„Řekli jsme si, co jsme a nejsme schopni zvládnout a jak co budeme dělat, abychom děti nezahltili. Shodli jsme se, že hlavní cíl pro nás bude udržet kontakt s dětmi a rozptýlit je, aby nebyly smutné, že po jarních prázdninách nemohou jít do školy. Naše děti totiž chodí do školy rády. V tu chvíli jsme si ještě mysleli, že to bude trvat dva nebo tři týdny. První týden výuky byl spíš technický – učitelé se doškolovali a s dětmi jsme si hlavně povídali a zjišťovali možnosti jednotlivých rodin. Od druhého týdne už začala výuka podle rozvrhu, jen jsme ho trochu osekali,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny ředitelka základní školy ve Stehelčevsi Šárka Holečková.
 |
| Šárka Holečková (skolastehelceves.cz) |
Jak tedy u vás nyní vypadá školní den?
Tak jako ve škole začínáme ranním kruhem, jen o hodinu později – v devět hodin. Povídáme si, jak se kdo cítí nebo co dělal. Potom máme dvě vyučovací hodiny v prostředí Google Meet, kde navazujeme na to, co jsme dělali ještě ve škole, a pracujeme s různými nástroji, které jsou propojené s počítačem. Na elektronickou tabuli Jamboard můžu psát, nasdílím dětem plochu, učebnice, texty nebo aktivity, které mohou společně vidět. V těch dvou hodinách se snažíme udělat to, k čemu je nezbytná přítomnost učitele. Dále dětem zadáváme samostatnou práci přibližně na půl hodiny. Jde obvykle o nějaké procvičování v systémech, které poskytují zpětnou vazbu, například Umimeto.org, kde je řada programů pro češtinu, matematiku, vědu, angličtinu i programování. Dále používáme servery Matika.in a Grammar.in a na druhém stupni ještě další podpůrné aplikace, jako je Classroomscreens nebo Slido, která je dobrá na brainstorming či na případné sdílení okamžitých postřehů. Hodí se i Kahoot, to jsou zábavné kvízy, nebo Quizlet na učení jazyků.
Chtěla byste tímhle způsobem učit pořád?
Určitě ne. Těšíme se, až se s dětmi zase uvidíme, to je na pedagogické práci to nejhezčí. Až si sáhneme na pomůcky, budeme modelovat, stavět z kostiček… Ale je fajn, že si tenhle způsob vyučování vyzkoušíme, a až bude nějaké dítě třeba dlouhodobě nemocné, můžeme si ho připojovat do třídy. Některým dětem může taková výuka vyhovovat víc – mám jednoho žáka, který ve škole skoro nepracuje. Teď, když se pohybujeme v digitálním prostředí, které je mu blízké, má všechny úkoly jako první, je aktivní, baví ho to. Poznala jsem ho z úplně jiné stránky a je to moc hezké.
Celý rozhovor naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat