Bořivoj Brdička: Hrozí studentům, že opustí školy digitálně negramotní?

Reakce na současnou polemiku mezi podporovateli změn ve výuce informatiky vedenými zaváděním informatického myšlení (v rámci Strategie digitálního vzdělávání) a odpůrci, k nimž překvapivě patří i česká pobočka ECDL.


Koncem října nás překvapila nadace ECDL (European Computer Driving Licence – převážně uživatelsky orientované ověřování počítačových kompetencí) tvrzením, že je budování digitální gramotnosti našich žáků ohroženo. Tiskovou zprávu „Studentům hrozí, že opustí školy digitálně negramotní“ vydala ČTK a převzala ji kromě jiných též Česká škola. Zpráva údajně reflektuje závěry jednání odborníků ECDL, kteří se sešli 14. října v prostorách Evropské komise v Bruselu, aby vydali následující výzvu – Informatika a Digitální gramotnost: Výzva k vyváženému přístupu [1].

Podle mého názoru lze za jeden z důležitých popudů ke svolání tohoto jednání považovat nedávno publikovanou studii z dílny EUN – Computing our future: Computer programming and coding. Priorities, school curricula and initiatives across Europe [2]. Ta popisuje, jak jednotlivé evropské země realizují politické cíle EU snažící se školství nasměrovat k přípravě odborníků schopných naplnit poptávku po počítačových specialistech, kterých prý bude do roku 2020 v Evropě chybět na 800 tisíc. Stejné priority se řeší i u nás (viz Ministerstvo školství podporuje technické vzdělávání), jen jsme tradičně trochu více orientováni na průmysl.

EUN se tedy pokusil zmapovat situaci v podpoře informační gramotnosti ve školství jednotlivých zemí EU. Zjistil, že z 21 v průzkumu zúčastněných zemí jich 16 tvrdí, že do svých učebních plánů již integrovaly programování. Všimněte si, že toto tvrzení beru s rezervou. Mohu to dokumentovat na naší účasti v tomto průzkumu. Cituji ze strany 9: „Země, které již před delší dobou alespoň zčásti zavedly programování do vzdělávacích programů, jako Česká republika, Litva, Malta a Polsko, nyní pracují na mnohem detailnějších plánech daleko silnější integrace.“ Potíž je v tom, že z této zprávy čtenář nabývá dojmu, že u nás se již dnes všude běžně programování učí a do budoucna se počítá s jeho mnohem větším nasazením s rizikem, že se tak stane na úkor počítačových uživatelských dovedností. Řekl bych, že stejný dojem mohli docela snadno získat i experti ECDL. Realita však je této představě na hony vzdálena.

Asi je třeba vysvětlit pozadí toho, proč vůbec tento problém vznikl. Již několik let se v anglosaském prostředí šíří klíčové sousloví „informatické myšlení“ (viz Informatické myšlení jako výukový cíl). Je za ním snaha modifikovat výuku informatiky směrem k pochopení základních procesů za funkcí počítačů stojících. Primárním důvodem ale není nasměrovat žáky na cestu k programátorské profesi, hlavním cílem je naučit je logicky myslet. Máme stále více důvodů k přesvědčení, že právě tyto kompetence jsou pro budoucí uplatnění našich dětí mnohem důležitější než samotná schopnost ovládat počítač. Jen ten, kdo si umí představit, čeho všeho jsou moderní technologie schopny, dokáže jejich možnosti plně využít (viz Přichází druhá počítačová revoluce).

První, kdo tento trend uplatnil v praxi, byla Anglie, která v minulém školním roce zavedla do všech škol nový povinný předmět Computing, který nahrazuje dřívější uživatelsky orientovanou informatiku s tím, že tato má být vyučována převážně v rámci těch předmětů, které tyto dovednosti aplikují v praxi. Nebudu se zde tímto případem zabývat do detailu, ale z toho, co již dnes víme, vyplývá, že se v mnohých případech záměr tak docela nezdařil. Za rok připravit učitele informatiky na zásadní změnu pojetí výuky bylo hodně těžké, ale přesvědčit učitele ostatních předmětů, že se digitální gramotnost jako součást informační gramotnosti týká i jich, to bylo a je mnohem obtížnější. Experti ECDL tak mají precedens, který je vede k sepisování výzev a prohlášení.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.