Miroslav Bečev, BeCeData
Ano, protože zatím nevím o žádné placené verzi SW, kterou by bylo možno zdarma instalovat žákům. Myslím tím verze licencování pro normální školy, nikoli pro univerzitní kampusy v oboru.
Radovan Jansa, Gymnázium a SOŠ Nový Jičín
Závisí jaké typy aplikací používáme. Např. v Chrome je Apps for you classroom a tam apku licencuji na mailový účet žáka, takže ten si apku může klidně nainstalovat i na svém Chrome doma, pokud se tam přihlásí svým školním účtem (samozřejmě je otázka, zda škola bude chtít žákům platit za aplikace :)
Pavel Pešat, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci
Opět, v první fázi je třeba rozdělit aplikace na on-line přístupné, pokud možno free, a licencované, které by se realizovaly v oné jedné (dvou) PC učebnách. Výrobce software je třeba tlačit k tomu, aby nabízely přijatelné způsoby prodeje licencí typu např. 50 Kč za rok (tak na úrovni rozpočtené ceny učebnice).
Bohumil Vošický, Terasoft
Ne. Kromě peněz. Pokud budu mluvit za Terasoft, tak jsme nabízeli možnost používat školní licence pro všechny žáky i doma za cenu odpovídající zhruba ceně té školní licence - opět cca 1500Kč až 3000 Kč. To je hodně levné, pokud si vezmu stále stoupající náklady na vývoj. Jenže školám prostředky na pomůcky neustále klesají. To je Kocourkov, v tom se nedá pracovat...
Uvítáme i vaši odpověď, prosím, vyplňte formulář!
Přehled otázek a článků:
- Jak řešit nerovnost ve výuce, kdy bohatší rodiče žákům zakoupí dražší zařízení a sociálně slabší mít vlastní zařízení mít nebudou?
- Jak řešit kompatibilitu aplikací v různých operačních systémech (na trhu jsou tablety s iOS, Android, Win 8 a Win 8 RT)?
- Jak hodnotíte nutnost kvalitního připojení wi-fi i k Internetu? Je řešitelné bez vysokých nákladů? Jsou online aplikace skutečně tak náročné?
- Vidíte problém v licencování výukových aplikací a výukového obsahu (například využití školní licence na zařízení žáka)?
- Bude problémem riziko poškození nebo zcizení zařízení žáků?
- Bude problémem kapacita akumulátorů v tabletech a případné dobíjení?
- Máme dostatek kvalitních ICT metodiků pro postupné závádění konceptů 1:1 a BYOD?
- Kde se koncepty 1:1 a BYOD uplatní nejdříve, na 1. stupni, na 2. nebo na SŠ?
- Jaké výhody získá žák i učitel při tomto způsobu výuky vůči žákům+učitelům používajícím klasickou výuku, pokud to pomůcek budou nainvestovány srovnatelné peníze? Myslíme tím vycpaniny, herbáře, fyzikální, chemické laboratoře apod.
.png)
38 komentářů:
Vůbec jsem nepochopil, jak je tato otázka míněna. V prostředí, v němž se pohybuji, nemám vůbec žádnou potřebu za SW ani za výukový obsah platit. Když si odmyslím akademickou licenci Windows, kterou lze nahradit Linuxem, používáme pouze prohlížeč (vystačili bychom klidně s Firefoxem) a pro komunikaci používáme multiplatformní Edmodo. Chápu, že za jistých specifických okolností je možná nějaký SW potřeba, ale to bych považoval za výjimku. Výukový obsah je všude a k prokázání schopnosti pracovat s informacemi velmi dobře poslouží množství volně dostupných web 2.0 aplikací.
Záleží co vlastně škola učí a k čemu notebook/tablet vlastně žák potřebuje. Na zápisky, hledání informací? V tom případě SW řešit netřeba. Pokud ale chcete na BYOD učit technické kreslení, pokročilou grafiku, správu OS apod. může škola sáhnout třeba po Autodesk Academy. Jde licencovat pro žáky i Adobe produkty. Věci od MS zase přes Dreamspark atd. Důležité je jestli to škola/ředitel řešit chce...
