„Přijímací a maturitní testování má u nás plně v rukou Cermat. Jeho vedoucím pracovníkům se už dávno podařilo vytvořit zdání své nepostradatelnosti: „Když nám do toho budete šťourat, necháme vás na holičkách.“Cermat tak za pasivního přihlížení ministerských úředníků, či dokonce s jejich aktivní pomocí utajuje všechno, co utajit lze. Díky tomu vodí za nos kdekoho: schvalovací komise, žáky, učitele, média, veřejnost a nejspíš i vedení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). To jasně odporuje veřejném zájmu. Úspěšnému maturantovi patří upřímný dík za to, že dotáhl případ mimo správní orgány resortu. Soud není součástí mašinerie, v níž ruka ruku myje, a tak to prasklo,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.
 |
| Oldřich Botlík (eduin.cz) |
Na případu úlohy 11 loňského maturitního testu z matematiky se dá názorně předvést, jak to chodí. Žáci hledali velikost úhlu a zapisovali výsledek, ale ne postup. Uspěly asi dvě pětiny maturantů. Odpověď většiny z nich Cermat předložil schvalovacím komisím i žákům jako jedinou hodnotu vyhovující zadání. Předstíral také, že dával bod pouze za ni. Zadání ovšem nebylo jednoznačné, vyhovovala mu ještě další hodnota a Cermat dával potají bod i žákům, kteří uvedli hodnoty obě, tedy úplné řešení úlohy. Hodnotitel však neví, jak žák uvažoval – posuzuje pouze to, k čemu žák dospěl. Za této situace jsou obě hodnoty rovnocenným částečným řešením. Pokud Cermat dával bod za jednu, měl ho dávat i za tu druhou. Ale nedával...
Vítězi soudního sporu ovšem upřený bod za druhou hodnotu chyběl ke složení testu... Soud po osmi měsících (!) zrušil rozhodnutí ministerstva a uložil mu, aby se při novém vyřízení žádosti řádně vyrovnalo se všemi argumenty maturanta. Jinými slovy, maturant musí chybějící bod dostat. Ostatní, kteří úlohu 11 vyřešili stejně jako on a kvůli chybějícímu bodu test nesložili, ovšem na praktiky Cermatu a ministerstva doplatili. Teď už s tím nic nenadělají – měli se včas bránit.
Celý text naleznete zde
24 komentářů:
"uložil mu, aby se při novém vyřízení žádosti řádně vyrovnalo se všemi argumenty maturanta. Jinými slovy, maturant musí chybějící bod dostat."
Typická botlíkovina. Soud pouze řekl, že ministerstvo své rozhodnutí musí lépe zdůvodnit, ale rozhodně neřekl, že ministerstvo musí maturantovi bod dát.
Konkrétně: Rozsudek zrušil původní rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, tedy nedostatek odůvodnění. MŠMT se bude věcí opětovně zabývat a vydá nové rozhodnutí s náležitým odůvodněním.
Jinak se pan Botlík nepochlubil, že je na sporu osobně zainteresován, pak by totiž nemohl vystupovat jako nestranný expert. Ale myslím, že tohle už nikoho nepřekvapí.
Jak "osobně zainteresován"? Že napsal externí posudek k žalobě? Ale to pan Botlík rozhodně netají. Tu skutečnost uvádí jak text na Seznam Zprávy, tak text na EDUin. Odborný posudek také Oldřich Botlík zveřejnil na své stránce Maturitní data - odtajněno.
Takže úplně zbytečný výpad.
A navíc "nezávislý expert"..., co to znamená? Myslíte snad, že pan Botlík se snaží zakrývat, že má na věc nějaký názor?
'Tu skutečnost uvádí jak text na Seznam Zprávy, tak text na EDUin. Odborný posudek také Oldřich Botlík zveřejnil na své stránce Maturitní data - odtajněno.'
Clanek je myslim z Lidovych novin…
Takže si to shrňme.
