Oldřich Botlík: Cermat má nové hobby - ptát se co nejsložitějším způsobem na naprosté ptákoviny

pátek 12. června 2020 ·

Nejsem zdaleka sám, kdo si letos povšiml zajímavého jevu. I někteří češtináři a lidé, kteří se psaním textů různého druhu živí, konstatovali, že oddělení českého jazyka a literatury v Cermatu má nové hobby: ptát se co nejsložitějším způsobem na naprosté ptákoviny. Potvrdil to rovněž letošní přijímací test z češtiny pro deváťáky.

Podívejme se důkladněji například na úlohu 12. Dovoluji si rovnou upozornit, že tentokrát nehodlám zpochybňovat tu odpověď, kterou Cermat nejspíš označí za správnou. Dokonce ani netvrdím, že většině dětí dělala úloha potíže. Pravděpodobně ověřuje znalost slovních druhů a vypadala takto:


Prvním problémem je, že znalost banálního a víceméně zbytečného poznatku, že školní čeština pokládá „něco“ a „žádný“ za zájmena, úloha možná vůbec neověřila. K odpovědi D mohly vést i cesty, které jen využily nápadné podobnosti mezi symetrií v trojici „Rusko – země – Čína“ a symetrií v trojici „něco – zájmeno – žádný“. Díky ní povrchnější žáci snadno vyloučili zjevně asymetrické položky A, B a C, aniž by museli zkoumat, v čem přesně symetrie a asymetrie spočívají. Umožnilo to slovo „nejpodobnější“ v zadání.

Druhým problémem je, že uchazeči s důkladnějším přístupem a větším citem pro jazyk se obtížně prokousávali zadáním. Vyzkoušejte si sami, zda mohli snadno vyluštit, co od nich zadání žádá. Co vlastně znamená ta druhá věta v závorce zadání? Je nějakým upřesněním či doložením odkazu na TEXT 1 ve větě první, anebo je to další rozviklaná okolnost, která má zachránit nedbale sestavené zadání nad závorkou? Samotné řešení si nárokuje jen chvilku, ale prokousat se tím, co jim sdělují těmi divnými informacemi v závorce pod zatučněnou otázkou, pár cenných minut zabere. Kvůli tomu úlohu 12 možná raději vynechali.

Třetí problém představují důsledky slova „významové“ v zadání. Kvůli němu totiž položka D zas až tak symetrická není. Zdůraznění významových vztahů mohlo dokonce uvést jazykově vnímavější žáky do velkých rozpaků. Slova „Rusko“ a „Čína“ jsou významově souřadnými pojmenováními dvou „zemí“ (slovo uprostřed). V první polovině 17. století, které se týká výchozí TEXT 1, totiž v obou případech šlo o imperiální mocnosti, v jejichž čele stáli monarchové ovládající masy nevzdělanců. Zato mezi „něco“ a „žádný“ existuje zřetelná významová nesouřadnost v míře určitosti. Slovo „žádný“ je úplně stejně určité jako třeba „deset“ – například tvrzení „v textu není žádný překlep“ znamená, že v textu je nulový počet překlepů. Slovo „něco“ je naopak významově velmi neurčité. Pokud tedy jde o významovou souřadnost obou slov, není to nic moc.

Chápu-li správně autorův záměr, je položka D – na úrovni uchazečů o studium ve čtyřletém maturitním oboru – nejspíš správnou odpovědí. Proč ale něco tak krkolomného jako úloha 12 vůbec vzniklo? A jak je možné, že úloha zůstala v testu rozeslaném na všechny střední školy v republice? Češtináři z Cermatu si zaslouží doporučení, jehož souvislosti nejspíš znají jen starší čtenáři: „Nepúšťať na žiakov.“

Závěrečná poznámka pro zvídavější čtenáře 

Akademická Mluvnice češtiny odborně vysvětluje čtenářům, že slovo „žádný“ by klidně mohlo být číslovkou. Mechanické školní třídění slovních druhů je totiž v mnoha případech spíše věcí tradice než logiky. Vychází sice původně z odborně poučeného popisu gramatiky, v němž lingvisté používají pro třídění slov hlediska morfologická (jak se slova ohýbají), syntaktická (jakou mají funkci ve větě) či sémantická (jaký mají význam). Mechanické školské pojetí však už nerespektuje, že při uvažování o tom, do kterého slovního druhu slovo zařazujeme, můžeme u různých slovních druhů přikládat každému ze tří lingvistických hledisek jinou váhu. A tak právě podle významu (viz „významové vztahy“ v tučné části zadání úlohy 12) patří „něco“ ke slovům vyjadřujícím substanci a „žádný“ ke slovům vyjadřujícím počet. „Rusko“ i „Čína“ jsou ovšem v obou případech pojmenováním země (tedy substance).

Nepodceňoval bych – aspoň u žáků jazykově vnímavých, o něž některé střední školy jistě stojí –, jejich jazykový cit a nepřeceňoval bych jako žádoucí dovednost to úporné třídění. Pro rozvoj vzdělání je velmi cenná dovednost kategorie rozpoznávat a stanovovat je – nikoli schopnost vzpomenout si, která slova kdosi neznámý nastrkal do hotových škatulí.

31 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
12. června 2020 v 5:18  

Nerozumim tomu, proc neni standardnim zpusobem u obrazku uveden zdroj. Nebyl to nahodou Komarek, ktery pozaduje, aby vsechny domenky autoru a dokonce i diskutujicich byly ozdrojovany?

Simona CARCY řekl(a)...
12. června 2020 v 5:18  

Domnenky

rváčkazvesela řekl(a)...
12. června 2020 v 19:14  

d) je správně...chtěla bych mít takto lehkou maturitu

rváčkazvesela řekl(a)...
12. června 2020 v 19:14  

Nelíbí se ale mi použití slova země ve významu stát.

Oldřich Botlík řekl(a)...
12. června 2020 v 19:43  

Myslím, že byste měla u státní maturity z ČJL potíže. Z výchozího textu jste si neodnesla ani to, že se týká přijímacího textu pro deváťáky. Natož podstatu jeho sdělení.

Poslední věta perexu/upoutávky zní: Potvrdil to rovněž letošní přijímací test z češtiny pro deváťáky.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. června 2020 v 20:03  

Zadání jsou problém i v matematice, nebo v jazyce. Chytáky, úmyslně zbytečně komplikovaná zadání.

Nicka Pytlik řekl(a)...
13. června 2020 v 11:17  

Chytáky

Chytákem se rozumí zadání nějakého dílčího problému, s kterým se žák v takové podobě doposud zjevně nesetkal a k řešení kterého může dospět na základě předchozích úspěšných řešení obdobných problémů.
To je ale zásadně nepřípustné!!!
V moderní škole lze zkoušet právě a jen z toho, co je řádně naučeno a mnohočetně procvičeno.
Ve škole marietereziánského typu jsou obdobné procesy shledávány biflováním nazpaměť.

Josef Soukal řekl(a)...
16. června 2020 v 11:08  

Hm. Úloha primárně ověřuje znalost slovních druhů, ale schopnost analogizovat významové vztahy. Dále: Nebýt detailního doplnění zadání, jistě by zde O. Botlík tančil válečný tanec poukazováním na jeho nedostatky. A proč by při rozhodování o významové souřadnosti měla být rozhodující "míra určitosti", to by musel zdůvodnit sám autor.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. června 2020 v 16:52  

Chcete testovat schopnost odhalit chytáky a klestit si cestu fikanym zadáním, nebo to jak si žáci učivo pamatují a dovedou použít, nebo objem močového měchýře a sílu svěračů, nebo schopnost rychle a přesně pracovat ve stresu?

Josef Soukal řekl(a)...
16. června 2020 v 16:55  

Oprava a omluva ke komentáři z 11.08:
Úloha primárně NEověřuje...

Pavel Doležel řekl(a)...
16. června 2020 v 20:17  

"Chcete testovat schopnost odhalit chytáky a klestit si cestu fikanym zadáním, nebo to jak si žáci učivo pamatují a dovedou použít, nebo objem močového měchýře a sílu svěračů, nebo schopnost rychle a přesně pracovat ve stresu?"