"Vůbec jsem nepochopil, jak je tato otázka míněna."
Protože neučíte na normálmí škole. Vaěe představy jsou naivní - skleníkové.
neučíte na normálmí škole
Připusťme, že pan Brdička nerozumí otázce, protože neučí na normální škole. Moje otázky zní:
1. Jsou skleníkové představy vlastní každému, kdo na takové běžné škole neučí?
2. Poruzuměli by žáci otázkám lépe, kdyby sami učili?
ad 1. Často, akorat bývají zaměňovány strany skleníka :-)
ad 2. Nepochybně.
ad 2.
Po deseti letech intenzivního studie elektrotechnických věd jsem třeba podstatu fukce tranzistoru pochopil, tedy lépe, začal se jí skutečně zabývat, až teprve tehdy, když jsem to měl naučit svoje žáky. A tak je to prakticky se vším. I z tohoto důvodu jsem stále učitel. Mám sice prd, ale zase všemu rozumím. Tedy, téměř všemu.
Problém je pravděpodobně v tom, že 1:1 vnímám jako podporu výuky neinformatických předmětů. Chcete-li se zabývat informatikou, pak si myslím, že i nadále bude nejvhodnější počítačová učebna s desktopy a nainstalovaným SW.
Opravdu již 10 let na ZŠ neučím. Mé názory proto vycházejí hlavně ze zkušeností jiných. Jestli jsou skleníkové, to si budou muset čtenáři přebrat sami. Měnit je nehodlám.
Naopak, právě v informatice se obejdu bez placenych programů.
Zkuste se podívat po výuce na prvním stupni. Tam je program svázán s pracovními sešity i učebnicemi. Pokud vím, tak naše učitelky jsou s tím dost spokojené. Jak toto budete řešit jiným sw. zdarma, to nevím.
"Výukový obsah je všude a k prokázání schopnosti pracovat s informacemi velmi dobře poslouží množství volně dostupných web 2.0 aplikací."
Zkusil jste to komplexně sesbírat pro jeden ročník prvního stupně? Pochybuju.
Já vím, první stupeň, to jsou ty malý děcka a ty divný učitelky, to už z výšin vysokých škol málokdo dohlédne, tak nízko.
Naprostý souhlas s předchozím příspěvkem. Panu Brdičkovi doporučuji raději do těchto diskuzí nepřispívat, protože je evidentně naprosto mimo mísu školní reality základních a středních škol.
Ale ne, tak snadno se mě nezbavíte! Nemám vůbec v úmyslu se přizpůsobovat naší školní realitě. Pokouším se vám předložit představu, podle níž lze i na 1. stupni pracovat místo se sešitem s tabletem, placené výukové aplikace lze nahradit volně dostupnými OER materiály a žáci se učí psát rukou pouze okrajově. Co mi na to řeknete, je mi jasné.
V zásadě souhlasím i s tím, že se dá i programování učit na mobilu, ale to považuji za dost obtížné. I zde jsou však samozřejmě volně dostupné aplikace. Co třeba zkusit učit vytvářet aplikace pro mobilní zařízení pomocí appinventor.mit.edu? To je ve světě docela velký hit!
"placené výukové aplikace lze nahradit volně dostupnými OER materiály a žáci se učí psát rukou pouze okrajově. Co mi na to řeknete, je mi jasné."
Mě třeba není jasné, jestli si děláte srandu, abyste "nás" špónoval, nebo to myslíte vážně.
jestli si děláte srandu
Dneska člověk fakt neví. Když i vysoce postavení představitelé státní správy a samosprávy říkají a především dělají vyložené nesmysly. Kolikrát ani sám nevím, jak jsem to vlastně myslel.
