Poznatky, připomínky a námitky k průběhu letošních maturitních zkoušek

čtvrtek 13. srpna 2015 ·

Publikujeme dopis kolektivu vyučujících češtiny jedné pražské střední školy. Na přání mluvčí kolektivu zachováváme anonymitu, dopis jsme poskytli k vyjádření řadě dalších češtinářů.


Vážení,

rády bychom vám touto cestou jako kolektiv vyučujících češtiny školy v Praze sdělily některé své poznatky, připomínky a námitky k průběhu letošních maturitních zkoušek, které probíhají pod taktovkou Cermatu.

1. Změny v kánonu

Poté, co byl změněn klíč k výběru povinných titulů k ústní zkoušce, stále zůstává jeden problém: studenti (odborné školy) se natolik soustředí na své profilové předměty, že ve 4. ročníku už nejsou ochotni přibírat nové tituly a svůj kánon tak víceméně staví na titulech probraných v 1. – 3. ročníku; tím de facto jejich povědomí o literatuře 20. století končí mnohdy u Karla Čapka (ačkoli je současná literatura probírána). Z rozhovorů s kolegy z jiných škol vyplývá, že to není jen náš problém.


Řešením by bylo přidání minimálně 1 – 2 povinných titulů z české literatury po roce 1989.

2. Didaktický test

1) Domníváme se, že mnohé texty jsou příliš dlouhé na to, aby studenti v časovém stresu řešili úlohy, které předpokládají několikeré důkladné čtení textu (viz úlohy 2 – 6).

2) Úlohy, kde žáci mají vyhledávat pravopisné chyby, považujeme za nevhodné pro žáky s SPU - mnohým z nich na základě posudků z pedagogicko-psychologické poradny tolerujeme v písemné práci chyby v jevech, které se objevují v těchto testových úlohách.

3) Myslíme si, že pokud se některé úlohy vztahují k literární historii, měly by se orientovat na více časových období (nikoli na jediné, jako v letošním testu, kdy všichni autoři patřili do 2. poloviny 20. století (viz úloha 24).

3. Písemná práce

S velkým rozhořčením jsme přijaly komunikaci s Cermatem týkající se hodnocení písemné práce na téma Čarodějnický rej. Někteří studenti zpracovali téma jako jasné oznámení (místo zadané zprávy). Ačkoli jsme na všech školeních (včetně toho posledního na jaře roku 2015) obdržely jasné stanovisko k hodnocení prací, které nevyhovují zadanému tématu a útvaru, učinily jsme na Cermat dotaz, zda si počínáme správně, když takové práce hodnotíme 0 body v kritériu 1B, a tedy 0 body za celou práci. Odpovědi byly zpočátku vyhýbavé a poněkud obecné až alibistické, později velmi obšírně daly za pravdu studentům, kteří jednoznačně zpracovali jiný slohový útvar. Trávíme takřka každoročně hodiny času nad online testy, které prověřují naše znalosti o hodnocení prací (ačkoli by stačilo vždy si jen vzít k ruce nový – pozměněný, upravený manuál); není pravda, co nám odpověděl Cermat, že „CZVV nikdy nevydalo žádný pokyn, aby hodnotitelé zprávu napsanou v budoucím čase hodnotili celkově 0 body“!

Zdá se, že by bylo vhodné, aby Cermat zodpovědněji přistupoval k zadávání témat - jak je možné, že podobný případ se řešil už v roce 2012, že písemné práce jsou napsány a opravování je v plném proudu, a Cermat teprve komunikuje s ÚJČ na téma „Akademické pojetí slohového útvaru“ – a dodává, že hodnotitelé nepochybili, že všechny běžně užívané středoškolské učebnice se v pojetí útvaru shodují. (Zde se odvoláváme na všechny učebnice českého jazyka opatřené doložkou MŠMT a na příručku G. Baumgartnerové a A. Kapustové Český jazyk a literatura – písemná práce (Slohové útvary, metodika hodnocení, příklady hodnocení písemných prací), Tauris, vyd. 1., 2012.

Každému učiteli je asi jasné, jak může být zpochybněna autorita pedagoga, jehož student si je po napsání písemné práce své chyby vědom, ale přesto dostane radu, aby se proti hodnocení odvolal, případně se na internetu dočte, že podobné případy vždy Cermat vyřešil ve prospěch žáka.

Řešením by bylo buďto vrátit zadání i opravy s důvěrou zpět na školy, nebo si je ponechat zcela ve své režii, tedy zadávat i opravovat, a libovolně měnit kritéria hodnocení.

4. Ústní zkouška

Je sice dobré, že počet bodů se oproti uplynulým letům zvýšil, nacházíme se však v opačném extrému: z 9 na 28 bodů, to je opravdu velký skok! Tabulka se strukturou je podle našeho mínění příliš rozdrobena. Vcelku dobře si s ní poradí jen student vynikající, který mluví zcela samostatně a je dokonale připraven. Průměrný nebo slabší student se ve stresu v množství otázek poněkud ztrácí, na vše je velmi málo času.

Souvislý projev týkající se rozboru literárního díla jsme mnohdy nuceny přerušit, aby došlo na všechny požadované body, přitom odpovědi jsou mnohdy velmi formální, často prověřovány v rámci didaktického testu. Kam se ztratil donedávna proklamovaný požadavek „prověřit, zda žák dílo skutečně četl“, když v deseti minutách téměř nezbývá prostor na rozhovor o jednání postav, čtenářovu postoji k jejich jednání, zamyšlení nad poselstvím, které nám autor předává…? (A na druhé straně vznikají projekty tzv. čtenářských dílen jako výsledek hledání cesty, jak žáky vrátit k soustředěnému čtení a přemýšlení nad čteným!)

Kam se poděla dobrá myšlenka, která stála na samém počátku u zrodu státních maturit před mnoha lety? Propagoval ji zejména jako jeden z prvních František Brož: Přivést žáky zpět ke knihám, ke čtenářství. Nyní nám ale má stačit formální rozbor - poněkud expresivně, ale možná přesněji „pitva“ díla. Stručné odpovědi na předem zadané otázky si najdou žáci hravě na internetu, aniž vezmou knihu do ruky.

Dobře koncipován není ani protokol, s nímž pracují hodnotitelé u zkoušky (mimochodem, práce s tabulkou o 28 bodech, pokud chceme být opravdu objektivní a spravedlivé, opravdu nezvládneme během pěti minut mezi zkoušenými studenty!) – jednotlivé položky jsou nerovnoměrně rozdělené, v první z nich (u analýzy uměleckého textu) jde o mnoho informací, za které žák dostává 4 body, v kolonce o autorovi a literárních kontextu jde mnohdy pouze o pár základních informací za stejné bodové ohodnocení. Nemluvě o textu neuměleckém, kde pouhé porozumění textu (tedy stručná reprodukce čteného) má vlastní hodnocení, a rozbor stylistický, syntaktický a lexikologický, pro studenty poněkud náročnější a určitě obsáhlejší, je hodnocen stejným počtem bodů!

