Ondřej Šteffl: Potěmkinova vesnice I: Víme, co učit a proč

pondělí 11. dubna 2016 ·

Když posíláme dítě do školy, nějak automaticky předpokládáme, že je jasné, proč se tam učí zrovna tohle. Mnoho lidí, zejména rodičů, je přesvědčeno, že to, co se děti učí ve škole, je přesně to, co se děti naučit mají. Tak to ovšem není. Často se ve školách děti učí věci, o nichž už dávno nikdo neví, proč se učí a k čemu jsou dobré.


Potěmkinovy vesnice ve školství

Příběh o knížeti Potěmkinovi a jeho ukázkových vesnicích může sloužit jako vhodná paralela k současnému stavu českého školství. Aby kníže Potěmkin ukázal císařovně Kateřině Veliké, jak dobře vládne na svěřeném území, nechal namalovat kulisy výstavních vesnic. Za nimi se skrývali ubozí vesničané. Podobně ve školství je dost věcí, kterým věříme tak, jako Kateřina kulisám vesnic, ale přitom jsou jen falešnou dekorací. Věříme jim ze setrvačnosti, z pohodlnosti, z nedostatku informací, často tak jako Kateřina proto, že jsme od skutečnosti příliš daleko a nezajímáme se (třeba mnozí rodiče), anebo naopak, že jsme do věci příliš ponořeni a chybí nám odstup a nadhled (třeba někteří učitelé nebo žáci).

Budu se postupně věnovat třem takovým Potěmkinovým vesnicím ve školství. Třem našim přesvědčením, že něco je ve školství pořádku, ale ve skutečnosti není. I. Víme, co učit a proč, II. Víme, jak učit, III. Děti se ve školách naučí to, co mají. Pravda není ani jedno.

Důležité poznámky
Než to všechno vyložím, musím učinit tři důležité poznámky.

Především mluvím o základním vzdělávání. A i když v dalším budu čerpat příklady zejména z českého prostředí, situace v jiných rozvinutých zemích není v některých ohledech příliš odlišná.

Druhá poznámka. Nehledám vinu u učitelů, ti za tyhle Potěmkinovy vesnice nemohou. Oni učí, musí učit, to, co jim předepisují osnovy resp. dnes Rámcové vzdělávací programy, ale ty oni nenapsali. Učí, musí učit, ve školách podle platných předpisů, ale předpisy ani celkovou organizaci školy oni neurčují. Výsledky žáků hodnotí a musí hodnotit, podle kritérií, pravidel a vzhledem ke zvyklostem, které sami nezavedli. Učitele jsou tak mnohem spíše jednou z obětí celého systému. Učitelé Potěmkinovy vesnice nenamalovali, ale musí v nich žít.

A za třetí, mluvím o školství jako celku, o průměru, o většinové běžné škole. A jako všude jsou i zde výjimky, jsou místa, školy, učitelé, rodiče, kteří mají jasno v tom, co a proč se děti učí, jak a proč to dělají, i v tom, co děti nakonec umí. Jedním pěkným takovým příkladem, i když mimo školství je Skaut.

Potěmkinova vesnice I
Víme, co učit a proč

Mnoho lidí, zejména rodičů je přesvědčeno, že to, co se děti učí ve škole, je přesně to, co se děti naučit mají. Že je kdesi kdosi moudrý, kdo o tom na základě rozsáhlých rozborů, hlubokých úvah a dobře promyšlených cílů vzdělávání rozhodl. Že je někdo, kdo ví, proč se učí zrovna tohle a ne něco jiného. Mnoho lidí věří, že takto moudře a promyšleně vznikly i Rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP), které určují, co se na školách musí učit. To je ale po všech stránkách omyl.

Od roku 1849 pořád stejně

Základní skladba předmětů, jak je známe ze základní školy či gymnázia: Čeština, Matematika, Dějepis, Zeměpis, Přírodopis (Biologie), Fyzika, Chemie, Cizí jazyky a Tělocvik, Zpěv a Výtvarka, existuje od roku 1849, od tzv. Exner–Bonitzovy reformy. Jen místo chemie jsme tehdy měli lučbu a místo fyziky silozpyt. Už to samo o sobě je podivné. Předměty, které měly děti připravovat do života na počátku průmyslové revoluce, kdy se svítilo svíčkou, v době páry, v Habsburské monarchii jsou dodnes stejné, přestože nyní žijeme v době sociálních sítí, nanotechnologií, robotů, úprav genetického kódu a v demokratickém státě. Navíc pojetí obsahu všech předmětů je praktiky stejné. Tu a tam nějaký učitel zajásá, když se podívá do sto let staré učebnice. A u většiny předmětů se ani obsah mnoho nezměnil, kromě toho, že samozřejmě v přírodních vědách přibyly některé nové objevy a dějepis už zahrnuje světové války. Víte třeba, proč u nás máme o dost víc výuky fyziky než ve většině jiných zemí? No protože „..žádná věda na zničení tmavých pověr s hroznau jejich družinau při čarodéjnických duchů zaklínačů, pokladů hledačů atd. více a dobročinněji neaučinkovala, nežli právě silozpyt". A máme to tak dodnes. (viz též zde.)

Boj o hodiny

A od roku 1849, už více než 160 let, jen oprašujeme starý systém. O skladbě předmětů, o celkové koncepci, o obecných cílech vzdělávání, ani o tom, jak bude vypadat svět, do nějž děti vyrostou, a jak je na něj připravit, o tom se široká odborná debata nevede. Zato za kulisami probíhá živá diskuse, resp. někdy i ostrý souboj o počet hodin, které každý předmět dostane. Za těch 160 let totiž vznikly velké skupiny učitelů jednotlivých předmětů, češtináři, fyzikáři, matikáři, tělocvikáři atd. Třeba dějepisářů jsou tisíce, matikářů a češtinářů dokonce desetitisíce. A některé skupiny učitelů mají i docela dobře organizovaná a silná zájmová sdružení.

A ti pak vedou boj o hodiny. Kdyby třeba totiž někdo přišel s tím, že zrušíme chemii, co by chemikáři dělali, že? Nebo že i jen snížíme počet hodin dějepisu, stovky možná tisíce dějepisářů by ztratilo práci. A stejné to bylo i při přípravě platných Rámcových vzdělávacích programů. A tak především zachování současného stavu a péče o zájmy učitelů jednotlivých předmětů rozhodují o tom, co školám předepíšeme, že mají učit. Úvahy o tom, jak děti co nejlépe připravit na jejich budoucí život, ať už tím myslíme jejich spokojenost, seberealizaci či úspěch, osobní či pracovní život, zůstávají na okraji.

Rodiče chtějí to, co sami zažili

Změna tradičního zaběhnutého systému je ovšem obtížná i z řady dalších důvodů. Jsou tu rodiče, kteří se sami učili co? No právě tohle! A rodiče rodičů? Totéž. A tak každý předpokládá, že když se to učili moji rodiče, budou se to učit i moje děti. V tom jsou na tom rozvíjející se země mnohem líp, třeba v Brazílii většina prarodičů dnešních dětí do školy vůbec nechodila, a tak jsou tam změnám a pokroku mnohem přístupnější.