V každém případě, pokud někdo nabude dojmu, že psaní, čtení, počítání nebo cokoli jiného je už přežitek a rodiče dětí se s tím ztotožní, budiž. Hlavně ale, ať se to nepožaduje šmahem od všech, a ještě s pošklebky o jejich zkompetentňovací zaostalosti.
Pan Brdička nás svým dalším příspevkem jen a jen přesvědčil, že je opravdu mimo mísu školní reality. Co tak jít si zaučit na jeden roček na 1. stupeň, pane Brdičko? Asi bychom se nad Vaším využíváním OER materiálů docela upřímě bavili. Myslím si, že byste se školní realitě přizpůsobil tak rychle, že byste sám zíral nad tím, čeho jste schopen.
Zcela signifikantní diskuze na ČŠ.
Dneska se mne studenti informačních studií na FF MUNI ptali, zda to, co zde čtenáři ČŠ předvádí, je skutečně běžný vzorek učitelů...
Těžko jsem hledal slova.
Ondřej Neumajer
A co se studentům nelíbí?
Že byste nás seznámil.
Mimochodem, stejná otázka by nebyla špatná po pěti letech praxe, oněch studentů.
Abyste se pak pane Neumajere nedivil...
Zatím ať se klidně diví.
Těžko jsem hledal slova.
To je, pane Neumajere, docela škoda. Zvláště pak, jste-li sám učitel a Vaši žáci jsou studenti vš. Až s nimi bude zase někdy v družném hovoru, pokuste se jim vysvětlit, že je možná už nejvyšší čas, aby se začali pokoušet na svoje otázky hledat a nacházet odpovědi sami.
Konkrétně do této diskuze se zapojilo, včetně Vás, šest pedagogických pracovníků. Z toho počtu patrně pouze jedna žena. Už jenom z této skutečnosti by mohli, aniž by museli být bystrými analytiky, dovodit, že nemůžeme být směroplatným vzorkem. Pokud čtu s porozuměním, mohu říci, že z těch šesti je jeden určitě učitel zš, jeden sš a dva vš. Což také neodpovídá uchopitelné vzorkovitosti.
Dále můžeme říci, že většina běžných učitelů to tu vůbec nečte. A pokud čtou, pak se veřejně nevyjadřují. A pokud vyjadřují, pak nejspíš někde jinde.
Už vzhledem k tomu, že se studenti za těch nejméně třinác let setkali s poměrně velkým počtem učitelů, mohli by případnou míru běžnosti naší podmnožinky stanovit bez větších obtíží.
A nakonec, nepopletl jste to, pane Neumajere? Skutečně se studenti ptali na 'běžný vzorek učitelů', a ne na 'vzorek běžných učitelů'?
Chci jen věřit, že mezi Vašimi současnými, poněkud nedovtipnými studenty není některý z mých bývalých žáků. To by pro změnu sklaplo mně.
V každém případě je ode mne pozdravujte.
"Těžko jsem hledal slova."
Dneska jsem se zamyslel nad tím, zda současný vzorek kandidátů do sněmovny je opravdu reprezentativní. Zděšení bylo slabé slovo. A to v práci "dřu jako kůň".
Pane Ondřeji, národ blbne celkově a mám pocit, že geometrickou řadou.
Mno, já bych řekl, že zdejší diskutující jsou tedy rozhodně osoby neběžné a nevzorkové. :-)
Už sám fakt, že svůj volný čas věnují zdejším debatám, místo aby po odpolednách doháněli ve vedlejších pracovních poměrech svou finanční nedostatečnost, nebo se věnovali něčemu užitečnějšímu, je dosti netypický.
Ale rozhodně by i mne zajímalo, co Vaši studenti měli na mysli tím slůvkem "předvádí", pane Neumajere.
Já třeba docela chápu, když mne někdo považuje za blbce, ale obvykle toužím vědět proč. :-)
Mimochodem. Jestli on ale nebyl mimoděk pojmenován jeden ze základních problémů našeho vysoce pedagogického školství.