Testují se studijní předpoklady prostřednictvím míry osvojení předepsaných znalostí, míry schopnosti je použít a míry schopnosti myslet.

Že to je korelované s barvou pleti, se vzděláním rodičů, s objemem močového měchýře, s brejlatostí, s velikostí nohy, nebo obvodem stehna, to je všechno možné. Ale to vše nikdo testovat nechce - pokud je mi tedy známo. Je na tom něco tak náročného na pochopení, že tu informaci ani po stovkách diskusí nedokáže vaše centrální nervová soustava vstřebat?

Veronika Valíková řekl(a)...
18. června 2020 v 19:04  

Tady přece nejde o slovní druhy, ale o abstraktní myšlení a logiku. Slova země a zájmeno jsou významově nadřazena dvěma krajním slovům. Od jednotlivostí abstrahujeme k obecnému. Mně se dvanáctka líbí. Možná bych místo "žádný" dala "nic", ale to bych je asi rozmazlovala :).

Oldřich Botlík řekl(a)...
18. června 2020 v 23:52  

Veronika Valíková: Tady přece nejde o slovní druhy, ale o abstraktní myšlení a logiku. Slova země a zájmeno jsou významově nadřazena dvěma krajním slovům.

Nejde-li o slovní druhy, jak tedy víte, že slovo zájmeno je nadřazeno dvěma krajním slovům něco a žádný?

Trojice něco – zájmeno – žádný je podle Cermatu správnou odpovědí. Budu vám, paní Valíková, velmi vděčný za vysvětlení, proč je zmíněná trojice správnou odpovědí. Když ovšem podle vás "přece nejde o slovní druhy", vyhněte se v něm prosím poznatku školní češtiny, že slova něco a žádný jsou zájmenem, tedy stejným slovním druhem.

Nepředpokládám, že by to dokázal Josef Soukal, předseda Asociace češtinářů, jež prohrála spor o to, kde se mají hodnotnit maturitní slohové práce. Prohrála ho, jak se říká, o parník. Vy jste podle údajů na webu mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury, které dali zákonodárci za pravdu. Jistě to tedy bez problémů zvládnete.

Vašeho odůvodnění správné odpovědi se už nemůžu dočkat.

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. června 2020 v 0:30  

Josef Soukal, předseda Asociace češtinářů, může mezitím hledat v Katalogu požadavků schopnost analogizovat významové vztahy.

Tvrdí-li, že úloha primárně NEověřuje znalost slovních druhů, ale schopnost analogizovat významové vztahy, musí ta schopnost být uvedena v Katalogu požadavků pro test z českého jazyka a literatury. Zvlášť když její ověření je primární funkcí úlohy v testu. Pokud tato schopnost v Katalogu uvedena není, pak zmíněná úloha 12 nejspíš nemůže být v souladu s Katalogem.

Validační komise Cermatu ovšem doporučila ředitelce potvrdit soulad testu s Katalogem požadavků. A rovněž Nezávislá odborná komise MŠMT ve svém posudku testu konstatovala: Všechny úlohy v didaktickém testu z českého jazyka a literatury v jarním zkušebním období 2020 i didaktický test jako celek odpovídají Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury platného od školního roku 2017/2018 (č. j. MSMT-7943/2016).

Nemůžu se už dočkat ani toho, až Josef Soukal dokáže své tvrzení, že úloha primárně NEověřuje znalost slovních druhů, ale schopnost analogizovat významové vztahy.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. června 2020 v 7:34  

Analogizace významových vztahů je tamtononc jakože ctihodní centralisté a cermat se mají k sobě jako fčelky a lotosový kvjet?

Josef Soukal řekl(a)...
19. června 2020 v 8:20  

Aby Asociace češtinářů prohrála nějaký spor, musel by se spor - tedy střet argumentů - vůbec odehrát. Odehrálo se ovšem čistě mocenské rozhodnutí, jež se argumenty ASČ - a většiny odborné veřejnosti - vůbec nezabývalo. To, co prohrálo o parník, je serióznost ministra školství a dalších politiků, zodpovědnost a etika. Zvítězily protiklady a O. Botlík.

