„Princip inkluze je správný. Tam, kde není nutné dítě umisťovat do speciální školy, by měla společnost – a teď hovořím i o škole, učitelích nebo spolužácích – učinit vše, aby byla dítěti dána možnost vzdělávat se, poměřovat a vyrůstat s vrstevníky. Obrovské množství dětí by bez začlenění za těch dvanáct let, po které inkluze běží, nikdy nenalezlo zaměstnání, nikdy by se nezačlenily do společnosti. To úsilí by místo učitelů nesli sociální pracovníci a peníze by se vydaly na sociální dávky. Inkluze má své komplikace, ale s těmi je zapotřebí bojovat jinak než plošným odmítnutím,“ říká v rozhovoru pro MF DNES radní pro školství Irena Ropková (ČSSD). Reaguje tak na novou vlnu kritiky inkluze na pražských školách, kterou považuje za „argumentační faul“.
 |
| Irena Ropková (prahe.eu) |
Jaké problémy mají děti, které jsou začleňovány?
Děti v předškolním věku se nejčastěji potýkají s vadami řeči a s vývojovými poruchami. U školáků převažují vývojové poruchy chování a učení, což představuje nejčastější diagnózu i u středoškoláků. Podle školských poradenských zařízení je znatelný nárůst počtu dětí s poruchou autistického spektra a s psychiatrickými problémy. Výrazně se zvyšují počty žáků se specifickými poruchami chování.
Většina problémů, které uvádíte, souvisí se změnami v chování dětí. A právě na to si učitelé ve velkém stěžují.
Nemyslím si, že problémy s kázní a s chováním dětí mají původ jen a jedině v inkluzi. To je zjednodušující pohled. Problémem společnosti obecně je nízký respekt k učitelům, ke vzdělání a vůbec k autoritám. Myslím, že chování dětí také hodně ovlivňuje nedostatek pozitivních vzorů a princip takzvané volné výchovy, který je sice podle mě správný, ale všechno má své meze. Házet všechno na inkluzi je argumentační faul, který zabraňuje řešení skutečných problémů.
Učitelé ale jako viníka označují právě inkluzi…
Já s tímto zjednodušováním nesouhlasím. Čísla a fakta v tomto směru hovoří jasně. To, co se označuje za počátek inkluze v září loňského roku, byla jen změna ve způsobu financování dětí se speciálními potřebami navštěvujících běžné základní školy. Není to tak, že by se po tomto datu otevřely brány základních škol dětem ze speciálních škol. Opakuji, v Praze se jednalo o přechod sedmnácti dětí.
V minulosti většina dětí vyžadujících individuální přístup navštěvovala speciální školy. Jsou v Praze ještě nějaké tyto školy?
Hlavní město jako zřizovatel nezrušilo jedinou speciální školu a ani to nemáme v úmyslu. Funguje tu osmatřicet speciálních škol s kvalifikovaným pedagogickým sborem. Chystáme se dokonce na Zlíchově vybudovat novou budovu pro speciální výchovu osmdesáti dětí s poruchami chování. To by mělo pomoci některým základním školám vyřešit problém s dětmi, které skutečně do běžné školy nepatří.
Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání MF DNES
3 komentářů:
Porád s těmi fauly...
Pokud přidáváte práce, tak ji laskavě zaplaťte.
Dobrý den,
dnes nejde dát dítě do praktických škol bez pedagogicko - psychologického vyšetření.
Nechci Vás paní radní urážet, ale musíte si pravděpodobně nastudovat školskou legislativu. Věřte tomu, že speciálním vzděláváním inkluze je v té podobě, jak je vypracovaná v současné podobě velmi špatně. Zeptejte se těch učitelů, kteří dělají přímo ve speciálním školství. Praktických školách a nebo paních učitelek z klasické ZŠ a SŠ, když má větší množství integrovaných žáků ve třídě a ještě děti s poruchy chování.Není to možné.
Dobrý den,
paní radní napište mi jaké máte vzdělání, které se týká školství a rád se s Vámi dám do diskuze, jinak je to bohužel někdy marné. Radní a jiní politici neposlouchají nás pěšáky ze školních kateder a potom se vymyslí nějaký zákon a už při jeho vydání se ví, že je třeba novela.
Okomentovat