Uznejme, že dobrý učitel nevzniká jen na pedagogické fakultě.
Z článku Tomáše Feřteka v Respekt.cz vybíráme:
Nutit paušálně učitele, a je jich přes deset tisíc, aby si doplňovali vzdělání na pedagogických fakultách, by nedávalo smysl, i kdyby ty školy byly bezchybné. A že tedy přes všechnu snahu zatím nejsou. Pokud někdo deset patnáct let učí byť bez vysoké školy, je učitel. Buď horší, či průměrný, pokud pro tu práci nemá vlohy a nikdo mu nepomohl se zlepšit. Nebo dobrý či vynikající, pokud vyvinul osobní úsilí se zlepšovat a využil možností doplnit si vzdělání v kurzech, které u nás nabízejí především neziskové organizace.
Ani v tom, ani v onom případě na tom dálkové studium nic nezmění. To má smysl, když si někdo doplňuje odborné vzdělání třeba jako speciální pedagog nebo si rozšiřuje kvalifikaci. Ale učit se „nasucho“ na fakultě to, co už dávno lépe umím z praxe, je plýtváním časem všech zúčastněných i veřejnými penězi.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
29 komentářů:
"Takže když zváží minimálně tři roky ztráty času a vyhozené peníze, půjde radši dělat něco jiného."
Tak ať jde!!!
Na naší škole je 14 pedagogických pracovníků včetně ředitele a zástupce. Dvě kantorky dodělávaly podlední dva či jeden rok VŠ dálkově s malým dítětem. Další dvě byly původně učitelky MŠ a dělaly dálkově celé studium učitelství 1. stupně při zaměstnání. Další dvě kantorky si dodělávaly dálkově angličtinu pro 1.nebo pro 2. stupeň, jednalo se o tříleté studium. Další dělala třísemestrální dálkové studium specializační na ICT a další totéž podobné pro výchovné poradce. Do nejbližšího města, kde se tato studia dají absolvovat je to od nás 150 km, ale když se chce všechno jde.
Teoretici na vysokých školách, kteří sami nikdy nestáli před třídou normálních dětí a znají jen práci s více či méně nadanými studenty, nemohou učitelům z praxe na zš nebo sš poskytnout vůbec žádné relevantní informace a zkušenosti.
Já si nevzpomínám, že by mě vysoká škola opravdu připravila na školní realitu. A to jsme během studií ještě absolvovali spoustu praxe na všech typech škol a školských zařízeních!
Dnes vám přijde vysokoškolák na praxi na nějakých pět náslechů, pak si dvakrát vyzkouší něco odučit. A to je vše.
Obávám se, že učitelé pedagogiky a metodiky na vysoké škole by jako učitelé na nižších stupních škol sami příliš neobstáli. Aspoň moje zkušenost je taková, že jsem přišla z vysoké školy totálně nepřipravená na jakoukoli praxi. Ale díky už zmiňovaným několikatýdenním praktickým zkušenostem v posledních ročnících vš jsme se aspoň částečně přiblížili každodennímu životu ve školách z opačné pozice (nejen žáků a studentů).
Takže vysoká škola to rozhodně nebyla (a zřejmě ani nadále není), kdo nás vybavil po stránkách vedení výuky a výchovy dětí a mládeže.
Určitě nás vš připravila na dobré úrovni po stránce odborné (co se týká předmětů výuky), to ano. Nebo nám přinejmenším dala dobrý základ pro další sebevzdělávání v oboru.
Zajímalo by mě, co NOVÉHO se může dovědět praktik s vynikajícími výsledky, který už ví, kdo je Piaget, Bloom i Petty, nastudoval věci, které se na PedF ani neučí (např. tvorbu ŠVP), je mentorem pro své nové mladé kolegy, je ceněn žáky, rodiči i kolegy, během pěti let drahého studia!
No tak pokud Vás to až tak zajímá, tak to pětileté studium zkuste absolvovat.
Ale zpátky k panu Feřtekovi. Jeho závěrečná výzva adresovaná Chládkovi je opravdu pro adresáta velkou výzvou!! Doufám, že si Chládek zachová chladnou hlavu a nebude jedním dechem tvrdit, že učitelé si zaslouží průměrně 28 000 Kč, aby se alespoň trochu přiblížili ostatním VŠ profesím, a zároveň ale, že vlastně učitel tu vysokou školu ani nepotřebuje. Pokud by to takto prosazoval, tak ho zbytek vlády pošle do pyhele raz dva.
