bEDUin: Jakou výpovědní hodnotu mají jednotné přijímací zkoušky na střední školy o kvalitě vzdělání uchazečů?

pondělí 2. května 2016 ·

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Co přinesl týden 25. 4. – 1. 5. 2016

Témata týdne: 

Výrok týdne:

„Učitelství je těžký, robotní úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organismu: děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velkém procentu úžasně neschopné bytosti. Vracím se po pěti hodinách vyučování duševně i fyzicky vysílen. Disgustovaný, zničený, tupý, mdlý a sešlý.“ Otokar Březina, 1891.

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • DISKUSE O PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠKÁCH AKCENTUJE CHYBNÉ PŘEDPOKLADY
Média poněkud nekriticky hodnotí zprávu Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), že oproti loňsku došlo ke zhoršení výsledků z matematiky (Aktuálně.cz) u uchazečů o studium na víceletých gymnáziích i u těch, kteří se hlásí do oborů čtyřletých. Informace padla na tiskové konferenci MŠMT. Ředitel CERMAT Jiří Zíka sám poukazuje na nemožnost srovnávání hned z několika důvodů (ČRo). Jednak se změnil vzorek zapojených žáků (škol), jednak došlo ke změnám v samotných testech a zejména nejde o testy ověřovací, nýbrž rozlišovací (RVP.cz). Diskuse o výsledcích potlačuje důležitější debatu o smyslu samotných přijímaček na SŠ. Zpochybnil ho jak Oldřich Botlík, tak předseda školského výboru sněmovny Jiří Zlatuška (obojí ČT). Není prokázáno, že přijímací zkoušky zvyšují motivaci žáků k učení, ani že by zvyšovaly kvalitu vzdělávání. V Evropě se jedná o unikát, většina systémů naopak plošné testování omezuje (EDUin). K přijímacím zkouškám se kriticky vyjadřuje ve svém blogu Tomáš Feřtek (Respekt).

  • DESET PROCENT NAVRCH PRO UČITELE JE SICE LEGITIMNÍ, PROBLÉM ALE NEŘEŠÍ
Školské odbory spustily kampaň Konec levných učitelů. Požadují jednorázové desetiprocentní navýšení platů od roku 2017 a dlouhodobě navýšení na úroveň 130 % průměrné mzdy. Kampaň získala i podporu studentů sdružených v České středoškolské unii. S ohledem na srovnání platů s ostatními vysokoškolsky vzdělanými lidmi v ČR (IDEA.cz) i s ohledem na srovnání výše platů učitelů v jiných zemích (ČTK, Aktuálně.cz) se jeví být tento požadavek oprávněný. Desetiprocentní navýšení sice znatelně polepší současným učitelům, ale neřeší problém se zvyšováním kvality učitelů ve vzdělávacím systému, ani problém nízké atraktivity tohoto povolání pro současnou mladou generaci. Zajímavou inkonzistenci představuje i odpor učitelů proti novelizaci školského zákona ve prospěch inkluze, která mimo jiné zajišťuje další prostředky na úhradu těch opatření, které nyní musí školy hradit z jiných zdrojů. Vše je shrnuto v tiskové zprávě EDUin. Vedle toho je nutné navýšení platů spojit s funkčním kariérním systémem, který zajistí, že dobře odměněni budou dobří učitelé, ne všichni.

  • NASTÁVÁ DOBA SPOLEČENSKÉHO OBRATU K UČITELSTVÍ?
Nadace Depositum Bonum oznámila, že v pilotním režimu spouští program Učitel naživo. Jednoroční program je určen pro budoucí učitele a je možné jej absolvovat během studia na VŠ, případně po něm. Organizátoři programu v současnosti hledají zájemce, kteří by se chtěli pilotní fáze zúčastnit, Jde zejména o praktické vzdělávání na vybraných školách a konzultace s domácími a zahraničními odborníky. Od spuštění výzvy uběhlo jen několik dní a přihlášených je už téměř 70, nicméně výzva stále trvá. Program rezonuje s iniciativami Otevřeno, za kterou stojí studenti brněnské Pedagogické fakulty, nebo Výluka (Filozofická fakulta UK v Praze), které se snaží dát přípravě na učitelství smysluplný charakter. V úterý 3. 5. v 11: pořádá společnost Scio tiskovou konferenci s názvem Přilákejme k pedagogice studenty, které by bavilo učit, kde chce zveřejnit výsledky dotazníkového šetření mezi uchazeči o studium na VŠ. Tomu, co mohou změnit samotná studentská hnutí na pedagogických fakultách, byl věnován poslední Kulatý stůl SKAV a EDUin.

