„Český vzdělávací systém u dětí – kvůli velkým regionálním rozdílům v kvalitě a brzkému třídění do vzdělávacích drah – reprodukuje vzdělání a chudobu rodičů. Výzkumy ale ukazují ještě na jeden problém: žáci a studenti na různých školách získávají velmi různou úroveň těch znalostí a kapitálů, které jim pomáhají neztratit se v dnešní složité společnosti a které lze přetavit v budoucí prosperitu,“ píše sociolog Daniel Prokop v deníku Právo.
 |
| Daniel Prokop (twitter.com) |
Prokop mimo jiné píše:
Potomek chudších a méně vzdělaných rodičů, kteří mívají z hlediska vzdělání svých dětí nižší aspirace, má při stejné inteligenci nejen menší šance, že dosáhne na výběrové školy. Přichází navíc i o kontakty na budoucí podnikatele, manažery, lékaře a další „elity“, které by mu mohly v případě nouze pomoct.
Druhý problém je tzv. digitální vyloučení. Jedno z nejdiskutovanějších moderních štěpení společnosti souvisí s velmi rozdílnou schopností lidí využívat internet a digitální technologie... Internet pochopitelně méně používají starší lidé. Ale digitální propast v Česku vede také podél linie vzdělání. Ve věku 27–40 let je digitálním vyloučením (nemají internet buď vůbec, nebo ho neumějí využívat ke zmíněným informačně produktivním aktivitám) ohroženo 13 % lidí bez maturity, ale jen 2 % lidí s maturitou.
A to pořád není vše. Další, co nás směruje do nesouměřitelných táborů, je mediální gramotnost... Na tyhle kompetence se zaměřil výzkum Medianu pro Jeden svět na školách. Mediální gramotnost středoškoláků byla nevalná (v průměru správně zodpověděli 6,8 otázky z 15). Významně se pak lišila mezi gymnazisty (8,5), studenty odborných škol (6,5) a učilišť (5,5)...
Při navyšování investic do českého vzdělávání se musí myslet nejen na platy učitelů a průměrné výsledky v mezinárodních srovnáních – ale i na nerovnosti. Kromě snížení závislosti studijních výsledků na aspiracích rodičů to znamená zaměřit se na fakt, že v systému, který tak brzy rozděluje vzdělanostní dráhy, student dostane buď vše, nebo nic. A to se kromě vzdělání týká i sociálních kontaktů a digitální a mediální gramotnosti. Tedy věcí, které zvyšují šanci, že se neztratíte a uspějete i v nejisté a měnící se moderní společnosti. A že nebudete oprávněně pociťovat, že si systém, který vás už v mládí poslal na vedlejší kolej, nezaslouží vaši důvěru.
Celý text naleznete v příloze deníku Právo Salon
.png)
5 komentářů:
Nerovnost byla a bude. Nemá smysl se pokoušet o její narovnání, to je hloupé sociální inženýrství. Před padesáti lety, v dobách naprosto znivelizované společnosti, nebyly mobily. Ale byly džíny. Někdo měl, někdo neměl. Trápí zpětně někoho tzv. džínové vyloučení? Stejně tak tvrdit, že bez mobilu nelze žít, je naprostá utopie. Dnes se za luxusní považuje dovolená bez konektivity, kdy mne nikdo neotravuje. Pan Jiří Grygar, přední astrofyzik a fyzik, je znám svým bezkonektivitním životním příběhem. Zkuste mu jeho životní šablonu měnit. Proto je nesprávné mluvit o nerovnosti, ale lepší je hovořit o odlišnosti. Označení jevu za nerovnost vzbuzuje dojem, že s džínama nebo s mobilem mám větší šance v životě než bez nich. Přitom jsou to jen marginální aspekty.
Ad Simona CARCY:
Tady nejde o to, že někdo má mobil a druhý ne. Chytrý mobil je dnes pro děcka místo pc přístrojem na hledání informací na internetu. Kdo jej nemá, nic neví, je odřezán od toku věcí. Pan Grygar nabyl vědomostí, znalostí a dovedností v době, kdy nikdo neznal internet, a umí pracovat s informacemi v tištěné podobě, což dnešní mladí lidé považují za zbytečnou ztrátu času.
Ad Simona CARCY:
Ještě dodatek - s džínami se nedá mobil a jeho využití pro dnešní mládež vůbec srovnávat. Džíny nebyly nikdy prostředkem získávání informací, což mobil takovou roli sehrává. Žáci ve školách využívají připojení na internet přes školní wifi zdarma, i když třeba sami neplatí žádný tarif s internetem.
Ad Simona CARCY:
Nemá smysl se pokoušet o její narovnání, to je hloupé sociální inženýrství. -- Ano, je to hloupé sociální inženýrství. A je to pracovní náplň a smysl života nejrůznějších hloupých sociálních "inženýrů". A má to vehementní podporu ČŠ. ////
"lepší je hovořit o odlišnosti" -- Není to lepší, je to úplně jedno. Nerovnost nebo odlišnost, hloupým (a to jsou všichni) sociálním "inženýrům" vadí obojí. ////
Okomentovat