„Docela se bojím zadlužení a optimismu, že se z krize jen proinvestujeme. Podle mého soudu přišel čas si uvědomit, že bychom se především měli uskromnit. Tím mám na mysli úspory všude tam, kde je to jen trochu možné. A začít bychom měli u dopravy a energetiky, kde nám současná krize ukázala, že to v principu možné je,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Ivan Rynda, vysokoškolský učitel a zakladatel katedry sociální a kulturní ekologie UK.
Ivan Rynda (fhs.cuni.cz) |
Nepovede však toto uskromnění k tomu, že Evropa poroste pomaleji ve srovnání s jinými regiony? V USA, Číně i v Indii už dnes HDP stoupá vyšším tempem…
Hrubý domácí produkt je fetiš, není to parametr, který může správným způsobem měřit kvalitu lidského života, životní úroveň, nebo dokonce naše prožitky. Je to jen ekonomický ukazatel a jako s takovým se s ním musí zacházet. Podstatné je to, že jsme na jedné planetární lodi, a tak se opravdu musíme dohodnout všichni. Nejen uvnitř Evropy, ale opravdu všichni na celém světě.
Tvrdíte, že HDP je fetiš, nicméně v ekonomice se kolem něj stále vše točí.
Klasická ekonomická věda je postavena na modle ekonomického růstu a HDP je jeho měrnou jednotkou. V uzavřeném systému konečných zdrojů, což je naše planeta, však není možný trvalý růst libovolného typu. To jsem nevymyslel já, to uznává třeba každý kybernetik. A bylo to zveřejněno ve studii Massachusettského technologického institutu o environmentálních problémech už v roce 1970. Trvalý kvantitativní růst jednoduše není možný.
Pojďme se ještě bavit o principech. Považujete se za liberála a současně za ekologa. Není v tom rozpor? Může stát nutit své občany k zelené politice silou, nemělo by to být věcí rozhodnutí každého člověka?
Nemluvme jen o ekologii, mluvme o veřejném zájmu, nebo o obecném dobru, jak tomu říká ve své úžasné encyklice Laudato si’ papež František (kritizuje v ní konzumerismus a nezodpovědný rozvoj a vyzývá k rychlé a jednotné globální akci a k boji proti zhoršování životního prostředí, pozn. red.). Už staří Řekové vychovávali lidi ke ctnosti. O dva a půl tisíce let později britský politolog německého původu Ralf Dahrendorf zdůrazňuje, že člověk je svobodný jen tehdy, jestliže se zajímá o věci veřejné. Jen když nerozšiřuji prostor pouze pro sebe, ale pro všechny, pro veřejný zájem a obecné dobro, stávám se svobodnějším. Tak je nutné vychovávat děti a mladé lidi.
Celý rozhovor naleznete zde
1 komentářů:
MÍSTO 30 JOGURTŮ OPĚT JEN 3 ? A ZA CO JSME KLÍČI CINKALI?
Okomentovat