Nemyslím to ve zlém a rozhodně ne osobně. Ale jak může pro reálnou praxi připravovat budoucí učitele vysokoškolský pedagog, který jaktěživo na základní škole neučil, potažmo kdysi učil třeba na výběrovém gymnáziu, ale jinou školu 5, 10, 15 let nenavštívil?
A zobecněno. Jak kvalitní bude příprava budoucích lékařů, technologů, programátorů, pokud budou vzděláváni pedagogy, reálnou praxí nedotčenými.
Aby nedošlo k omylu, já netvrdím, že vyučující české literatury musí být sám spisovatel.
Ale tak nějak očekávám, že budoucí herce by měl alespoň část výuky vzdělávat herec a budoucí chirurgy zase chirurg. Mám velký respekt vůči osobnostem z vysokoškolské sféry, ale očekávám pro změnu jejich respekt vůči lidem z oblasti reálné praxe.
Jsem vděčen za myšlenky, které mne obohatí. A naopak mne pobaví, když mi například přednáší o aktivizačních metodách typický "uspávač hadů".
Což takhle zřídit "fakultní" základní a střední školy? Nebo detašované výzkumné pracoviště pedagogické fakulty? Nejlépe v nějaké sociálně vyloučené lokalitě, typu Chánov, kde mohou odborníci z velkého města na vlastní kůži předvést svým studentům, celému světu a také sami sobě, jak se získává respekt, pozornost a důvěra žáků? Jak zvládat stresové situace a pod?
K tématu samotnému.
Většina licencujících subjektů může být vcelku ráda, že jim české školy zdarma školí budoucí uživatele a zákazníky. Tudíž licenci na program, umožňující instalaci pro učitele i žáka na domácím počítači, považuji za podmínku nutnou a samozřejmou. S těmi, kdo ji nemíní poskytnout bych se já pro změnu nemínil vůbec bavit. Většinou pro potřebný rozsah výuky lze najít bezplatný či rovnou open source software. Takže pokud dodavatelé komerčního softwaru nebudou chtít spolupracovat, nemusí.
Pro výuku nepočítačových předmětů pak není třeba softwarových prostředků pro učitele, ale finančních prostředků pro školy. Aby si mohly nakupovat kvalitní a profesionálně připravený výukový obsah. V tom naprosto souhlasím s panem Vošickým z Terasoftu.
Co k tomu dodat? Nevadí mi nepochopení. S tím jsem jaksi počítal. Co mi vadí, jsou osobní útoky. Je to nedůstojné. Rád budu s každým věcně diskutovat - třeba o tom, jak by měla vypadat výuková činnost v prostředí bez učebnic a psacích potřeb, ale vyzývat mě, abych si to šel zkusit, je dnes již zbytečné. Žádný myslící ředitel by mě na 1.st nepustil. Mohu vám jen předat to, co jsem se za 30 let studia dozvědel. Odmítnete-li, prosím udělejte to věcně, ne osobně.
Na úplný závěr jen dodám, že nesouhlasím s utkvělou představou mnohých z vás, že nutně jako specialista na vzdělávací technologie musím učit na ZŠ. Ty role jsou tak odlišné, že by to nešlo. Jsem původem technikem, který vyvíjel školní počítače, pak jsem se stal výzkumníkem a přitom 10 let učil na různých školách, a teď snad každý, co dělám vidí. Pokud mi snad někdo závidí to teplé místečko, věřte, že není o co stát.
Těším se na další plodné diskuze a děkuji slušným a věcným diskutérům.
"Mohu vám jen předat to, co jsem se za 30 let studia dozvědel. Odmítnete-li, prosím udělejte to věcně, ne osobně."
Popořádku
1. Mimoděk si sám neustále nabíháte. Co si můžu myslet (odborně) o člověku, který chce praktikům vykládat, co se za 30 let studia dozvěděl.
2. Nemám dojem, že byste tu byl někým osočován. Sám dost "agresivně" poukazujete na zaostalost a zpátečnickost učitelů ať již obecně nebo zde diskutujících. Na základě Vaší praxe viz. bod 1 je to ovšem poněkud kontraproduktivní. Když začnete tím "že nerozumíte otázce" a z učitelů základních škol víceméně uděláte blbce, protože oni přece nezvládají pracovat s informacemi zdarma přístupnými, CO pane Brdičko čekáte, než že Vás to někdo pošle zkusit.
3. Proč by Vás žádný ředitel nepustil učit na první stupeň? Má to nějaký racionální důvod? Bezpečně víte, co učitel prvního stupně může požít ve výuce, bezpečně víte, že NEPOTŘEBUJE placené programy. 30 let jste studoval "školství". V čem je problém?
U chirurga bych to pochopil, mohou se mu třást ruce (a to vadí), ale u dětí to tak nevadí, ten třes by Vás časem přešel. Tedy ten z nervozity. Pak by přišel "nervový", ale to už byste byl na to zvyklý.
4. Jak psal posterestante, školství je snad jediným oborem, kde mnoho těch, kteří pořádně neví, o čem mluví, v tom poučují ty, kteří to denodenně dělají. Názor učitelů je prakticky ignorován.
Proč? Přijde Vám, že ti kteří neodešli z praxe (možná i proto, že to zvládají, na rozdíl...) musí být nutně hloupí?
Není možné, že by i učitelé v počtu desítek tisíc mohli mít pravdu?
Má jejich hlas adekvátní váhu proti hlasu "pár" jedinců, kteří (obecně) prosadí, na co si vzpomenou?
5. Víte, jaký je to pocit, když zkušená učitelka odchází z jednání s rodičem problémového žáka, ředitelem a výchovným poradcem s třesoucíma se rukama s tím, že za to vlasně může ona, protože nezvladatelné dítě ve více než dvaceti členém kolektivu "nedokáže" motivovat? (Přičemž všichni ostatní vidí, že to tak není)
Dokážete se vžít do pocitů, které v posledních letech zažívají učitelé díky "modernímu" přístupu k výuce a "dalším tlakům", z nichž v nemalé míře já (ano subjektivně, na základě pozorování) obviňuji školské teoretiky?
Vy tady pláčete cosi o osobním napadání? Na běžné základní škole byste se zřejme nervově zhroutil po dvou měsících, protože učitelé jsou (zatím) slovně napadáni naprosto běžně a na hlavu jim nasere kde kdo, počínaje děckem z druhého stupně, přes agresivního rodiče, politiky a novináře konče pedagogickými teoretiky.
Myslím, že jsme tu na Vás docela hodní :-).
Tak si to tak, pane Brdičko, neberte. Ani se mnohým kolegům nedivím, že jsou poněkud podráždění.
To máte, jako když někdo neví, co bude dnes večeřet a jestli vůbec, a Vy mu budete dávat dopručení, aby si po každém jídle vyčistil zuby kvalitním kartáčkem a nezapomínal na mezizubní prostory.
na hlavu jim nasere kde kdo
Doplňte si, prosím, seznam přinejmenším o představitele státní správy a samosprávy ve školství.
Tušil jsem tuto reakci. Proto jsem také v úvodu předeslal, že svůj příspěvek rozhodně nemyslím osobně.
Spíš mne jen předchozí průběh debaty inspiroval k obecnějšímu zamyšlení a tak jsem se také snažil svůj příspěvek koncipovat.
Rozhodně nebyl míněn jako argumentace ad hominem a je mi líto, pokud byl takto pochopen.
Pana Brdičky si velice vážím právě pro jeho zkušenosti s nasazováním výpočetní techniky do škol a za práci, kterou odvedl nejen na webu spomocnik.cz. Dvojnásob pak pro jeho postoje, které demonstroval při konfliktech, ke kterým zjevně na jeho domovské fakultě dochází.
