Do příštího roku by se mohla zavést povinná maturita z tělocviku. Začne se tím, že zredukujeme tělocvik do schopnosti hodit předmětem do dálky, protože je nejsnáze měřitelná. CZVV pro měření schopnosti připraví úkoly spočívající v hodu různými předměty. Jeden rok je to oblázek, klacek a šiška. Další rok zase poleno, horká brambora a kočka. Celá validace testu spočívá v tom, že tajná komise zástupců tělocvikářů a Centra každý objekt potěžká, jak jim sedí do ruky,“ píše Jiří Münich na blogu EDUin.
 |
| Jiří Münich (eduin.cz) |
Nikoho už samozřejmě nezajímá, jestli například poleno neznevýhodňovalo žáky s drobnějšími dlaněmi, u kterých hod spíš odrážel schopnost vymyslet dobrý úchop objektu.
Nikdo netestuje, jestli hody horkou bramborou a kočkou neodráží spíš odolnost vůči bolesti, než schopnost házet a zda je pak možné dohozenou vzdálenost různými předměty redukovat do jednoho skóru.
Nikoho nezajímá přesnost měření pro různé úrovně dovednosti. Například šiška měří velice přesně pro maturanty, kteří příliš házet neumí, ale pro olympijské vrhače hraje odpor vzduch příliš velkou roli a dohozené vzdálenosti maturantů s podobnou schopností se mohou zásadně rozcházet…
Konečně a především, jediná garance toho, že házené předměty jednoho roku (oblázek, klacek a šiška) jsou srovnatelné s předměty roku dalšího (poleno, horká brambora a kočka), jsou dojmy netransparentní komise CZVV.
Je to jen mašinka, která každý rok odsekne část populace od přístupu k dalším příležitostem.
Celý text naleznete zde
.png)
35 komentářů:
"Překlad" maturitního testování do tělocviku je neuvěřitelně nosný. Panu Münichovi za něj děkuji. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na jasnozřivý sloupek Davida Součka, který vyšel v Lidových novinách ještě před spuštěním státní maturity, za působení ministra Dobeše a šéfa Cermatu Zeleného.
V Kocourkově maturovali z tělocviku
Radní města Kocourkova si odhlasovali obecní maturitu z tělocviku. Organizaci dostal na starost radní Bobeš. A v Kocourkově se začaly dít věci. Přípravou a provedením pověřili ponocného Škrholu. Ten rozhodl, že maturita bude spočívat ve skoku do dálky z místa s následným kotrmelcem, a hned objednal špičkovou aparaturu, která umožňovala měřit délku skoku s přesností na tři desetinná místa. Když si s ní dost pohrál, doobjednal ještě vylepšení zvyšující přesnost měření na pět desetinných míst. Něco to stálo, ale koneckonců jeho peníze to přece nejsou. Takhle aspoň nikdo nemůže říct, že zkouška není objektivní. Po zralé úvaze stanovil Škrhola minimální délku skoku, kterou musí úspěšný maturant zvládnout, na 171,40562 cm (to skočil napoprvé jeho syn Honzík) a započal se školením pana řídícího učitele v kocourkovské malotřídce.
Po dlouhých přípravách a ověřováních, na jejichž základě bylo zadání zkoušky výrazně zpřesněno (zejména o povinné držení rukou v poloze soupaž), nastal den D. Za přísných bezpečnostních opatření zajišťovaných četnickým oddílem se zkoušce podrobili všichni žáci schopní pohybu. Aparatura bezchybně a v rekordním čase změřila s přesností na sedm desetinných míst (proběhl totiž další upgrade) délku skoku všech maturantů. A jaká hrůza: více než třetina z nich zkouškou neprošla.
Občané města Kocourkova byli zděšeni úrovní výuky tělesné výchovy a žádali okamžitá opatření. Rodiče dětí, které neodmaturovaly, namítali, že jejich ratolesti by v jiných disciplínách uspěly určitě lépe. Ale jejich námitky zcela zanikly ve vítězném jásotu těch, jejichž děti maturitní zkoušku šťastně složily. Pan starosta jim na radnici slavnostně předal maturitní vysvědčení s úlevným pocitem, že ta šílenost nakonec ještě dopadla celkem dohře. Nikdo se nezranil a Bobeš se Škrholou teď budou analyzovat výsledky a vymýšlet opatření, takže od nich má na čas pokoj. Pravda, městská pokladna dostala pěkně zabrat, škola má pro letošek smůlu, nezbyl pro ni už ani groš.