Samotná myšlenka pracovat u ústní zkoušky s formou neuměleckého text se nám také nejeví jako šťastná – vše, co je zkoušeno, je také předmětem didaktického testu.

A nakonec to, co nám značně komplikuje práci: změny přicházejí během školního roku (mnozí učitelé absolvovali školení až na jaře). Své studenty připravujeme zodpovědně, ale v průběhu jejich studia nevíme, na co se nakonec u maturitní zkoušky bude klást důraz (kdysi u základní úrovně bylo takřka zakázáno ptát se na literární historii, nyní se vrací jako samostatný bod).

Doufáme, že se našimi podněty budete vážně zabývat. Jsme přesvědčeny, že změny stávající podoby maturitní zkoušky by byly ve prospěch všech zúčastněných.

53 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
13. srpna 2015 v 8:54  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
13. srpna 2015 v 8:58  

Odhlédnu-li od pasáží o komunikaci s Cermatem, k nimž se mohou vyjádřit jen zúčastněné strany, je dopis místy poněkud nejasný (není zřejmé ani to, ke komu se obrací), obsahuje sporná tvrzení a ukazuje nepochopení některých aspektů zkoušky. I proto jsem se k jeho obsahu pro Českou školu podrobně nevyjádřil; ukáže-li se to jako nutné, učiním(e) to na stránkách ASČ. Autorkám bych doporučil obrátit se běžnou cestou na Cermat.
Hledám body, o nichž je možné diskutovat:
Vypuštění neuměleckého textu - není pravda, že analýzu neum. textu může v dané chvíli plně nahradit didaktický test, ale bude-li se v testu rozšiřovat počet otevřených úloh, připadá tato možnost reálně v úvahu.
Plně souhlasit se dá s tím, že pětiminutová pauza na zhodnocení výkonu většinou nestačí (viz poznámka v závorce ve výchozím dopisu).

Simona CARCY řekl(a)...
13. srpna 2015 v 12:53  

No prima! Utajené statečné nositelky názorů z Prahy píší někomu, kdo je utajen rovněž: "Doufáme, že se našimi podněty budete vážně zabývat." Tak třeba tenhle podnět je radost sama: "studenti (odborné školy) se natolik soustředí na své profilové předměty, že ve 4. ročníku už nejsou ochotni přibírat nové tituly".
To má být podnět k zamyšlení? Ano, ale nad prací tajemných autorek. Pokud studenti - správněji žáci - nejsou ochotni cokoli, pak asi nelze vinit jinou (dosud utajovanou) stranu komunikace, že je někde něco špatně její vinou, když je to špatně vinou sborovny dané střední odborné školy a rodin těch, kteří nejsou ochotni.
Druhá podnětná myšlenka je také skvostem: "A nakonec to, co nám značně komplikuje práci: změny přicházejí během školního roku..". Bohužel přes veškeré úsilí výzkumných institucí přímo řízených MŠMT se dosud nepodařilo realizovat život v paralelním světě a čase. Žijeme jeden život a jeden školní rok. Nelze - a ve školství zvláště - spoléhat na to, že něco dnes vyhlásíme a za deset let to začne platit. Tisíce učitelů se vykašlaly na dosažení vysokoškolského vzdělání, až musel Gejzír nápadů změkčovat dopad zákona, jinak by ve školách nebyli učitelé. Takže je logické a jedině možné, že změny budou probíhat během každého roku.
Takže až bude možné vést seriózní komunikaci o seriózních tématech, pak se má smysl tímto anonymem zabývat.

krtek řekl(a)...
13. srpna 2015 v 14:23  

Jediná věc v dopise, se kterou jsem se u našich češtinářů setkal, je reakce na odvolání studentky, která namísto pozvánky psala zprávu (nebo obráceně, zkrátka útvar mimo mísu) a jejímu odvolání bylo vyhověno. Naše češtinářky jen zakroutily hlavou (a vzpomněli si na situaci v roce 2012).

Karel Lippmann řekl(a)...
13. srpna 2015 v 15:42  

Pokud přistoupíme na to, že čeština je předmět podobný fyzice (Newtonem zmatematizované přírodovědě), že učivo tohoto předmětu lze bezezbytku exaktně objektivizovat a jeho osvojení následně měřit, pak je jakákoli diskuse zbytečná. Všechna "zlepšení" daného systému vedou k jeho petrifikaci a často způsobují jen další komplikace.

Josef Soukal řekl(a)...
13. srpna 2015 v 16:34  

Ale nová maturita nepředstírá, že může měřit vše, co lze - co by žák měl či mohl - při výuce češtiny nabýt. Nemůže to ostatně změřit žádná maturita, nebude-li mít podobu mnohem náročnější (na čas, vynaložené úsilí - všech aktérů); je ale otázkou, zda by takováto maturita byla vůbec organizačně a pracovně zvládnutelná.
A pochybuji, že vše, co si žák odnese - mohl či měl by si odnést - z výuky fyziky, lze "bezezbytku exaktně objektivizovat" a zhodnotit při nynější maturitě.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. srpna 2015 v 20:15  

Proč anonymně????????????

krtek řekl(a)...
14. srpna 2015 v 5:56  

Fyzika je Newtonem zmatematizovaná přírodověda - tisíceré díky. Tento fór ocení asi jen učitel fyziky. Jinak - známkujete? Hodnotíte? Zkoušíte u maturity? Objektivně? Anebo pouštíte všechny? A nechcete přejít na školu, kde to maturanti velmi potřebují, aby maturity dosáhli?

Tajný Učitel řekl(a)...
14. srpna 2015 v 12:51  

Pan Sotolář, Proč anonymně? Protože je smutným faktem naší pracovní kultury, že ozve-li se řadový pracovník systému veřejně a neanonymně s podněty, kritikou, pozorováními k fungování státního aparátu, dříve nebo později si to odnese on, jeho žáci a jeho škola. Prostředkem k dušení je nálet hloubkových inspektorů, zvýšený tlak ředitele/zřizovatele, nebo osobní útoky na kompetenci stěžovatele.

Pan Lippmann zřejmě naráží na poměrně snadno pochopitelnou skutečnost, že znalosti žáka nelze hodnotit na základě jedné zkoušky, ať už se kdokoli jakkoli snaží o její objektivizaci a měřitelnost. Celé trauma státní maturity je naprosto zbytečným a kontraproduktivním plýtváním časem, energií a prostředky na dosažení objektivity měření znalostí pomocí subjektivních prostředků.