Ano, mají a kdo nechce, ať odejde ze školy.
Všichni ti nedostudovaní učitelé jsou chytří jak rádio, ale ani jeden nedokázal za dvacet let udělat aspoň obyčejný pajdák.
Neměli být vůbec přijati, to je celý problém.
Kolegové, momentálně existují dvě sdružení (o kterých vím), která se snaží suplovat neexistenci pedagogické komory.
Jsou to:
Asociace profese učitelství - http://www.apu-cr.cz/o_nasi_organizaci.html
a APZŠ - http://www.apzs.cz/
Obě asociace či sdružení mají potenciál hájit zájmy učitelů eventuálně spolupracovat na této činnosti.
Dokud se my učitelé necháme zastupovat společností jako EDUIN, nikam to nepovede.
Staňme se členy jednoho z výše uvedených sdružení, šiřme jejich existenci mezi další kolegy na školách.
Musíme mít nějakou organizaci, nemusí to být zrovna komora. Podívejte co dokáže medializovaný EDUIN.
Je nás víc a probůh snad nejsme blbější.
Takto to přece dál nejde!
Pavel Netušil
A co když přichází doba přežití starých struktur a nástup nových principů? Už to tu všechno bylo. Vzpomeňte na Theophrasta Bombasta neboli Paracelsa.
APU? Doporučuji jejich web. V záložce vedení a členové nademe nějakých 12 lidí. Koho reprezentují? Jen sami sebe. Bohužel vzbudili pozornost našich novinářů.
p. Sotolář:
Ano, reprezentují sami sebe, ale jak to chcete udělat v tomto okamžiku jinak?
Ukažte mi jinou organizaci, která má více členů a rád se k nim připojím. Z hlediska organizace (sdružování) učitelů jsme už 25 let v roce nula.
Založíme spolu novou organizaci a budeme tam zase my dva?
Tady dochází k jedné velmi nebezpečné věci. Zakořeňuje se tu názor, že studium PedF nejenom že není chtěným předpokladem výkonu učitelské profese, ale naopak dokonce je přímo na škodu. Fakulty jsou tu líčeny jako zatuchlá hnízda slepých, hluchých struktur, které naprosto nemají ponětí o životě ve školách. Zajímavé je, že tyto námitky mají především ti, kteří si vzdělání za těch x let nebyli schopni doplnit. Že by paralela k lišce a kyselým hroznům?
Takže tu máme neschopné odiplomované učitele, jejichž neschopnost je a priori dána tou deformací, kterou si nesou z fakulty, na druhé straně pak stádečko superstárs, kteří, nejsouce zdeformováni akademickým vzděláním, jsou vtělením Amosovým, milováni žáky, rodiči a kým vším ještě.
Vážení kritikové PedF, požadujete, aby lidé opouštějící fakultu měli přinejmenším desítiletou praxi. Pokud si však neuvědomujete, že vysoká škola, byť "jen" pedagogická, není pouhou nalévárnou návodu k použití, a pokud nechápete smysl magisterského stupně vzdělání, tak si ani to pedagogické minimum nezasloužíte.
Výzvu k vytvoření profesní organizaci beru. Neschopnost učitelů vytvořit jednotnou profesní organizaci je velice smutným jevem. Ale stejně smutným zjevem je existence řady pidiasociací, a dokonce asociací asociací, které velice rády mluví jakoby za všechny. Smutným důsledkem je logický příchod samozvaných mluvčích typu EDUin.
Král je nahý! Maximálně tak oděný do papírku s kulatým razítkem a textem "získal vysokoškolské vzdělávní studiem v " ..bla bla bla ..
Už coby studentovi PF mi bylo jasné, že to nebude škola, nýbrž praxe, která mi může pomoci naučit se učit.
Otázku jak by PF měla učit budoucí učitele "učit" jsem na PF probíral se zaměstnanci několika kateder.
Bohužel, povětšinou zastávali názor, že "učit" se nedá naučit, že to buď člověk v sobě má, nebo nemá. Ten názor byl rozšířený jako nějaká nemoc. Třeba se mýlím, ale s tímto názorem nesouhlasím.
Velmi bych uvítal mnohonásobné rozšíření praxí zájamců u učitelské povolání.
Dokonce bych to viděl 1/2 na 1/2 mezi odborným vzděláváním a praxí.
Mohlo by se to lišit podle stupně MŠ/ZŠ1/ZŠ2/SŠ pro který by absolvent aproboval.