Děti si odnesly svá maturitní vysvědčení domů. Poté co zjistily, že jim v městě Kocourkově ani za jeho hranicemi vlastně k ničemu nejsou, pověsily si je pěkně zarámovaná nad postýlky. A jestli nespadla, visí tam ta vysvědčení dodnes.
David Souček, Lidové noviny 15. 11. 2010
Zdravím Vás, oba ty komentáře jsou skutečně výborné. Ještě bych připomněl rozhovor s Jirkou pro Seznam.cz: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prijimacky-a-maturity-mohou-znevyhodnovat-nektere-zaky-rika-analytik-104537.
Přijímací zkoušky by měly zabránit přijetí, především na elitní gymnázia, těch žáků, jejichž rodiče si to potom budou po zbytek života vyčítat.
Státní maturitu v režii CERMATu, jakož ani CERMAT, opravdu nemusím, ale analogie CERMATovské zkoušky s vrhem předmětem je i na pana Botlíka mimořádně nesmyslná.
Skutečná analogie třeba MZ-UZ z cizího jazyka s hodem krikeťákem by vypadala tak, že ten krikeťák musí být pokaždé NEJEN přesně stejně velký a přesně stejně těžký, ale dokonce přesně stejně barevný.
Maturitni zkousky nejsou masinkou, ktera cokoli odsekne. Odseknou se ti, kteri nemaji vuli studovat, na skole jsou jen diky chybnemu zpusobu financovani skolstvi a vsichni si lzeme do kapsy, jak vysoka je promorenost spol3cnosti strednim vzdelavanim. Maturita je jen šuplera, ktera tu bidu meri.
Maturitní mašina skutečně jede. Dávno nesmyslně snížila nároky na maturitu tak, že testy je schopno složit část žáků dříve, než vůbec na SŠ nastoupí. Pro analytiky EDUinu a řadu dalších asi samozřejmý standard.
Maturitní mašinka doslova nahánějící žáky na střední školy už stihla vážně poničit učňovské vzdělávání. Pro některé (viz výše) zřejmě správná cesta pro vzdělávání.
Maturitní masifikační mašinka znivelizovala pojmy maturita a vzdělání. Pro některé důvod ke spokojenosti.
Maturitní mašinka necentrálních zkoušek jede bez starosti a bez mantinelů, přičemž některé nezajímá, že o tom, jak její jízda vypadá a kam jede, nevíme vůbec nic.
Maturitní mašinka nás bezpečně dovede k mnohem více diferencovanému školství a rozdílům mezi možnostmi žáků s odlišnými sociálně-rodinným zázemím. Někteří to možná nevidí, některým to zřejmě vyhovuje.
Česká škola je v poslední době zahlcena výplody pracovníků EDUinu. Tenhle článek ovšem všechny předčí. Nemá to hlavu ani patu...
"Děti si odnesly svá maturitní vysvědčení domů. Poté co zjistily, že jim v městě Kocourkově ani za jeho hranicemi vlastně k ničemu nejsou, pověsily si je pěkně zarámovaná nad postýlky. A jestli nespadla, visí tam ta vysvědčení dodnes."
Nejdůležitější a hluboký postřeh celého Součkova článku. Ano, až tak daleko jsme to tím, že na maturitu dosáhne i propadlík ze základky, dopracovali. A teď usilovně pracujeme na tom, aby cárem papíru byl i doklad o Bc. vzdělání.
Možná je užitečné ten článek pro některé čtenáře přeložit do stručné věty:
"Testy Cermatu nejsou standardizované."
Což je průšvih.
