Daniel Münich: O skutečném stavu českého školství víme velmi málo, protože nemáme k dispozici potřebná data

středa 27. listopadu 2019 ·

Domácí ekonomika roste solidním tempem již šestým rokem a nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za poslední dvě dekády. Ovšem podle studie Aspen Institutu, který pravidelně analyzuje klíčové oblasti fungování českého státu, kalí obrázek stavu českého hospodářství – na první pohled pozitivní – hned několik skutečností... Jak studie Aspen Institutu zdůrazňuje, naprosto zásadní pro konkurenceschopnost Česka je nutnost zlepšit vzdělávací systém. Přetrvává v něm řada zásadních problémů, ať už to je kvalita učitelů i samotné výuky či zastaralost vyučované látky. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.



Daniel Münich (cerge-ei.cz)
Jedním z problémů českého školství je nahodilost vzdělávací politiky. Zavádějí se novinky a zásadní změny, aniž by tomu předcházel výzkum hodnotící možné dopady. Podle spoluautora studie, výkonného ředitele institutu IDEA Daniela Münicha, je typickým příkladem inkluzní vyhláška narychlo připravená v roce 2015. Školy v jejím důsledku jednak zaplavila rozsáhlá administrativa, jednak podle něj začaly směřovat nemalé sumy peněz do míst, kde jich nebylo tolik zapotřebí.

„Dalším příkladem budiž debata o státních maturitách nebo vypjaté debaty o cut-off skóre v přijímacích zkouškách na střední školy (spor o zavedení minimální bodové hranice v testech – pozn. red.). Věrohodné evidence v těch debatách byl zoufalý nedostatek,“ říká Münich. Obecně podle něj platí, že o skutečném stavu českého školství vlastně víme velmi málo, protože nemáme k dispozici potřebná data. Česko například doposud stále statisticky nesleduje, jaký obor lidé vystudovali. „O platové výnosnosti jednotlivých vzdělanostních oborů tak stále skoro nic nevíme. Podobně se Česko dlouhodobě neúčastní mezinárodního šetření žáků 8. tříd v matematické a přírodovědné gramotnosti TIMMS. Přitom je známým faktem, že největší problémy má české školství právě na druhém stupni základních škol. Kvůli této absenci o podstatě problémů skoro nic nevíme a nevíme ani to, jestli se věci mění k lepšímu,“ stěžuje si Münich...

Bolestí českého vzdělávacího systému je i obrovský vliv rodinného zázemí na dosažené vzdělání. Jak upozorňuje OECD, zhruba pouhá čtyři procenta dětí, jejichž rodiče dosáhli jen základního či učňovského vzdělání, získají vysokoškolský titul. To je několikanásobně méně než v jiných srovnávaných zemích.


Celý text naleznete zde

6 komentářů:

PP řekl(a)...
27. listopadu 2019 v 10:08  

Já si myslím, že největší problém českého školství je příliš mnoho vysokoškoláků. Tento fakt má za následek devalvaci vědy, relativizaci hodnot a vynalézání nesmyslných předmětů. Dalším důsledkem je nárůst pracovních míst, které negenerují žádné měřitelné hodnoty.

Snaha o to, vzdělat všechny, je nesmyslná a nevede k dostatku, respektu a spolupráci. Přináší s sebou notnou dávku negativních jevů. Za všechny zmiňme třeba cenzuru.

mirek vaněk řekl(a)...
27. listopadu 2019 v 12:36  

Jedno souvisí s druhým. Místo pořádného pedagogického a didaktického výzkumu se opisují zahraniční studie. Ono totiž moc vysokoškoláků schopných výzkum vymyslet a provést není. Musel by to někdo zapatit a do rizika nikdo jít nechce. Ani úředník.ještě by se mohl dovědět něco co nechce.
ČŠI je opatrná.

