné objektivní kriterium, které prokáže, že je to příliš!!! Já si třeba myslím, že je to málo!!!"
Já si to nemyslím. Při této rétorice by jsme se nadneseně dostali až do absurdity. Nakonec by nám zbyly jen gymnázia, protože by již žádní žáci nebyli a nezbyli pro další střední školy. Tudy cesta nevede, redukce bude nutná i zde. Stačí mrknout s jakými obtížemi začínají i gymnázia shánět studenty. Tato řada není nekonečná, je ohraničena množstvím studentů, apolečenskými potřebami a nepochybně i kvalitou přijímaných studentů na gymnázia.
Ignorant
Anonymní 10.1 21:04 aka UČITEL
Váš postoj chápu, ale posuďte sám, do jaké míry je založen na osobní zkušenosti - zjevně negativní.
Já ale také píšu u stavu, jaký by měl být. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že takový opravdu je.
Lycea, i ta původně dobrá šla s úrovní dolů. (Gymnázia taky.)
Přesto stále trvám na tom, že průmyslovky mají připravovat studenty především pro praxi, zatímco technická lycea především pro další studium technických VŠ.
To není žádný kočkopes, ale způsob, jak podchytit technické talenty.
Všichni přece víme, jak tomu bylo dříve. Průmyslováci byli úspěšní ve vyšších ročnících VŠ, pokud dokázali přežít první dva ročníky kvůli nedostatečnému základu matematiky a fyziky.
Gymnazisté zvládali první ročníky, ale když někdo zmínil pojem z praxe, netušili o čem je řeč.
Právě v reakci na tuto situaci vznikla technická lycea.
To, že dnes nesoupeří o nejlepší žáky s gymnázii není chyba samotné myšlenky lyceí, ale spíše nekoncepčního a chaotického vedení školství v posledních 20 letech.
Síť škol a jejich oborové zaměření má být přiměřené.
Nechci tvrdit, že má být 5 lyceí na běžném okrese.
Ale ani 5 gymnázií.
Ignorant a Pavel
Otázkou nejspíš je, jaká gymnázia vlastně chceme:
1. Taková, která mají připravit budoucí elity pro VŠ studium, jako tomu bylo dříve?
Pak je 20 - 25 % populačního ročníku příliš.
Gaussovu křivku neokecáme.
Dříve byl na gymnáziu naprostou výjimkou student, který měl na ZŠ trojky. Dnes je to vcelku běžné.
(Reálný rozsah znalostí trojkaře nechám raději stranou.)
2. Gymnázia jako "nějaké všeobecné přípravky" pro studium na "nějaké vysoké"?
Tak by tomu asi podle některých mohlo být.
Pak můžeme mít klidně i 50 % středních škol typu gymnázií, protože vysokých a "takyvysokých" škol máme vcelku dost a dost.
Jen si pak musíme přestat hrát na "výběrová" gymnázia, která připravují budoucí "elitu".
Pak totiž budou na "takygymnázia" nastupovat i žáci se čtyřkami.
(P.S.:Značení trojkař, čtyřkař chápejte jako orientační.)
to poste.restante: Já bych souhlasil s tím, aby gymnázia měla spoustu profilových předmětů, ale že by technicky vzdělaní lidé neměli znát biologii? No opravdu jim v práci k ničemu není a znamená to také, že by neměli mít státoprávní teorii, filosofii, historii? To bych byl i jako člověk silně anti-humanitně zaměřený proti. Obávám se, že bychom se dostali do stavu amerického "maturanta", který nemusí vědět ani že se živá hmota skládá z buněk a že existuje nějaká sluneční soustava, která má devět planet, o existenci Evropy nemluvě. Technicky vzdělaný člověk by neměl být sociální, přírodovědný a kulturní idiot.
Technicky vzdělaný člověk by neměl být sociální, přírodovědný a kulturní idiot.
Pěkně řečeno. Podle lidí ve svém okolí si troufám tvrdit, že většinou opravdu není.
Platí ovšem i "věta obrácená" a bohužel opět podle lidí ve svém okolí musím říct, že humanitně vzdělaný (či aspoň zaměřený) člověk technickým a přírodovědným "idiotem" je...
Lyceum je mrtvě narozené dítě. Počty žáků lyceí se také již celorepublikově začaly výrazně snižovat.
Přírodovědné vzdělání absolventovi gymnázia neuškodí.
Možnost maturovat ze společenskovědního základu namísto cizího jazyka nebo matematiky je český trapas.