Změně brání i další věci. Chemii na gymnáziu nemůžeme zrušit, protože se z ní přece dělají přijímací zkoušky na medicínu, že? Ale třeba z práva ani z ekonomie se na právnické ani ekonomické fakulty přijímačky nedělají. A to prostě proto, že tyhle předměty se na základních školách a gymnáziích neučí vůbec nebo tak málo, že by nebylo co zkoušet. Kdyby se ale chemie neučila, nikoho na medicíně by nenapadlo z ní dělat přijímací zkoušky. Je omyl se domnívat, že by se stalo něco vážného. Prostě by se s potřebnou chemií začalo od začátku, stejně tak jako se na medicíně začíná od začátku s histologií, na ekonomce s ekonomií a na právech s právem.

Znalosti z ekonomie nebo práva využije ovšem dnes prakticky každý, středoškolskou chemii jen málokdo. Jenže to v roce 1849 nikdo nevěděl, a tak ve škole z tradice a setrvačnosti učíme chemii a ne ekonomii. A deficit školy v ekonomii či právu suplují média či banky (např. v Lidových novinách zrovna nedávno vycházel právní rádce). A jsme zase u rodičů, ano rodiče chápou, že pro většinu dětí by ekonomie či právo bylo užitečnější. Ale z chemie se přece dělají ty přijímací zkoušky.

Co je vlastně úkolem školy?

A tak se začarovaný kruh školy pro školu uzavírá. Dokonce, i když se zeptáte dětí na základní škole nebo na gymnáziu, o rodičích a učitelích nemluvě, tak většina z nich vám řekne, že je potřeba, aby měly všeobecné vzdělání. A co je všeobecné vzdělání, no to je to, co se učí základní škole nebo na gymnáziu. Protože to, co se tam učí, budou potřebovat. Kde? V přijímacích zkouškách, nebo v dalším studiu.

Ekonomii a právo jsem si vybral jen jako přehledný příklad, toho, co by člověk v dnešním a hlavně budoucím světě potřeboval a škola mu to nedává. Takových věcí, v kterých často pociťujeme v životě deficit je mnohem víc. Lepší znalosti a dovednosti v mezilidských vztazích a komunikaci, jak si vybrat partnera, jak vychovávat děti, jak si vybrat práci, jak si hledat práci. V takových věcech hledáme radu a pomoc, až když vzniknou problémy, rozvádíme se, děti se chovají jinak, než bychom si přáli, začnou brát drogy, přestane nás bavit práce, přijdeme o ni. A jen málokdo si v té chvíli uvědomí, že tomuhle se třeba dalo předejít, kdybych o tom ze školy něco víc věděl.

Mnohý ovšem namítne, že tohle není úkol školy. A v tom je právě hlavní problém. Je nebo není? Máme tohle a podobné věci ve školách učit nebo ne? Nevíme. A ani si tu otázku neklademe. Co je vlastně smyslem a cílem školy? Připravit děti na přijímací zkoušky a na další studium? Připravit je na budoucí zaměstnání? Připravit je partnerský a rodinný život? Připravit je občanský život? Rozvíjet jejich osobnost? Vychovat z nich demokraty? Kompenzovat sociálně vzniklé rozdíly mezi dětmi? Udržovat národní tradici?

Školský zákon z roku 2004 počítá s tím, že nejdříve vznikne Národní program vzdělávání. Teprve od něj se měly odvíjet jednotlivé Rámcové vzdělávací programy, pro základní vzdělávání, pro gymnázia, pro jednotlivé střední odborné školy, ba i pro školy mateřské. My ho ovšem ani po 12 letech nemáme, a RVP vznikaly a vyvíjí se, jak popsáno výše. My vlastně nevíme, co v nich má být, nemáme žádnou hierarchii cílů. Nevíme, zda je důležitější žáky základní školy připravovat „na výkon povolání“ nebo třeba „na pochopení a uplatňování zásad demokracie“ (§2 Školského zákona). A tak ve výsledku v RVP pro základní školy máme takové perly, že na konci základní školy žák umí:

 objasnit funkci dvou organismů ve stélce lišejníků;
 zapojit správně polovodičovou diodu;
 využívat Ohmův zákon při řešení praktických problémů;
 orientovat se na stupnici pH a změřit reakci roztoku;
 formulovat a řešit reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav;
 využívat při tvořivých činnostech prvky lidových tradic

Je třeba připomenout, že tohle RVP očekává od každého, kdo prošel základní školou, tedy by měl vědět vlastně úplně každý občan. Projdeme-li si pak RVP podrobněji, vypadá to, že ze všech žáků chceme vychovat malé vědce a odborníky. Je to tím, že obsah jednotlivých předmětů je samozřejmě (nebo to není samozřejmé?) v rukou odborníků na tyto předměty, matematika v rukou matematiků, čeština v rukou bohemistů, dějepis v rukou historiků atd. A tak akademičnost a abstraktnost konkrétních požadavků, co má žák umět, je veliká, zato praktická použitelnost malá. Jeden příklad, který všichni známe, za všechny: slovní a větný rozbor. Je to opravdu tak užitečné, aby tím děti trávily desítky či možná stovky hodin. V zahraničí nic takového většinou nemají. Nebylo by lepší, kdy se učili třeba srozumitelně vyjadřovat?

Některé země hierarchii cílů vzdělávání mají. Třeba já vím o šesti: Nový Zéland, Austrálie, Skotsko, Ontário, Švédsko a Singapur), které si stanovily dost podobné nejvyšší cíle vzdělávání: 1. Slušný, morální člověk, 2. Chtít a umět se učit, 3. Sebedůvěra (selfconfidence), 4. Angažovaný občan. (více viz zdezde). Dánsko si zase těsně po druhé světové válce řeklo, že žáky ve školách je třeba vychovávat především tak, aby se Dánové nikdy nepodlehli takové manipulaci jako za druhé světové války Němci. Za pozornost jistě stojí Bhútán, jak se svým Hrubým národním štěstím (namísto našeho hrubého domácího produktu). „Celá filozofie, v jejímž rámci se snažíme dětské mysli ovlivnit tak, aby byly přizpůsobivé a otevřené všemu novému,“ říká bhútánský ministr školství Thakur Singh Povdjel, dle kterého by vzdělání nemělo být jen o akademických výsledcích, ale především o tom, co to dnes znamená být člověkem.

Co chce stát a co chtějí rodiče?

Hierarchie cílů vzdělávání, jak jsem o ní mluvil výše, se ovšem týká toho, co chce stát, společnost. Otázka je, zda to také chtějí rodiče, a co dělat, když se cíle vzdělávání rozcházejí. Ani v tom ovšem nemáme jasno.