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2015 v 11:04  

Na našich školách převládá pozitivistické pojetí předmětů (19. stol.), potíž je právě v tom, že fyzika jako vyučovací předmět často ne dostatečně reaguje na objevy 20. století (spokojuje se s Newtonem). Nebudu posuzovat, jak to škodí či prospívá výuce fyziky, pokud se však toto paradigma přenese např. i na češtinu, je zle. To už bohužel není fór. Není dobré vkládat diskutujícím do úst něco, co si nemyslí. A oprava písemné slohové práce vskutku není opravou prověrky z matematiky.

krtek řekl(a)...
15. srpna 2015 v 13:06  

A myslíte, že Einstein, Pauli, Heisenberg, ..., popřeli Newtona? Že každý maturant dokáže pochopit princip neurčitosti či obecnou teorii relativity?
Jen tak mimoděk - většina společnosti nepřekonala ani aristelovskou fyziku přirozených poloh těles.
---
A v čem je specifikum opravy písemné slohové práce, když ne v nalezení pravopisných chyb, posouzení vhodnosti zvolených vazeb (v odborném textu by asi neměla být hovorová čeština) a myšlenek? V matematice také hledám, jestli se žák k výsledku nedostal jinou, než obvyklou cestou, a často zohledňuji, že stál na stezce, ale do cíle nedošel.

Simona CARCY řekl(a)...
15. srpna 2015 v 13:37  

Krtku, tohle neni cesta. Vzdy se dozvite, ze cestinar je vic nez zbytek sveta, pak neco o poslání a nakonec sedm odbornych terminu, abyste i vy pochopil, ze na tohle nemate. Ocenuju vase pozitivne motivovane usili dobrat se analyticky vysledku. Holt nemoc z povolani. Ale ukrivdenym tezko argumentovat, neb k argumentum hluší jsou...

Josef Soukal řekl(a)...
15. srpna 2015 v 14:29  

"A oprava písemné slohové práce vskutku není opravou prověrky z matematiky."

To sice není, ale přesto hodnota (kvalita, úroveň) slovesného výtvoru je při vší rozmanitosti do značné míry objektivní a k jejímu určení nám pomohou jistá kritéria. Koneckonců čtenáři České školy, aniž by analyzovali pravopis, slovní zásobu, schopnost logicky vystavět sdělení či jej zakončit dobrou pointou atd., dokážou pro sebe zhodnotit úroveň diskusních příspěvků a reagovat na to, například tím, že některé přispěvatele čtou i v případě, že je téma příliš nezajímá. A tito čtenáři poznají "svého" autora už podle stylu.
Nová maturita nechce po učitelích, aby při hodnocení slohovek pouze kontrolovali užití správného vzorečku a dosazení do něj, jak se mnozí často snaží sugerovat. Pouze formuluje jisté ukazatele kvality (doposud je nikdo nezpochybnil, nebo nedokázal svoji kritiku obhájit), a vede k tomu, aby jednotlivé prvky slovesného výtvoru byly hodnoceny nikoli podle toho, zda v textu jsou, ale podle toho, jak jsou funkční. Z komplexního vyhodnocení - nikoli z mechanického sčítání určitých znaků - těchto ukazatelů pak vyrůstá nějaký závěr, který by měl v optimálním případě odpovídat tomu, co uvádím výše.
Je zvláštní, že moji žáci, když ve skupinách navzájem analyzují a hodnotí své slohové práce, většinou v konkrétních případech dospívají ke stejným závěrům, a že jim to nepřipadá vůbec divné. A myslím, že by se těžko smiřovali s tím, kdybych jim oznámil, že napříště budu jejich slohovky hodnotit tak, jak se mně a právě jen mně zamane, neboť objektivizovat jejich výkony je nemožné. Schopnost sdělit žákům argumentačně podložené hodnocení, jež je bude orientovat v tom, jaká je míra jejich schopností a znalostí, samozřejmě není jediným podstatným aspektem práce učitele, ale k učitelskému působení patří a nelze ji zaměňovat s výchovou k pragmatismu a utilitarismu, natož pak dávat ji do rozporu s pojetím vzdělání jako hodnoty sui generis.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. srpna 2015 v 13:03  

Téměř skoro vůbec nevím, o čem je řeč, ale udělejte to s tím hodnocením jako se to dělá v předmětech, které mají v názvu kouzelné slůvko 'výchova'. Tam se při hodnocení dosažené kvality výstupu, všimněte si, že nepoužívám pojem 'výkon', a to ani v tělesné výchově, postupuje v souladu s přihlédnutím k ukazateli žákových předpokladů k činnosti a jeho snaze kvalitního výsledku dosáhnout.
Vynikající věc. Můžete napsat jedničku komukoli, čímž se zbavíte problémů, a můžete svoji klasifikaci podložit čímkoli, čímž se zbavíte práce. Svůj předmět už dávno pojímám jako 'Výchovu k informačním a komunikačním technologiím'. Hele, chlapec nebo děvče sice umí prd, ale komu není z hůry dáno... a úplně z něj čiší, jak strašně moc chce, bez tabletu ani ránu. Takže vý-bor-ně!
Chovejte se jako součást pedagogiky pro jednadvacété století. Výchova k mateřskému jazyku, Výchova k fyzice, Výchova k chování...

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. srpna 2015 v 13:08  

Proč anonymně? Protože je smutným faktem naší pracovní kultury, že ozve-li se řadový pracovník systému veřejně a neanonymně s podněty, kritikou, pozorováními k fungování státního aparátu, dříve nebo později si to odnese on, jeho žáci a jeho škola. Prostředkem k dušení je nálet hloubkových inspektorů, zvýšený tlak ředitele/zřizovatele, nebo osobní útoky na kompetenci stěžovatele.

Tomu bych ze zkušenosti i rozuměl. Kdyby se ovšem nositel této objevné myšlenky nemontoval především do svých kolegů vůkol. V přesvědčení, že on je k tomu povolán, neboť on to dělá správně jako široko daleko jediný.

Josef Soukal řekl(a)...
16. srpna 2015 v 17:49  

Výchova k mateřskému jazyku? Před časem jsme s kolegou Sotolářem a tuším kolegou Gustavem poukázali na to, že sebechvalný článek bývalé učitelky a čerstvé lektorky líčící její seminář z literatury má slabší jazykovou i obsahovou úroveň, a expertští sršni z eduinského hnízda se na nás snesli jako jeden sjednocený roj. Co na tom, že se exkolegyně vyjadřuje toporně, že nevyniká v kompozici a že dokonce občas nemá jasno v terminologii! Hlavně že se snaží. Vítejte v nových časech. Třeba i já zúročím svůj od dětství pěstovaný zájem o atletiku a budu - s přihlédnutím ke svým předpokladům - nominován na mistrovství světa třeba v r. 2025, abych se poměřil s jamajskými sprintery. Proč by mi atletická federace neudělala radost, i když dvoustovku zaběhnu v čase, který se bude blížit výkonu etiopských vytrvalců...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. srpna 2015 v 19:09  

Pane Pytlíku, od objevu, že čepičky mají dno, tuším, že existuje i Výchova k matematice...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
16. srpna 2015 v 19:26  

"Proč anonymně? Protože je smutným faktem naší pracovní kultury..."