Zatímco vy, Q.E.D., na České škole už řadu let umisťujete anonymně své nepříliš konstruktivní glosy, já jsem sem (ani nikam jinam) nikdy anonymně nenapsal ani jediné slovo. Před rokem jsem trpělivě vysvětloval na třech "pedagogických" webech asi měsíc, v čem je problém, a sepsal jsem odborné stanovisko (jedno ze dvou), jímž maturant argumentoval u soudu. Stanovisko mělo MŠMT, když dostalo možnost, aby se k žalobě vyjádřilo. Soud i MŠMT samozřejmě věděly také ze žaloby, že jsem to byl já, kdo na záležitost s úlohou o úhlech upozornil. O tom, že jsem důkaz nesouladu zadání s klíčem správných odpovědí zveřejnil já, jsem v Lidových novinách psal 19. června 2019. Pod svým plným jménem, Q.E.D.
Pokud si myslíte, že ministerstvo maturantovi bod dát nemusí, zveřejněte svůj návod, jak to má ministerstvo zdůvodnit. Nebo ho rovnou pošlete na ministerstvo. O tom odůvodnění pak bude mít smysl diskutovat.
Soud neřekl, že MŠMT musí své rozhodnutí lépe zdůvodnit. Soud především zrušil původní rozhodnutí MŠMT jako nezákonné (protože nepřezkoumatelnost rozhodnutí je porušením zákona a soud ani nemohl jednat jinak (§ 76 odst. 1 písm. a soudního řádu správního).
Doslovné citace z rozsudku:
27. Žalovaný se však nevyjádřil a nepopřel tvrzení žalobce, že jako správnou odpověď uznával nejen samostatný výsledek 248°, který je jako jediné správné řešení uveden v Klíči správných řešení, ale i dvojici výsledků 248° a 112°, což je ovšem v rozporu s jeho tvrzením o jednoznačnosti zadání. Žalovaný rovněž vůbec nereagoval na námitku žalobce, že hodnotitel nemohl rozpoznat, jakým postupem maturant došel k samostatnému výsledku 248°, který mohl být též neúplným správným řešením, stejně jako výsledek 112°.
30. [...] Na žalovaném nyní bude, aby se argumentací žalobce řádně zabýval, ve věci znovu rozhodl a své rozhodnutí řádně a úplně odůvodnil.
Pane Botlíku, jak jsem opakovaně psal, domnívám se, že jediným cílem vašeho života je očerňovat CERMAT. Nenapadá mě nic smysluplného, co jste ve svém životě vykonal. Jsem si jist, že kdyby státní maturity připravovala vámi preferovaná organizace, jistě byste nyní plamenně hájil její stanovisko, i kdyby tvrdili, že 1+1=2.
Jen pro zajímavost, tu konstrukci, že dva různé úhly jsou vlastně stejně velké úhly jen jinak postavené, jste vymýšlel jak dlouho? Dovolím si přijít s analogií dvou různých aut na parkovišti, které dle vašeho podání jsou vlastně totožná vozidla, ale v různé pozici.
Myslím, že každému je jasné, že jde jen o hnidopišství, aby se potvrdila konspirační teorie o ďábelském CERMATu, který dnem i nocí přemýšlí, jak maturanty poškodit.
Ředitel gymnázia v Nymburce a matematik Jiří Kuhn prý někde napsal: "Pokyny, které ve skole směrem k žákům vydáváme (asi nejen v matematice), vychází vždy z diskurzu".
S vyjádřením Jiřího Kuhna lze souhlasit. Ovšem běžná hodina probíhá jinak než psaní testu. Zatímco komunikace mezi učitelem a žákem v běžné hodině může být obousměrná (a obě strany si při ní mohou leccos vysvětlit), komunikace mezi Cermatem a žákem ani v jednom směru neumožňuje dodatečné vysvětlení. "Diskurs testování výsledků matematického vzdělávání" musí vzít tento rozdíl na vědomí.
Na straně 7 loňského testu je nahoře uvedena úloha 10, diskutovaná úloha 11 je na téže straně hned pod ní. Zadání úlohy 10 důsledně rozlišuje úhel (jako geometrický útvar tvořený částí roviny mezi dvěma polopřímkami, které vycházejí z téhož bodu – vrcholu tohoto úhlu) a velikost úhlu (jako číslo ve stupních, které vyjadřuje, jak moc jsou ony polopřímky „rozevřeny“).
Například pravý úhel na obrázku je tvořen částí roviny mezi svislou a vodorovnou polopřímkou, velikost tohoto pravého úhlu (a také každého jiného pravého úhlu) je 90°. Při dodržení téhož úzu se dále uvádí, že pravý úhel na obrázku je rozdělen na tři úhly. Podle zadání tvoří velikosti těchto úhlů tři po sobě jdoucí členy aritmetické posloupnosti a nejmenší z těchto tří úhlů má velikost 11°.
Vzhledem k tomu, jak důsledně odlišovalo zadání úlohy 10 geometrické pojetí úhlu od jeho velikosti ve stupních, nemůže Cermat věrohodně tvrdit, že v úloze 11 získal pojem úhel zničehonic význam velikost úhlu. Rozhodně také nelze spravedlivě požadovat, aby žáci uhodli, že právě tento význam měl autor úlohy na mysli – byť se vyskytuje v matematicky nedbalém vyjadřování některých učebnic, učitelů i žáků.
Bylo velmi snadné formulovat zadání úlohy 11 naprosto jednoznačně a žádný maturant nemůže nést důsledky toho, že Cermat formulaci odbyl. Odkazování na "diskurs" výuky matematiky v běžné hodině je v tomto případě jen nejapná výmluva.
Q.E.D.
Zmohl jste se jen na hrubý útok, argument žádný. Snažte se diskutovat věcně a bez urážek. Děkuji!
Jiří Kühn to napsal, cituji.
"Pokyny, které ve skole směrem k žákům vydáváme (asi nejen v matematice) vychází vždy z diskurzu. Zjednoduš, zderivuj, uprav... Ale možná v jazycích - přelož či obecně - popiš, vyjmenuj... Vždy vycházím z toho, že si se žákem rozumíme. Víme oba, co se chce. "
Napsal nejlepší argument pro návrat ke školním maturitám.
Kdyby se podle mně "hyperaktivisticky kritický" pan Botlík předtím mnohonásobně nezdiskreditoval v jiných případech, kdy obhajoval zideologizované a "kontextologické" interpretace věd (viz např. jeho v České škole publikované názory k přírodním vědám, k "maturitní literatuře", k Hejného (ne)metodě výuky základů matematiky, k hladině doprovázející tání ledovců atd. apod.:), byla by jeho důvodná kritika skutečných chyb Cermatu a MŠMT, jako je tato zjevná chyba s úhly, mnohem důvěryhodnější. J.Týř
Viz např.
Svoboda končí jedněch končí v demokracii tam, kde je podstatně omezena druhých. Jestliže RVP/ŠVP způsobily a dodnes způsobují chaos, znesnadnění práce a úpadek kvality školního vzdělávání, nejsou projevem svobody. Volání po Zelených osnovách je voláním po pořádku a svobodě, která je větší, než jaká je dnes v chaotických RVP a ŠVP...
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/jan-koupil-mozna-do-skoly-cenu-chodit-ma.html
MŠMT by podle mne nejlépe udělalo, kdyby si v tomto případě svou chybu přiznalo už v přípravném řízení. To "šalamounské" rozhodnutí soudu, že MŠMT má "lépe zdůvodnit" hloupost, kterou spolu s Cermatem udělalo, podle mne jen prodlužuje trápení poškozených maturantů i trápení "hloupého" MŠMT a Cermatu. Zjevná chyba zůstane zjevnou chybou. Možnost uznat svou chybu a předejít tak dalšímu sebe ztrapňování má MŠMT v každé fázi soudního řízení. Pravda se tak jako tak nakonec ukáže.
http://www.ceskaskola.cz/2020/06/verdikt-ktery-tu-jeste-nebyl-spor-o.html
Já tak nějak pořád nechápu, v čem je vlastně problém.
Systém přece jasně prokázal svou funkčnost.
Bylo-li tedy žákovi ukřivděno, domohl se (nebo domůže) zjednání nápravy soudní cestou.
Co by za to daly v minulosti stovky a tisíce maturantů, kdyby se mohly domoci nápravy "křivd", které jim svým "svévolným rozhodnutím" způsobily "zaujaté a neobjektivní" maturitní komise.