Právo rozhodovat o výchově a vzdělání dětí samozřejmě patří především rodičům. To jim zaručuje Ústava i Občanský zákon. Na druhé straně je zde zcela přirozené právo státu v nějaké míře formovat, ba indoktrinovat své budoucí občany. Proto mají skoro všude na světě nějakou formu povinné školní docházky nebo povinného vzdělávání. Mimochodem v naší Ústavě je to jediná jmenovitě uvedená povinnost. Žádná země přece nechce vychovávat gaunery nebo hlupáky, každá chce zachovat kulturu národa. Nahoře uvedené čtyři cíle šesti zemí jsou toho dobrou ilustrací. A i když třeba ne každý rodič si přeje, aby jeho dítě bylo angažovaným občanem, těžko zpochybnit zájem státu takové občany vychovávat.

Ale dva organismy ve stélce lišejníku? A změřit pH reakci roztoku? Proč stát nutí mé a vaše děti, aby tohle uměly? Více bych rozuměl tomu, aby stát chtěl občany vzdělané v ekonomice a právu než v chemii. Sám pro sebe si vždy představuji, že povinné vzdělávání pro všechny děti by mělo obsahovat to, co bych si přál, aby uměli budoucí spoluobčané mých dětí. Ne tedy moje děti, u nich si přeji mnohem, mnohem víc, ale všichni ti, se kterými ony budou žít, děti mých sousedů. 

A co si přejí rodiče – jaké by měly být jejich děti a co by měly umět (v pořadí podle ankety Scio):

 umí se radovat ze života
 umí a chce se stále učit
 je sebevědomé, věří si
 je své a jedinečné
 rozumí samo sobě
 je odvážné, nebojí se chybovat
 umí překonávat překážky, je vytrvalé
 umí anglicky
 umí vidět věci v souvislostech

Většina rodičů ovšem příliš neočekává, že se tohle děti naučí ve škole, rozhodně ne v té běžné většinové. A pokud ve škole, tak nejspíš v nějaké alternativní; ty si často kladou podobné cíle.

Příprava na budoucí svět

Ve velmi obecné rovině se ale nakonec shodneme. Úkolem školy je připravovat děti na jejich budoucí život. Naše představy o tom, jak by na něj měly být připraveny, se ale liší.

S budoucím životem našich dětí je ovšem ještě jeden problém. Ony budou dospělé v letech 2030 až 2080. A svět kolem nás se rychle mění, dokonce se mění stále rychleji. Stále častěji se objevují nečekané a nepředvídatelné změny, „černé labutě“, krize. I rozvoj technologií je stále rychlejší a do našich životů zasahuje nevídanou měrou.

O podobě budoucího světa nevíme nic jistě, ani v horizontu pěti let, natož patnácti či padesáti let dopředu. Jak tedy můžeme vědět, co děti učit, když nevíme, jaký svět je čeká. Snad jedinou jistotou je, že svět, který je čeká, bude plný změn. A tak to hlavní, co bychom je měly naučit je flexibilita, schopnost zvládat změnu, žít se změnou, umět se zní vyrovnat a brát ji jako výzvu. Jinými slovy mít sebedůvěru, nebát se změny. A změna vždycky znamená něco nového se naučit, tak umět a chtít se stále učit, patří k nepominutelným požadavkům.

Myslím, ale že vlastně důležitější otázkou než, jak bude svět vypadat, je otázka, jak chci, aby svět vypadal. A podle toho děti vzdělávat a vychovávat.

K čemu mi to bude? Když to nebudeš umět, tak k ničemu

Na otázku „Proč se to učíme, k čemu mi to bude?" se žák od učitele či rodiče může dočkat bonmotu: „Když to nebudeš umět, tak k ničemu." Ta odpověď je jen zdánlivě vtipná, je mírně demagogická, hlavně je však spíš tvrdou kritikou současného stavu. Co všechno potřebného a užitečného se každý z nás mohl za ten čas strávený ve škole naučit, ale nenaučil, protože se to prostě neučilo, nebylo to v osnovách. Bohužel, jak říká zmíněný bonmot, když jsme se to nenaučili, ani jsme si nemohli všimnout, že něco neumíme. Když jsme v životě byli v situacích, že by nám právě tohle pomohlo, ani jsme to nevěděli. A tak má většina z nás dojem, že škola nás do života připravila dobře. Jak to vyjádřila jedna diskutující na České škole „Tak se všichni, kdo sem píšete, zamyslete. Prošli jste českým školstvím. Vyrostli z vás hlupáci? Jste divní? Jak se stalo to, že jste dnes tací?“. Inu, jen málokdo se pokládá za hlupáka a málokdo za divného, ale dost možná, že bychom vedli spokojenější životy, byli šťastnější, možná úspěšnější, kdyby nás ve škole učili …

Když posíláme dítě do školy, nějak automaticky předpokládáme, že je jasné, proč se tam učí zrovna tohle. Tak to ovšem není. Často se ve školách děti učí věci, o nichž už dávno nikdo neví, proč by se je měly učit. Mnoho věcí se učí jen proto, že jsou pak zapotřebí u zkoušek na další školy nebo v dalším studiu.

Problém ale není v tom, že ve školách učí věci, které většina dětí nikdy nebude potřebovat. Hlavní potíž je v tom, že si otázku: proč se učí zrovna tohle, často ani neklademe. Spokojíme se s Potěmkinovou vesnicí, s pocitem, že je všechno v pořádku. Jen děti se občas zeptají, a dostanou odpověď…


Článek byl napsán pro časopis Perpetuum, převzato z autorova blogu na iDNES.cz

Najdete v něm i další zajímavé články. Je i ke stažení v PDF.

48 komentářů:

Nico Pytlik řekl(a)...
11. dubna 2016 0:11  

Úkolem školy je připravovat děti na jejich budoucí život.

Chybná idea, a letitá.
Sama škola JE život. Jejím úkolem je, aby se v ní dítě cítilo dobře.
A přitom stačilo říct 'karamel'. Pardon, 'zrušte povinnou školní docházku!'

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2016 3:12  

VIZÍR A PRIORITY ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ

Vy zíráte, my zíráme... Pamatujete?...

"Vy zíráte, my zíráme, VIZÍR! Zářivě bílé prádlo!"

Slogan, který po pár dnech zlidověl ... a stal se synonymem pro výraz údivu nad čímkoliv... Místo "Fíha." nebo "Tý vole" se začalo říkat "Vy zíráte, my zíráme, vizír!" případně jen zkráceně "Vizír!"

Lidoví umělci slogan předělali pro mnoho dalších výrobků. Už dávno si všechny verze nepamatuju. V hlavě mi zůstala jen jediná. Takže pro ilustraci verze na toaletní papír neexistující značky ...: "Vy serete, my sereme, VYSER! Zářivě bílá prdel!"...