Pane Tajný, je smutným faktem naší kultury, že máme málo odvahy nést vlastní kůži na trh. Ale pokud se pohodlně zahalíme do anonymity, nic se té kultuře nezlepší. Kromě toho neříkejte, že anonymita Vám neumožňuje vypouštět mnoho siláckých slov i proti těm, kteří Vás sotva mohou nějak ohrozit. Ti nejzručnější anonymové mají dokonce více tváří. Vlastně nicků.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. srpna 2015 v 21:10  

Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb,
každý svým tempem, každému zažít pocit úspěchu.

Je zřejmé, z jakého podhoubí nám prorůstají odborní konzultantí a školští expertí.
Ale v žádném případě ne orientace na výkon, pane Soukale, to v žádném případě. Na výkon tu máme naši ekonomiku, ne žactvo. To stačí nějakého půl procentního bodíku, a kdekdo na zadek padá.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. srpna 2015 v 21:15  

Říkala paní Jiřina Šiklová v některém z Hajdpárků, tuším, že problémem internetu je jeho anonymita. Nebo tak nějak.
Na druhou stranu, jak jinak bychom se od různých přizdisračků něco dozvěděli.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. srpna 2015 v 9:12  

Zlatá slova pane Nico Pytlíku...

Prostudujete-li mé příspěvky, shledáte, že ono "montování se do svých kolegů vůkol" a "vypouštění siláckých slov" bylo vždy reakcí na mnohdy nevybíravý atak ze strany diskutérů. Nikdy nezačínám svůj komentář tím, že bych někoho označil za "přizdisráče". Tuto praxi rád přenechám Pytlíkům. Opravdu nechci dopadnout jako kolega, který se zde neanonymně vyjádřil proti nynější podobě státní maturitní zkoušky, na úkor čehož zde byla vzápětí jeho profesní i osobní reputace nehezky napadena a zpochybněna jedním slovutným propagátorem SM. Diskutéři (nejen) zde mají totiž tendenci, dojdou-li jim argumenty, k osobním výpadům na adresu oponenta, týkajících se gramatiky, neodbornosti, samozvaného exprertsví, neschopnosti interpretovat, logicky odvozovat, porozumět, atd... V této situaci snesu raději tyto provinční pokusy o urážky tajně. Jsem totiž ješitný.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. srpna 2015 v 9:14  

Pane Sotoláři, vy učíte na základní či střední škole na plný úvazek?

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. srpna 2015 v 9:54  

O Vás řeč nebyla, pane Tajný Učiteli. Ale dobře, že jste se připomenul.

Simona CARCY řekl(a)...
17. srpna 2015 v 10:25  

Naše společnost byla v minulosti plná tajných učitelů, tajných divadelníků, tajných spolupracovníků nebo prostě jen tak tajnejch. Žít paralelní utajené životy je přitom pěknej bič na Babiše. Žijete dva životy a platíte jen jedny daně! No kdo z vás to má? Nemám nic proti anonymitě, pokud se pod pláštěm anonymity dotyční anonymní nechtějí něčeho domoci na ostatních neanonymních. Neanonymita je znakem odpovědnosti za postoje. A to je ten nejlevnější luxus, který si mohly nebohé statečné stěžovatelky dopřát. Takhle působí jejich artikulované postoje nedůvěryhodně. I když - třeba jim křivdím. Protože se původně asi podepsaly, ale redakce České školy provedla ten vstřícný cenzorní krok a podpisy láskyplně odmázla.
I to je důkaz, jak v našich životech ty stopy tajných učitelů, tajných divadelníků, tajných spolupracovníků nebo prostě jen tak tajných, zůstávají. I v redakci ČŠ.

Janek Wagner řekl(a)...
17. srpna 2015 v 12:02  

Simono Carcy, řada autorů publikuje pod pseudonymy (včetně vás), žádostem o anonymní publikaci rovněž obšas vyhovujeme. V tomto konkrétním případě byly argumenty pochopitelné. Řada místních nejaktivnějších diskutujících se mi ozvala přímo a odhalila svou totožnost, někteří občas i publikují pod pseudonymen nebo i pod vlastním jménem. Nevidím v tom problém. Nejde ani o cenzuru a ani o láskyplnost, ale o běžný postup.

Josef Soukal řekl(a)...
17. srpna 2015 v 12:44  

"Prostudujete-li mé příspěvky, shledáte, že ono "montování se do svých kolegů vůkol" a "vypouštění siláckých slov" bylo vždy reakcí na mnohdy nevybíravý atak ze strany diskutérů. Nikdy nezačínám svůj komentář tím, že bych někoho označil za "přizdisráče"."

Za "přizdisráče" výslovně ne. Ale se snahou znectít vždy.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. srpna 2015 v 15:06  

Pane Soukale, vaše invektivy na adresu pana Botlíka, Šteffla, mé příspěvky, či příspěvky kohokoliv z Eduinu, velice často zahrnují ryze osobní útoky ohledem psychického zdraví, inteligence, čtenářské gramotnosti, morálních, etických a profesních atributů, jakož i toužebné výkřiky po našem zmizení z diskusního či vzdělávacího prostoru. Fakt, že nesouhlasím s vaším pojetím kolegiality, účelu vzdělávání a výstupního hodnocení žáků neznamená, že bych se vás snažil "zneuctít".

Simona CARCY řekl(a)...
17. srpna 2015 v 15:55  

Pane Wagnere, pseudonymita není anonymitou. Hana Zaňáková je prostě Lucie Bílá, Jaroslav Vrchlický byl Emil Frída, Jiří Sumín byla Amálie Vrbová, Stalin byl Džugašvili a nikdo jim to nevyčítal. Byli/y tou druhou identitou a setrvali/y v ní. Neměli/y více nickname aby si sami vystačili/y v diskuzi. Kdyby mezi pseudonymem a anonymem nebyl rozdíl, nemusely by k jejich rozlišení existovat dva rozdílné pojmy.

Josef Soukal řekl(a)...
17. srpna 2015 v 16:03  

Skutečně se nechci vracet k vašim příspěvkům, ale myslím, že jednak každý žijeme v jiném světě, jednak se neshodneme ani v určení prostého významu sdělovaného.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. srpna 2015 v 19:04  

Pro pana Tajného Učitele: Já učím na základní škole. Ostatně díky neanonymitě to jde vygůglovat velice snadno.

Podívejte, já nikomu neupírám právo na pseudonym, hojně diskutuji i s anonymy, ale přesto si více vážím těch, kteří se podepíší svým jménem. Asi jsem staromódní.

