Poučení ze světa: Česko zbohatne, když podpoří humanitní obory

neděle 23. srpna 2020 ·

„Měli bychom se ptát, proč se Česko změnilo z údajného mistra světa ve zvládnutí pandemie nového koronaviru ve stát, jehož občany dává stále víc ostatních zemí na rizikovou listinu… Proč tomu tak je? Vysvětlení je řada, například neschopnost státu dostatečně pracovat s daty. Přidejme ale další, velmi podstatný důvod, o kterém se nemluví: kašleme na humanitní vzdělání, na společenské vědy. Necháváme epidemiology s jejich (logicky) jednostranným pohledem na situaci málem řídit chod země. Dlouhodobě u nás vzýváme jen inženýry a nasloucháme řečem o tom, že by mělo co nejvíc žáků jít na učební obory, místo aby získali komplexnější vzdělání ,“ píše Ondřej Houska v Hospodářských novinách.



"Na západ od nás je běžné, že se problematice veřejného zdraví věnují vedle virologů a epidemiologů i sociologové, historici či etnologové. Jakoukoli společnost nemůžeme účinně chránit bez toho, abychom pochopili, jak funguje. Společnost není laboratoř a nelze v ní dělat experimenty metodou pokus−omyl," říká přední český historik Rudolf Kučera, který se tento měsíc ve svých 39 letech stal ředitelem Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR...

V Česku se ovšem na tyto aspekty dbá velmi málo. Humanitní a společenské vědy jsou tu cejchovány jako zbytečné. Třeba prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, mezi řadou jiných, často opakuje, že prý se jim věnuje příliš mnoho studentů, kteří pak jen těžko hledají uplatnění...

Nízká priorita, kterou tu dáváme sociologii či historii, se odráží i v nízké úrovni, kterou má tuzemská veřejná debata obecně, nejen nyní v době koronakrize. České školství by mělo klást důraz na to, aby kvalitní výuku dějepisu či základů společenských věd dostali i žáci, kteří se posléze budou věnovat něčemu úplně jinému. Společnost složená z takových lidí pak věcněji a klidněji vede diskuse, nenechá se tolik zviklat manipulativními praktikami a je celkově kultivovanější a civilizovanější. 


Celý text naleznete zde

8 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
23. srpna 2020 v 11:35  

Proč česko zbohatne, když podpoří humanitní obory? Nikde jsem tam rozumnou odpověď nenašel. Spíše rozpory. Autor asi píše o něčem jiném. O všem a o ničem. Každý čtenář si může vzít to, s čím souzní či s čím nesouhlasí.

Dvě věci:

"Přidejme ale další, velmi podstatný důvod, o kterém se nemluví: kašleme na humanitní vzdělání, na společenské vědy. Necháváme epidemiology s jejich (logicky) jednostranným pohledem na situaci málem řídit chod země."

Pokud si autor nevšiml, chod země řídí politikové. Epidemiologové dávají doporučení, na které je či není brán zřetel. Je-li epidemie, zeptám se epidemiologa a ne literárního vědce. Na tom nevidím nic špatného.


S kvalitní výukou a respektováním vyjmenovaných humanitních i jiných věd souhlasím. Ale není to problém těchto věd, ale kvality osobností, které tyto vědy na nejvyšší úrovni reprezentují. a prosazují své či vědecky podložené názory.
Až budou žáci zvládat kompetence historické, občanské, sociální i jiné humanitní, pak budou i lépe zvládat kompetence přírodovědné. Platí to i naopak.
Typickým příkladem je porozumění textu slovních úloh. Prioritní je zvládnutí jazyka a slovní zásoby a sekundární je matematická dovednost. Bez zvládnutí jazyka je v tomto případě matematická kompetence (u dobře zadané úlohy) k ničemu.

Anonymní řekl(a)...
23. srpna 2020 v 12:22  

Tak tento příspěvek je fakt pecka na n-tou. Přečetl jsem si ho dvakrát a povytažené obočí mám stále. Naše ekonomika je silně proexportní a založená převážně na strojírenství. Většina z nás si chce udržet vysokou životní úroveň a nechce se posunout do kolonky "rozvojová země". Přírodní a humanitní vědy musí být v rovnováze. Spíše však v posledních letech vidím přímé útoky na přírodní vědy ve školách od všech možných aktivistů. Debaty, diskuze a prezentace o ničem nás neposouvají k nějakému většímu bohatství ve společnosti. Autorovi zřejmě nic neříkají pojmy jako globální ekonomika, průmyslová revoluce 4.0, digitalizace, robotizace, chytrá továrna,....

Unknown řekl(a)...
23. srpna 2020 v 13:34  

Mirku Vaňku, chod země neřídí politikové, ale Andrej s Márou Prchalem, jeden přes smsky, druhý přes fejsbuk. Na druhou stranu buďme rádi, že to tu neřídí Orbán, Lukašenko nebo Vláďa.