O oblibě tohoto reklamního sloganu svědčil i trabant ve stylu hippies parkující tenkrát na rohu naší ulice.... Trabant v pastelově červené barvě byl zdoben žlutými kvítky. Na obou jeho bocích pak byl zvlněný nápis. Po jedné straně se táhlo: Vy zíráte, my zíráme, trabant!" Na druhé straně směřoval nápis k výfuku a sděloval: "... a krásně voní! Jako citróny!"...


http://kerria.blog.cz/1107/vy-zirate-my-zirame

---

Vážený pane Šteffle, v něčem s Vámi souhlasím, v něčem ne. Mnohé z toho, co děláte a říkáte, stojí za diskusi. Nemyslím ale, že by Vaše mnohdy vizionářské úvahy odrážely aktuálně prioritní problémy českého školství. Díval jsem se tuto sobotu na Politické spektrum ČT 24 a i přitom mi bylo smutno hlavně z toho, že, podobně jako v Parlamentu, se politici vládních i opozičních stran klouzali každý na své fenomenologicky pojaté klouzačce dílčích jevů a pravd a zapomínali přitom na známé

Primum vivere deinde philosophari - "nejprve se musí žít," (pořadí uspokojování potřeb od biologických přes ekonomicko-sociální k filozofickým a spirituálním) a pak teprve lze svobodně filosofovat o dalších věcech.

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/primum-vivere

Jsem názoru, že současný stav českého školství je ostuda plynoucí především z rezignace české politické reprezentace, zákonodárné a výkonné moci a školských odborů na veřejný zájem na kvalitní výchově a vzdělávání ve veřejných školách v Česku projevující se zejména

1) ve hrubém podfinancování školství v Česku
(Česko nemá jinde obvyklých 6 % HDP, školy nemají dost peněz na efektivní péči o výchovu a vzdělávání všech dětí, učitelé mají jen cca 50 % průměrného platu VŠ kvalifikovaných profesí atd.),

2) v klientelismu projevujícím se

- politizací v rozhodování ve věcech, při jejichž vyřizování by měla být ve prospěch veřejného zájmu uplatňována především odborná hlediska, tj. hlediska vycházející ze současného stavu (nejen) pedagogické vědy a technického pokroku,

- zřejmou rezignací MŠMT a jím řízených organizací na zodpovědné uplatňování výsledků pedagogické vědy a výzkumu a technického pokroku v praxi, přenecháním významné části informační a vzdělávací osvěty a inovační iniciativy soukromému sektoru (nevládním organizacím),

- chybným určením systémových priorit českého hluboce rozpočtově podfinancovaného školství. Jsem názoru, že je nutno začít lepším rozpočtovým financováním, a s účelným a efektivním využíváním rozpočtových i dotačních peněz vzhledem k aktuálním prioritám plynoucím z veřejnému zájmu na kvalitním školním vzdělávání. Nikoliv jakýmsi bludem, že tzv. společné vzdělávání ve veřejných školách lze uskutečnit s malým rozpočtem a s neúčelně a neefektivně využívanými dotacemi prostřednictvím mizerně placených a nevládními organizacemi ostouzených učitelů a podfinancovaných škol. Nikoliv vizionářstvím neodpovídajícím současné situaci českého školství.

J.Týř

Viz například
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/prectete-si-rodice-zakladaji-vlastni.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/prectete-si-vzdelani-musi-byt-fer-rika.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/prectete-si-romove-zvlastni-skoly.html

http://www.ceskaskola.cz/2016/04/jiri-tyr-kdo-jak-przni-ceske-skolstvi.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/aktuality-cst-linkovani-skolnich-sesitu.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html

Tlumočník řekl(a)...
11. dubna 2016 7:31  

Dávám sem odkaz na článek v dnešním Weltu, poukazuje na velké nedostatky ve vzdělání mladých Němců. Příčiny: stále rostoucí počet maturantů, klesající nároky učitelů, nedávají se domácí úkoly, politický tlak na školy, aby nenechávaly žáky propadnout. Důsledek: vysokoškolští absolventi nemají dostatečné znalosti svého oboru, např. studenti germanistiky neovládají německý pravopis...
Článek dále zmiňuje neochotu mladých jít se učit řemeslu, stále více jich učení předčasně opustí. Jsou to naprosto stejné problémy jako u nás.
http://www.welt.de/politik/deutschland/article154187052/Die-erschreckenden-Bildungsdefizite-junger-Deutscher.html

laimes28 řekl(a)...
11. dubna 2016 7:43  

Tady máme pěkně shrnutou podstatu globalizační multikulti ideologie jejíž podstatou jest rozrušit jakýkoliv systém,kolektivismus,spojitost s minulostí,kulturními národními kořeny,rodinu a stát,jejím cílem jest vychovat jedince-invididualitu,který nikoho a nic nerespektuje,věří pouze sobě,zajímá se pouze o sebe,věří sobě a ostatními opovrhuje,je přesvědčen o své výjimečnosti a originalitě,komunikačním prostředkem myšlenkového zakrnění jest pak anglický jazyk,probíhá li vše úspěšně.máme ve výsledku snadno manipulovatelného jedince,který není schopen se spojit s jinými jedinci k systémovému odporu,není schopen vytvořit systémovou alternativu,není schopen ani vnímat reálný svět

umí se radovat ze život
je sebevědomé, věří si
je své a jedinečné
rozumí samo sobě
je odvážné, nebojí se chybovat
umí kreativně překonávat =obejít překážky,
umí anglicky

Vít Pátek řekl(a)...
11. dubna 2016 12:26  

Aniž bych zpochybňoval základní myšlenku, že do toho, CO, JAK a PROČ se děti ve škole učí, je zapotřebí ve všech třech položkách důkladně "sáhnout", dovoluji si upozornit na pár chybiček, které argumentaci článku zbytečně "shazují".

1. Ze srovnání současné a někdejší skladby předmětů nějak "vypadla" Občanská výchova (resp. různé variace názvů předmětů s v podstatě týmž obsahem). Argumenty o neexistenci základoškolské průpravy v oblasti ekonomie, práva, partnerských a vůbec mezilidských vztahů, hledání práce a pracovních vztazích atd... v tomto kontextu přinejmenším ztrácejí na věrohodnosti.

2. Znalost a schopnost aplikovat Ohmův zákon ve společnosti, která se s každým větším výpadkem elektrické energie začíná hroutit, opravdu není dobrý příklad zbytečné znalosti a dovednosti. Obdobně by se dalo zapochybovat za stěžejní společenské role finančních vztahů o zbytečnosti schopnosti popsat a řešit problém (předtím rozpoznaný jako k tomu vhodný) alespoň jednoduchou rovnicí...

3. Položky z ankety Scio jsou v celkovém vzdělávání jistě důležité, ale patří mezi ty, u který zejména platí "verba movent, exempla trahunt" - tj. je otázka, jak vůbec je u nich velká role institucionálního vzdělávání. (Nicméně negativní role, založená na špatně zaplaceném učiteli, z pohledu mnohých soudobých "hodnot" a možná i některých hodnot bez uvozovek se pohybujícím "na okraji společnosti", velká jistě být může... :-/ )

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. dubna 2016 12:56  

"Znalost a schopnost aplikovat Ohmův zákon ve společnosti, která se s každým větším výpadkem elektrické energie začíná hroutit, opravdu není dobrý příklad zbytečné znalosti a dovednosti."

Bohužel toto je pro O. Šteffla naprosto typické - vezme jakoukoli část fyziky a označí její znalost za nesmyslnou.

Zajímalo by mne, jestli ve Scioškole Ohmův zákon zatají.

Dovedu si představit jeho odpověď:

"Vy pitomci v těch státních školách to necháte žáky nadrilovat nazpaměť bez porozumění, kdežto my ve Scioškole je pomocí průvodců přivedeme k objevení Ohmova zákona a fyzika bude nejoblíbenějším předmětem hned po matematice..."

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. dubna 2016 13:09  

A ještě otázka - když vám to tak vadí,
Proč to opisujete do svého ŠVP ve Scio škole? To si SCIO škola neumí ŠVP napsat tak, aby takové perly aspoň eliminovala?

Jak naplníte takový ŠVP?

http://praha11.scioskola.cz/wp-content/uploads/2016/01/svp-1.pdf

Hlavně, že změna je trvalý stav a ono COPY/PASTE je nesmrtelné...

KYDY pane Šteffle. Máte plnou hubu kde čeho a chudák váš žák platící školné musí nakonec umět to samé, co ti chudáci ve státním...

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2016 13:38  

VIZÍR! (Přeci:)))

Primum vivere deinde philosophari
Kdo břicho naláduje,
rád jazykem šermuje.
Třeba i různými kecy.


J.Týř

Pavel Doležel řekl(a)...
11. dubna 2016 15:06  

Jsem rád, že podobná diskuse probíhá. Dle mého soudu je pravda, že kurikulum by mělo být předmětem jakési reformace.

Nedomnívám se však, že argumentace páně Šteffla popsiuje důvody pro tuto reformaci. To, že něco funguje nějak dlouho nebývá argumentem pro změnu.

Já se spíš domnívám, že jediným řešením problému kurikula je diferenciace učiva již na druhém stupni ZŠ. Vyšší míra individualizace, při zachování základů všech zmiňovaných předmětů. To, co mně vadilo ve škole nejvíce, bylo biflování historie literatury. Nechápal a stále nechápu jeho smysl. Proti pravidlům grmatiky, včetně větného rozboru, nemám vůbec nic, ale proč by nemělo být možné, aby žáci měli možnost si v literatuře najít tu svoji parketu. Já jsem miloval detektivky a horory. Jirásek a Božena Němcová mi neříkali vůbec nic. Až mnohem později jsem si oblíbil televizní seriál F.L.Věk, který mi dobu konce 18. a začátku 19. století alespoň trochu přiblížil a rád z něj cituji.

Otázkou je, zda je tato má preference nadřazena preferencím češtinářů a literárních vědců. Sám nejsem literární vědec a tudíž nevím, o co jsem přesně ochuzen. Literární vědec zase povětšinou nebude obdivovatelem Lebesgueova, či Sugenova integrálu a také mu to zřejmě nechybí. S větším důrazem na ekonomii a právo naprosto souhlasím a přidal bych k tomu hlubší znalosti informatiky a práci s počítači. Zrušil bych splácanou výuku občanské nauky a výuku literární teorie bych omezil.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
11. dubna 2016 16:02  

Ad Vít Pátek
Děkuji za připomínky.
Ad 1. Jistě máte formálně pravdu, rozsah výuky nových společenských věd (Sociologie, psychologie, práva, ekonomie, politologie) vůči přírodním, je ovšem zhruba 1:5, a to nejen na základní škole, ale i na gymnáziu, o SPŠ nemluvě. Nejspíš je to tím, že tyhle vědy v roce 1849 neexistovaly.

Ad 2. Já proti Ohmovu zákonu nic nemám, dokonce ho ovládám, a dokonce i děti na ScioŠKole se s ním mohou setkat, či si dokonce zapojovat obvody, pokud ovšem budou chtít. Pro naprostou většinu populace, je to zbytečné, nepochopitelné a nikdy to nebudou umět ani potřebovat.

Ad 3. Já ty položky, jak si všimnete, ani nijak nehájím. Jen konstatuji, co si přeje vybraná skupina rodičů a jak obrovský je rozpor s deklarovanými cíli školy.

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2016 16:21  

Jiráska jsem přečetl skoro celého mezi třetí a šestou třídou (až po F.L.Věka, kterého jsem ale už nedočetl), protože mi mamka řekla, že je to zajímavé. Němcové Babičku jsem nikdy nedočetl, protože to ve škole chtěli a znal jsem ji "z vyprávění a literárních výcuců":). Dlouho jsem neuznával básničky, protože jsme se je museli učit nazpaměť. Teď vím, že to byla chyba, a snažím se to dohnat.

Výuka, znalost a schopnost pochopení a tvorby literárních útvarů na vhodně volených příkladech smysl má. Nucení žáků vstřebat z donucení dlouhý seznam literárních děl je myslím nesporně problematická věc. Povinné učivo by mělo být velmi pečlivě zváženo, vybráno, určeno a PEČLIVĚ (tj. i a především s citem pro žáka a jeho rozvoj) vyučováno. Podobně je to i s matematikou, přírodními vědami a vlastně se všemi předměty.

KVALIFIKOVANÍ A DOBŘE PLACENÍ učitelé by měli mít k dispozici nepodkročitelné minimum, k tomu nějaká volitelná nezávazná doporučení a zbytek by měl být ponechaný na nich, na typu a možnostech školy. Otázkou pak je, jak by měla vypadat kontrola výsledků výuky a třeba ta stále omílaná maturita. To by se pak ČSI a Cermat museli setsakra víc snažit než dnes, aby je rodiče a učitelé tzv. "nevynesli v zubech".

K tomu všemu se myslím asi nedostaneme dřív, než skončí čerpání EU dotací, neboť ti, kteří jsou "u dotačního žlabu", se neradi nechávají rušit v tzv. "úspěšném čerpání" EU dotací.:)

JEDNOTNÁ MATURITA pro všechny typy středních škol je myslím z více hledisek TOTÁLNÍ NESMYSL!

J.Týř

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. dubna 2016 16:33  

"Já proti Ohmovu zákonu nic nemám, dokonce ho ovládám, a dokonce i děti na ScioŠKole se s ním mohou setkat, či si dokonce zapojovat obvody, pokud ovšem budou chtít. Pro naprostou většinu populace, je to zbytečné, nepochopitelné a nikdy to nebudou umět ani potřebovat."

SCIOškola nemusí dodržovat ŠVP?!

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2016 16:45  

Současné RVP a JEDNOTNÁ MATURITA pro všechny typy středních škol jsou myslím z více hledisek NESMYSL! Nesmysl typu ČERNÁ DÍRA PRO ČERPÁNÍ EU DOTACÍ. Spolu s hrubým podfinancováním českého školství, "společným nespolečným vzděláváním" a Kariérním řádem v současném pojetí tvoří myslím ten "smrtelný koktejl" pro české veřejné školy, jehož se myslím i paní ministryně obává.