Podle mne samotný fakt, že je možné soudem přezkoumat korektnost a správnost zadání i výsledku maturitní zkoušky, je jednoznačně velmi pádným argumentem ve prospěch státních a v neprospěch školních maturit.
A nemalý dík za důkaz funkčnosti celého systému státních maturit patří panu Botlíkovi.
Jen naprostý nelida a proti maturantům zaujatý člověk by za těchto okolností vracel rozhodování o korektnosti zadání a správnosti hodnocení žákovy zkoušky zpět do rukou škol.
Umíte si představit, kolik žalob a soudů by pak muselo zákonitě následovat?
(To už by jeden člověk určitě nemohl stihnout všechny externí posudky vypracovat.)
Nyní jedním rozhodnutím soudu může být sjednán právní stav u všech sporných případů a zadání najednou a vzniklá křivda tak může být napravena. A to je přece jasnou výhodou státních maturit.
To jsem zvědav, jestli a jak se budou výsledky toho sporného testu zpětně brát v úvahu, např u všech, kterým chyběl bod k úspěchu nebo k lepší známce a jak se budou poškození žáci odvolávat u středních a vějšek, které je na základě toho testu třeba nepřijaly.
A to je přece jasnou výhodou státních maturit:))
Já bláhový, když se kácí.. blah, blah, blah...je potřeba mít ten opravdový učitelský, nebo úřednický nadhled.
Nyní jedním rozhodnutím soudu může být sjednán právní stav u všech sporných případů
Vážený poste.retante, prosím, upřesněte vaši argumentaci. Naznačeným způsobem lze soudně přezkoumat výsledek každé zkoušky, která probíhá písemně - cermatí nebo školní. A právě tento případ předvedl, že rozsudek pomůže pouze jedinému studentovi - NIKOLI všem, kteří zvolili stejnou odpověď.
Soudní přezkoumatelnost výsledků zkoušek školství nezlepší, ale pouze prodraží nebo zhorší. Soudní přezkoumávání činnosti lékařů vedlo k alibismu a ke sjednávání pojištění proti nepříznivým rozsudkům. Takové pojištění si si v Česku bude moci dovolit málokterý učitel, takže se jenom zvýší alibismus.
To, co se tu posiluje, není právní stát, ale stát právníků. Což je cesta do pekel.
I grimasy či posuňky zkoušejícího mohou maturanta nevhodně ovlivnit, rozhodit a tím i poškodit.
Nevím jak je to v jiných předmětech, ale my angličtináři máme grimasy, posunky a dokonce JAKÉKOLI hodnotící projevy už dávno cermatí metodikou zapovězeny. Examinátor má pouze hlasem Smutného muže přečíst zadání a studentův výkon nijak nekomentovat. Vybočí-li, měl by být ze zkušební místnosti vykázán.
Vybočí-li, měl by být ze zkušební místnosti vykázán.
Kým?
A jak se dá doložit, že jakkoli nebyl-li vykázán, vybočil, nebo že byl vykázán, jakkoli nevybočil?
Kým je snadné - předsedou komise. Případně libovolným jiným členem MK. Asi by se hlasovalo, a napjatý časový rozpis by šel do háje.
Jak se dá doložit? - Předpokládám, že analogicky jako u maturitních písemných prací: Tam zadavatel může usoudit, že některý student porušil pravidla, tak si musí sehnat svědky, vyrobit zápis do protokolu a nechat to podepsat těmi svědky. A provinilec letí.
(Netuším, zda to někdo prakticky vyzkoušel. Já ne.)
Každopádně nahrávat vše na video a archivovat je dobrý nápad. Podporuji.
V případě MZ-UZ by se to ani nemělo utajovat a mělo by se to v reálném čase promítat na školních chodbách.
Naznačeným způsobem lze soudně přezkoumat výsledek každé zkoušky, která probíhá písemně - cermatí nebo školní. A právě tento případ předvedl, že rozsudek pomůže pouze jedinému studentovi - NIKOLI všem, kteří zvolili stejnou odpověď.
To je jasné, neboť u nás nemáme tzv. precedenční právo, jako v USA.