rváčkazvesela řekl(a)...
27. listopadu 2019 v 16:18  

Nemyslím, že máme potřebu výzkumných prací stran didaktiky...dobře učit umí každý, kdo prošel normálním ped. vzděláním (bohužel před sameťákem)a není úplný ignorant na cestě praxe. Jenže o tom, co a jak se má učit rozhodují pomazané hlavy, které nikdy nestály před reálnými žáky s reálnými problémy. Nepočítají s běžným životem ve škole - učitel fakticky dělá tolik akcí za den, že by to složilo vola. Vydrží jen praktik, který umí rozlišit, co teď, co potom a co vůbec ne. Současné školství je marasmus na druhou kombinovaný s potěmkinovskou vesnicí řízený povětšinou rodiči.
Také je binec v kompetencích: za vzdělání a výchovu odpovídají rodiče. Za co zodpovídá škola? - pouze za to, že se dítě nezraní...škola je pouhá služka, které se nikdo neptá, hlídací zařízení, rodič rozhoduje, že nekompetentně - nevadí máme demokracii. Potom ale zpoplatněme školy. Zpoplatněme nedostatky ve výchově a péče stran rodičů...místo toho dáváme peníze na asistenty, kteří kompenzují mnohdy i nedostatky v důsledku nicotné výchovy rodičů - stát je dojná kráva. Rodiče, kteří se dětem patřičně věnují na tyto požitky nikdy nedosáhnou. A blafy o tom, že děti nevzdělaných rodičů nedosáhnou na vyšší vzdělání? Pověra!! Všichni máme počítače, mobily, výukových programů je habakuk. Kde je vůle, tam je cesta. Ano vznikly elity - soukromé školy, kam chodí promile dětí motivovaných a movitých rodičů ...ale to je i jinde ve světě.
Ano i vysokoškoláků máme nadbytek - opět tam odcházejí zdroje - státní vysoké školy...a neexistuje povinnost absolventů, tyto hodnoty vrátit našemu státu. A co vysokoškoláci dělají? Většinou práci, na kterou stačí středoškolák. Pravda starý středoškolák....a někdy je ten středoškolák- bard, lepší...

mirek vaněk řekl(a)...
27. listopadu 2019 v 22:23  

Nesouhlasím. Děti jsou podstatně jiné než dřív(média změnila strukturu mozků). Řada učebnic nestojí za nic(píše je každý kdo má ruce). A učitelé se v tom plácají. Mladí zvlášť, když narazí na rozpor mezi naučenými ideemi a realitou. A těch, kdo pamatují řádnou didaktiku, která fungovala, je čím dál míň. Staří didaktici jsou v těžce důchodovém věku a mladí se věnují spíše ideovým bojům a kariéře v evropském kontextu než konkrétní podpoře českých učitelů.
Učitel nepotřebuje, aby se drželi pod krkem modernista s tradicionalistou a školští aktivisté tleskajíce křepčili okolo, ale potřebuje jasný ověřený návod, jak děti zaujmout, jak na ně působit a jak jim to vysvětlit. A to jde jen řádným výzkumem, který zohlední právě kvalitu a vlastnosti žáků. Nestačí že Franta v Horní Dolní vyrazil se svými deseti dětmi ve třídě počítat sousedovy slepice. Žáci se naučili počítat a tedy je to inspirativní učitel a zavedeme to do všech škol ČR.
Když 10 000 učitelů bude vymýšlet, jak přiblížit kompetenci žákovi jen 1h (a to nemluvím o tom, že to spousta nevymyslí, řada se na to úplně vykašle, protože nestíhá nebo to nebude fungovat) je to 10 000 hodin při ceně platu podprůměrného zedníka 200Kč za hodinu jsou to 2 miliony. Nebylo by výhodnější dát 200 000 na výzkum? A to těch učitelů a těch ztracených hodin je podstatně víc.

Radek Sárközi řekl(a)...
27. listopadu 2019 v 22:33  

Problém vidím v tom, že když nějaká data máme, tak se s nimi nepracuje. Vyžadovat za této situace více dat, nemá smysl...

poste.restante řekl(a)...
28. listopadu 2019 v 14:37  

Když 10 000 učitelů bude vymýšlet, jak přiblížit kompetenci žákovi jen 1h (a to nemluvím o tom, že to spousta nevymyslí, řada se na to úplně vykašle, protože nestíhá nebo to nebude fungovat) je to 10 000 hodin při ceně platu podprůměrného zedníka 200Kč za hodinu jsou to 2 miliony. Nebylo by výhodnější dát 200 000 na výzkum?

No a to je přesně ten důvod, proč považuji masově nanucený koncept RVP/ŠVP za totální pitomost.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.