Experti z Univerzity Karlovy sledovali čtyři roky více než šest tisíc žáků. Zkoušeli je z matematiky, čtenářské gramotnosti a jazykových dovedností, kam patří pravopis, gramatika a slovní zásoba. Zaměřili se přitom na šesťáky a primány, které zkoumali od chvíle, kdy do ročníku nastoupili, do té doby, než skončili devátý ročník či kvartu. Podobná data dosud v Česku nebyla k dispozici. Výsledky představí experti z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy dnes na odborném semináři v Praze. Hospodářské noviny je získaly v předstihu.
 |
| David Greger (repro ČT) |
„Ne vždy přidává gymnázium více než základní škola, jak by mnozí očekávali. Záleží vždy na konkrétní škole,“ řekl HN ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání David Greger.
Shromážděná data potvrdila, že gymnazisté dosahují lepších výsledků v testech než jejich vrstevníci na základních školách. Odborníci to ale vysvětlují tím, že důležitou roli hraje jejich rodinné zázemí, dobré společenské postavení rodičů i podobní vrstevníci, se kterými jsou v každodenním kontaktu. Průměrný výsledek žáků v primě dosáhl dokonce stejné úrovně, jako měli o čtyři roky starší deváťáci na základce.
Celý text naleznete zde
Další informace o výzkumu naleznete zde
.png)
2 komentářů:
Já bych s hodnocením ještě pár let počkala. Jestli se totiž nějak neprojeví ta plošná inkluze.
Tak jsem si přečetl tiskovou zprávu. Pár věcí mě překvapilo.
Například věta z úvodu "Existují základní školy i víceletá gymnázia s podprůměrnou přidanou hodnotou" je vskutku objevná, existují možná soubory dat, kdy všechny hodnoty jsou průměrné nebo větší....
Nebo přidaná hodnoty školy osekaná o vliv prostředí (SES) - to má jaký prosím význam? Prostředí formuje také a oddělovat vliv tohoto faktoru nemá smysl. Jako rodič i jako kantor bych byl přímo nadšen, že mé dítě/mého žáka pobízí k lepšímu výkonu (mimo jiné) i společnost jeho spolužáků.
Okomentovat