Luboš Soldát: Jak moderní svět ovlivňuje náš mozek

Pohled neurovědce Daniela J. Levitina (a nejen jeho) na vliv technologií, které mohou při špatném používání zapříčinit to, že je člověk a jeho práce méně efektivní.


Profesor Daniel J. Levitin je kognitivním neurovědcem působícím na UC Berkeley, Stanford University, Dartmouth College a Oregon Health Sciences University. Publikoval několik knih, ta poslední The Organized Mind: Thinking Straight in the Age of Information Overload se stala bestsellerem. Je autorem mnoha článků, jedním z nich byl inspirován i tento příspěvek [1].

V dnešní době jsou naše mozky zaneprázdněnější než kdykoliv dříve. Je to dáno tím, že jsme obklopováni různými skutečnostmi, pseudofakty, reklamou a dalšími rádoby informacemi, které je náš mozek nucen vnímat. Proto je nejdůležitějším úkolem našeho mozku odhalit, které informace jsou pro nás důležité a které musí zpracovat, a naopak, které informace jsou bezvýznamné, a je lepší je ignorovat. K této situaci samozřejmě hodně přispívají moderní technologie, které množství příchozích informací znásobují.

Dnes si již nedokážeme představit, že půjdeme po ulici a nenapíšeme cestou SMS, nezkontrolujeme zeď na Facebooku, nebo nepošleme e-mail. To vše nám umožňují například chytré telefony, které jsou v současnosti téměř samozřejmostí. Před třiceti lety ani ten nejvýkonnější počítač nedokázal to, co dnes umí každý z chytrých telefonů, které nosíme v kapsách. Samozřejmě, že když cestou na nákup dokážeme napsat pracovní e-mail, domluvit se s kamarádem na schůzce a popřát přes Facebook strýčkovi k narozeninám, máme pocit uspokojení z toho, že jsme zvládli mnoho věcí a neztratili jsme při tom příliš času.

Bohužel to je jen iluze. Děláním mnoha věcí najednou neboli multitaskingem se pyšní naprostá většina příslušníků tzv. síťové generace, ale ve skutečnosti to přínosné vůbec není. Neurolog Earl Miller z MIT, který je jedním z předních světových odborníků zabývajících se vlivem ztráty pozornosti na pracovní nasazení, tvrdí, že „lidský mozek není konstruován na to, aby mohl dělat více věcí najednou“ [1]. To, co nám připadá jako multitasking, je ve skutečnosti jen velmi rychlý přechod od jedné činnosti k jiné. Takové přepínání mezi činnostmi vyžaduje energii a tím snižuje naši schopnost soustředit se. Přestože máme pocit, že jsme neustále něčím zaměstnáni a něco řešíme, výsledek je horší, než kdybychom se více soustředili pouze na jednu věc.

Digital Lives – The Science Behind Multitasking

Miller kromě toho zjistil, že při multitaskingu dochází v těle ke zvýšené produkci stresového hormonu kortizolu. Kortizol se uvolňuje podobně jako například adrenalin při boji nebo útěku. Kvůli multitaskingu tak mozek ztrácí schopnost zaměřit se na jeden problém a neustále vyhledává nějakou externí stimulaci, která je mu dopřána opět především kvůli technologiím.

Technologie ovšem nerozptylují naši pozornost pouze v kombinaci s komunikačními kanály a dalšími osobami, které se pomocí těchto kanálů snaží s námi navázat spojení. V současnosti je naprosto normální, že člověk dokáže rozptýlit svou pozornost též sám třeba za pomoci počítačových her. Hry, které jsou primárně tvořeny pro zpestření volného času, se nyní hrají souběžně s vykonáváním jiné činnosti a tím samozřejmě rozptylují naši pozornost. Kvůli neustálé dostupnosti chytrých mobilních zařízení máme zdroj rozptýlení pozornosti vždy na dosah.

V dřívějších dobách bylo mnohem složitější od dané činnosti odvést pozornost. Když zazvonil telefon a člověk byl zaneprázdněn, prostě ho nezvedl. Bylo to dáno tím, že telefon byl připevněn ke zdi a neočekávalo se, že člověk bude vždy v situaci, kdy ho může zvednout. Dnes máme všichni telefony neustále u sebe, a proto se dá očekávat, že bychom je také měli zvednout vždy, když zazvoní. Tím se změnil princip spojení lidí pomocí telefonu. Dříve jste se spojili s člověkem, kterému jste volali, pouze pokud se mu to hodilo. Dnes se spojíte s kýmkoli, když se to hodí vám.

Je zřejmé, že multitasking je škodlivý pro kognitivní výkonnost člověka. Glenn Wilson, bývalý hostující profesor psychologie na Gresham College v Londýně, nazývá tento stav, kdy má člověk možnost rozptýlit svou pozornost na více činností, infománií [2]. Z jeho výzkumu vyplynulo, že pokud se člověk snaží soustředit na nějaký úkol a dostane upozornění, že má v e-mailu jednu nepřečtenou zprávu, může to snížit jeho účinné IQ až o 10 bodů, přestože překoná nutkání si příchozí e-mail přečíst.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Tento článek vznikl jako studentská práce.