Josef Soukal řekl(a)...
19. června 2020 v 8:25  

Nemohu než doporučit O. Botlíkovi, aby si řádně prostudoval všechny příslušné materiály ke zkoušce.

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. června 2020 v 8:37  

Nemohu než doporučit O. Botlíkovi, aby si řádně prostudoval všechny příslušné materiály ke zkoušce.

Panečku, tomu říkám VĚCNÝ ARGUMENT!

Jako když ho vyšije...

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. června 2020 v 8:49  

A já bych se býval tak rád nechal poučit... Dokonce jsem byl připraven změnit svůj názor. Takhle ho ale rozhodně nezměním!

Přístup J. Soukala se v právu označuje termínem nepřezkoumatelné odůvodnění. Dne 9. 6. 2020 zrušil Městský soud v Praze rozhodnutí MŠMT ve věci žádosti o přezkoumání výsledku v testu právě pro nepřezkoumatelnost. Nebylo řádně odůvodněno.

V právu je to nezákonné, v diskusi nepřijatelné.

Josef Soukal řekl(a)...
19. června 2020 v 9:11  

Nepřijatelný je především styl diskuse O. Botlíka. Vadná či nedoložitelná tvrzení bez jakékoli snahy o následnou omluvu, soustavné urážlivé atakování oponentů. Do žádného odborného fóra by Botlíkovy příspěvky nebyly vůbec připuštěny.
V případě snadno ověřitelných faktů - a to se týká i možnosti kteréhokoli zájemce ověřit si, že významové vztahy příslušný dokument opravdu uvádí - nebudu p. Botlíkovi nic vysvětlovat. Není-li schopen si schopen si zjistit fakta, která jsou dohledatelná během minuty, neměl by se vůbec vyjadřovat.

Josef Soukal řekl(a)...
19. června 2020 v 9:14  

Další potenciální diskusi - doufám, že mnohem smysluplnější než je ta s O. Botlíkem - se budu moci věnovat až v průběhu příštího týdne.

rváčkazvesela řekl(a)...
19. června 2020 v 10:02  

Tak jo propadnu ráda ale nějak nevím, proč by člověk měl vědět co je "něco a žádný "za slovní druh...a hlavně se nesplést, jestli je to zájmeno nebo ...no podstatný snad nedá nikdo...a co je nikdo? Toto mě na čj nebaví, nebavilo a toto je také dost jistě to, proč to nebaví ani děti.To je fakt psycho!
Reportéři v čt oslovují 1. pádem a my se tu trápíme marginalitami!!!

Veronika Valíková řekl(a)...
19. června 2020 v 10:10  

Pánové, klidně si dál spílejte, beze mě, prosím.

1. Návrat slohu a ústního do škol je především vítězstvím zdravého rozumu. Ano, SUČJL o to usilovala osm let, důvody mnohokrát vysvětlila.

2. Úloha 12 - odpovídám panu Botlíkovi: Jistěže úloha počítá se základní znalostí zájmen, stejně jako počítá se základní znalostí zeměpisu. Zájmena se na ZŠ učí, student, který se hlásí na maturitní obor, by snad zájmeno poznat měl. Primárně ovšem úloha nezkoumá znalost zájmen, ale schopnost logického a abstraktního myšlení. Žáci řeší podobné typy úloh v lexikologii, tuším v sedmičce. Ale musela bych do učebnic.

Jinak, viděla jsem mnoho chybných úloh v testech Cermatu a říkala jsem to vždy veřejně. Pokud ovšem chyby nevidím, tedy je nevidím. Přijímačkám se ovšem nevěnuji. Nemohu dělat vše. Pěkný den.