Leč lze se jistě domnívat, že na základě příslušného judikátu by přinejmenším většina dalších (či následných) žalob dalších žáků, opírajících se o nejednoznačnost CERMATího zadání dopadla stejně.
Ovšem pokud bude splněn sen všech odpůrců státních maturit a veškeré rozhodování o ne/úspešnosti maturantovy snahy se vrátí zpět do výhradní gesce škol, jen naivka by se domníval, že dnešní demokraticky vzdělaný a EDUINem k asertivitě vedený maturant se jen mlčky podvolí rozhodnutí nějakého učitýlka, který mu opraví maturitní test či písemku.
Pěkně se vezme zadání z příslušné školy a podá se žaloba...
Pan Botlík bude požádán, aby vypracoval expertní posudek, zda zadání vypracované školou bylo zcela jasné, zřejmé a všem pochopitelné, bez možnosti jeho alternativního výkladu.
No a pak se počká, jak dopadne soud.
Obzvláště pikantní mi pak přijde už prezentovaný názor, že by měl stát danému žákovi vyplatit odškodné za to, že jej rodiče museli živit o rok déle.
Tak to se potom moc těším, jak se budou bývalí maturanti soudit o náhradu škody a dozajista i morální újmu se svými bývalými školami.
Juj, to bude teprve ta pravá legrace.
Už vidím učitele, kteří odmítají přijmout místo zkoušejícího v maturitní komisi, předsedy maturitních komisí s exekucí a oprátkou na krku, ředitele škol sjednávající "výhodné" pojistné pro podobné případy, ...
Ale záblesk světla na konci tunelu vidím také.
Dozajista se najdou komerční firmy, které nabídnou školám vypracování "bezpečných" a ověřených zadání a které veškerá případná rizika vezmou na svá bedra.
Ale zadarmo to holt nebude.
A novináři i rozhořčení učitelé budou psát o "předražených maturitách", investigativci se se skrytou kamerou budou účastnit "přípravných kurzů", aby ověřili podezření, že zadání jsou "cinknutá", neziskovky budou shánět prostředky pro děti se špatným sociálním zázemím, aby jim také mohly zaplatit přípravné kurzy a děti tak nebyly "znevýhodněny", ...
Zkrátka Brave New World. :-)
Moc se na to těším, až to budu z venku pozorovat.
Poste-restante,
kde se ve vás takové manipulativní schopnosti vzaly? Nebo jde o něco jiného? Prezentujete totiž naprosté hlouposti. Vždyť vy byste mohl z fleku dělat mluvčáčka!
Základní nepochopení (jde-li vůbec o kognitivní problém) spočívá v tom, že nevnímáte elementární odlišnost dvou komunikačních situací: běžné školní výuky na straně jedné, a důležitého testování (maturitního, případně přijímacího) na straně druhé. Komunikace při výuce může probíhat i hodně neformálně, neboť učitel i žák si mohou případné nedorozumění vysvětlit. Při komunikaci během písemného testování nic takového možné není – žáci se nesmějí nikoho zeptat a u většiny úloh je zakázáno, aby vysvětlili například své úvahy. Proto musejí být formální nároky na zadání Cermatu mnohem vyšší, než jsou formální nároky na „běžný školní matematický diskurs“ (jak komunikaci v hodinách matematiky pojmenovají právě ti, kteří by díky svému jazykovému vzdělání měli rozdílům rozumět, ale nerozumějí).
Ze stejného důvodu je také nesmyslné tvrdit, že maturování by ve škole vyvolávalo víc soudních sporů než maturování v Cermatu. Vás se to nejspíš netýká, ale ve škole si rozumní lidé leccos vyjasní. Při testování je ovšem vyjasňování vyloučené – to snad chápete. Soudní spor navíc vyžaduje, aby žalobce předložil důkazy. Jejich obstarání při školní maturitě je velmi obtížné, a navíc existují judikáty, které soudní zpochybnění v těchto případech vylučují. Při testování naopak dodávají všechny potřebné důkazy Cermat s ministerstvem školství. Je to tedy přesně naopak, než tvrdíte.