Jeho články zde čtu prakticky vždy a nikdy je nevynechám, protože pro mne představují esenci možných vizí budoucnosti. A právě v přípravě žáků na budoucnost spatřuji těžiště své učitelské práce.
Já si opravdu myslím, že vysokoškolský pedagog musí být především odborník a až pak (možná) také pedagog. Však také učí dospělé lidi, kteří by sami měli být dostatečně ke studiu motivováni a měli by si umět poradit. Tak jako divadelní kritik nemusí sám umět hrát, nemusí každý učitel učitelů sám umět učit na základní škole.
Současně jsem ale přesvědčen, že příprava budoucích učitelů nesmí být ponechána POUZE na teoreticích.
Ale jednoznačně by měl budoucí učitel během svého studia mít některé přednášející z řad učitelů z reálné praxe.
Teprve v souběhu teorie a praxe spočívá kvalitní příprava a to nejen u adeptů učitelské profese, ale i v jiných profesích. V kontaktu s praxí je třeba hledat zpětnou vazbu, protože jinak se akademická sféra stane odtrženou od reality a její výstupy mohou snadno nabýt charakteru knížecích rad.
Kouzlo místních diskusí spatřuji právě ve vzájemném obohacování se názorů lidí z různých prostředí a často s protichůdnými postoji. Nutí mne to o věcech přemýšlet a podívat se na ně i z odlišného úhlu pohledu.
Při realizaci rozvojového projektu je fáze prací určená pro vizionáře a pak také fáze tvrdé každodenní realizační dřiny. Potřeba je obojí.
"Já si opravdu myslím, že vysokoškolský pedagog musí být především odborník a až pak (možná) také pedagog. "
Ano, souhlasím, pokud se nejedná o didaktika.
Vážený pane Brdičko.
Největší průšvih ovšem je, že působíte na pajdáku a zřejmě vašima rukama procházejí v ICT předmětech budoucí učitelé. A pokud je na budoucí povolání připravují takoví intelektuálové, kteří jsou mimo realitu, jako jste Vy, tak se vůbec nedivím, že z fakult přicházející učitelé sice umí s PC ledacos, ale jak je použít ve výuce to je pro ně naprosto španělská vesnice. Bohužel neznají ani základní použitelný software a o existenci interaktivních učebnic nemají ani páru. O metodice jejich použití ani nemluvě.
Eva Adamová
Tak to já mám z poslední doby spíše opačnou zkušenost.
Že do školy přijde třeba na náslechy a povinnou praxi nadupaný a "nadržený" adept učitelské profese, vybavený vlastním notebookem, spoustou prográmků a idealistických představ.
Pak zjistí, že datový projektor je ve škole jeden v počítačové učebně a druhý třeba v učebně, která se z neznámých důvodů nazývá učebnou fyziky, ale z fyzikálních pomůcek v ní zbyly akorát dva zašlé plakáty z roku 1982 s přehledem základních jednotek soustavy SI a Ohmovým zákonem, plus tři obrázky významných fyziků na zdi. Dataprojektor je sice součástí interaktivní tabule, ale kromě nainstalovaného dema na ní jaktěživ nikdo nic neinteraktivnil, protože na programy v projektu nezbyly peníze. Počítač je jeden společný ve sborovně a jeden v kabinetě jazykářů, protože je jich tam pět kantorů na malém prostoru.
O počítačích s internetem ve všech učebnách si vyprávějí ti, kteří byli na exkurzi na střední škole v krajském městě.
Student pedagogiky si vymodlí hodinu v počítačové učebně, na kterou si připraví skvělé ukázkové video, o které projeví zájem asi tři žáci, zatímco pět dalších se hlasitě dožaduje přístupu na facebook, tři odchodu na WC a ti zbývající, na které nevyšel počítač, se ostentativně nudí, spí, anebo hrají hry na smartphonu.