Čert nám, myslím, byl ty EU vzdělávací dotace dlužen. Pan "čerpací náměstek" se zdá být celkem rozumný člověk. Uvidíme, jestli "nevyhoří" jako jeho předchůdci dřív, než s tím něco rozumného udělá.:) J.Týř

Vít Pátek řekl(a)...
11. dubna 2016 16:45  

Čert vzal ŠVP, ale prohlašovat porozumění elementárním principům, jak funguje elektrický obvod, ve kterém je minimálně nějaký zdroj a spotřebič, ve společnosti, kde to najdete téměř v každém předmětu, na který sáhnete, (nemluvě o tom, že efekt fungování těch rozsáhlejších zdrojů a početnějších spotřebičů je dokonce jeden z mála výsledků lidské činnosti, který je i vidět z vesmíru) a která se bez existence a fungování těchto věcí téměř okamžitě hroutí, je už fakt mírně řečeno zatvrzelost.

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2016 16:52  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. dubna 2016 16:54  

Pane Pátku, nevypadla Vám tam někde vedlejší věta?

Vít Pátek řekl(a)...
11. dubna 2016 17:19  

To Anonymní z 21:30: Myslím, že nevypadla. Málem jsem sem začal psát kompletní rozbor, ale zjistil jsem, že je to na diskusní příspěvek moc dlouhé. Ale občas sem přispívají "profíci" češtináři, třeba by to uměli zapsat nějak stručněji, ať už to mám správně nebo je tam něco špatně.
Nicméně pokud mi svým příspěvkem naznačujete, že se v těch vyjádřeních jednou dlouhou složenou větou moc vyžívám a že to jde napsat i jinak, tak konstatuji že máte pravdu a že když se někdy včas přistihnu, tak to omezím (viz R. Hrušínský při převzetí psa později pojmenovaného Karl von Bahnhof ve filmu Vesničko má středisková: "Von to vomezí..." :-)).

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2016 17:28  

NÁMĚSTEK VELČOVSKÝ V ROZHOVORU O BUDOUCNOSTI ŠKOLSTVÍ

Časopis Vesmír ve svém dubnové čísle vydal rozhovor s náměstkem pro řízení sekce operačních programů Václavem Velčovským. Tématem je současný i budoucí stav vzdělávání, vědy a výzkumu.


http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/namestek-velcovsky-v-rozhovoru-o-budoucnosti-skolstvi

Takhle vypadá informační gramotnost v podání MŠMT: Avízo na zajímavý článek není doprovozeno odkazem na stánku s tím článkem. Je tam jen pdf soubor ke stažení. Ten článek by myslím stá za zveřejnění na České skole. Podobně jako výše avizovaný článek z německého Bildu:

Tlumočník řekl(a)... 11. dubna 2016 7:31

Dávám sem odkaz na článek v dnešním Weltu, poukazuje na velké nedostatky ve vzdělání mladých Němců. Příčiny: stále rostoucí počet maturantů, klesající nároky učitelů, nedávají se domácí úkoly, politický tlak na školy, aby nenechávaly žáky propadnout. Důsledek: vysokoškolští absolventi nemají dostatečné znalosti svého oboru, např. studenti germanistiky neovládají německý pravopis...

Článek dále zmiňuje neochotu mladých jít se učit řemeslu, stále více jich učení předčasně opustí. Jsou to naprosto stejné problémy jako u nás.

http://www.welt.de/politik/deutschland/article154187052/Die-erschreckenden-Bildungsdefizite-junger-Deutscher.html


J.Týř

Jiri Janecek řekl(a)...
11. dubna 2016 17:45  

"Je tam jen pdf soubor ke stažení. "

Byvaly doby, kdy standardem na strankach ministerstva byl odkaz na jinou stranku, na niz byl dokument ve formatu .doc/.docx

I MSMT pomalu naplnuje ty sve vlastni zvasty o digitalnich kompetencich... Ja jim za to poslu smajlika :-) a kdybych nebyl pocitacovy fosil, tak to i zatweetuju a posdilim...

tyrjir řekl(a)...
11. dubna 2016 17:52  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
laimes28 řekl(a)...
11. dubna 2016 18:26  

a dneska se místo matiky učily přenášet žáby

Nico Pytlik řekl(a)...
11. dubna 2016 19:38  

dneska se místo matiky učily přenášet žáby

To se hodí vždycky i na jiné drobné a neživé předměty. Třeba brambory zase podraží.
Žáby ale na nácvik nejsou právě vhodné. Nelze je dost dobře štosovat do velkých pytlů.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. dubna 2016 19:40  

V. Pátek: Ne, nic nenaznačuji, četl jsem to několikrát a nemohl jsem dobrat závěru (asi chyba v přijímači). Byla to otázka bez vedlejších úmyslů :-)

laimes28 řekl(a)...
12. dubna 2016 12:00  

ha ha ha nico nestíháš poslední trendy.jdou štosovat perfektně,a to do igelitového průhledného děrkovaného pytle ´velikosti a tvarem futrálu na spacák,tam je naštosují a u stánku pověsí,no a když si jdeš koupir pět žabek k večeři tak si neseš domů čerstvé kousky a když se jedná o bufet, tak ti je vytáhnou a ihned osmahnou!ochutnal jsem,se švestkovým sousem, a ve zdraví přežil,maso jest jako jemné telecí,tyto podrobnosti bychomale žákům sdělovati zřejmě neměli

krtek řekl(a)...
12. dubna 2016 12:43  

A co ochrana zvířat? laimes28 - nahlašte se dobrovolně za porušení zákona na ochranu zvířat!
P.S.: Já jsem jedl hlemýždě ;-)

Nico Pytlik řekl(a)...
12. dubna 2016 13:38  

A co ochrana brambor? Vždyť i ty rostliny mají duši.
Soused svojí zelenině na záhonech zpívá. Trsy rajčat a brambory jak noha!

tyrjir řekl(a)...
12. dubna 2016 21:29  

Sypejte taky (různým) ptáčkům ! :)))

tyrjir řekl(a)...
12. dubna 2016 21:33  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
12. dubna 2016 21:36  

Jen ne učitelům, těm stačí sliby a důkladné proškolení od grantožroutů ... :(

Ondřej Šteffl řekl(a)...
13. dubna 2016 1:22  

Vít Pátek
asi myslíte "prohlašovat za zbytečné" ;-). Ale já nic takového neprohlašuji. A zrovna zbytečnost a marnost Ohmova zákona POVINNÉHO pro všechny mám docela rozmyšlenou. Podívejte se do RVP ZV.
ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE
Očekávané výstupy
žák
 F-9-6-01 sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
 F-9-6-02 rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
 F-9-6-03 rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností
 F-9-6-04 využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
 F-9-6-05 využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní
 F-9-6-06 zapojí správně polovodičovou diodu
 F-9-6-07 využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh
 F-9-6-08 rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami

a najděte mi ve svém okolí 10 lidí, kteří ukončili studium fyziky na střední škole a kteří vůbec rozumějí, co se žádá. Pak Sodomu i Gomoru zachovám ;-). A přitom tohle se chce po VŠECH dětech ze ZŠ. Moje zkušenost je, že jen asi polovina lidí vůbec umí přiřadit Ohmův zákon k elektřině (nejčastěji si jej pletou s Pacsalovým), a jsou celkem dobře živi v tomto světě.