Filozofii si člověk vzdělaný v přírodních vědách vždy a snadno odvodí, a to jistě lépe, než ji populaci servíruje novinář z TV NOVA.
Humanitně „vzdělaný“ člověk je člověkem nevzdělaným, nevyvodí si z ničeho prakticky nic a i ty magisterské humanitní kváky se jen našprtal na jakési zbytečné univerzitě pro účel nějaké zbytečné zkoušky. Pyšníme se největší koncentrací adolescentních politologů na hektar na zeměkouli, skvělé!
Zde poplivaný americký systém vzdělávání je nejlepší na světě, hned po něm je britský. Stačí si vygůglovat „TOP 100 světových univerzit“ (TOP 200, 500, 1000…), je těch žebříčků několik, podle použité metodiky, která je u každého „TOP něco“ podrobně popsána.
Petr S.
Pyšníme se největší koncentrací adolescentních politologů na hektar
Pokud se uživí, proč ne?
Moc se mi líbí, jak všichni vědí přesně, co budou v životě potřebovat a co je naprosto k ničemu. Zvlášť půvabné je slyšet to od maturantů, kteří mají záběr přihlášek na vš přes celé profesní spektrum. Vždycky alespoň jednu atraktivitu, o které hovoří, třeba psycholog v káznici, pak něco, co by bývali asi tak mohli dělat a pak pár tutovek. Školu si mnohdy vybírají podle dopravní obslužnosti nebo ubytovávacích možností. Za rok je potkáte a už jsou někde jinde. Buď je předmět studia přestal oslovovat nebo je děkan debil.
Nejlepší by bylo, kdyby si každý najímal učitele nabo služby vzdělávací instituce podle vlastního uvážení. A pokud by potřeboval, mohl by se u příslušného inspektorátu nechat homologovat z hlediska svojí použitelnosti na pracovním trhu. Stát určí, které profese musejí co splňovat.
Ty kecy o plžíchmlžích mne už nějak nebaví. Pokud nevnímáme rozdíl mezi vzdělaností a proškolením, nejsme nejspíš vzdělanci.
"Zde poplivaný americký systém vzdělávání je nejlepší na světě, hned po něm je britský".
..., že se našim americkým kamarádům nějak nedostává myšlenek. Co si asi představit pod pojmem "nákup mozků" - a to z celého světa ? Již jen ty detektory kovů mě hluboce děsí, strach bych měl i z toho, aby mi "nějaký nadaný americký student" neprostřelil hlavu. Ignorant
ale že by technicky vzdělaní lidé neměli znát biologii?
Copak tomu tak snad je?
RVP Technického lycea pochopitelně obsahuje i přírodovědné a společenskovědní vzdělávání.
U nás třeba v rozsahu 20 a 6 hodin.
Ekonomika k tomu 4 hodiny navíc.
Je to snad málo?
Technik přece také musí vědet něco o organizaci státu nebo ergonomii.
Ale těch 15 druhů lyšejníků jako na gymnáziu tedy lyceista fakt neovládá.
Uznávám, že je to velká mezera, která mu bude chybět.
Lyceum je mrtvě narozené dítě.
Anebo by spíš mnozí chtěli, aby tomu tak bylo.
Konkurenci je vždy "praktické" dehonestovat.
Ale já se ptám, zda je správná samotná idea, myšlenka technické přípravky na VŠ jako alternativy ke gymnáziu, které připravuje "jen" všeobecně.
Vyvozovat závěry na základě našeho v současnosti hodně pokřiveného školství je totiž hodně problematické.
Přírodovědné vzdělání absolventovi gymnázia neuškodí.
No, ono snad žádné vzdělávání absolventovi čehokoliv neuškodí.
Otázka jen je, zda na to máme.
Pokud chceme univerzálně vzdělané gymnazisty z 80 % populace, já s tím nemám problém a přizpůsobím se.
Koneckonců mám také gympl. :-)
americký systém vzdělávání je njlepší na světě,
Americký systém je možná nejlepší v přípravě elit.
Ale netroufl bych si ho hodnotit takto jako celek.
To je stejné jako hodnotit kvalitu hokejových přípravek na úrovni okresního města podle počtu zlatých medailí z MS a OH, které naši "zlatí hoši" přivezli.
Anonymnímu 9:28
humanitně vzdělaný (či aspoň zaměřený) člověk technickým a přírodovědným "idiotem" je...
Můžete mi prosím poskytnout nějaké body či kritéria, podle nichž zjistím, zda jsem opravdu idiot?
