„Co se týče kázně, nemůžu z vlastní učitelské zkušenosti moc srovnávat, ale mám podezření, že by se českým studentům líbil uvolněnější a neautoritářský režim v norských třídách. Většina vztahů učitel – žák je založena na vzájemném respektu a důvěře a většinou to funguje. Samozřejmě existují výjimky, ale i pro ty platívá, že se škola spíš snaží studentu pomoct najít správnou cestu, než aby ho tvrdě trestala. Na začátku pro mě byl tento přístup hodně překvapující a byla jsem k němu dost skeptická, ale za téměř deset let ve škole jsem potkala mnoho «ztracených případů», jež dnes naprosto bezproblémově fungují, mají práci, zkrátka našly svoje místo ve společnosti. Obecně se tedy asi dá říct, že se tu nad nikým neláme hůl,“ píše pro magazín Rodiče vítáni učitelka angličtiny a němčiny na norské střední škole Marcela Kvello.
K přijetí na střední školu v Norsku nemusejí studenti skládat žádné zkoušky, vše se rozhoduje na základě výsledků z posledního, desátého ročníku základní školy. Ti, kteří mají výsledky výborné, si mohou vybírat, naopak studenti se špatnými výsledky musejí často čekat, na kterém oboru pro ně zbude místo... První týdny bývají ještě poměrně chaotické. Studenti se někdy rozhodnou obor změnit, čímž uvolní místo někomu jinému, a než do sebe všechny dílky středoškolské skládačky zapadnou, čeká nás učitele po příchodu do třídy často nějaké překvapení. Ale školní den bez překvapení jako by nebyl, že.
Většina středních škol v Norsku nabízí jak obor připravující na budoucí studium na vysoké škole, tedy obdobu českého gymnázia, tak řadu jiných oborů. Na naší škole se zhruba 750 studenty jsou tak společně gymnazisté a budoucí ošetřovatelky, automechanici, kuchaři i kadeřnice. Zatímco gymnaziální studium trvá tři roky, čekají studenty ostatních oborů většinou dva roky ve školních lavicích, po nichž následují dva roky v učení, tedy v praxi. Po čtyřech letech mohou složit zkoušky a dostat výuční list ve svém oboru. Co se týče praxe, je na ni kladen poměrně velký důraz už během prvních dvou let. Často si studenti zakládají vlastní firmu, nabízející například kadeřnické služby nebo catering, čímž získávají potřebné zkušenosti a také možnost navázat kontakt s budoucími zaměstnavateli.
Celý text naleznete zde
.png)
4 komentářů:
V Norsku je hustota zalidneni asi tretinova, proto ma smysl jedna stredni skola pro vsech 1000 stredoskolaku z okresu velikosti nasich kraju…
"K přijetí na střední školu v Norsku nemusejí studenti skládat žádné zkoušky, vše se rozhoduje na základě výsledků z posledního, desátého ročníku základní školy. Ti, kteří mají výsledky výborné, si mohou vybírat, naopak studenti se špatnými výsledky musejí často čekat, na kterém oboru pro ně zbude místo... "
Chapu to dobre, ze o tom, jestli dite pujde na elektrikare nebo treba na truhlare rozhoduje nabidka/poptavka + jeden set znamek z matiky, norstiny, ciziho jazyka… A vztah ke dratum nebo ke drevu nehraje vubec roli?
A pocty automechaniku a truhlaru urci nekdo z ministerstva? Neprospelo by vsem Norum vic, kdyby vsichni meli co nejvyssi a nejdelsi vseobecne vzdelani?
Zřejmě neberou učitelovo vysvědčení/slovní hodnocení jako kus bezcenného papíru a vzájemně si nedejbože důvěřují.
systém o kterém zde píšu posledních 5 let
"K přijetí na střední školu v Norsku nemusejí studenti skládat žádné zkoušky, vše se rozhoduje na základě výsledků z posledního, desátého ročníku základní školy. Ti, kteří mají výsledky výborné, si mohou vybírat, naopak studenti se špatnými výsledky musejí často čekat, na kterém oboru pro ně zbude místo... "
No a co? Myslíte si snad někdo, že se to v konečném důsledku nějak zásadně liší od našeho 60 % přijímačky, 40 % škola a ta většinou oboduje známky? Neliší, protože solidně udělat přijímačky jsou schopni udělat ti, kteří mají na základce solidní známky.
Okomentovat