Josef Soukal řekl(a)...
18. srpna 2015 v 8:40  

Podrobnější komentář zde: http://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-omyly-maturitni-kritiky-aneb-nic-noveho-pod-sluncem-2/

Tajný Učitel řekl(a)...
19. srpna 2015 v 15:32  

JS: Delší zadání, k němuž je zapotřebí se opakovaně vracet, se řadí k tomu těžšímu, co maturitní zkouška přináší. Řekněme, že v tomto ohledu zkouška odpovídá tomu, co absolventy čeká v praxi; myslím že jen málokdo z nich si neuvědomuje, jak důležité je umět se soustředit, a nečeká, že nebude muset činit závažná rozhodnutí pod tlakem.

Prosím uveďte příklad kdy musí člověk v praxi, krom dobrovolných jazykových zkoušek, pod velkým časovým tlakem a hrozbou vyhazovu, porozumět delšímu textu a odpovědět na nesouvisející dotazy týkající se mluvnice či významu.

Ad. žáci s PUP. Psychologové a speciální pedagogové tvořící SMZ tedy plní nařízení, které ve svém důsledku praví, že žáci s PUP jsou v principu stejní jako ostatní, jen potřebují trochu více času. Střední školy s maturitou by měly přijímat žáky, kteří mají v posudku z PPP, "Potřebuje trochu více času, jinak v normě." Přelomové.

Ad. písemná práce. Cermat nastaví kritéria, která poctiví hodnotitelé doslova plní, aby mohli posléze být tou samou organizací označeni jako nekompetentní, protože je to výrazem snahy předejít potenciálním soudním sporům, které sice nemají se vzděláním nic společného, ale ztrácí se jimi čas a energie, jež jsou potřeba jinde.

SMZ je tedy pokusem o objektivizaci a eliminaci nespolehlivého lidského faktoru při zadávání a hodnocení zkoušky. Pokud ale lidský faktor/hodnotitel neselže a poslouchá nařízení jako hodinky, je to také špatně. Jak to jen interpretovat?

Ad. ústní zkouška. Zapeklitý problém. Jak jen vytvořit 10 minutovou zkoušku, která by prokázala cokoliv, zejména pokud se zadavatel simultánně věnuje zkoušení, snaží se alespoň trochu vytvořit iluzi lidského zájmu o projev žáka, klade předpřipravené dotazy, třetím okem sleduje čas, čtvrtým okem zároveň hodnotí projev, přičemž zároveň hodnocení zapisuje. To by snad objektivně nezvládla ani Mary Poppinsová. Ve skutečnosti to funguje tak, že zadavatel zadává, hodnotitel hodnotí a v pěti minutách mezi zkoušením zadavatel více méně opíše hodnocení hodnotitele do tabulky.

Co když je "slohový evergreen" a "plejáda klišé" ohledem ústní zkoušky, evergreenem a plejádou právě proto, že se tyto připomínky opakují z úst pedagogů tak často, až se z nich stanou klišé? Je možné tvrdit, že kritika SMZ z úst učitelů vykazuje opět příznačné rysy nepoučenosti a únavné opakování neudržitelných tvrzení? Jsou učitelé v praxi skutečně tak nepoučení, nebo jsou jejich názory jednoduše přezírány a odsouvány do kategorie nepoučených a neudržitelných klišé?

Alternativa SMZ nebyla přeložena, protože jedinou alternativou je vrátit výstupní hodnocení do gesce škol.

Simona CARCY řekl(a)...
19. srpna 2015 v 19:06  

Vratit vystupni hodnoceni do skol znamena obnovit stav, ktery zapricinil dlouhodoby pokles kompetenci nasich zaku za trvaleho stezovani si zejmena na platy v pedagogicke sfere. Necht se pedagogove domahaji vyssich odmen a necht si odlehci v tak tezke situaci s vystupnim hodnocenim. Jeho neobjektivnost v lokalnim podani je jednoznacne prokazana a je mimo jakoukoli diskuzi.

Simona CARCY řekl(a)...
20. srpna 2015 v 7:18  

Pokud potřebujete příklad, pane Tajný, poslužte si: http://ekonomika.idnes.cz/urednici-budou-skladat-zkousky-d34-/ekonomika.aspx?c=A150819_143113_ekonomika_chrs

Tajný Učitel řekl(a)...
20. srpna 2015 v 9:00  

Paní CARCY, ve vámi uvedeném článku se nemluví o časovém limitu, rozsahu textů, počtu ani typu otázek zkoušky úředníků, mluví se tam o zkoušce připomínající oborovou atestaci dospělých profesionálů. Obávám se, že vámi uvedený příklad nelze brát jako typický příklad zkoušky podobné SMZ v praxi.

Rád bych vás poprosil, abyste vysvětlila vaše tvrzení, že dlouhodobý pokles kompetencí našich žáků zapříčinila školní maturita. Já bych ji takovou moc nepřikládal. Spíše se lze domnívat, že pokles kompetencí žáků byl zapříčiněn poklesem kompetencí učitelů, nemyslíte?

Simona CARCY řekl(a)...
20. srpna 2015 v 14:30  

Ale, ale - to je průhledná nahrávka! Jistě lze pochybovat o některých jednotlivcích mezi učiteli, ale ten problém není lokální, ale z hlediska Česka globální. Já spatřuji problém ve způsobu financování škol, který ohýbal a stále ohýbá hodnocení na školách. Existence lokálních extrémů v hodnoceních na školách je pěkně vidět třeba v takovém Karlovarském kraji. Nebo v Ústeckém. Školy místo aby zhodnocovaly kvalitu svého produktu (zkompetentněného žáka), naopak produkt znehodnocují. Chcete-li - přidaná hodnota je záporná. To nemůže být chybou jednoho nebo pěti kantorů, ale je to chybou systému. Není tlak na kvalitu, protože je tlak na přežití (kantora, školy atd.). Prostě školy lžou žákům do kapsy a ti jsou cestou nejmenšího odporu. Výsledkem je hloupější generace. Jak v Andersenově pohádce. Smutné, ale pravdivé.

Simona CARCY řekl(a)...
20. srpna 2015 v 14:31  

pardon - jdou

Tajný Učitel řekl(a)...
20. srpna 2015 v 23:36  

Paní CARCY, corpus delicti nebyla tedy školní maturita, ale vadný systém financování. Pouze bych, krom financování, přidal také požadavek maturity pro téměř jakoukoliv práci a vš studium. Souhlasím, že za pokles kompetencí může také systém financování škol, který se zrcadlí v poklesu požadavků učitelů na sebe i na žáky. Mám však nadále potíže uvěřit, že SMZ existenční nutnost mít žáky ve třídě vyřeší. Učitelé přece nepůjdou dobrovolně do fronty na PÚ, protože ve třetím ročníku shledají 30% žáků nedostatečně připravených. Žáky pouštějí dál se čtyřkami a v květnu prosí Boha, Budhu či Komenského o zázrak. Výsledkem je pouze větší procento středoškoláků bez maturity. Nelze očekávat od učitelů, aby své živobytí obětovali na oltář udržení kýmsi nastavené úrovně výstupní zkoušky. Budou-li plošné přijímačky na sš s maturitou nekompromisně uvedeny do praxe a SMZ nadále zvyšovat laťku, bude to znamenat zánik škol a ztrátu učitelů. Důsledkem bude vytvoření elitních škol pro žáky s dobrým zázemím a zajištění vysoké nezaměstnanosti mnoha mladých lidí bez maturity, aniž by dostali šanci v maturitním oboru. Tak jako tak to krom učitelů, odnáší zejména žáci ze sociálně slabšího spektra populace. Tímto celá idea o moci vzdělání překonávat sociální nerovnost padá na hlavu. V celém systému je tolik děr, že zaplácnutím jedné, třeba pomocí narychlo upečené a neustále se měnící SMZ, se pouze zvětší druhá.