Jsem humanitně vzdělaná a zaměřená. Dokonce jsem si dovolila studovat humanitní větev na gymnáziu a pak aprobaci čeština-hudebka. Matika mi nešla, ale z fyziky jsem měla jedničku. Bižule mě nebavila, neb to bylo samé biflování. Zato teď se vášnivě zajímám o bylinky a přírodní léčitelství.. Nemohla by se mi ta idiocie aspoň malinko zkorigovat?
"Pokud chceme univerzálně vzdělané gymnazisty z 80 % populace,..."
A toho se děsím, protože na současný počet narozených dětí je přegymnaziováno. Nerad bych se dožil dne, kdy budou přijímat na naše městské gymnázium absolventy ZŠ ze Speciálních škol.
Buď bude koncepce MŠMT taková, že bude chtít 80% průměrných a podprůměrných absolventů gymnázií ( taky je mi to úplně jedno ) nebo to bude 15% nadprůměrných, kteří vskutku budou připraveni pro studium na VŠ. To proto, aby se neříkalo, že českou VŠ absolvují absolventi SŠ s IQ 80 ! Ignorant
Anna S.
Můžete mi prosím poskytnout nějaké body či kritéria, podle nichž zjistím, zda jsem opravdu idiot?
Buďte klidná.
Pokud si kladete tuto otázku, pak s největší pravděpodobností idiot nejste. :-)
Jedním z poznávacích znaků idiota je totiž právě to, že vůbec nepochybuje o sobě.
Oborová profilace zde nehraje roli.
Milá Anno S.
Matika Ti nešla, ale z fyziky jsi měla jedničku. Nezlob se na mě, ale to moc nepobírám, to snad ani není možné. Moji studenti mají problémy s fyzikou často kvůli nedostatečným znalostem matematiky :-(
Jinak nic proti ČJ-HV, je to báječná a bohužel dost náročná aprobace - jednu takto aprobovanou mám doma :-)
V. Č.
Pro V.Č.
Já vím, taky to těžko chápu. My jsme měli na provinčním gymplu tak bezvadnou fyzikářku, že nás pro ty hejblata všechny ve třídě zfamfrnila, dodnes o ní jdou legendy.
A jak to tak pročítám, tak ještě malý dovětek, který asi vzbudí úsměv: když my jsme tenkrát řekli, že nám nějakej předmět nejde, měli jsme na mysli, že ho máme za dvě nebo nanejhůř za tři :) Horší známky měli jen málokteří.
Anna S.
když my jsme tenkrát řekli, že nám nějakej předmět nejde, měli jsme na mysli, že ho máme za dvě nebo nanejhůř za tři
Jó, také si takové časy na gymplech pamatuji.
Škoda, že je to tak dávno.
:-)
Jó, to na našem gymplu byl život tvrdý a čtyřka z matiky na vysvědčení byla pro mnohé spolužáky džekpot! Vždy na konci 2. pololetí třetina až polovina spolužáků absolvovala veřejnou (před třídou), nyní již zrušenou tzv. postupovou zkoušku. Vždy byli někteří, kteří ji neudělali, ti potom dělali na konci srpna reparát. Také ten vždy všichni neudělali.
Kdo míval na vysvědčení trojku z matiky byl Bůh a hrdě o sobě říkal, že mu matika jde! Zkrátka, na profesora Vlastimila Kolíska nezapomenu (v dobrém), i kdybych žil tři sta let. Nenáročné kantory jsem zapomněl již dávno.
Bylo to přírodovědné matfyz gymnázium, 6 hodin matiky a 4 hodiny fyziky týdně. Derivace a dvojné integrály museli bezpečně ovládat i ti čtverkaři, jinak by prostě nebyli.
Na první dvě zkoušky z matiky na VŠ jsem se vůbec nemusel učit, až trochu na ty další.
Petr S.
Poste.restante
Ano, časy se mění a my s nimi..
A děkuji za příznivou diagnózu, ulevilo se mi :)
Petr S.
Inu znáte to. - Chemii (matematiku, biologii) na jedničku umí pámbu, na dvojku já, na trojku paní ředitelka (možná), ...
:-)
"Básníci" jsou skvělí právě v podobných zkratkách, vykreslujících společnost ve své době.
Vámi popsaná výuka matematiky mi začíná (konečně) skládat mozaiku alespoň části Vašeho vidění světa. ;-)
Jen si ale zkuste objektivně zavzpomínat, kolik dalších vyučujících, jako Vámi vzpomínaný profesor, jste ještě na témže gymnáziu měli.
A kolik podobných předmětů by jste jako studenti dokázali vydržet.
