Michal Bartoš: Útoky na neziskovky mohou skončit tak, že za služby se bude platit víc

sobota 4. srpna 2018 ·

„Snažíme se doplnit školu v tom, co si myslíme, že nedělá. To znamená komunikace mezi žáky, prostě že spolu mluví. Že problém hledají a nemají ho před sebou a další podstatná věc je, že se snažíme, aby chodili ven. Většinu času, když škola mluví o biologii, tak ve třídě. Dokonce říkám, že ekologická výchova dnes už je i to, že se děti jen projdou kolem rybníka. Trochu si u toho povídáme o tom, co vidí a cítí, že mohou uklouznout… U dnešních děti se mi zdá, že ani neumějí po přírodě chodit. Je minimum lidí, kteří dnes tráví čas tím, že chodí s dětmi na nějaké výlety,“ říká ředitel olomouckého Centra ekologických aktivit Michal Bartoš v rozhovoru pro Hanácké noviny.


Michal Bartoš (linkedin.com)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Internet posílil mystifikace a polopravdy, názorovým výměnám chybí moderátor. Slova jako ekolog nebo neziskovka už skoro nejde potkat v pozitivním kontextu. Trápí vás to?

Moderátor chybí dost. Nevím, proč na to naskakujeme. V neziskovkách je hrozně moc lidí, kteří dělají spoustu užitečné práce. Koneckonců, komu třeba do života vstoupí charita, zažívá obrovskou úlevu. Mnoho organizací dělá za velmi levný peníz neskutečnou práci pro lidi, pro přírodu. Samozřejmě může neziskový sektor sloužit i tak, že když si někdo založí organizaci, může přes něj prolít peníze. Ale je to hrozně bagatelizované. Myslím, že hlavně politici v tom sehrávají negativní roli. Přece účelem politika není naslouchat takovým náladám a rozdmýchávat je. Jako nevládka máme ohromné množství kontrol. Kdyby takto postupovaly jako u nás i jinde… Celkový obraz nestátních organizací je dnes hrozný. Dokonce se to dostalo tak daleko, že celý nevládní sektor je velmi výrazně ohrožený. Zdá se mi, že výsledek bude jediný: lidé si nakonec za služby, které dnes dostávají jakž takž dostupné, budou platit víc.

Někdo říká, že bez citelných legislativních změn se negativní dopad člověka na přírodu nezmenší. Má cenu se o něco snažit „v malém“?

Kdekoli jsem v nějaké menší skupině, u ohně třeba, a někdo zjistí, že jsem ekolog, řekne mi, že třídí odpad. Asi aby navázali hovor. Někteří zase řeknou, že je to nesmysl. Osobní snažení i zákony ale vidím jako strašně důležité. Protože z drobných věcí, které každý dělá, nakonec vyrůstá ochota přijmout nějaké rozhodnutí, které něco posune. Nakonec je vždy lepší to uzákonit. Ekologové jsou odstrkováni za problémy, který nastiňují, což byl například dlouhodobě stav lesů … Pak se to zvrtne, ale nikdo neuzná, že občas jen nestraší nebo nevytvářejí paniku nebo „nic nedělají“ a jen mluví proti. Na druhé straně bych ekologům vytkl, že když nastane situace, kdy by se úředníci, kteří lesy chrání, majitelé a nevládní hnutí dohodli, pořád zůstávají nesmíření třeba jen ve dvaceti procentech a nedomluví se. Připadá mi, že je to princip současné doby: souboj místo kompromisu. Hledáme, jak něco nejde, místo snahy o dohodu vážné problémy řešit.


Celý rozhovor naleznete zde

10 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
4. srpna 2018 v 8:40  

Za mého mládí byla "zelená" na semaforech, na vojenských stejnokrojích (o vojácích se říkalo, že mají khaki mozek:) a ekologické hnutí používalo u nás od roku 1974 symbol brontosaura, který změny jaksi nepřežil, protože tělo mu přerostlo mozek. Pak se koncem 70. let (1979) objevili tzv. zelení. Německý politik Joseph Martin "Joschka" Fischer (celým jménem Joseph Martin Fischer) po prvním zvolení do spolkového sněmu chodil v teniskách, dával tam establishmentu "do těla" a postupně se stal i nejoblíbenéjším německým politikem a ministrem zahraničí. Postupně ta "zelená politika" byla a dodnes je mnohdy zanesena jakýmsi ideologicky politickým smogem, i když význam ekologie je nesporný. S neziskovkami je to jako s lidmi obecně a jako s politickými stranami. Několik nezodpovědných kazí pověst zodpovědným. Brontosaurus změny nepřežil pro svůj malý mozek a velké tělo. To, myslím, slušným neziskovkám nehrozí. Hrozí to, myslím, celkem důvodně především neziskovkám, které oplývají dobře živeným tělem a malým mozkem. Dobře jim tak. J.Týř