Josef Soukal řekl(a)...
25. srpna 2015 v 0:33  

Pro Tajného: vynechám vaše námitky, které jste si mohl ušetřit, kdybyste si pořádně přečetl, co jsem napsal, resp. se alespoň občas zbavil svých předpojatostí.
Co se týče schopnosti rychle se orientovat v textu a analyzovat ho, máloco se dnešnímu alespoň trochu vzdělanému člověku hodí více.
Žáci s nejrůznějším omezením - soudím, že máloco je dnes propracováváno více než tato oblast. Hlavní slovo nemají "úředníci", ale specialisté.

Tajný Učitel řekl(a)...
25. srpna 2015 v 15:37  

Otázkou je jak rychle je rychle, kdo to nastaví, dle jakého klíče, proč je zvýhodněna rychlost před pečlivostí a proč na schopnosti pracovat nejen správně ALE i rychle(povrchně) závisí úspěch/neúspěch maturanta.

PUP žáci s nejrůznějším omezením jsou redukováni, úředníky nebo specialisty-ve svém důsledku je to jedno, na žáky tak trochu pomalejší, ale v podstatě stejné jako ti ostatní. Rozumíte snad zabudovanému defektu SMZ, která se snaží o redukci individuí dle CERMAT měřitelné matrice. Pro žáky s PUP je to obzvláště znevýhodňující.

Proč nereagujete na jednoduché argumenty přímou odpovědí? Odpovědi typu "máloco je tak propracované jako... nebo "pořádně si přečtěte, co jsem napsal" jsou jen mlžením a zastíráním neschopnosti věcně odpovědět na věcné argumenty. To, že je dle vás něco propracované, není odpověď. Že se, dle vás, něco člověku hodí více nebo méně, není odpověď. Odvolávání se na kapacity, autority, experty, tradice, specialisty a vaše domněnky bez zdůvodnění, není odpověď.

Josef Soukal řekl(a)...
25. srpna 2015 v 17:32  

Ale Tajný,

jako obvykle mne obviňujete z něčeho, co je naopak základem vašich příspěvků. Právě proto jsou vaše tvrzení neudržitelná a právě proto jde diskuse s vámi vždy do ztracena. Kdybyste nebyl tak agresivní ve svých negativních soudech a kdyby vaše demagogie nepřesahovala běžné hranice, vůbec bych na vás nereagoval.

Tajný Učitel řekl(a)...
25. srpna 2015 v 22:14  

Váženy pane Soukale. Milerád se nechám věcnými argumenty přesvědčit, že drakonický časový limit didaktického testu je vhodný, oprávněný a žádoucí, rovněž jako se rád nechám přesvědčit, že žáci s PUP jsou pouze o něco pomalejší než jiní středoškoláci. Budu přikyvovat, až mi hlava upadne, přesvědčí-li mne někdo, že pomocí subjektivních metod subjektivních lidí lze připravit a hodnotit objektivní test pro subjektivní lidské bytosti.

Budu jásat štěstím, vysvětlí-li mi někdo nevyhnutnost použití distraktorů, chytáků a matoucích zadání úloh k prověření žákových znalostí. Prahnu po poznání výhod jedné drahé, neustále se měnící a administrativně náročné zkoušky nad průběžným čtyřletým hodnocením žáků "zdarma" jejich učiteli.

Uvědomuji si, že mi vaší reakcí prokazujete nesmírnou čest, jelikož jsem hluboko pod piedestálem vaší intelektuální úrovně. Budiž vám útěchou, že prokazujete veřejnosti službu vaší erudovanou a sofistikovanou reakcí na demagogické, agresivní a negativní soudy. Nicméně, má tvrzení tvoří faktické výhrady vůči nynější podobě SMZ, na které nemůžete, nedovedete či nechcete věcně odpovědět. Dostanete-li se do úzkých, radíte směrovat dotazy na CERMAT. Jste to však vy a vám podobní, kteří jsou odpovědní za absurdní stupiditu nynější státní maturity. Ve vašem marném honu za objektivitou a prestiží vám uniká důvod proč učíme, žáci. Stavíte vaše argumenty na vašem věhlasu a autoritě, nikoliv na faktech vycházejících z empatie a porozumění žákům. Proto jde diskuze s vámi do ztracena.

Josef Soukal řekl(a)...
26. srpna 2015 v 7:43  

Tajný,

sám střílíte tvrzení od boku, aniž byste cokoli dokázal: Tu o nevyhovujícím časovém limitu, tu o údajně špatné podobě ústní zkoušky atd. Dále ignorujete zcela věcná konstatování, např. že změna podoby zkoušky byla reakcí na to, co se při maturitách a výuce děje. Odkážu-li v dobrém diskutující na Cermat, neboť jedině ten má právo a zodpovědnost něco měnit, píšete, že jsem v úzkých; ve chvíli, kdy odmítám nedoložené nesmysly a demagogii, činíte ze mne namyšlence Atd. apod. Žvaňte si propříště, co chcete, a zůstaňte si ve svém nešťastném světě apriorních představ a demagogie, ale ode mne už se dočkáte pouze mávnutí rukou. Solidarizujete se se svými žáky: Nechápu ovšem, co jim a školství vůbec může takto pokřivená bytost přinést pozitivního. Na neshledanou, Tajný Upíre.

Tajný Učitel řekl(a)...
26. srpna 2015 v 8:09  

Vážený pan Soukal řekl Dále ignorujete zcela věcná konstatování, např. že změna podoby zkoušky byla reakcí na to, co se při maturitách a výuce děje. Ovšemže byla, krom jiných zájmů, ale proč tento fakt činí SMZ zkoušku vhodnou a žádoucí, nevím. Údajně nedoložené nesmysly a demagogii na základě své samozvané autority odmítáte, ale argumenty nevyvracíte. Já nežiji ve světě apriorních představ, učím a denně připravuji žáky na to vaše adorované jarní zvěrstvo. Vidím, co to s nimi a s učiteli dělá. Já za sebe nechápu co může, krom státní maturity, žákům a školství nabídnout bytost tak sebestředná, povýšená, elitářská a zároveň singulárně ignorantní a postrádající empatii, jako vaše blahorodí. Na shledanou Herr Chairman.