A pro ty, kteří mají pocit, že testy jsou beztak lehké, takže nezáleží na tom, že stejný maturant by jeden rok prošel a druhý rok neprošel, dodávám: Podívejte se na to obráceně, vinou neprofesionálních testů každým rokem projde spousta maturantů, kteří by správně projít neměli. To vám nevadí?
"Podívejte se na to obráceně, vinou neprofesionálních testů každým rokem projde spousta maturantů, kteří by správně projít neměli."
Zkuste to aplikovat na ty části zkoušky, kde rozhodují školy a učitelé.
Jaký má smysl zabývat se článkem, u něhož je nesmyslem hned titulek?
Maturitní zkouška nikoho "neodsekne". Už jen proto, že ji může opakovat, a když ji neudělá, může zkusit jinou školu.
Pokud bude jakékoli smysluplné testování/certifikace, vždy se stane, že to někdo neudělá. Pak je na něm, zda v sobě najde dost pracovitosti a schopností se to doučit, nebo ne.
Domyšleno do konce, pan Münich v podstatě odmítá jakoukoli certifikaci, protože o každé může napsat, že někoho "odsekne".
Je dobrým zvykem cermatu testy meziročně doštelovávat a tunit, což de fakto znamená, že obtížnost testu se každým rokem mění a nelze nic srovnávat. Neví se, kdo to kalibruje, na čí zadání, proč apod. Naposledy, co se změna obtížnosti něčím zdůvodnila, bylo to 3-4 roky dozadu, parafrázuji, dva ředitelé gymnázií nás požádali, abychom krapet přitvrdili, že se gymnazisté prý testům smějí.
Takže nejsou standardizované, jsou "arbitrárně nastavené/plošné". A to je jen jeden "menší" lokálně český nedostatek tohoto způsobu ověřování a certifikace.
"Ano, až tak daleko jsme to tím, že na maturitu dosáhne i propadlík ze základky, dopracovali."
Paní Adamová, pokud "propadlík ze základky" dosáhne současné maturitní úrovně, nevidím důvod proč by maturitu neměl mít, stejně, jako třeba propadlík ze školky, nepropadlík, recidivista, nebo ten bohatej, co v dětství trápil kočky.
Vy máte nějakou paranoju, jako že maturitu dostane každej a že učitelé sš jsou ve spiknutí proti svátosti vzdělání. Není to tak. Je to nastavené, aby se splnili požadavky přitroublé smz a podle toho to vypadá. Tam pište.
"Je to nastavené, aby se splnili požadavky přitroublé smz a podle toho to vypadá."
O testu z češtiny jsem si na FB přečetl třeba toto:
"Dělal jsem si ho s maturanty v úterý, ale místo 75 minut jem měl jen 45 minut, pak už jsem se mu nemohl věnovat.
V podstatě žádá jen pochopení textu, matematik to má jednoduché, to na získání cca 60 % stačí, pak nějaký nějaký přehled, kdy to logicky odvodíte - Neruda, antika. Češtinu neumím, to konstatuji, nejsem na to pyšný.
Pojmologii jako přísudek jmenný se sponou,.... nedávám.
Získal jsem 84 %."
David Souček? Není to ten pán, který vyrábí ultrapřesnou aparaturu pro měření skoku do šířky?
To je pořád Neruda, epizeuixs, a pak aby se splnili požadavky ;-) Někoho už straší jako oživlí zombiové.
Ad propadlík ze základky: já bych mu tu maturitu taky přál, když ji zvládne udělat.
"Neví se, kdo to kalibruje, na čí zadání, proč apod"
Mám takový skromný dotaz. Kdo kalibruje předsedy maturitních komisí a zkoušející u ústních maturit? Nebo tam se nekalibruje? A možná, že kdyby se kolem roku 2000 trochu nakalibrovali, nemusely si střední školy vykoledovat státní maturity.
Byl jsem upozorněn, že Lidovky tehdy kvůli nedostatku místa zkrátily článek Davida Součka o tom, jak se maturovalo z tělocviku v Kocourkově. Verzi z Lidovek jsem vložil do prvního komentáře pod tímto textem J. Münicha.
Plné znění Součkova textu je ale dostupné na webu.