Nic nemám proti tomu, aby každý věděl, že strkání prstů do zásuvky ho může zabít a k čemu jsou pojistky. Ale v tom vám "využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů" moc nepomůže.

A co se týká dnešního světa, naprostá většina elektrických prvků kdekoliv je aktivních, čili Ohmův zákon se na ně nedá dobře aplikovat. Jaký odpor má třeba úsporná žárovka, na které je napsáno 120 až 250 V, 11 W? Ano, za mých mladých let se daly dvě stejné obyčejné žárovky na 120 V zapojit do série do 220 V. Ale dnes? A to nemluvím o elektronice, co tam s Ohmovým zákonem? To už by se spíš hodila dvojková soustava, že. Ale tu v RVP ZV hledám marně.

tyrjir řekl(a)...
13. dubna 2016 2:53  

Ohmův zákon a vodivost lidského těla - domácí úkol pro pana Šteffla

- Kupte si dvě baterie: plochou baterii 4,5 V (tu s těmi dvěma ohýbacími plíšky) a destičkovou baterii 9 V (tu s těmi dvěma cvočky).

- Plíšky na ploché baterii 4,5 V ohněte tak, aby vzdálenost mezi nimi byla stejná jako vzdálenost mezi cvočky na baterii 9 V.

- Přiložte jazyk nejprve na plíšky baterie 4,5 V a pak na cvočky baterie 9 V.

Otázky k zodpovězení:

1) Je lidské tělo vodivé?
2) Ve kterém případě jste pocítil větší proud?

Upozornění: S elektrickou zásuvkou 220 V to nezkoušejte! Zdroje s napětím nad 24 V jsou za určitých podmínek život ohrožující! :)))

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. dubna 2016 6:50  

"Nic nemám proti tomu, aby každý věděl, že strkání prstů do zásuvky ho může zabít a k čemu jsou pojistky. Ale v tom vám "využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů" moc nepomůže. "

1. Proč to tedy Vaše slavná scioškola má ve svém ŠVP?

2. To pak můžete prohlásit za zbytečné COKOLIV, co se ve škole učí a ničeho se nedoberete.

3. Tyto řečičky jsou pouze póza, která se dobře prodává v médiích (něco jako zrušme daně) a jednodušší lidé (novináři a dramaturgové) Vám to baští...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. dubna 2016 7:01  

4. Tento přístup, který reprezentujete, pak způsobuje v praxi nedostatek lidí, kteří něco opravdu umí, viz. chybějící technické profese v současné době a čím dám blbější absolventi všech typů škol. Historicky se působení osob, jako jste Vy, ukáže velmi škodlivé. Jenom jestli se na to nepřijde pozdě - podívejte, jaký marast způsobil únor 48 a ještě čtvrtstoletí po převratu je společnost "pokažená".
Vaše dlouhodobé působení (a podobných blouznivců) způsobí taktéž dlouhodobé škody, jejichž náprava bude trvat desítky let.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. dubna 2016 9:59  

Je zcela zbytečné a kontraproduktivní vychovávat z dětí malé vědce/odborníky/lingvisty. Řekl bych, že je to primární příčina faktoru "prudy" ve škole. Není zbytečné, aby děti věděly jak (svět) věci fungují. Proto mi je líto, že nám ve škole náš fyzikář nedal za úkol sestrojit třeba jednoduchý elektromotor.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. dubna 2016 10:56  

Mí žáci mají štěstí, že třeba elektromotor, elektromagnet či elektroskop si mají vyrobit doma. Bohužel, neštěstí je od nich pak tento úkol vymáhat a kontrolovat...

Tyto úkoly nicméně neznamenají, že jim bude odpuštěna znalost Ohmova zákona.

Nehledě na to, když SCIO škola - nejlepší škola v republice - vyžaduje po svých žácích znalost řešení praktických příkladů za pomocí Ohmova zákona, proč ne my? Jsme snad horší? Jsme pouze levnější...

Pavel Doležel řekl(a)...
13. dubna 2016 11:28  

"Je zcela zbytečné a kontraproduktivní vychovávat z dětí malé vědce/odborníky/lingvisty."

Myslíte jako na základní škole? A jaká přesně znalost, která je v RVP činí z žáků základních škol vědce, či odborníky? Myslíte, že když člověk umí psát bez pravopisných chyb, že je lingvista?

To je přesně ono. Tenhle názor intelektuálních deprivantů je primární zdroj ničení vzdělávání a to nejen u nás. Když jsem v USA studoval střední školu, bylo mi divné, že vykopat jámu, nebo upéct bábovku bylo vnímáno jako odbornost, kterou člověk nemůže ovládat, aniž by měl k tomu patřičný kurz, či alespoň videokazetu pro debily. Dodnes si pamatuji na Boba Rosse, který na videokazetách učil lidi malovat stylem: "Let us take the happy litle brush number 8 and happy little color tube number 7, 9 and 11 and let us paint a happy little tree here. Like that."
Když si američan chtěl uklidit v kuchyni a umýt dřez, tak si zavolal speciální firmu - odborníky na uklízení kuchyní. Jasně, HDP to zvyšuje, nikoliv ovšem životní úroveň. Dopady tohoto přístupu?

1) Totálně vymyté mozky.
2) Na každou činnost je "nám treba špecialistou". Takže odborník na hloubení jam, či úklid podlahových ploch je vlastně co do odbornosti něco jako profesor neurochirurgie - jediný rozdíl je v tom, že každý se zabývá něčím trochu jiným.
3) Všichni musí mít vysokou školu. Je jedno, jestli studujete stavbu a fungování mozku, nekomutativní algebraické struktury, nebo uplácávání báboviček. Všichni jsou si rovni a každý má svá práva. Že je někdo odborník na plácání báboviček a nikoliv na chirurgii mozku je čistě jeho rozhodnutí.
4) Studenti "maturitních" ročníků středních škol v USA občas ani netuší, co je to Evropa, či co to je Sluneční soustava. Inu nevím, ale ten sebevědomý občan, kterého se tady všichni dovolávají snad nemusí být vědcem, aby tušil, že Země není placatá, ačkoliv tak z blízka vypadá a že to, co nám svítí ve dne nad hlavou (pokud nemáme zrovna polární noc a nejsme za polárním kruhem), že je hvězda a ta má nějaké vlastnosti.
5) Učitelé si s žáky povídají, hrají se různé role, žáci se vžívají do role uprchlíků, argumentují pro a proti uprchlictví a nelegální migraci. Učitelé hovoří s žáky o prezidentovi, o tom, jaký je to blbec, nebo jaký to není blbec. A tohle všechno se vydává za VZDĚLÁVÁNÍ.

No a výsledky vidíme. Čím větší blbec, tím sebevědomější.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. dubna 2016 13:28  

TU: "Proto mi je líto, že nám ve škole náš fyzikář nedal za úkol sestrojit třeba jednoduchý elektromotor."