Veronika Valíková řekl(a)...
19. června 2020 v 10:21  

PS: I kdyby dítě nevědělo, že něco a žádný jsou zájmena, vidí jasně, že pojem země je nadřazen jménům zemí - Rusko a Čína. Že je spojuje. A podívá se na čtyři trojice, hledá stejný významový vztah. V prvních dvou trojicích ho nenajde. U čtvrté trojice si možná uvědomí, že slovo žádný a něco zastupují nějakou skutečnost, existující a neexistující. A vzpomene si, že slovo zájmeno už někde ve škole zaslechl. Že by to mohl být ten spojující pojem.

Omlouvám se, pane Botlíku, že Vám ruším kruhy, ale toto opravdu není vadná úloha. Naopak, je to úloha, po které mnozí volají - nutí budoucí středoškoláky přemýšlet.

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. června 2020 v 14:36  

Takhle bychom nikam nepokročili, paní Valíková.

Vy jste vlastně vysvětlila, jak může žák dospět k odpovědi D, aniž by přesně věděl, že obě krajní slova pokládá škola za zájmena. Napsala jste, že úloha zkoumá schopnost logického a abstraktního myšlení. Předpokládám, že součástí takového myšlení musí být i schopnost předsvědčit se po vyloučení ostatních možností (vy jste vyloučila jen 2 ze 4), že to, co zbývá, má požadované vlastnosti. Budiž -- nechám to tedy být.

V platném Katalogu požadavků je na stranách 5 až 7 včetně uveden taxativní výčet vědomostí a dovedností, jejichž osvojení má žák v testu prokázat.

Mohla byste prosím zařadit úlohu 12 pod vhodný (vhodné) z těchto požadavků?

Děkuji.

Veronika Valíková řekl(a)...
19. června 2020 v 14:46  

Nemohla, pane Botlíku. Přijímací testy prostě nedělám. Číst to nehodlám. Pěkný den.

Veronika Valíková řekl(a)...
19. června 2020 v 14:53  

PS: V komentáři máte katalog k maturitní zkoušce. Jde přece o zkoušky přijímací.

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. června 2020 v 15:16  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Oldřich Botlík řekl(a)...
19. června 2020 v 15:23  

Aha, no vidíte. Už jsem tak popletený z toho neustálého přeskakování mezi maturitou, přijímačka a dalšími činnostmi...

OK. Pak ovšem i všechny moje předchozí odkazy na maturitní katalog nemají smysl. Omlouvám se.

Šlo mi přitom vlastně jen o to, abych ukázal, že bez znalosti, že krajní slova patří mezi zájmena, se ta úloha nedá vyřešit tak, aby si žák mohl být jist, že D je správné.

Veronika Valíková řekl(a)...
19. června 2020 v 15:41  

Pane Botlíku, já si velice vážím Vaší snahy najít vadné úlohy. A že jich Cermat měl... Rozebírala jsem maturitní generálku i VÚ 2011/12...

Přijímačky fakt neprohlížím, protože bych se musela zbláznit. To je záležitost pro učitelky ZŠ. Ty se k tomu musí nějak postavit. Jako se SUČJL postavila k maturitě.

Už mě to "stavění" stálo dvě místa, takže se loučím a jdu posílat životopisy. A příště v televizi smutně kouknu a zaševelím." Chcete mě?" Pěkný den.

Oldřich Botlík řekl(a)...
19. června 2020 v 17:15  

Paní Valíková, zrovna u této úlohy jsem ale přece hned na začátku napsal: Dovoluji si rovnou upozornit, že tentokrát nehodlám zpochybňovat tu odpověď, kterou Cermat nejspíš označí za správnou. Dokonce ani netvrdím, že většině dětí dělala úloha potíže.

Já jsem na vás (a koneckonců i na pana Soukala) reagoval jen kvůli tomu, že jste oba "popřeli", že by úloha ověřovala znalosti slovních druhů. Bez ní se nedá dokázat, že D je správnou odpovědí. A to logické a abstraktní myšlení Cermat větu ztížil: například těmi zmatky se slovem "země", které zní v 1. p. singuláru i plurálu stejně, ve výchozím textu je v plurálu, ale Cermatu je -- kvůli singuláru "zájmeno" -- potřeboval mít také v singuláru.

Ještě jednou se omlouvám za zmatek s maturitním katalogem. Vám, J. Soukalovi i čtenářům.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.