Pavel Doležel řekl(a)...
4. srpna 2018 v 13:45  

"Myslím, že hlavně politici v tom sehrávají negativní roli. Přece účelem politika není naslouchat takovým náladám a rozdmýchávat je. Jako nevládka máme ohromné množství kontrol. Kdyby takto postupovaly jako u nás i jinde… Celkový obraz nestátních organizací je dnes hrozný. Dokonce se to dostalo tak daleko, že celý nevládní sektor je velmi výrazně ohrožený. Zdá se mi, že výsledek bude jediný: lidé si nakonec za služby, které dnes dostávají jakž takž dostupné, budou platit víc."

Pán nepochopil podstatu kritiky. Účelem politika je rozdělovat peníze a to především efektivně. Z mého pohledu je chyba už to, že stát místo aby tu charitativní a sociální práci organizoval a především prováděl sám, tak to deleguje. Za nepřípustné považuji, když stát financuje názorová, lobystická, politická a jiná vlivová uskupení, jejichž přidanou hodnotu nedokáže ani odhadnout, natož změřit. Ať se klidně služby "chození kolem rybníka" platí draze, ale ať je platí jen ti, kteří o ně stojí. Že nějakej pantáta má dojem, že v neděli má být rodina pohormadě, nebo ještě lépe rovnou v kostele a jinej pantáta by ji zase rád viděl někde na čundru v lese, jinej na sletu Sokolíků na Strahově a ještě jinej na zahrádce, nebo na tenisovém kurtu, to je moc hezké, ale nevidím jediný důvod, proč by měl jeden pantáta vnucovat druhému, že zrovna to jeho je to správné, dobré a jediné možné. To jsou znaky kolektivistického uvažování. Zřejmě proto mnozí těmto pantátům říkají "moderní", nebo též "neomarxistická" levice.

tyrjir řekl(a)...
4. srpna 2018 v 18:48  

T. Habart, zástupce nevládní organizace Člověk v tísni: … Problémy spol. vzdělávání (SV) lze řešit postupně. Klíčová je teď finalizace vyhlášky a příprava školského terénu na za SV na postupný přechod k uplatňování systému podpůrných opatření. Novela zákona i vyhláška jsou dobrou cestou k podpoře péče o všechny děti. Měli bychom se zaměřit na efektivní implementaci podpůrných opatření (a přestat se zabývat diskusí o zrušení přílohy RVP ZV). Zákonný rámec inkluze je dobrý, jen zatím nebyla stanovena systémová podpora. Vyhláška by měla zajistit peníze pro podporu SV, aby učitelé mohli učit a nemuseli po večerech psát projekty pro jejich získání. Klíčová je role školských poradenských zařízení a s novelou ještě vzroste. Jsou to školy, které ponesou zodpovědnost (pozn. JT: snad spíš tíhu) za efektivitu podpůrných opatření. Otázka: Jakou konkrétní metodickou podporu od září 2016 školy dostanou? Člověk v tísni spolupracoval při tvorbě Katalogu podpůrných opatření. Je to (i) jeho polívčička. Otázka na MŠMT zní: Jakým způsobem bude MŠMT pracovat s tímto katalogem? Katalog se týká i dětí sociálně znevýhodněných. Zde je odhad nákladovosti ze strany MŠMT příliš malý. Člověk v Tísni spočítal náklad minimálně 35 000 Kč na žáka (a školní rok?) a ten může být i větší, až 100 000 Kč. Od 1.9.2015 bude zrušena příloha RVP ZV a školy se začnou ptát, kde jsou peníze na podpůrná opatření. Co s tím MŠMT udělá? (27.40)...

