Ondřej Neumajer: Mezinárodní výzkum digitálních dovedností žáků ICILS - nevysvětlený úspěch českých žáků

V roce 2013 se čeští žáci osmých ročníků zúčastnili mezinárodního šetření počítačové a informační gramotnosti. V konkurenci 21 vzdělávacích systémů se Češi umístili na prvním místě. Málokdo takový výsledek očekával, a co je ještě překvapivější, nikdo nevěděl, co přesně bylo jeho příčinou. 

Ondřej Neumajer (neumajer.cz)

Česká školní inspekce, která šetření International Computer and Information Literacy Study (ICILS) organizované The International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA) v ČR realizovala, zveřejnila v roce 2014 výsledky mezinárodního šetření a v následujícím roce další dvě analytické studie, které věnovala silným a slabým stránkám českých žáků a shodám a rozdílům mezi evropskými státy. Co konkrétně za úspěchem Čechů stálo, se z nich ale nedozvíme. Jedno je ale jisté, naši žáci si poměrně velkou část digitálních znalostí a dovedností osvojují mimo školu. To je především případ chlapců, dovednosti dívek jsou více závislé na škole, protože se zde častěji než chlapci učí konkrétním věcem.

ČŠI v závěrech svých zpráv formuluje pro MŠMT několik doporučení, jak v následujících letech počítačovou a informační gramotnosti žáků podporovat. Není bez zajímavosti, že všechna tato doporučení byla již v roce 2014 součástí vládou schválené Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020. ČŠI tak jen potvrdila, že kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi byly jakožto jedna ze tří priorit této strategie zvoleny vhodně. Jinou záležitostí pak je, jak se tuto (a i obdobné národní koncepce) daří v praxi naplňovat.

Novinky v ICILS 2018 

V listopadu 2019 byly IEA zveřejněny výsledky druhého šetření ICILS uskutečněného v roce 2018, tedy po pěti letech. Toho se zúčastnilo více než 46 tisíc žáků ze 14 vzdělávacích systémů, své zástupce v nich ale Česká republika neměla. V rozpočtu MŠMT se bohužel na účast v šetření nenašel dostatek finančních prostředků. Záhada tedy zůstává nevyřešena. Nikdy se už nedozvíme, zda byly české výsledky v roce 2013 ojedinělým výstřelkem ovlivněným způsoby měření (či jiným vlivem), nebo jsou naši osmáci skutečně ve srovnání se stejně starými dětmi ve světě tak dobří. Aby ale bylo jasno – v žádném případě zde nehovořím o tom, že byly výsledky českých osmáků na úrovni, kterou považují odborníci za dostatečnou. Pro zajímavost, dvě třetiny testovaných nebyly schopny mezi předloženými e-mailovými zprávami rozpoznat spam.

Přes naši neúčast v ICILS 2018 mohou být výsledky tohoto šetření pro náš vzdělávací systém užitečné. Lze předpokládat, že zjištění a formulovaná doporučení zúčastněným státům by mohla pomoci i České republice. Pojďme se na ně ve stručnosti podívat.

Hlavní (a zajímavá) zjištění ICILS 2018 

Hned první zajímavostí je skutečnost, že ICILS 2018 se nezabýval pouze počítačovou a informační gramotností, ale oproti šetření v roce 2013 přibral (pro účastníky dobrovolně) i informatické myšlení. Fenomén informatického myšlení postupně integrují do svých kurikul další a další vyspělé státy. Tato skutečnost opět usvědčuje Strategii digitálního vzdělávání z vhodně zvolených priorit, když již v roce 2014 (tedy v době, kdy ještě nebyly známy ani výsledky šetření ICILS 2013 a informatické myšlení ještě nebylo jeho součástí) stanovila rozvoj informatického myšlení žáků za jednu ze tří priorit. A ačkoli je její realizace provázena nedostatkem finančních prostředků a zpožďováním (viz zpráva NKÚ [3]), revize ICT v RVP je na pokročilé úrovni rozpracování.

Dnešní digitální domorodce není možné nazývat počítačovými experty. Pokročilé digitální dovednosti si žáci nemohou rozvinout pouze tím, že vyrůstají v prostředí, ve kterém často pracují s počítačovými zařízeními. Až zarážející je informace, že pouze 2 % účastníků šetření byla schopna vyhledat požadované informace, kriticky je vyhodnotit a učinit z nich správný závěr. Oproti tomu 18 % žáků nebylo schopno dosáhnout ani nejnižší úrovně počítačové a informační gramotnosti, která vyžadovala prokázání funkční dovednosti práce s počítačem jako nástrojem.

Samotná přítomnost počítačů a digitálních zařízení ke zlepšení digitálních dovedností žáků nestačí. Žáci musí být v efektivním využívání digitálních technologií cíleně vedeni. Obdobně je to s učiteli, kteří pro zlepšení svých digitálních kompetencí potřebují cílenou podporu v používání technologií pro vyučování.

ICILS také potvrdil jeden velký problém, který obzvláště Česko trápí stále více. Dokonce tak moc, že i připravovaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 jej korunovala na jeden ze dvou nejdůležitějších strategických cílů našeho školství. Jsou jím nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. V oblasti digitálního vzdělávání platí, že digitální propast se rozprostírá mezi výsledky žáků podle socioekonomického statusu rodiny. V ICILS tento status určují podle zaměstnání rodičů, jimi dosaženého vzdělání a počtu knih v domácnosti. Dle očekávání měli v průměru žáci s vyšším socioekonomickým zázemím signifikantně lepší výsledky. Toto zjištění platí jak pro počítačovou a informační gramotnost, tak pro informatické myšlení.


Celý text naleznete zde