A už vůbec nevím, co vám připadá pikantního na tom, že by měl stát danému žákovi vyplatit odškodné za to, že jej rodiče museli živit o rok déle. Žák má v ruce rozsudek, podle něhož ministerstvo školství vydalo v jeho věci nezákonné rozhodnutí. Kvůli němu mohl odmaturovat až o rok později (v jeho situaci byly ostatní možnosti vyloučeny), což se stalo: maturitní test z matematiky složil na 49 bodů z 50 možných, maturitní test z češtiny má také za jedna. Na vysvědčení nemá jinou známku než jedničku. Byl přijat na VOŠ v náročném oboru, ale kvůli zmíněnému nezákonnému rozhodnutí MŠMT se stane výdělečně činným o rok později, než původně zamýšlel. Ušlý výdělek se běžně bere v úvahu například při posuzování ekonomických výhod a nevýhod vysokoškolského vzdělání (málokterý vysokoškolák totiž může při studiu plnohodnotně pracovat).
Než tady zase začnete trousit podobné nesmysly, prostudujte si nejdříve zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Nebo aspoň ustanovení § 8 tohoto zákona.
ad Tajný učitel
To jsem zvědav, jestli a jak se budou výsledky toho sporného testu zpětně brát v úvahu, např u všech, kterým chyběl bod k úspěchu nebo k lepší známce a jak se budou poškození žáci odvolávat u středních a vějšek, které je na základě toho testu třeba nepřijaly.
Děkuji vám za tuto otázku. Vyjádřil se k ní Nejvyšší správní soud (NSS) v judikujícím usnesení rozšířeného senátu 6 As 68/2012 – 47 ze dne 19. srpna 2014, které se týkalo řízení o kasační stížnosti MŠMT proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2012, č. j. 10 A 129/2012 – 33.
V bodě III. svého usnesení konstatoval, že „soud je v řízení o žalobě proti rozhodnutí o žádosti o přezkoumání výsledku části maturitní zkoušky konané formou didaktického testu podle § 82 odst. 3 školského zákona povinen přezkoumat toto rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, a to i z hlediska věcné správnosti hodnocení testových otázek a úloh“.
Věc mu předložil k posouzení šestý senát NSS, který mj. argumentoval přibližně tím, na co jste zvědavý. Rozšířený senát NSS na to reagoval v bodě [48]:
[48] Závěrem rozšířený senát uvádí, že k odlišnému závěru nemůže vést ani argument předkládajícího senátu, že v důsledku připuštění soudního přezkumu rozhodnutí o žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky i z hlediska jeho věcné správnosti by vedlo k porušení práva na rovný přístup ke vzdělání a rovné zacházení se všemi žáky ve stejné situaci. Jednou z obecných právních zásad je i ta, podle níž „bdělým náleží právo“. Pokud ze dvou žáků ve srovnatelné situaci (oba jsou poškozeni věcně nesprávným hodnocením didaktického testu) jeden požádá o přezkoumání výsledku zkoušky a následně se úspěšně domáhá i soudního přezkumu, zatímco druhý žák nikoli, nelze dovozovat, že by byl druhý žák úspěchem prvého poškozen. Každý žák má právo, nikoli povinnost, podat žádost o přezkoumání výsledku maturitní zkoušky. Každý má své důvody, proč k takovému kroku přistoupí či nikoli. Právo na rovné zacházení spočívá v povinnosti stejného zacházení s žáky ve srovnatelné situaci. Pokud ale někteří ze žáků rezignují na ochranu svých práv a spokojí se s nepříznivým výsledkem zkoušky, nejedná se o srovnatelnou situaci s žákem, který svá práva hájí za pomoci prostředků, které k tomu zákon předvídá.
Celé zmíněné usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 6 As 68/2012 – 47 je dostupné na webových stránkách Nejvyššího správního soudu.
ve škole si rozumní lidé leccos vyjasní
K čemu vyjasnit, když lze vysoudit?
Když jsem psal o rozumných lidech, měl jsem na myslí VŠECHNY, kterých se případné nedorozumění týká.
Takže máte pravdu. Podíval-li by se rozumný maturant na vaše komentáře na České škole, asi by rychle dospěl k závěru, že soud je jediná možnost. Pořád by ovšem zvažoval -- protože je rozumný --, jestli mu za to stojíte.
Okomentovat