Miroslav Bečev, BeCeData
Po zkušenosti z jednoho zařízení, kde žákyně úmyslně ze vzteku rozbila tablet spolužačce, neboť sama ho neměla a neměla ani šanci ho dostat, tak se k tomu stavím odmítavě.
Radovan Jansa, Gymnázium a SOŠ Nový Jičín
Nevím, žáci si u nás nosí běžně tablety, ntb a mobily do školy a neřeší se to (a mezi netbookem a smartphonem už nějaký velký finanční rozdíl není). To je otázka pro právníka.
Pavel Pešat, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci
Jako se vším, ale nedá se to zcela eliminovat a časem se to usadí. Taky máme problémy s tím, že si žáci ukradnou navzájem mobily, a to všechno ostatní. Pokud budou mít žáci vlastní BYOD, budou se o ně starat více než o školní a možnost krádeží by nás neměla odvést od pozitivního záměru. Samozřejmě, může se ukázat, že v konkrétní škole je školní klima natolik špatné, že si žáci budou věci ve větší míře krást/ničit, ale to je záležitost pro speciální intervenci spec ped, soc. pedagogů a jiných, ne argument pro zastavení BYOD.
Bohumil Vošický, Terasoft
Ta zařízení nejsou až tak drahá, nevidím to jako velký problém. Pokud jde o poškození, třeba tady v USA se dá koupit prodloužená záruka na 2-3 roky (což je životnost zařízení) za nějakých 20% ceny a kryje i náhodná poškození, jako je třeba polití vodou nebo pád na zem (Best Buy). Stejně by to mělo jít i v ČR.
Uvítáme i vaši odpověď, prosím, vyplňte formulář!
Přehled otázek a článků:
- Jak řešit nerovnost ve výuce, kdy bohatší rodiče žákům zakoupí dražší zařízení a sociálně slabší mít vlastní zařízení mít nebudou?
- Jak řešit kompatibilitu aplikací v různých operačních systémech (na trhu jsou tablety s iOS, Android, Win 8 a Win 8 RT)?
- Jak hodnotíte nutnost kvalitního připojení wi-fi i k Internetu? Je řešitelné bez vysokých nákladů? Jsou online aplikace skutečně tak náročné?
- Vidíte problém v licencování výukových aplikací a výukového obsahu (například využití školní licence na zařízení žáka)?
- Bude problémem riziko poškození nebo zcizení zařízení žáků?
- Bude problémem kapacita akumulátorů v tabletech a případné dobíjení?
- Máme dostatek kvalitních ICT metodiků pro postupné závádění konceptů 1:1 a BYOD?
- Kde se koncepty 1:1 a BYOD uplatní nejdříve, na 1. stupni, na 2. nebo na SŠ?
- Jaké výhody získá žák i učitel při tomto způsobu výuky vůči žákům+učitelům používajícím klasickou výuku, pokud to pomůcek budou nainvestovány srovnatelné peníze? Myslíme tím vycpaniny, herbáře, fyzikální, chemické laboratoře apod.
14 komentářů:
Čeká mě nepokojná noc. Úplně se děsím představy, že se mne třeba moji žáci zeptají, jestli je tohle skutečně běžný vzorek odborníků na dětskou kriminalitu a patologické jevy vůbec... Co já jim jen řeknu.
Hele, mám takový neodbytný pocit, že děcka už dávno budou mít běžně penály s přihrádkou na tablet, a my budeme ještě pořád řešit, jestli by se nemělo ze školního řádu vyškrtnout ustanovení o tom, že žáci do školy nenosí drahé věci.
Soud rozhodnul, že škola má zaplatit náhradu škody za zničení nepojištěné vázy, kterou žák na školním výletě v galerii úmyslně rozbil...
V těchto dnech všichni třídní zapisují do třídní knihy blábol o tom, že žáci byli poučeni o chování a bezpečnosti v době podzimních prázdnin...
SAMOZŘEJMĚ, že riziko poškození nebo zcizení zařízení JE PROBLÉM.
Proč by asi jinak mnohé školy ve svých školních řádech nošení těchto zařízení do školy zakazovaly? Vždyť je to jen zoufalý pokus o sebeobranu.
Právě v legislativních otázkách vidím jednu z hlavních překážek pro využití vlastních zařízení ve vyučování. Minimálně do té doby, než bude tento problém uspokojivě vyřešen. Protože škola musí nést důsledky za jednání žáků, které je jinak zcela mimo její kontrolu. Moc se těším na rodiče, vymáhající náhradu škody za zničení nového iPadu, který přece žák musel mít pro potřebu výuky.
:-)
Ano. Tím jsem chtěl říci, že nejenže nejsou peníze, ale není ani odpovídající legislativa, která by nějak reflektovala náš úporný boj za zábavnou konkurenceschopnost pro třetí tisíciletí.
A tak si to každá škola nějak ušmrdlá v právní (kdoví jestli) normě nejnižší působnosti. A že se to prostě nějak ustojí.
Zdá se, že za nízkou úroveň školství doopravdy mohou jednoznačně učitelé. Neumí si zařídit ani peníze, ani legislativu.
Outsourcovat, outsourcovat, outsourcovat! Žáky bych taky outsourcoval. Zmizí problémy.