  • JAK JE MOŽNÉ, ŽE V ZAHRANIČÍ INKLUZE FUNGUJE…
V zemích, které se daly na cestu inkluze, se přirozeně podařilo zjistit možnosti i rizika takového přístupu. Gordon L. Porter, ředitel Inclusive Education Canada, se podělí o své dlouholeté zkušenosti na přednášce na půdě Pedagogické fakulty UK v Praze (16. 5.). Kdo nemůže, má šanci pana Portera zastihnout na festivalu Eduspace v Brně (20. 5.). Nejen v Kanadě se dali cestou inkluze, připomínáme proto studii Skandinávské zkušenosti s inkluzivním vzděláváním

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • 3. 5., Praha, 17.00, EDUpoint – Otevřená třída – interaktivní výuka fyziky
  • 4. 5., Praha, 19.00, Spor o smysl českého dějepisu, Tranzitdisplay
  • 4. 5., Praha, 10.00, Konference Malotřídky 2016
  • 10. 5., Praha, 17.00, EDUpoint – Akvárium – K čemu je dobré zveřejnění maturitních dat


Průvodce světem vzdělávání bEDUin vám přináší pravidelné týdenní přehledy nejzajímavějších událostí z oblasti vzdělávání. Přináší rychlý přehled s krátkým komentářem, který vás udrží v obraze. V případě, že jej chcete získávat každé pondělí do své e-mailové schránky, stačí vyplnit e-mailovou adresu v pravém sloupci webu EDUin.cz.

3 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
2. května 2016 12:06  

JAK JE MOŽNÉ, ŽE V ZAHRANIČÍ INKLUZE FUNGUJE…
V zemích, které se daly na cestu inkluze, se přirozeně podařilo zjistit možnosti i rizika takového přístupu. Gordon L. Porter, ředitel Inclusive Education Canada, se podělí o své dlouholeté zkušenosti na přednášce na půdě Pedagogické fakulty UK v Praze (16. 5.). Kdo nemůže, má šanci pana Portera zastihnout na festivalu Eduspace v Brně (20. 5.). Nejen v Kanadě se dali cestou inkluze, připomínáme proto studii Skandinávské zkušenosti s inkluzivním vzděláváním….........

Tak to má Eduin dost špatné informace. Právě pan náměstek Štech dokončuje knihu, kde popisuje PROBLÉMY s inkluzí snad po celém světě, po Evropě zvláště. A že jsou problémy asi ohromné, to naznačil na konferenci ASP v Pardubicích. Většinou se jedná o hru na inkluzi, protože v daném státě žádné speciální školství není ani nikdy nebylo.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
2. května 2016 12:45  

Jaké štěstí, že to neděláme opačně - tedy napřed výzkum a knihy a pak zavádět. To by ale nebyla žádná sranda.

Tak máme aspoň vzrůšo - zavedeme a pak začneme s analýzou.

Žádní blbci na tom ministerstvu...

Pavel Doležel řekl(a)...
3. května 2016 8:12  

Dovolím si ocitovat y anglické wikipedie k finskému školství, kterým se pan Kartous opět ohání v "dokazování", že se ve světě moc netestuje, případně, že testování je na ústupu.

"In mathematics, the advanced level is in practice a pre-requisite for the more competitive university science programs, such as those of the universities of technology, other university mathematical science programs, and medicine. In mathematics, 20% of the matriculation examinees take the advanced level. The nationwide matriculation exam together with entirely percentile-based grading provides an easy way to objectively classify each student based on their mathematical ability, regardless of the year when the exam was taken."

Zajímavé.

"In recent years, a cut in the number of new student places has often been called for by the economic sphere, as well as trade and student unions, because of an ongoing trend of rising academic unemployment, which is interpreted as a result of the steep increase in student places in higher education in the 1990s. In particular, some degrees in universities of applied sciences (AMK/YH) have suffered inflation. In a reflection of this current belief, the Ministry of Education has recently decreed a nationwide cut of 10% in new student places in universities of applied sciences to be applied starting from 2007 and 2008."

No, tak pan Tajný umí anglicky, tak nechť si to přebere. Vypadá to ale, že nás pan Kartous krmí nějakými svými pozorováními ze základek, ale že ten systém je nakonec stejně selektivní a že bez selekce dochází přesně k tomu, co zde říkám nejen já (inflace titulů, zvyšování nezaměstnanosti kvalifikovaných, apod.), to je také z textu zřejmé. A Finové už na to přišli a systém podle toho upravují.

Je zajímavé, že Kartous se dovolává toho, že neexistují studie, které by prokazovaly pozitivní přínos testů a přesto je většina zemí používá. Obávám se, že pan Kartous netuší, co je to studie a nedokáže interpretovat její výsledky (památná je jeho záměny regresní a regresivní analýzy). Ono, když je někdo nevzdělaný a neví o tom, snadno ze sebe udělá blbce. A přesně takto se projevuje jím propagované instantní vzdělání. Povrchnost, neznalost, blábolení. Blábolit o teorii strun může každý dědek v hospodě. Chápat jí ale může jen ten, kdo k tomu má předpoklady a mnoho let jí studuje. Že pan Kartous mezi těmito dvěma póly nevidí rozdíl, je jeho slepota, nikoliv důkaz, že mezi nimi rozdíl vlasntě není.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.