Stefan Collini: Univerzity a intelektuální práci ohrožuje fetišizování měřítek a ukazatelů

sobota 17. března 2018 ·

„Univerzity musejí být zčásti chráněným prostorem, kde má rozšiřování a prohlubování lidského porozumění přednost před jakýmkoli bezprostředním praktickým cílem, bez ohledu na to, nakolik žádoucí takové praktické cíle mohou být z politického nebo ekonomického hlediska,“ píše profesor literatury a dějin idejí na Cambridgeské univerzitě Stefan Collini v Lidových novinách. Věnuje se proměnám vztahu univerzity a veřejnosti v uplynulých desetiletích, kdy rostl počet univerzit a byl také zpochybňován jejich smysl. Ve středu 21. března se zúčastní diskuse na téma Politická role univerzity?, na Nové scéně Národního divadla v Praze.


Stefan Collini (cam.ac.uk)
Collini mimo jiné píše:

Je nepopiratelné, že v uplynulých 20 nebo 30 letech vlády v Británii a jinde ve světě přistupovaly k univerzitám jako k institucím, jejichž „výkony“ lze zlepšit primárně tím, že budou vystaveny tržní konkurenci, nebo aspoň její nápodobě, a že se následně budou výsledky různými způsoby poměřovat...

Podle nedávno citovaného výroku Andrease Schleichera, autora kontroverzních žebříčků PISA, srovnávajících znalosti a dovednosti žáků: „Bez dat jste jen další člověk s názorem.“ Skutečnost, že takové tvrzení prošlo bez kritických komentářů, ukazuje, jak dnes veřejná debata má sklon vše, co není kvantifikovatelné, odsouvat do pozice subjektivních „názorů“...

Odtud fetišizování měřítek a ukazatelů, jak to vyjádřil americký historik Jerry Muller: „Hledání numerických záruk odpovědnosti je obzvlášť lákavé v kulturách, které se vyznačují nízkou úrovní společenské důvěry.“ Dnes už existuje rozsáhlá literatura o nezamýšlených důsledcích, a dokonce kontraproduktivitě mnoha těchto forem hodnocení. Muller jejich škodlivost ukazuje na řadě příkladů. Jedním z nejvíce znepokojujících bylo zavedení „vysvědčení“ chirurgů v některých státech USA na začátku 90. let. Ta měla sloužit k posuzování efektivity jednotlivých chirurgů, a tak ke stanovování výše jejich platů. Vznikl tím tlak operovat jen ty kategorie pacientů, u nichž existovala vysoká pravděpodobnost přežití, a zanedbávat ostatní, možná potřebnější. Muller výsledek suše shrnuje: „Zemřelo více pacientů, ale čísla se zlepšila.“...

Nedávná studie ukázala, že na mnoha britských univerzitách jsou dnes akademikům stanovovány každoroční cíle, kolik peněz musejí získat z externích grantů. A vůbec nezáleží na tom, že zejména v humanitních vědách výzkum často nevyžaduje rozhazovačné utrácení za vybavení a postdoktorandy; že úspěšnost v některých grantových soutěžích dnes činí dvanáct procent, takže jsou žádosti z velké části zbytečným úsilím; ani na tom, že neustálé vymýšlení a následné spravování velkých výzkumných projektů může akademikům vykonávání zajímavé práce spíš ztěžovat, než usnadňovat.

Navzdory těmto a mnoha dalším vážným námitkám se manické hledání kvantifikovatelných měřítek intelektuální kvality obrací (v souladu s vládnoucími ekonomistickými předsudky) k penězům jako nejspolehlivějšímu měřítku a náhražce úspěchu. V důsledku toho o kariérách a někdy i o samotném setrvání v zaměstnání rozhoduje mechanická aplikace takových předem stanovených cílů.

Často se tvrdí, že tato opatření jsou dnes nezbytná a přiměřená, protože směřujeme k masovému systému vysokého školství, a že námitky kritiků pouze prozrazují jejich nostalgii po dobách, kdy sdílené hodnoty společenské elity a relativně malé rozměry vysokého školství umožňovaly, aby se univerzity těšily mnohem větší autonomii.

Tento nostalgický názor nesdílím, ani nevěřím v dávný zlatý věk univerzit. Obávám se však, abychom novou generaci studentů i širší veřejnost neošidili či nepodvedli tím, že univerzity přetvoříme způsobem, který jejich hodnotu pro společnost spíše sníží než naopak.

Politická role univerzity? Centrum pro studium politické filosofie, etiky a náboženství (Filozofická fakulta UK) zve na veřejnou akademickou debatu na téma Politická role univerzity?
Účastníky debaty budou: Louise Richardsonová, rektorka Oxfordské university Péter Balázs, ředitel Center for European Neighborhood Studies na Středoevropské univerzitě v Budapešti Stefan Collini, profesor literatury a dějin idejí na Cambridgeské universitě Tomáš Halík, profesor na Filozofické fakultě UK Debata se odehraje 21. března 2018 od 17.00 v prostorách Nové scény Národního divadla v Praze.

Celý text naleznete v dnešních Lidových novinách

1 komentářů:

Hausenblas řekl(a)...
17. března 2018 20:59  

Přesně! „Hledání numerických záruk odpovědnosti je obzvlášť lákavé v kulturách, které se vyznačují nízkou úrovní společenské důvěry.“ Shazovat odpovědnost na výkazy, na "data", na statistiky, na průměry z nějakých administrativně pořízených soupisů - to je postup lidí, kteří odpovědnost sami nedokážou nést nebo snášet, protože sami ani nedovedou podávat určitý výkon, který by k jejich funkci patřil. Ale tím ničí kulturu a mění ji ve vládu byrokratů. Dřív se ti méně schopní navzájem jistili kádrováním, dnes si hledají druhy ve vykazování, sčítání, nimrání. A skrze tyhle zbytečnosti si společně vytvářejí moc nad těmi, kteří by uměli myslit a pracovat doopravdy, a tím by tyhle byrokraty v jejich postech a v jejich moci nad chodem společnosti ohrozili: vidělo by se, kdo je schopnější bádat, vyučovat, řídit, rozhodovat a řešit. Proto je té administrativy tolik: aby vytlačila z provozu skutečnou práci, kterou byrokrat dělat neumí.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.