Je zcela zbytečné dělat z dětí malé odborníky/techniky. "Pro naprostou většinu populace, je to zbytečné, nepochopitelné a nikdy to nebudou umět ani potřebovat." (OŠ)

Tajný Učitel řekl(a)...
13. dubna 2016 16:21  

Je nutné/dobré/žádoucí aby děti chápaly, jak svět kolem funguje, jak funguje auto, kráva, komp, hodinky, člověk, rádio, lihovar, rajče, telefon. K tomuto účelu nemusí být zavalené vzorci a složitými termíny. Existují klíčové koncepty, které je možné pochopit bez velké abstrakce, spíše sledovat, nebo provádět pokus a vytvořit závěry, aplikovat jednoduchým způsobem v praxi. Vše ostatní, se učí, jak už bylo řečeno, aby bylo co zkoušet a čím zaplnit testové úlohy/učebnice. Specializace je vhodná pro odborné školy, či vš. Stejně tak je Ohmův zákon pro žáka zš spíše příležitostí k procvičení matematiky a jako takový proč ne, ale nepředstírejme, že je nevyhnutným základem čehosi pro život. Pokud ho žáci nějakým praktickým způsobem "objeví", to je jiné kafe. To by k tomu ale musel být čas, že.

krtek řekl(a)...
13. dubna 2016 20:38  

Porušuji své pravidlo: Asi jste neobyčejně naivní člověk - pochopit rádio, ne na principu trpaslíčků, ale vlnění, zesilovače, přijímače, to bez Ohmova zákonu nejde. Natož provádět pokusy bez znalostí - to Vás dovede k Cimrmanovým závěrům, že "vyfukováním cigaretového kouře do vody zlato nevznikne".
Myslíte-li si, že žáci mají znovuvynalézat kolo a znovuobjevovat Ameriku, budiž. Podle mne tudy cesta nevede.

Nico Pytlik řekl(a)...
13. dubna 2016 21:53  

Objevování má člověk tak nějak v popisu vývoje svého druhu.
Já jsem třeba úplně celý pryč, když žák konečně objeví, kde na klávesnici leží znaky ; = ".
A například takovou pomlčku najde málokdo.

krtek řekl(a)...
14. dubna 2016 4:04  

Když tam navíc ta pomlčka vůbec není ;-) A co teprve #, &.

tyrjir řekl(a)...
14. dubna 2016 5:52  

Na Somrhůrce na to (ne)jdou od lesa?

V Summerhillu například počkají, až se žákovi začne chtít, a tak ho k ničemu nemusejí nutit. Jakmile se mu začne chtít, je vnitřně motivaný a maká naplno. Je to dobrá metoda i pro jiné školy. Chce to ale podobné podmínky. Motivované a schopné učitele, žákovský samosprávný aktiv, asistenty, potřebné prostory, vybavení, financování... rodiče důvěřující škole a učitelům... a moudré pacifizované inspektory.

Myslím, že k tomu všemu přes suprově dotačně zajištěná školení učitelů, EUInovsky inkludovaná RVP/ŠVPčka a eňo ňuňo Kariérní řád úspěšně kráčíme. Předevčírem to našemu MŠMT potvrdili zástupci školských asociací. Teď už záleží jen na rodičích, dětech, učitelích a zřizovatelích škol. S 6 % z HDP a s učiteli placenými 70% platy VŠ kvalifikovaných profesí se to povede. Konečně budou také žáci a učitelé veřejných škol moci i filosofovat a hlavně (ne?:)pracovat například jako pan Šteffl a jeho Scio školy, kterým opravdu fandím. S dovětkem "Ostatní by taky rádi, ale..."

Uvidíme, jak to ta naše Somrhůrka (MŠMT, jím řízené organizace, školské odbory a školské asociace:) nakonec všechno zařídí :)))

http://www.ceskaskola.cz/2016/04/spolecne-prohlaseni-czesha-reditelu.html

S pozdravem Růžové budoucnosti českých škol zdar!

J.Týř

Tajný Učitel řekl(a)...
14. dubna 2016 9:02  

Ano, díky vytvoření nutnosti Ohmův zákon "objevit", resp. objevit jeho potřebnost a aplikovat k sestrojení nějaké skutečné fungující věci, jde o jinou rovinu poznávání. Chápete ten rozdíl mezi, "zákon zní tak a tak, přičemž U je napětí atd...Vypočítej odpor R když..." Vím, že na to není čas, peníze, vybavení, laborky, BOZP nedovoluje, ale nenamlouvejme si, že předkládání a procvičování hotových vzorců bez jejich alespoň částečné aplikace je dobrá praxe, nejde-li nám o procvičování matematiky.

Mimochodem, vždy když vidím své břicho ve vaně, říkám si, kolik asi vytlačí vody. Pak mě to přejde.

krtek řekl(a)...
14. dubna 2016 9:58  

Dobře - a víte, že k rádiu potřebujete 1) ..., 2) ..., 3) ...
Když zvolíte vhodnější příklad (třeba proč LED diodu nepřipojím k monočlánku), dostanete se i k Ohmovu zákonu. Odvození Ohmova zákona a jeho znalost jsou dvě na sobě závislé věci, přičemž znalost se odvíjí od odvození. V ŠVP máte požadavek na znalost, jeho odvození (přiměřené věku) je záležitostí učitele.
Nikdo z nás tu netvrdí, že předkládání hotových vzorců je správnou cestou.

Nico Pytlik řekl(a)...
14. dubna 2016 10:25  

Když tam navíc ta pomlčka vůbec není

No právě!
Vynikající věc v mém pojetí tradiční školy.
"Přestaň se šklebit, Samohýle, a pojď k tabuli! Tak nám řekni... tře-baa... kde na klávesnici naj-deeš... POMLČKU!!! Cha! Nevíš, co? Ale v lavici řečí tisíc! Tak za pět."
"A další pán na holení. Kučero? ... Taky za pět!"
"Co chceš, Peterko?"
"Že tam není? Nebuď drzý!"
...
"Napište si do sešitu...
středník, vlevo nahoře pod éescéé,
rovnítko, druhá klávesa ve směru šipky na beck-pase,
uvozovky, šift a vlevo nahoře úúú s kroužkem."
"Cože, Pelikánová? Že to nejsou uvozovky? A co by to asi tak mělo asi být? Nějaká chytrá..."
"A budete to umět, i když vás vzbudím ve dvě ráno!!!"

Tajný Učitel řekl(a)...
14. dubna 2016 13:46  

Máte pravdu. Provádět pokusy bez znalostí lze. Sestrojovat věci asi ne. Jde o hloubku znalostí.

krtek řekl(a)...
14. dubna 2016 20:16  

A k čemu jsou pokusy bez znalostí?
Musí to jít popořadě - pozorování, diskuse, stanovení hypotézy, ověření pokusem. A máte tu ten Váš nežádoucí vědecký pozor. Jenže člověk takhle funguje, i když si to často neuvědomuje.

Nico Pytlik řekl(a)...
14. dubna 2016 23:16  

Podstatné je, že vědí učitelé, co Ohmův zákon popisuje, a že se tedy k ničemu nehodí.
Kdyby o něm neměli ani tuchy, to že je k ničemu, ani by nevěděli, totiž.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.