Josef Soukal řekl(a)...
26. srpna 2015 v 8:43  

Tajný,

hezky jste se v závěru charakterizoval. Ještě mne napadlo - když jste tak odvážný v metání impertinencí, mohlo by mi "vaše blahorodí" prokázat čest a uvést své skutečné jméno? Myslím, že vhledem k ostrosti vašich vyjádření - nejen na moji adresu - je to to otázka elementární slušnosti a cti. Nebo se bojíte, že se pak ozve někdo, kdo již s vámi měl tu čest, a ukáže se, že váš defekt soudnosti je neodmyslitelnou složkou vaší osobnosti? Nedovedu si totiž představit, že by člověk, jako jste vy, nevyvolával konflikty všude, kde se řeší otázky smyslu učitelské práce, vzdělání a školství.

poste.restante řekl(a)...
26. srpna 2015 v 10:58  

Nevím, jestli má smysl v této fázi do diskuse vstupovat, ale snad v bodu k státní maturitě pomůže jedna analogie.
Financování škol na hlavu de facto vneslo do školství klientský/klientelistický systém.
Představte si, Tajný kolego, že by vydávání řidičských průkazů bylo zcela v gesci autoškol a že by i závěrečné zkoušky probíhaly bez přítomnosti zkušebního komisaře a zkoušející by byli pouze učitelé autoškoly.... Snad je jasné, jak by dopadla bezpečnost dopravy na silnicích. A ve školství jsme přesně takovou praxi dopustili

Maturita je také jakýmsi "řidičákem". U některých profesí a činnosti je doklad o vykonání maturitní zkoušky vyžadován zákonem. Ponechat rozhodnutí o vydání či nevydání tohoto certifikátu pouze na školách a učitelích se prostě neosvědčilo. Ještě i dnes dochází k různým excesům, případům nátlaku vedení, nebo zřizovatele na zkoušející, a podobně.
Brojit proti státní maturitě jako takové, mi při vědomí toho všeho přijde jako hodně politováníhodná snaha.
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jaká má být podoba této zkoušky.
Přitom ale
- nemluvme o "jarním zvěrstvu" - Pokud je současná podoba maturity vůči žákům zvěrstvem, pak maturita, kterou jsem skládal já, byla čím? Genocidou?
- netvařme se, že vše lze naprosto objektivizovat, subjektivní prvek při hodnocení výkonu zkoušeného tu bude vždy. (Já dělal řidičák napodruhé, protože můj komisař byl názoru, že při odbočování vlevo jsem nedal protijedoucímu vozidlu přednost. Dle mého názoru, i názoru lektora bylo protijedoucí vozidlo ještě dost daleko, abych odbočit mohl, ale pravdu měl komisař.)
- současně ale nedělejme ze subjektivismu a individuálního přístupu k žákovi modlu. (I řidič bez nohou musí včas zabrzdit a dát přednost v jízdě a barvoslepý nesmí řidičák dostat vůbec.)
- zkusme k tématu diskutovat věcně a konstruktivně, nikoli destruktivně

Josef Soukal řekl(a)...
26. srpna 2015 v 11:37  

Pro poste restante: Za váš příspěvek děkuji. Jen maličká poznámka: Co se týče objektivizování hodnocení, jsme stále ještě v začátcích, úplně spolehlivá - v globálu - není ani jedna část zkoušky v žádném předmětu. A ani já neusiluji o "naprostou objektivizaci"; objektivita je v plné míře možná u didaktického testu (pokud na žádné škole nebudou žákům usnadňovat podvádění), z podstatné části u písemné práce, na elementární úrovni u části ústní. Takovouto objektivizaci považuji za rozumnou a žádoucí. Pokud by ji byly schopny zajistit školy, šlo by o ideální stav; jenže realita je mu zcela vzdálená.

poste.restante řekl(a)...
26. srpna 2015 v 12:33  

Josef Soukal
ad objektivizace - V tom si, myslím, rozumíme.
Já svůj příspěvek psal povětšinou obecně, neměl jsem na mysli konkrétně Vás a většinou ani Tajného učitele. Byť poslední části debaty jste se účastnili hlavně Vy dva, chápu Vás jako zastánce určitých názorových proudů.
Všude tam, kde se hodnotí kategorie jako "umělecký dojem", nebo "čistota stylu" je každé hodnocení zatíženo jistou mírou subjektivity. Proto ale máme opravné prostředky a koneckonců hodnocení ústních zkoušek je prováděno komisionálně.
Koneckonců, objektivita zkoušek - to je prostředek, nikoliv cíl a už vůbec ne modla.

Josef Soukal řekl(a)...
26. srpna 2015 v 13:02  

Nemohu než souhlasit.

Tajný Učitel řekl(a)...
26. srpna 2015 v 22:13  

Proč jsou učitelé 13 let téměř spolehlivými a důvěryhodnými profesionály, ale při výstupním hodnocení jsou najednou nekompetentní? Při maturitě je snad už koruna v kapse, či ne? Bude to vadný lidský faktor, přílišná empatie, porozumění individuálním okolnostem žáků, jevy, hodnocené jako nadržování, které hatí objektivitu? Lze zajištění "spravedlivého" hodnocení docílit instalací striktního kontrolního mechanizmu na konci vzdělávacího procesu? Je objektivní hodnocení, prosté empatie, vůbec žádoucí?

Jsou některé národy méně otevřené korupci, sobectví, zločinnosti, rasismu a xenofobii protože mají přísnější zákony a tvrdší penalty, nebo je to výchovou v rodině, či vzděláváním ve škole? Domnívám se, že zlepšení systému vzdělávání nespočívá v nedůvěře, zpřísnění výstupní kontroly, častém testování, utahování šroubů, či penalizaci vzdělavatelů, nýbrž v zajištění dobrého výběru nových a přípravy budoucích učitelů a vytvoření odpovídajících pracovních podmínek. Pak nebude třeba výstupní kontroly, inspekce ani tisíců úředníků. Komu není důvěřováno, nebude důvěřovat. Bude vždy v opozici, bez ohledu na to, kolik kontrolních mechanizmů na něj systém vrhne.

Otázka státní maturitní zkoušky je otázka lidskosti naproti odlidštěnosti, porozumění uniku žáka naproti uniformitě, svobody a důstojnosti naproti úslužnému sklánění hřbetů Velkému Bratru.