Znovu jsem si je teď přečetl a řekl bych, že realita státní maturity naplnila i ty části Součkovy předpovědi, které Lidové noviny vypustily.
"Kdo kalibruje předsedy maturitních komisí a zkoušející u ústních maturit?"
Paní Adamová, kdo kalibroval komisi, když jste maturovala vy? Nikdo? Znamená to, že by se vaše maturitní vysvědčení mělo znehodnotit? Na rozdíl od centra si školy nečiní nárok na plošnou standardizaci a tak je to dobře, protože každá škola je jiná. Když už cermat má být pro všechny stejně špatný, tak ať to tak je, ale ani to nedovede. Meziroční srovnatelnost zdá se není potřeba, data k výzkumům, zda to k něčemu je, nejsou k ničemu, tu se přidá, tu ubere, pár chyb, atd.. Pak ať se nediví.
Ale tady se přece vůbec nevede diskuze o znehodnocování maturitních vysvědčení nabytých kdysi dávno v minulosti, kdy naše středoškolské vzdělávání mělo jistý řád a štábní kulturu, ale o procesu, který proběhl ve středoškolském vzdělávání po sametové a který po roce 2005 dosáhl takové úrovně, že to vedlo k zavedení státních maturit ve snaze tento proces zastavit.
A ano, každá škola je jiná, ale to přeci neznamená, že by si každá škola měla dělat, co chce.
Pod pojmem "štábní kultura" před rokem 89 myslíte to, že maturitní komise byly tak nějak telepaticky samo-nakalibrované na určitý společný standard, který byl mnohem výše, než dnes a zvládli to pašáci bez centrálních hodnotících tabulek a detailních návodů jak a kolika body co hodnotit?
Vidíte nějaký důvod, po změně financování škol, přijímat masy nehodných žáků na maturitní obory? Jak byste to zinženýrovala? Zavřela byste půlku škol s maturitou a otevřela právě tolik škol bez maturity? Usměrnila byste toky žáků dle pravidla, ne více než 20 procent populačního ročníku k maturitě? Jak myslíte že by se odříznutí hromady lidí od všeobecného vzdělání projevilo na obecné úrovni vzdělání, kultuře, ekonomice apod?
Ale, no tak Tajný, Vy přece velmi dobře víte, že počet lidí, kteří absolvují maturitní vzdělávání, nemá se skutečnou vzdělaností národa vůbec nic společného.
Ale pšššt ... . Ono je to Tajné.
To si nemyslím. Pokud se lidé na maturitní obor dostanou, skrze cermatesty, a maturitu udělají, opět pomocí cermatestů, kdo může říct, že jich je příliš hodně? Když vám ten počet vadí, tak apelujte na cermat aby holt přitvrdil a to tak, že fest. Je to životní šance.
Čím více lidí se dostane k všeobecně vzdělávacím předmětům, jako je zsv, dějepis, zeměpis, psychologie, religionistika, základy ekonomie, politologie, finanční gramotnost, atp, tím lépe, protože se pak budou lépe orientovat ve světě, budou méně manipulovatelní, budou mít přehled a rozhled, budou se dál vzdělávat, nebudou zbytečně nastavovat ruku po dávkách, nezadluží se tak snadno, třeba nebudou volit oligarchy s diktátorskými ambicemi, ožraly a podobné týpky a mohl bych pokračovat...
"Čím více lidí se dostane k všeobecně vzdělávacím předmětům, jako je zsv, dějepis, zeměpis, psychologie, religionistika, základy ekonomie, politologie, finanční gramotnost, atp, tím lépe..."
Ať se k nim dostanou. Ale jde o to, co si z výuky odnesou. Pokud skoro nic, nechť si nenárokují standardní středoškolské vzdělání.
Tajný, Vy jste nenapravitelný optimista. Ale já opravdu nevím nakolik propadlíkovi či čtverkaři ze základky pomůže, že v rámci všeobecného vzdělání absolvuje základy ekonomie a finanční gramotnost, když vystuduje maturitní obor, kterým se nebude schopen živit, zatímco, kdyby se vyučil solidnímu řemeslu, byl by za vodou.
