Lukáš Bůžek: O Berlínských zdech v českém školství

neděle 12. ledna 2020 ·

„Minulý rok jsme si připomněli 30 let od pádu Berlínské zdi, který nastartoval vlnu revolucí v zemích tehdejšího Sovětského bloku. Méně se ale mluvilo o jiném výročí: 30. listopadu uplynulo 40 let od vydání legendárního alba Pink Floyd The Wall. Album líčí příběh člověka jménem Pink Floyd, který – oběť i viník zároveň – svůj život obehnal zdí lhostejnosti, arogance a ignorance. Tato dvojí událost jakoby symbolizuje porevoluční osud českého školství: fyzické zdi mohou padnout, ale naše vnitřní nesvobody, pokřivené představy a nevědomost, ty jsou tvořeny z mnohem odolnějších materiálů,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu.



Jejich hlavním dítětem jsou nové pomyslné i skutečné zdi, pomocí kterých rok co rok segregujeme naše žáky a které nesou jméno Víceletá gymnázia. Že víceletá gymnázia představují jednu z nejzávažnějších nemocí současného českého školství, je základní tezí tohoto textu. Cesta k dokázání takovéto teze nebude ani krátká, ani snadná: nesnadné téma vyžaduje nesnadnou argumentaci. Čtenář musí být připraven na této cestě přehodnotit některé představy, které o fungování vzdělávacího systému dosud má.

Rozdělíme ji do tří částí:

1. V první části budeme demonstrovat, že víceletá gymnázia neplní účel, s jakým byla zakládána a naopak slouží jiným účelům, které jsou v přímém rozporu s principy státního veřejného školství.
2. Ve druhé ukážeme, že existence víceletých gymnázií má škodlivý vliv na vzdělávací proces a paralyzují jeho chod na úrovni povinné školní docházky.
3. Konečně ve třetí části uvidíme, že vize, která stála za založením víceletých gymnázií je od základu chybná a že nevede a ani nemůže vést ke zvýšení vzdělanosti ani k prosperitě společnosti.

Abychom mohli posoudit, jestli víceletá gymnázia naplňují vizi svých zakladatelů, musíme se nejprve podívat, jaká ta vize vlastně byla. Narazíme zde ale na jednu zvláštnost: nikde nelze dohledat jakýkoliv zakládací dokument pro víceletá gymnázia. Vize, která stojí za vznikem víceletých gymnázií, totiž nestojí na racionální úvaze založené na empirických poznatcích, jak bychom u tak závažné a rozsáhlé reformy školství očekávali. Není realizována na základě promyšleného plánu. Stojí na sentimentu, a to dvojího druhu:

Za prvé je to sentiment zašlé slávy prvorepublikového školství, tak dobře reprezentovaného ikonickými filmy Cesta do hlubin študákovy duše či Škola základ života a připomínaný mlhavými vzpomínkami některých pamětníků. Je to sentiment, který ve své době dobře konvenoval s všeobecnou tendencí vystavět porevoluční republiku po vzoru republiky Masarykovy.

Druhý moment je historicky bezprostřednější: spočívá na odporu proti násilnému socialistickému rovnostářství, které pronikalo do všech oblastí společnosti, včetně školství. Tato emoce je pro novou vizi určující: víceletá gymnázia mají sloužit jako jakési rafinérie talentu, který tak dlouho trpěl pod glajchšaltovací pěstí socialistického školství, kde se výjimečnost netolerovala a nadměrný intelekt trestal. Vyberme co nejdříve ty nejbystřejší a nejtalentovanější děti, tvrdili její početní zastánci, shromážděme je pod jednou střechou a vytvořme co nejlepší podmínky, aby z těchto výjimečných dětí vyrostli výjimeční jedinci, nové elity, které povedou naši zemi k větší prosperitě!

Vizi tedy známe. Do jaké míry byla naplněna? Jsou víceletá gymnázia skutečnými rafinériemi českých intelektuálních elit?…


Celý text naleznete zde

4 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
12. ledna 2020 10:51  

Opět článek shrnující všechna klišé, která se v tisku objevila.

Na počátku nastíní 3 body, které údajně prokáže a na konci se ukáže, že se motá stále kolem jednoho zjištění o sociální determinaci vzdělání. A skončí někde v polovině, neboť třetí bod nenakousl ani náhodou. Další pokračování nemá smysl ani číst ani psát. Na zálkladě špatných předpokladů může prokázat cokoli. Řešení jak vidno navrhovat nehodlá.

Na jedné straně hned zkraje tvrdí: "Hlavním problémem při jejich hledání je nedostatek dostupných dat pro potřebnou analýzu." Aby se pak celý text odvolával na výsledky OECD, pár izolovaných tezí ze studií a své či cizí dojmy.