poslanec Kořenek: Nikdo by si nedovolil kibicovat lékařům do náročné operace. Pedagogům do koncipování společného vzdělávání kibicují mnozí. Včetně těch, kdo pedagogy nejsou a ze záklulisí tu koncepci ovlivňují. Inkluze běží a je proveditelná i podle současně platné legislativy. Hlavní problém je, že na ni nejsou peníze. Organizační problém zaváděné koncepce je v možnostech pocitu úpěšnosti inkludovaných dětí s LMP. Výkonnost žáka s LMP s ostatními žáky je nesouměřitelná. S homogennější skupinou je práce efektivnější. Poradenský systém není pro novou koncepci dost dimenzovaný. Mělo by se postupovat evoluční a nikoli revoluční cestou podle nové legislativy. Jinak hrozí chaos s vážnými důsledky pro žáky s LMP. Vliv na to má i složitost přáce se sociálně nepřizůsobenými integrovanými dětmi. To lze zvládnout dobrou organizací informační kampaně v tomto směru.(21.14) (potlesk)

od 21.14 - poslankyně V. Bohdalová: V poslaneckém školském výboru se rovněž projevil lobbysmus nevládních neziskovývh organizací. Role MŠMT a odborníků byla, bohužel upozaděna. Učitelé, školy, zřizovatelé a rodiče jsou znepokojeni tím, co bude. MŠMT musí rozhodovat především ve spolupráci s nimi. Nemůžou o tom rozhodovat nevládní organizace. (23.10) (potlesk)


http://www.ceskaskola.cz/2015/11/video-1-rocnik-odborne-konference-skola_23.html

Takhle se v roce 2015 na oficiální konferenci MŠMT Škola pro budoucnost I ucházela "neziskovka" Člověk v tísni o svou "polívčičku" a místo na školském Slunci. Jak to pak s inkluzí a na ní navazujícím pečovatelsky orientovaným Kariérním (ne)řádem dopadlo, všichni víme... MŠMT nejen v tomto případě nezvládlo svou úlohu a přenechalo některým ideologicky podjatým neziskovkám (Zde Člověku v tísni) zbytečně široké pole působnosti. Tohle se, bohužel, dodnes významně týká i nevládní organizace Eduin. Změna na pozici ředitele Národního ústavu pro vzdělání tuto situaci nezměnila.

V posledních dvaceti létech MŠMT přestalo řádně plnit některé své základní povinnosti například tím, že odpovědnost za řízení základních a středních škol přesunulo z velké části na kraje a obce. Ministerské instituce si tím uvolnily ruce na tzv. čerpání EU dotací, které ale nepřineslo žádoucí výsledky v kvalitě vzdělávání v jinak rozpočtově hrubě podfinancovaném školství. Tohoto stavu pak využily některé tzv. neziskové organizace, které nedostatečnou práci MŠMT částečně suplují i na ideologickém základě. Tím tyto "ideologické neziskovky" do určité míry pokazily dobrou pověst neziskových organizací jako celku.

Viz například
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/jiri-tyr-kdo-jak-przni-ceske-skolstvi.html

J.Týř

E.Kocourek řekl(a)...
4. srpna 2018 v 22:39  

K prozření mnohých by vedlo, kdyby všechna ministerstva musela zveřejnit KOLIK a ZA CO "neziskovkám" platí. ////

Podobný účinek by mělo, kdyby školy zveřejnily, KOLIK a ZA CO "neziskovkám" zaplatily. Jenže ty školy by se na to asi vykašlaly, tak pak ještě zbývá, že by učitelé zveřejňovali, kolik hodin museli promarnit na pošahaných akcích "neziskovek" z důvodu "za čárku". ////

Tajný Učitel řekl(a)...
7. srpna 2018 v 15:56  

Neziskovky dělají práci, kterou by v civilizované společnosti měl dělat stát. Například starat se o kvalitu škol, nebo o rekonstrukci malých památek, nebo o práci pro postižené občany, nebo o sportovní, umělecké a kulturní vyžití dětí a seniorů, nebo o transparentnost v politice a odpovědnost politiků, nebo o pomoc sociálně slabým občanům nejen ve vyloučených lokalitách, nebo o boj proti rasizmu, strachu, agresi a netoleranci.

To vše by měl provozovat v plné míře vyspělý demokratický stát. Což kotlinka není. Proto to suplují aktivní občané, kteří namísto poděkování sklízí tupou nenávist a pohrdání od doleželů a kocourků tohoto národa.

Jasně že se na to nalepí pedleři školení a podobné pseudoneziskové agentury, to je ale dáno konstantním produkováním často vadných a nedomyšlených zákonů a jejich novel a pak úředníčky, kteří rozdávají povolení školení provozovat. Čili vytvoří se umělá potřeba "proškolení", která se pak zaplní a toky daní jsou přesměrovány.