Petr Portwyn řekl(a)...
23. srpna 2020 v 14:39  

No já si taky myslím, že vakcína na koronavirus není potřeba, daleko lepší je pěkně filosoficky o tom pobesedovat, vyprávět historické příběhy, zmínit se o sociologických aspektech a o etymologii slova "virus", vyzdvihnout roli slangu vznikajícího okolo (cit.) "koronáče" a na závěr odsoudit bílé heterosexuální muže. Tím se všechno vyřeší daleko líp.

Petr Portwyn řekl(a)...
23. srpna 2020 v 14:40  

Jo a věta "kašleme na humanitní vzdělání, na společenské vědy" je čistá lež. Pokud tedy autor tím "my" myslí Českou republiku... Pokud tím myslí sebe a kamarády v HN, tak nemohu sloužit.
Vzdělávacích oborů v humanitní oblasti jsou u nás tuny.

Petr Portwyn řekl(a)...
23. srpna 2020 v 14:42  

Pan Vaněk
Až budou žáci zvládat kompetence historické, občanské, sociální i jiné humanitní, pak budou i lépe zvládat kompetence přírodovědné. Platí to i naopak.
Typickým příkladem je porozumění textu slovních úloh. Prioritní je zvládnutí jazyka a slovní zásoby a sekundární je matematická dovednost. Bez zvládnutí jazyka je v tomto případě matematická kompetence (u dobře zadané úlohy) k ničemu.


Tak o tom žádná.
Jenže to není tím, že by se na dané obory shůry nějak kašlalo.

Silvie A. řekl(a)...
24. srpna 2020 v 12:28  

sociologové, historici či etnologové. Jakoukoli společnost nemůžeme účinně chránit bez toho, abychom pochopili, jak funguje.

Nevím jak historici či etnologové, ale sociologové chápou fungování společnosti asi tolik jako finančníci chápou fungování ekonomiky.

Pavel Doležel řekl(a)...
26. srpna 2020 v 11:09  

Nevím, zda by vyšší míra humanitního vzdělání prospěla kvalitě diskuse, ale že bychom zbohatli na větším počtu historiků, etnologů, sociologů a kulturologů, to tedy silně pochybuji. Spíše pozoruji trend snahy o umístění podobně vzdělaných ve státní sféře, v agendě čerpačské, nikoliv tržní. Kultura je důležitá, ale deset muzeí v každé vesnici prostě nepotřebujeme. Resp. asi takto - pokud se instituce uživí na tržní bázi, tj. z dobrovolné poptávky lidí, pak nemohu říci půl křivého slova. Pokud ale neustále jen rozšiřujeme počet dotovaných a pan Houska to vnímá jako bohatnutí, tak je někde problém.

Ono poučení ze světa jsem nepochopil. Celou dobu jsme byli za premianta pokud se jedná o zvládnutí koronavirové krize - to bylo v době, kdy to řídili epidemiologové. Pak se politicky rozhodlo, že už nebudeme škrtit ekonomiku, že by to mělo horší dopady, než promoření populace (což je ale arbitrární rozhodnutí) a Houska z toho v duchu humanitního myšlení vytvoří tezi, že jsme do rozhodování měli zapojit sociology a snad bychom na tom tedy byli lépe. No, pane Housko - nebyli. byli bychom na tom úplně stejně. A to je podobná přidaná hodnota humanitních vzdělanců, jako když je zapojíte do řešení téměř jakéhokoliv praktického problému. Co většinou umí generovat - a to uznávám - jsou diskuse a stohy popsaných papírů) a pak umí (nebo si to alespoň myslí) pojmenovávat problémy. A v tom vidí svůj veliký přínos společnosti. Bohužel (a v tom se to dostává do sporu s tím mrzkým tržním principem založeným na dobrovolnosti směny) ten přínos vnímají hlavně oni sami, ne už tak ti "příjemci" onoho proklamovaného Blaha, či Dobra. A v tom je asi ten hlavní rozdíl oproti třeba inženýrům, informatikům, fyzikům, jejichž výsledky vedou k technologiím po nichž je skutečná poptávka. Asi nemá smysl je všechny vyjmenovávat, ale v zásadě pokud chci skutečně řešit nějaký reálný problém na který narážíme při výrobě, či poskytování služeb, po nichž je skutečná tržní poptávka, humanitní vzdělanec mi je většinou k ničemu. Samozřejmě jsou služby i charakteru čistě humanitního, které mají svojí velikou tržní poptávku - jazykové korektury, tlumočnictví, diplomacie a regionální studia, apod. Proto je důležité nechat tu "potřebnost" daných oborů a jejich absolventů na lidech a jejich autentických potřebách a nikoliv na absolventech, kteří něco vystudovali a nyní hledají způsob, jak se co nejvíce uplatnit. Takto to prostě fungovat nebude, ani když budeme ty autentické potřeby lidí křivit nějakými občansko-aktivistickým masírováním a tlakem na rozšiřování čerpání. A toto se mi zdá, že přesně činí autor. A proto s tím zásadně nesouhlasím.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.