Hodnotí víceletá gymnázia a odvolává se na Bílou knihu z r. 2002. Nezabývá se příčinami a nehledá důvody proč nebyly cíle za minulých 18let naplněny, ale motá se stále kolem laických tezí, které čteme pravidelně v tisku. Zaměňuje příčinu za následek. Neřeší důvod, proč intelektuální elity tlačí své děti na víceletá gymnázia. Neřeší bídu rozbiténo českého základního školství, obrovské tlaky, kterým byli učitelé vystaveni a které fungující výuku nahradily chaosem. Ani financování na žáka, které nutilo školy třídy přeplňovat bez ohledu na kvalitu.
A beze studu volá po regulaci elit a tak se vrací do období před 30 lety, kdy třídní původ rozhodoval o přístupu ke vzdělání.

Odkrývá, že křiklounům a bohužel i ministerstvu(viz. prohlášení min. úředníků či Strategie2030+) nejde o zlepšení vzdělání znevýhodněných, ale o potlačení elit.
Místo toho, aby hledali způsoby jak využít toho, že na ZŠ zbude méně žáků a třídy by mohli mít méně dětí a vzdělávání by mohlo být komfortnější a lépe cílené(nové financování by to mohlo umožňit), tak řeší jak nepustit elity či pseudoelity na gymnázium.
Neřeší, jak zlepšit výsledky těch nejslabších, ale řeší, jak ty nejlepší přitáhnout do davu, aby jim zlepšovali průměr?

Místo získávání relevantních dat a podpory vzdělávání jen chaotické výkřiky plné ideologie.


Nowak řekl(a)...
12. ledna 2020 20:47  

L. Bůžek píše hezky, krásně cituje texty Pink, ale neřekne nic.
Pravda o víceltých G:
1. Zrušení G bylo symbolem zavedené socialistického školství - obnovení pak bylo logické.
2. Obnovit G jako 4-letá (místo 3-letých přípravek na VŠ - SVVŠ)se podařilo v roce 68. Na G se učila VV a HV a latina. Vydrželo to ale jen necelých 10 let - název G pak sice zůstal, ale místo VV, HV a latiny nastoupily bloky odborných předmětů a G se přiblížila průmyslovkám.
3. Po roce 89 vznikla i VG. Problém je v tom, že jejich nižší stupeň G vlastně nejsou -jsou něco jako výběrové třídy ZŠ srovnatelné s jazykově zaměřenými třídami ZŠ a podobnými. Nižší st. VG vychází ze stejného RVP (dříve osnov) jako ZŠ, používá stejné učebnice. Za 1. republiky šlo o zcela jiné školy, které měly jinou nápň než tehdejší měšťanské školy. Nejde srovnávat a nejde etdy vlastně o žádný návrat k tradici.
4. Tradice G bylo společná pro více zemí. U nás se vůbec nemluví a nepíše o tom, jak s touto otázkou na ložilo Německo (nebo spíše jednotlivé spolkové země) nebo Rakousko.
5. A´t již máme na nynější VG názor jakýkoliv, rodiče je pro své děti chtějí (a nejen to nejbohatší i ti chudší, třeba i učitelé). Zakázat je tedy nejde a administarivně povolit správné procento je taky nesmysl.

Milan Keršláger řekl(a)...
20. ledna 2020 16:23  

Zrušení VG = rozkvět soukromého školství = znepřístupnění VŠ pro chudší

Když nemáme na to, abychom udělali úrověň výuky gymnázia pro všechny, jsou VG a G jedinou možností. A i kdybychom na to měli, budeme muset na ZŠ děla výběrovou výuku (tj. jako dělení na jazyky, akorát pro všechny předměty), stejně, jako to dělají v obdivovaném skandinávském školství.

Lenka Pokorná řekl(a)...
20. ledna 2020 16:54  

Přejmenujme základní školy na gymnázia a bude vymalováno, a zadarmo. Tento postup jsme použili už u praktických škol, které se nově jmenují Základní škola podle paragrafu 16 odst. 9, a ejhle, jak to funguje. Už se dokonce stalo, že jejich absolventi byli přijati na čtyřletá gymnázia.

Ale teď vážně. V tom obdivovaném skandinávském školství asi také těžko mají úroveň výuky gymnázia pro všechny, protože na to samozřejmě všechny děti nemají. Ve Finsku existují na školách speciální třídy, do kterých chodí zaostávající děti a kde vyučují speciální pedagogové (obdoba našich bývalých praktických škol). S ostatními dětmi se tyto děti potkávají předmětech výchovného charakteru. A v běžných třídách ani tak není zvykem dělení na všechny předměty, jako spíš přítomnost dvou pedagogů ve třídě a klidně ještě i s asistentem.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.