Miroslav Bečev, BeCeData
Je potřeba vyvíjet tlak na výrobce, aby programy byly multiplatformní. Problémem je, že např. Java je napadnutelná, a proto je v mnoha prohlížečích blokovaná. Flashové programy jsou zcela programově blokované správci učeben, aby se děti nevěnovaly hrám, ale výuce.
Radovan Jansa, Gymnázium a SOŠ Nový Jičín
U nás řešíme pomocí VMware (školní win aplikace jsme schopni streamovat i na iOS, MacOS, Android i Blackberry) View, kde nabízíme žákům PC učebny přes web formou streamu virtuálních desktopů. Lze to řešit i tak, že budeme žáky učit alternativám (Photoshop x Pixlr x Gimp), které si tím pádem spustí v různých OS.
Ondřej Neumajer, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Také v případě BYOD je třeba se soustředit především na výukový cíl, nikoli na prostředky. Ty by měli žáci volit dle svých možností. Mnoho aplikací je dostupných pod více platformami, pro mnohé cíle lze volit z širší nabídky aplikací, existuje konkurence, často i zdarma. Již dnes je běžné, že služba je dostupná z webového rozhraní a zároveň je možné si stáhnout specializovanou aplikaci pro různé platformy. Pro učitele BYOD určitě znamená požadavek na další vzdělávání. Doba homogenních počítačových učeben se chýlí ke konci.
Pavel Pešat, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci
Jednoznačně využíváním cloud aplikací a aplikací přístupných prostřednictvím webového prohlížeče. Pro velmi specifické aplikace (měření se senzory, GIS apod) by měla škola udržovat jednu, max dvě specializované učebny. Výrobce softwaru je třeba orientovat směrem k výrobě vhodných aplikací a nabídce vhodného obchodního modelu.
Bohumil Vošický, Terasoft
V ČR je to docela problém. Malý trh a ještě jej dál fragmentovat? Co takhle používat Win 8, pro malé země je to asi nejjednodušší řešení zachovávající kompatibilitu s materiály, které již školy mají. Android si to všechno zkazil sám - kdyby podporoval Flash (víme, že i Android 4.3 jej podporuje, ale jaksi neoficiálně - já ho mám také na novém Nexus 7 FHD), tak by to byla pro školy mnohem životaschopnější alternativa. Na velkých trzích je to úplně o něčem jiném než u nás v ČR.
Uvítáme i vaši odpověď, prosím, vyplňte formulář!
Přehled otázek a článků:
- Jak řešit nerovnost ve výuce, kdy bohatší rodiče žákům zakoupí dražší zařízení a sociálně slabší mít vlastní zařízení mít nebudou?
- Jak řešit kompatibilitu aplikací v různých operačních systémech (na trhu jsou tablety s iOS, Android, Win 8 a Win 8 RT)?
- Jak hodnotíte nutnost kvalitního připojení wi-fi i k Internetu? Je řešitelné bez vysokých nákladů? Jsou online aplikace skutečně tak náročné?
- Vidíte problém v licencování výukových aplikací a výukového obsahu (například využití školní licence na zařízení žáka)?
- Bude problémem riziko poškození nebo zcizení zařízení žáků?
- Bude problémem kapacita akumulátorů v tabletech a případné dobíjení?
- Máme dostatek kvalitních ICT metodiků pro postupné závádění konceptů 1:1 a BYOD?
- Kde se koncepty 1:1 a BYOD uplatní nejdříve, na 1. stupni, na 2. nebo na SŠ?
- Jaké výhody získá žák i učitel při tomto způsobu výuky vůči žákům+učitelům používajícím klasickou výuku, pokud to pomůcek budou nainvestovány srovnatelné peníze? Myslíme tím vycpaniny, herbáře, fyzikální, chemické laboratoře apod.
.png)
2 komentářů:
Je jasné, že z dlouhodobého hlediska pouze BYOD koncept má své opodstatnění. Když k tomuto závěru došly firmy v průmyslu, nepředpokládám, že ve školství "objevíme nový kontinent", kde všechno bude jinak.
Ovšem já bych nejdřív docela ocenil, pokud by:
1. - se dalo rozumným způsobem využívat ve výuce alespoň stávajícího vybavení. Alespoň po přechodnou onu dobu, nežli bude mít každý svůj tablet. :-)
2. - prostředky na ONIV umožnily běžné škole obnovovat stávající techniku alespoň jednou za 5 let.
3. - finanční prostředky na provoz a platy umožnily zaměstnávat a patřičně odměnit správce (třeba externě), metodika ICT i ICT koordinátora. A nekumulovat tyto funkce do jedné persony, která řeší vše, od papíru zaseklého v kopírce, až po výběrové řízení na interaktivní tabuli a notebook pro ředitele.
4. prostředky na nákup SW umožnily nákup profesionálních produktů. Doba aktivistických učitelů, tvořících po večerech animace ve Flashi už by mohla skončit.
Mimochodem, s konceptem 1:1 a BYOD vyvstává zákonitě otázka, jak řešit situaci sociálně slabých žáků.
Ejhle, až při příštích volbách místo "pastelkovného" budeme zavádět "tabletovné". :-)
Naprostý souhlas.
Techniky je po školách vcelku dost, ale k čemu je např. učitelce na 1. stupni ve třídě interaktivní tabule, když už škola nemá ani na nákup interaktivních učebnic a ona chudera musí kdejakou blbost hledat na internetu nebo smolit sama, pokud to tedy na slušné úrovni umí, což však vůbec není samozřejmostí. Stačí se podívat na výstupy šablon a musí nám být jasné, že využít např. interaktivity Smartu umí ve slušné míře málokdo.
Okomentovat