Učitelští adepti by ponejprv mohli na školách působit jako asistenti učitele. Později by měli vedení nad částí třídy a následně učili celou třídu.
Jo, samozřejmě nevím, co v tomto okamžiku dělat. Nedávno jsem byl takřka na cestě za asociací češtinářů a ejhle! Ony vznikly dvě!!
Mintaka:
Dobře! Mluvme tedy o nápravě pedagogických fakult! Ale neodhazujme je jako kelímek od kafe.
"Neschopnost učitelů vytvořit jednotnou profesní organizaci"
No, jednotnou profesní organizaci nelze pojímat jako hurá akci (byť dobře míněnou) ve stylu, že se domluvím s několika kolegy, na web hodím jakousi nabídku a budu čekat, jestli se ostatní učitelé přihlásí. Pedagogická komora bude muset mít i jisté formální, chcete-li legislativní zarámování spojené s příslušným aparátem. V každém případě její neexistenci není možné házet na "neschopné učitele".
Re. Zdeněk Sotolář
Mluvme tedy o nápravě pedagogických fakult!:
O tom se tu mluví nejmíň 15 let.
Můj návrh pro začátek:
* mnohonásobně více praxe
* důraz na praktickou pedagogiku, psychologii a sociologii
* důraz na rétoriku a techniky učení
* podpora rozvoje osobnosti adeptů (včetně morálních kvalit)
* přehled o aktuálním dění ve vzdělávání
* podpora smysluplného využívání ICT
Jenže to by někteří páni odborní asistenti lecke museli vypnout meotary, zavřít učebnice z 50 let minulého tisíciletí a začít se snažit. Čest mnohým vyjímkám.
A chceme takovou jednotnou profesní organizaci? S legislativní rámcem (povinným členstvím?) a nutným aparátem? Obávám se, že většině je to už jedno. A menšina v nějaké pidiasociaci už je.
Ano, taková asociace je nanejvýš potřebná. S pidiasociací každý vyrazí dveře.
Pokud by ovšem měla vznikat ve stejné "dramaturgii" jako Karierní řád, tak to radši nic.
NIkdo netvrdí, že učitel nemá mít VŠ. To je nedorozumění. Naopak, VŠ by měla být podmínkou a zaměstnání maturantů jen nouzové a dočasné. Ale problémem je, že PF jsou v přípravě učitelů mimo - teoretická příprava slabá, odtržená od potřeb učitelů, praxe limitně se blížící nule, pedagogický výzkum téměř neexistuje.
Taky si myslíte, že VŠ by měly být na špici vědění v daném oboru? Tak kolik máme odborných časopisů, ve kterých se publikují nejnovější výzkumy a informace? Jmenujte mi nějaké významné osobnosti v pegagogoickém výzkumu, kde jsou data, která tito špičkoví vědci sbírají a posílají ve využitelné podobě do praxe. Když budete mít výchovný nebo jiný problém ve škole, na kterou PF se obrátíte, aby vám poradili a pomohli ho vyřešit. A teď si představte, že jste ing. strojař, lesník, chemik, ... Ti mají vědecká pracoviště, výzkum, spolupráci. A my? Máme PF a ÚIV - nebo už ho zrušili? Čert ví.
Připomeňme si o čem vlastně diskutujeme.
"§ 32
Fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle § 3 odst. 1 písm. b), může vykonávat přímou pedagogickou činnost po dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a) pokud ke dni účinnosti tohoto zákona dosáhla 50 let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti,
b) nejdéle po dobu pěti let, pokud v této době nezahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí"
Toto platilo s účinností od roku 2004, pak se to nekvalifikovaným ještě o 5 let posunulo. Já si tedy myslím, že se jim uhlo dost a dost.
Mají učitelé chodit znova do školy?
1. Učitelé chodí do školy prakticky denně. Takový laciný vtípek. Jen aby časem měl kdo a kam chodit. Viz bod 3.
2. Není vůbec od věci, když si učitel čas od času zopákne, jaké to je být žákem se vším všudy. Asi jako, když si lékař čas od času zamarodí nějakou tou metlou lidstva.
3. Nevím, jestli jste si, kolegyně a kolegové, všimnuli, ale jsme svědky už déletrvajícího a systematického tlaku na demontáž tradičního systému vzdělávání.
Děti se už dávno neučí, aby byly vzdělané, ale nabývají měkkých dovedností, aby byly zkompetentněny.