Principiální potíž s nedomyšlenými kontrolními mechanismy je ta, že po jejich zavedení již není cesty zpět. Nikdo nebude odmontovávat kamery na ulicích v britských městech, protože chování obyvatel se zlepší. Nikdo nebude rušit státní maturitu, protože učitelé budou jednoho dne ministerstvem shledáni dostatečně důvěryhodnými a kompetentními k autonomnímu provádění výstupního hodnocení svých žáků.

poste.restante řekl(a)...
26. srpna 2015 v 23:58  

Lze zajištění "spravedlivého" hodnocení docílit instalací striktního kontrolního mechanizmu na konci vzdělávacího procesu?
A co opačně? Lze vyšší bezpečnosti na silnicích dosáhnout zrušením závěrečných zkoušek v autoškole? Stačí spoléhat na profesionalitu a empatii lektorů autoškoly?

Je objektivní hodnocení, prosté empatie, vůbec žádoucí?
Jak už bylo zmíněno, u ústních zkoušek tomu tak není ani dnes.
Ale rozeberme si Vaši otázku.
Je žádoucí aby hodnocení bylo objektivní?
Opačnou možností je, aby hodnocení bylo subjektivní. Takže maturitu dáme jen tomu, kdo bude zkoušejícímu sympatický?

Je žádoucí, aby hodnocení bylo prosté empatie?
Až Vaše dítě srazí z kola na křižovatce chlápek, který nezná značku "Dej přednost v jízdě", dozajista oceníte empatii zkušebního komisaře, který mu navzdory tomu umožnil získání řidičského průkazu.

Odpověď je ale jednoduchá a složitá současně.
Jak kdy, jak v čem. Dozajista jsou zkoušky, kdy je nejdůležitější objektivita a subjektivita je nežádoucí. A jsou zkoušky, kdy je tomu naopak.

Celý Váš přístup je ale zmatečný. Zaměňujte příčinu a důsledky.
Nikoho by nenapadlo montovat kamery na veřejná prostranství, stejně jako nikoho nenapadlo zavádět rentgeny a osobní prohlídky na letištích. Dokud někdo neodpálil první bombu v letadle.
Zavedení státních maturit by nebylo nutné, kdyby maturity probíhaly na všech školách opravdu objektivně a nedocházelo k podvodům a neplnění kritérií zkoušek.
Věřím dokonce, že většina učitelů zpočátku ani nechtěla snižovat laťku.
Jenže když je žák klientem, je potřeba plnit jeho přání. Žák chce papír s vodoznakem. A učitel, který tomu brání, je žhavým kandidátem na výpověď.
Ani to netrvalo tak dlouho a bylo vymalováno.

Otázka státní maturitní zkoušky je otázka lidskosti naproti odlidštěnosti, porozumění uniku žáka naproti uniformitě, svobody a důstojnosti naproti úslužnému sklánění hřbetů Velkému Bratru.
Nevím, jestli je tato věta ukázkou demagogie, nebo paranoie. Vyberte si sám.

Tajný Učitel řekl(a)...
27. srpna 2015 v 8:26  

poste.restante,

vy jste se kolego nějak zasekl na řidičském průkazu, což je promiňte, falešná analogie, stejně jako opakující se srovnávání učitelské profese s chirurgy, právníky či piloty. Snad ten rozdíl vnímáte. Vlastnictví řidičského průkazu vám neumožní další studium na vš a nemá potenciál ovlivnit váš další život poměrně dost zásadním způsobem. Znovu se zeptám, vážně se domníváte, že zavedení SMZ zajistí objektivitu hodnocení? Prohnání tisíců studentů jednou (vadnou a neustále se měnící) matricí na konci 13 letého procesu vzdělávání a hodnocení považujete za objektivní a spravedlivé? Pokud objektivita hodnocení znamená každému stejným metrem, co se studenty prokazatelně trpící testovou úzkostí? Co se studenty, kterých mateřským jazykem není čeština? Co se studenty s PUP, kteří trpí například dyslexií? Myslíte, že jim pár minut navíc pomůže? Nebo si nezaslouží studovat dále na vš? Tito studenti jsou pro vás a slovutného, předpokládám, přijatelné ztráty v lovu na objektivitu. Na druhé straně žáka, který není "studijní typ" jelikož do značné míry postrádá "studijní předpoklady" lze poměrně snadno připravit na SMZ pomocí nadprůměrně častého vyplňování starých zkušebních testů. Nic nového se sice nenaučí, ale maturitu udělá. Pořád objektivní?

Věřím dokonce, že většina učitelů zpočátku ani nechtěla snižovat laťku.
Jenže když je žák klientem, je potřeba plnit jeho přání. Žák chce papír s vodoznakem. A učitel, který tomu brání, je žhavým kandidátem na výpověď.
Ani to netrvalo tak dlouho a bylo vymalováno.


Proč se tedy neřeší jak je možné, že systém umožňuje aby byl žák klientem, či proč lze vydírat učitele? Nebo si myslíte že v důsledku zavedení SMZ tyto jevy přestaly existovat? Vážně si myslíte, že veeelký bič to vyřeší?

Tajný Učitel řekl(a)...
27. srpna 2015 v 8:27  

poste.restante,

vy jste se kolego nějak zasekl na řidičském průkazu, což je promiňte, falešná analogie, stejně jako opakující se srovnávání učitelské profese s chirurgy, právníky či piloty. Snad ten rozdíl vnímáte. Vlastnictví řidičského průkazu vám neumožní další studium na vš a nemá potenciál ovlivnit váš další život poměrně dost zásadním způsobem. Znovu se zeptám, vážně se domníváte, že zavedení SMZ zajistí objektivitu hodnocení? Prohnání tisíců studentů jednou (vadnou a neustále se měnící) matricí na konci 13 letého procesu vzdělávání a hodnocení považujete za objektivní a spravedlivé? Pokud objektivita hodnocení znamená každému stejným metrem, co se studenty prokazatelně trpící testovou úzkostí? Co se studenty, kterých mateřským jazykem není čeština? Co se studenty s PUP, kteří trpí například dyslexií? Myslíte, že jim pár minut navíc pomůže? Nebo si nezaslouží studovat dále na vš? Tito studenti jsou pro vás a slovutného, předpokládám, přijatelné ztráty v lovu na objektivitu. Na druhé straně žáka, který není "studijní typ" jelikož do značné míry postrádá "studijní předpoklady" lze poměrně snadno připravit na SMZ pomocí nadprůměrně častého vyplňování starých zkušebních testů. Nic nového se sice nenaučí, ale maturitu udělá. Pořád objektivní?

Věřím dokonce, že většina učitelů zpočátku ani nechtěla snižovat laťku.
Jenže když je žák klientem, je potřeba plnit jeho přání. Žák chce papír s vodoznakem. A učitel, který tomu brání, je žhavým kandidátem na výpověď.
Ani to netrvalo tak dlouho a bylo vymalováno.


Proč se tedy neřeší jak je možné, že systém umožňuje aby byl žák klientem, či proč lze vydírat učitele? Nebo si myslíte že v důsledku zavedení SMZ tyto jevy přestaly existovat? Vážně si myslíte, že veeelký bič to vyřeší?

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.