---
Děkuji za odpovědi. Neuspokojily mne. A pravdu má poste.restante, na tomhle to všechno ztroskotá.
My máme ve školním řádu, že škola nezodpovídá za vnesené BYOD a zakazujeme jejich dobíjení ve třídách. Výsledkem je, že někteří dělají, že nevidí, někteří upozorňují a vytahují ze zásuvek a někteří trestají.
A to jsou jen detaily - zatím se nekrade (přes míru), neničí navzájem, nevyžaduje BYOD na výuce.
---
A zatím poučení o chování a bezpečnosti píšeme jen na začátku každého pololetí a na konci roku, díky za inspiraci, navrhnu na poradě poučovat před každým víkendem;-)
- krade se a bude se krást
- pravdou je, že učitel není schopen zabezpečit cennější věci žáků
-pravdou je, že po zcizení x-tého kousku školu nepojistí vůbec nikdo (viz. protipovodňové pojištění v zátopových oblastech)
-co s tím dnes neví nikdo
Ostatně marně přemýšlím nad tím, kdo z mých kolegů ještě nebyl v budově školy okraden. A to se říká, že na Moravě se tak nekrade.
A zatím poučení o chování a bezpečnosti píšeme jen na začátku každého pololetí a na konci roku
Je vidět, že nejste třídní, jinak byste věděl o těch dvaceti kolonkách na konci třídnice (poučení před vším, co zavání přítomností i nepřítomností žáků v lavicích).
Nevidím jediný důvod, proč by škola měla poučovat žáky, jak se mají chovat mimo školu. O to, aby tento čas děti přečkaly ve zdraví, by se měli především a jedině starat jejich rodiče. Leda snad, kdyby je recipročně čas od času poučili, jak se mají jako žáci chovat ve škole.
Pokud si děti nejsou vědomy, že za svoje zdraví nesou odpovědnost především ony samy, ani dvacet zápisů v třídnici je neochrání.
Nějak se nám to tu pomotalo.
Maličko jsme se odklonili od tématu, ale nedá mi to. Jedna nejmenovaná škola v rámci bezpečnostních poučení upozorňuje žáky, aby nesáňkovali na nepřehledných svazích. Pro jistotu to své třídě říkám každý pátek, však ve třeťáku už taky nejsou nejmladší a kosti nemají tak pružné jako zamlada.
Maličko jsme se odklonili od tématu
Pardon, a co je tématem?
Volby, nevolby, vraťme se raději k tématu. Zajímavým opatřením bránícím proti krádežím je schopnost některých přístrojů blokace na dálku. Řešili to již v OLPC, a nakonec se jim podařilo dodat množství počítačů do rozvojových zemí. Zatím jsem neslyšel, že by se nějak hromadně kradly. Naopak jsem slyšel spíše o tom, jak si jich žáci i celé rodiny váží. V případě našeho BYOD, kdy bude každý mít vlastní přístroj to tak snadné nebude. Řekl bych, že nejlepší asi bude, když se o povinné nošení vlastních přístrojů do školy nebudeme vůbec pokoušet. To ale neznamená, že nemůžeme plošně přejít na kombinované formy výuky (mají totiž nezpochybnitelné přednosti). Znamená to jen, že škola bude muset umožnit těm žákům, kteří nejsou vybaveni, dostat se do online prostředí i mimo vyučování (družina, poč. učebna odpoledne apod.)
škola bude muset umožnit těm žákům, kteří nejsou vybaveni, dostat se do online prostředí i mimo vyučování
Řekl bych, že nejúčinnějším opatřením proti školním krádežím je mít slušně vychované žáky. Vzpomínám si, že před mnoha lety, když jsem přišel na svoje současné působiště, jsme tuto službu žákům poskytovali zcela běžně.
Při vyučování seděli dva u jednoho počítače, a protože doma měl pc průměrně jen jeden z nich, a s přístupem na net jen ojediněle, tlačili se odpoledne v učebnách. Už jsem to tu popisoval mnohokrát. Museli jsme dělat pořadníky a rezervace.
Nezaznamenal jsem případ, že by někdo něco ukradl, nebo úmyslně poškodil. Podotýkám, že v učebnách žáci setrvávali bez nepřetržitého dozoru. Nebylo to nutné. Časem jsme se propracovali k velmi jednoduchým pravidlům provozu, která byla ale důsledně vyžadována.
V kultivovaném prostředí se i lidi chovají kultivovaně. Měl jsem tenkrát takový hřejivý pocit. Bohužel se to časem celé nějak pomotalo.
P.S.
Nechci se dopouštět do vyloženě subjektivního hodnocení, ale něco podobného jsem zažil letos na jaře, když jsem se odhodlal po víc než dvacetileté přestávce vyrazit autem do Rakouska.
Řekl bych, že zcizení nebude příliš velký problém, ba dokonce že nebude vůbec problém.
Zato takové odcizení, to už může být vysloveně průšvih; a je i podstatně pravděpodobnější...
Ano. Lepší než užívat tyhle hyperkorektní eufemismy, aby to znělo hezky odborně, by bylo přidržet se i pro nás, laiky dobře uchopitelných pojmů, jako je krádež či loupež, kdy se nemění vlastník věci, ale pouze její držitel.
Okomentovat