Vzhledem k zaměření Vaší školy snad byl podobný přístup k výuce matematiky oprávněný.
Ale je dobré si také uvědomit, že upřednostňování jednoho předmětu (zaměření), byť by bylo způsobeno jen silou osobnosti vyučujícího, musí jít zákonitě na úkor předmětů ostatních.
(Třeba právě těch, které jste už zapomněl a jejichž výuku považujete za nedůležitou.)
Zkusím to vysvětlit na příkladu:
Jeden školní rok jsem učil tři hodiny týdně v jedné třídě, která měla vždy v pondělí přede mnou hodinu matematiky s podobným vyučujícím, jakého jste popsal.
Žáci byli po jeho hodině natolik "vyždímaní", že až po cca 15-20 minutách byli schopní vstřebávat učivo z mé hodiny.
Výuka v téže třídě v pátek poslední hodinu, kdy by měli být žáci utahaní po celém týdnu, byla mnohem efektivnější než v "čerstvé" pondělí.
Mnohým z nás se poštěstilo "padnout" na výrazné učitele právě těch předmětů, ke kterým jsme inklinovali. Bylo to mnohdy pro nás štěstí a často i setkání určující směr naší kariéry.
Ale to nemusí nutně znamenat, že naši jinak zaměření spolužáci nevnímali tutéž situaci naprosto odlišně.
Svět je mnohem mnohotvárnější a plastičtější, nežli se zdá na první pohled.
Neměli bychom na to zapomínat, když vyjadřujeme své zasvěcené soudy o nutnosti či zbytečnosti předmětů, oborů nebo i škol.
Anna S.
A děkuji za příznivou diagnózu..
Není zač, protože potěšení bylo i na mé straně.
to Petr S.: Ano, jedno procento amerických univerzit je skutečně špičkové a v nich je možná polovina, ale spíš ještě méně těch, kteří prošli americkým základním a středním školstvím. Navíc nebude dlouho trvat a centrum vědy se přesune z USA do Číny a Indie. Ono už se to v některých oborech pozvolna děje, tak doufejme, že to dorazí i k vám.
Filosofii si člověk vzdělaný v přírodních vědách odvodí? Jste si jist? No tak pokud čte filosofické spisy, tak některou možná pochopí, ale co takový Wittgenstein, Frege, Gödel, Russel, Popper, Spinoza, Leibnitz? Zkoušel jste to někdy číst? Jestli vám něco pro pochopení některých složitějších filosofií pomůže, pak to není přírodovědné vzdělání, ale znalost matematiky. A to jak známo, věda není, natož pak přírodní.
A ten váš přístup s tím, že co je nejlepší se dozvíte tak, že si to vygůglujete, to nesvědčí o moc kritickém myšlení kolego.
Petr S.
12. ledna 2011 10:52
Člověče, Vy mě děsíte. Omlouvá Vás jedině zaměření vaší školy.
Já měl ny gymnáziu vyučující pohodové, klidné, vyrovnané. Oborem matematika jsem na VŠ prošel naprosto v pohodě. Nenáviděli jsme cholerické hlupáky, kteří beztak většinu studentů nic nenaučili, nic nevysvětlili, byli nadřazení mago .. a vyvolávali nepřiměřený strach a z toho plynoucí stres, který nás potom úplně zablokoval .
Setkávám se i nyní s takovými a myslím si, že nemají ve školství co dělat. Např. po napsání matematické písemky v maturitní třídě na průmyslovce ( dříve elitní ) má celá třída pětku. Místo znovuvysvětlení a procvičení dotyčná cholerička začne vykřikovat něco o hlupácích, debilech,....Taky obrázek českého školství a mám obavy, že i dosti častý. Ignorant
To Ignorant:
Studovat jsem na gymnáziu na přelomu 60. a 70. let, hned jak začlo. Bylo to náročné.
Asi se nemýlím, když si tipnu, že Vy jste studoval až po "revoluci". Což je je ovšem čajíček, a narovinu - pro každého.
TEHDY to bylo studium a maturitní studium bylo výlučné. A stálo to za to, na tu školu chodit.
Dnes ztratilo výlučnost i to tzv. vysokoškolské vzdělání.
Petr S.
Petr S.
14. ledna 2011 18:46
Matematika pro SŠ na přírodovědecké fakultě 1984 + obor historie a archivnictví na filozofické fakultě 1994. Trefil jste se tak napůl. Učím na ZŠ i SŠ a podnikám jako živnostník. Tedy o hrůzách páchaných na žácích něco vím.
Okomentovat