Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje
a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje
nad záporným i v roce 2019. Nejlépe hodnocená úroveň vzdělávání je u gymnázií a základních škol, naopak nejhůře u středních odborných učilišť. Vyplývá to z výzkumu Centra pro veřejné mínění.
Oproti výraznému propadu hodnocení úrovně vzdělávání všech typů škol, který přišel v roce 2017, a následném nárůstu v roce 2018, nedošlo v aktuálním výzkumu k téměř žádným statisticky významným změnám. Výjimkou jsou pouze vyšší odborné školy, u kterých došlo k mírnému nárůstu (o 4 procentní body) pozitivního hodnocení.
Z hlediska osobního přínosu dlouhodobě převažuje názor, že vzdělání lidem poskytlo vhodnou průpravu a zejména kvalifikaci v oboru a všeobecný přehled.
Téměř tři čtvrtiny (74 %) občanů mají za to, že každý v ČR může dosáhnout vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem.
Pravidelný výzkum CVVM v září 2019 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání a na možnosti dosažení vzdělání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol, možnost dosáhnout vzdělání odpovídajícího schopnostem, hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností a dovedností a toho, jak se vzdělávacímu systému daří rozvíjet různé aspekty žáků a studentů.
Česká veřejnost hodnotí kvalitu vzdělávání na vybraných typech škol příznivě, když více než polovina lidí je přesvědčena (velmi či spíše) o dobré kvalitě výuky na všech typech škol. Nejlépe je vnímáno vzdělávání na gymnáziích, u nichž podíl kladných odpovědí dosahuje 70 % (z toho 22 % hodnotí jejich úroveň jako „velmi dobrou“ a 48 % jako „spíše dobrou“). Srovnatelné je i hodnocení základních škol, kde výuku pozitivně vnímá 68 % dotázaných. Necelé dvě třetiny (65 %) respondentů hodnotí příznivě úroveň vzdělávání na vysokých školách a další přibližně tři pětiny pak i na středních odborných školách s maturitou (60 %) a na vyšších odborných školách (59 %). Nejkritičtější jsou čeští občané k úrovni výuky na středních odborných učilištích, když ji kladně hodnotí o málo více než polovina (52 %) respondentů.
U jednotlivých typů škol se však významně lišil podíl dotázaných, kteří nedokázali úroveň vzdělávání zhodnotit a zvolili proto odpověď „nevím“. V případě vyšších odborných škol se pro tuto variantu rozhodla dokonce čtvrtina respondentů (25 %) a v případě vysokých škol více než pětina (22 %). Zajímavý je tak i podíl dotázaných, kteří se k jednotlivým typům škol stavěli kriticky. Nejméně kritičtí byli dotázaní k úrovni vzdělávání na gymnáziích a vysokých školách, když ji shodně 13% označilo za „spíše“ či „velmi špatnou“. Necelá sedmina (16 %) respondentů se kriticky stavěla k úrovni vzdělávání na vyšších odborných školách, přibližně čtvrtina za špatnou považuje úroveň vzdělávání na základních školách (24 %) a na středních odborných školách s maturitou (26 %). Nejkritičtější byli dotázaní ke středním odborným učilištím, jejich úroveň vzdělávání nepříznivě hodnotí více než třetina dotázaných (36 %).
Další informace naleznete zde
.png)
2 komentářů:
Sorry, ale pokud "přibližně čtvrtina za ŠPATNOU považuje úroveň vzdělávání na základních školách (24 %)" apod., těžko lze soudit, že "česká veřejnost hodnotí kvalitu vzdělávání příznivě". Kdyby v hotelu čtvrtina hostů považovala hotel za ŠPATNÝ, bylo by to po ten hotel příznivé, znamenalo by to dobrou kvalitu? To jistě ne! Vždyť jsou hotely, které mají například na bookingu běžně hodnocení 9,7 - 9,9 z 10. Nebo: má příznivé hodnocení doktor, kterého čtvrtina jeho pacientů považuje za špatného?
Při známé konzervativnosti českých rodičů jsou tato čísla spíše facka českému školství, než cokoliv jiného.
Jak hodnotí veřejnost kvalitu škol? Podle úspěšnosti svých dětí?
Ptá se rodič svého neúspěšného dítěte, co dělá ve škole? Kam si a jak dělá poznámky z učiva ve škole, jak má vypracované úkoly, jak se připravuje na výuku, zdali ve škole dává pozor? Vyzkouší si rodiče své dítě, zda vůbec něco umí?
A nebo je to tak: když dítě nosí domů špatné známky, rodiče ihned odsoudí učitele, že jsou neschopní a že nic nenaučí a ještě k tomu před svými dětmi učitele patřičně "pojmenují".
Kdo se chce naučit a koho v tom rodiče podporují, naučí se i proti vůli neschopných kantorů.
Já vidím ve škole dva druhy žáků: ti, kteří se chtějí učit, si nosí do školy učebnice, sešity, všechno si zapíší a pak vidím lenochy a lajdáky (těch je v současnosti bohužel většina, protože žádné tresty neexistují), kteří si nic kromě mobilu, velké svačiny a flašky s pitím do školy nenosí, nemají žádné sešity ani psací potřeby, v lepším případě si některé věci aspoň ofotí do mobilu, jakože se na to pak někdy podívají. V době, kdy je tak snadná a rychlá komunikace po různých sítích, se vymlouvají kolik hodin, když jednou někdy zameškali ve škole, že nebyli přítomni ve výuce, a tudíž, že něco nevědí či neumí.
Je to čím dále větší boj s větrnými mlýny. Ale samozřejmě mohou za to učitelé, protože jsou neschopní. A hlavně ti staří, kterých je ovšem v našem školství převážná většina.
Učitelé si nezaslouží žádné peníze, natož nějaké nadtarifní ohodnocení. Mají pořád volno, tak ať si chodí pořádně někam zamakat a peníze na živobytí vydělat. Ve škole mají přece leháro!
Okomentovat