Při debatě u oběda se student zeptá na výši plánovaných investic do výpočetní techniky, načež ředitel upadne v nezřízený chechot.
A adept učitelství vcelku rychle vyhodnotí situaci a po promocích už práh základní školy nepřekročí.
No vidíte pane poste.restante a já mám zkušenost úplně jinou. Naše škola je vybavená výborně. V každé odborné pracovně máme interaktivní tabuli a v každé třídě dataprojektor. Máme dobře vybavenou PC učebnu se 30 PC a s téměř všemi dostupnými výukovými programy. Jenže ouha smysluplně jsou je schopni využívat spíše starší kantoři, se kterými se na naší škole v tomto směru 20 let systematicky pracovalo a věřte, že s některými věru nebyla lehká práce. Absolventi VŠ, kteří se u nás v posledních letech objevili, byli po metodické stránce využití ICT ve výuce naprosto nepoužitelní. Na VŠ je v tomto směru nenaučili téměř nic a dřina s nimi byla úplně stejná jako se staršími kolegy nebo spíš snad ještě větší, protože ti už byli alespoň po metodické stránce schopni lépe odhadnout, co je pro děti použitelné a co ne.
A myslíte si, paní Adamová, že pedagogický sbor vaší školy je 'skutečně běžný vzorek učitelů'?
Víte, že by pan Neumajer zase našel slova a možná i inspiraci pro svoje působení na pedagogické fakultě.
Na VŠ je v tomto směru nenaučili téměř nic
Jestli ono to nebude tím, že - jak zde i p. Brdička poznamenal - předměty ICT jsou na pedag. fakultách nepovinné a záleží pouze na studentovi, jestli si je zapíše, nebo dá přednost badmintonu nebo španělštině. Takže to vše zůstává většinou na didakticích, zda pro katedru seženou přes granty interaktivní techniku, dobrovolně absolvují kurzy k jejímu využití a pak v těch pár hodinách didaktiky učí, jak s tím zacházet v předmětu.
No ono kdyby se v těch didaktikách do studentů nehustily pouze teoretické žvásty, mohlo by to vypadat jinak.
A ještě - to, jak s technikou zacházet při výuce předmětu, se ten didaktik musí naučit v terénu, takže zajít si jen tak zdarma zaučit výměnou za kolegu ze ZŠ, na rok na dva, je pro někoho samozřejmostí.
A ještě jeden dodatek - pan Neumajer odkazuje na svůj zážitek z FF MUNI, přece. To je jiná liga, ne?
Už jsem nechtěl, ale musím. Cílem veškeré mé výuky je přesvědčit studenty, že nemají šanci se stát dobrými moderními učiteli bez toho, že se spojí s těmi, kdo ve stejné oblasti působí a umí to. Teorie jsou až na druhém místě. Technologie si dosaďte sami!
"Cílem veškeré mé výuky je přesvědčit studenty, že nemají šanci se stát dobrými moderními učiteli bez toho, že se spojí s těmi, kdo ve stejné oblasti působí a umí to."
Jenže Vy byste je neměl přesvědčovat, ale Vy byste měl být jedním z těch, kdo je naučí být moderními učiteli.
"Cílem veškeré mé výuky je přesvědčit studenty, že nemají šanci se stát dobrými moderními učiteli bez toho, že se spojí s těmi, kdo ve stejné oblasti působí a umí to."
Jenže Vy byste je neměl přesvědčovat, ale Vy byste měl být jedním z těch, kdo je naučí být moderními učiteli.
Paní Adamová, zapomeňte na hotové koncepce a celý život platné poučky. Pro příště bude třeba se vzdělávat celý život. Není v mé moci produkovat hotové schopné moderní učitele. Pokud dokážu alespoň několik málo z nich poslat na cestu k tomuto cíli vedoucí, budu spokojen.
Vlastně to ale píšu spíše ostatním. Vás určitě nepřesvědčím!
Okomentovat