Tradiční vzdělávací oblasti jsou nahrazovány všelijakými výchovami, práce je vytěsněna zábavou, systematičnost kampaňovitostí. Pokud by se snad někdo ještě o něco snažil, sesypou mu děti s nejrůznějšími specialitami na jednu hromadu společně i s nezvladatelnými spratky a zatíží jej tolika činnostmi, že se z toho zblázní.
Nakonec, učitele už není potřeba, vše se najde na netu. Ale protože je třeba děti pohlídat, stačí kdokoli, kdo zaručí loajalitu nastupujícím pořádkům. Že si mnohé jiné profese, lékaři, právníci, bedlivě hlídají odbornost a kvalitu, se přehlíží a maskuje potřebami nové doby.
Řešení pseudoproblémů se vystavuje na odiv, a skutečné problémy se zastírají. Pokud na ně někdo přece jen poukáže, je shledán kverulantem a nařčen z rušení klidu na práci.
Šarlatánství je nad rozum stavěno. Čím větší pitomost, tím více se jí pozornosti a prostoru v médiích věnuje.
Kdejaké pako se na odborníka pasuje. A protože je přepakováno, vnucuje se dojem, že školství je na dobré cestě. Stačí se, za drobný poplatek, nechat testovat tak dlouho, dokud se nezadaří, a jsme konkurenceschopní pro celé příští tisíciletí.
To, že škola musí děti učit věci, které mají umět z rodiny, se už bere jako samozřejmost. Čtyř, pětileté i starší děti neumějí pořádně mluvit, protože od dvou, tří let je jejich společníkem tablet.
Mají učitelé chodit znova do školy?
Ne. Učitelé mají jít už konečně do prdele. Totiž.
Ale učit se „nasucho“ na fakultě to, co už dávno lépe umím z praxe, je plýtváním časem všech zúčastněných i veřejnými penězi.
Není problém, ať si tedy zaplatí a složí souhrnnou zkoušku. To jistě není legislativní problém, pro fakulty, školy i dotčené učitele je to win-win řešení.
Jo pane Hučíne. Jen mi to trošku připomíná problém agenta Bureše (pardon ministra financí Babiše) s jeho nedosažitelným lustračním osvědčením. Aby mohl být ve vládě dělá se vše pro to, aby lustrační zákon přestal platit a byl nahrazen služebním zákonem.
A my teď nechceme udělat nic jiného než zrušit paragraf 32 zákona z roku 2004 a bůhvíčím ho nahradit.
V čem se tedy lišíme od politiků, na které tak všichni nadáváme? Začínám mít pocit, že vcelku ničím, protože se snažíme obcházet zákony úplně stejně jako oni.
Zkrátka princip, že všichni jsme si před zákonem rovni chceme nahradit principem, že všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější.
Navrhují propustit všechny ucitele na konci letošního školního roku a vypsat na uvolněná místa nová výběrová řízení. A bude to nejčistší řešení.
Ve výběrovém řízení budou nastavena nepodkročitelná kritéria. A je to.
Stačí Váš návrh zkrátit:
Pro nepodkročitelná kritéria propouštíme učitele bez patřičného vzdělání.
On už je ten komentář na konci veselý (nebo spíš smutný?), ale to, že si řada učitelů (a zvláště těch studiem netknutých) neporadí s moderními technologiemi, je nejen nevýhodou pro ně samé, pro jejich žáky ale i pro ostatní učitele, protože negativní otisky se nesmývají tak snadno jako pozitiva tak halasně prezentovaná neúspěšnými marketingy škol nebo spolků.
Musím se podívat na nějaký lékařský web, jestli tam dochtoři do sebe taky tak štěpně perou. Jednou atestovaní s dvakrát atestovanými a vůbec neatestovanými, jsou-li jací. A jestli tam taky spílají svým fakultám, že je tyto nenaučily operovat jako Bohdana Pomahače.
To takhle taky jeden ajťák vykřikoval, že jej tadle škola nic nenaučila. Tak mu řekli, TY jsi se, blbe, nic nenaučil. A jestli nic neumíš, tak sem nelez!
Ještě mě tak napadlo, proč titulek zní "Mají učitelé chodit znova do školy?", když zrovna tihle do školy přece nechodili.
U Blesku bych si pomyslel cosi o mediální manipulaci. Leč praví to Brutus, a Brutus, to je přece čestný muž.
Okomentovat