Čím více lidí se dostane k všeobecně vzdělávacím předmětům, jako je zsv, dějepis, zeměpis, psychologie, religionistika, základy ekonomie, politologie, finanční gramotnost, atp, tím lépe, protože se pak budou lépe orientovat ve světě, budou méně manipulovatelní, budou mít přehled a rozhled, budou se dál vzdělávat, nebudou zbytečně nastavovat ruku po dávkách, nezadluží se tak snadno
No...
1) budou méně manipulovatelní - nebyl bych si tak jistý, názorový monolit je vidět u dotyčných poměrně zřetelně.
2) budou mít přehled a rozhled - ve všem, nebo jen v tom, co studovali? Mně přijde, že přírodovědci jsou všestranější. Přece jen pole od přírodních k humanitním vědám je prostupné jen jedním směrem.
3) nebudou zbytečně nastavovat ruku po dávkách - neziskové organizace počítáte kam?
A hlavně nezapomeňme, že od ledna 2020 je Eduin neziskovou organizací už jen v uvozovkách, ale stále se snaží tvářit jako jediní rytířové na poli školství.
Do rytířů však mají daůleko, protože Informace o tom, že od ledna 2020 je zakladetem Eduinu Livesport s.r.o., se ze stránek Eduinu záhadně během dvou posledních dní ztratila.
Paní Adamová, nedramatizujte to, ta informace tam samozřejmě je. "O nás - lidé"...
Ano je, už jsem to našla. Ale o nestrannosti a o všem, co Eduin dělá, se dá díky zapojení Hájka úspěšně pochybovat. A Vy, kdybyste byl novinář na svém místě, tak byste se o toto podivné propojení, díky němuž se Hájek svými penězi snaží ovlivnit dění v našem školství, začal zajímat.
Cituji z článku, který se tohoto propojení týká:
"Jestli se má české školství proměnit k lepšímu, musí se z diskuse o vzdělávání stát veřejná věc. To se neobejde bez nestranných a korektních informací. S cílem takové informace veřejnosti poskytovat byla před již téměř deseti lety založena obecně prospěšná společnost EDUin.
„Pomáháme lidem rozumět světu vzdělávání. Nabízíme informace o tom, jak a proč se mění naše školy, jak se učí naše děti, ale také jak se učíme my,” shrnuje základní poslání EDUin výkonný ředitel Honza Dolínek. „Jsme na státu nezávislou organizací a pro financování našich programů a projektů potřebujeme silné dárce,” dodává."
Ano jistě, organizace je nezávislá na státu, jenže je víceméně zcela závislá na soukromé společnosti, která už není v žádném případě pouhým dárcem, a to je podle ředitele Eduinu Dolínka nestrannost. Eduin se zcela začal vymykat tomu, kvůli čemu byl před deseti lety založen.
Paní Adamová, už jsem tady psal, že Livesport, respektive propojení Livesport-EDUin považuji za zajímavé téma. Naštěstí nejste moje šéfredaktorka, takže, kdy a jak na něm pracuji, si rozhoduji bez Vás...
Nicméně, obecně: To, že je někdo miliardář nebo má soukromou firmu, není přece smrtelný hřích. Snad i bohatí lidé mohou dělat nebo podporovat něco kvalitního, ne?
Jenže tady už nejde o podporu a dárcovství, ale o vlastnictví této organizace, ještě jste to stále nepochopil? Přitom se Eduin stále tváří jako ukrutně nezávislý. Houby je nezávislý, jeho nezávislost skončila 11. února 2020 v propadlišti dějin.
A o kvalitě Eduinu nemá cenu se s Vámi bavit. Já si kvalitu v informacích o školství totiž představuji úplně jinak než Kartouzovy fantasmagorické řeči a Eduinské audity našeho školství, které vůbec žádnými audity nejsou.
Myslím, že v tom máte zmatek, paní Adamová. EDUin se rozhodně netváří nezávisle na Livesportu. Co to propojení znamená, je otázka. Vy máte předem připravené, zkratkovité závěry...
Obávám se, že nezávislost EDUINu nemohla skončit k 11. únoru 2020.
Okomentovat