Například, před lety jsem byl dlouhým a nákladným proškolením jmenován hodnotitelem pp u smz. Pak se to zpětně zcentralizovalo (vyhozené peníze) a provedla se školení nová, tentokrát pro uber-hodnotitele centrální. Tito nejen že byli a jsou proškolováni, zaškolováni a doškolováni, ale jsou za hodnocení pp i placeni. Výsledek je pochybný; každoročně se žáci i učitelé chytají za hlavy, ale zejména je to nákladné a peníze tečou mimo potřebné oblasti ve škole.

Není chybou parazita, že parazituje, nýbrž je chybou hostitele, že vytvoří podmínky (v čr záměrně) kde parazit parazitovat může. Hostitelem je státní aparát, který si řádně (v čr záměrně) neplní své funkce.

E.Kocourek řekl(a)...
7. srpna 2018 v 21:03  

Neziskovky dělají to, co ve středověku dělali loupežníci. ////

A nebojí se ti suplující aktivní občané a proti agresi a netoleranci bojující neziskovky, že se jim stane něco ošklivého? ////

Pane Tajný, s vaším posledním odstavcem o parazitech souhlasím. Ale musí to být pro vás makačka, rozlišit parazity od suplujících aktivních občanů, že? ////

Není chybou parazita, že parazituje. Ale není to ani jeho omluvou. Bohužel bdělý administrátor ČŠ by mi nedovolil zde napsat, co se tak s parazity dělá ... ////

Tajný Učitel řekl(a)...
7. srpna 2018 v 21:12  

Alespoň se rozlišit snažím a nehážu všechny do jednoho populistického pytle.

tyrjir řekl(a)...
8. srpna 2018 v 7:29  

Houby jsou vynikající složka jídelníčku. Človék ale musí umét odlišit ty vynikající a dobře jedlé, jedlé ale nedobré a ty jedovaté. S neziskovkami je to podobně. Tak jako nemusím např. hadovku smrdutou, nenalétnu na lep buhvíjaké (učitel ví jaké) neziskovce.

E.Kocourek řekl(a)...
8. srpna 2018 v 9:52  

Učitel nenalétne. Nalétne škola, které je kvalita práce neziskovky lhostejná - celé se to podniká kvůli čárce, kterou může neziskovka udělit, protože má od Ministerstva razítko. ////

tyrjir řekl(a)...
8. srpna 2018 v 13:54  


H-mat (je) obecně prospěšnou společností, tedy formou neziskové organizace, která nemůže generovat zisk.

Takzvaná nezisková organizace, včetně tzv. obecně prospěšné společnosti, je z faktického hlediska podnikatelský subjekt (zapsaný v obchodním rejstřiku), který se od běžných podnikatelských subjektů odlišuje (jen) tím, že případný zisk reinvestuje do předmětu svého podnikání. To obnáší třeba mzdy, zakázky různým subjektům atd. Neziskovky obecně tedy nejsou "podnikatelská neviňátka". Působí v konkurenčním prostředí, generují zisk a ani některé jejich komerční praktiky se od ryze podnikatelských praktik příliš neliší. Komerce je obchod. H-mat "obchází" školy a obchoduje s věcmi týkajícími se Hejného metody...

250 Kč/hod. a účastníka x 12 účastníků/kurs x 3 hod. = tržba 9 000 Kč / 3hod. kurs.

Při trojhonném hospodaření připadne třeba 3tis lektorovi, 3 tis. jde na režie a 3 tis. je zisk. Při 10 seminářích se to násobí 10, při 100 seminářích se to násobí 100. Je to obchod čistý jak víno. V projektově dotační mluvě neziskovek se tomu tuším říká udržitelnost...

To, že soukromé firmy vytvářejí nebo podporují i tzv. neziskové organizace, aby třeba i na úkor škol a jejich zřizovatelů přímo nebo nepřímo dosáhly na různé vzdělávací dotace, je vcelku známá věc. A mnohdy to pak dopadne viz výše...


Viz
http://www.ceskaskola.cz/2018/03/tomas-chrobak-co-mne-uciteli-dala.html#comment-5321018963706483348

Způsobů, jakými některé tzv. neziskové organizace dosahují svůj zisk tím, že využívají škol (někdy až parazitují na materiálních prostředcích a pracovní energii škol - školy, učitelé a žáci jako tzv. projektové křoví) je mnoho. Ne všechny jsou férové a legální. Některé z nich hraničí s protiprávním jednáním (s korupcí).

J.Týř

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.