Karel Lippmann: Stručný nástin hlubších vztahů mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou

čtvrtek 15. srpna 2019 ·

„Jak člověk svět vlastně reálně poznává? Ten, který poznává bezprostředně svými smysly a je schopen své poznatky o něm zdokonalovat, je reálným světem přirozeným. Reálný svět pak vzniká jeho prodloužením v prostoru i čase, avšak ne do úplnosti a nekonečna. Obsáhlý je zejména do minulosti a budoucnosti. Proto se dá vymezit mnohem obtížněji než svět geometrický, časem nepodmíněný. Tímto nevděčným, leč důležitým úkolem se zabývá filosofie, vedle ní ale v jiné podobě i literatura,“ píše Karel Lippmann ve své úvaze o možnostech a způsobech poznávání světa.

Karel Lippmann: Stručný nástin hlubších vztahů mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou

Řecký filosof Platón dospěl k názoru, že reálné objekty se mění, a proto poznatky o nich nemohou být trvalé. S takto pojatou pravdou se ale nespokojil a vložil ji do světa idejí. Do něj však nahlížíme skrze reálné předměty, jejichž hmotný charakter i mnohost vzájemně se překrývajících idejí však ústí v zatemňování skutečné pravdy. Tento problém pak překonávají objekty geometrické. Pravda se tak ocitá ve světě idejí a ty se nám za určitých podmínek vynořují. Předmětem vědy jsou tudíž dokonalý svět idejí a nám v něm dostupné jednotlivosti.

Naopak podle Aristotela vznikají geometrické objekty abstrakcí z objektů reálných. Ty jsou tvořeny látkou a tvarem a my abstrahujeme tvar a velikost. Věčným a vším hýbajícím je tvar bez látky – bůh. Geometrické objekty mohou vznikat i zanikat.

Jak člověk svět vlastně reálně poznává? Ten, který poznává bezprostředně svými smysly a je schopen své poznatky o něm zdokonalovat, je reálným světem přirozeným. Reálný svět pak vzniká jeho prodloužením v prostoru i čase, avšak ne do úplnosti a nekonečna. Obsáhlý je zejména do minulosti a budoucnosti. Proto se dá vymezit mnohem obtížněji než svět geometrický, časem nepodmíněný. Tímto nevděčným, leč důležitým úkolem se zabývá filosofie, vedle ní ale v jiné podobě i literatura.

Antika, která nám odkázala racionální přístup ke světu, však nikdy nezpřetrhala své mytologické kořeny. Mýtus je symbolický příběh, jehož prostřednictvím si člověk vysvětluje svět. Antický etiologický mýtus spatřoval jeho dokonalost v božském počátku, který je člověk povinen znovu a znovu obnovovat. Typický je proto příběh Odysseův. Ve slavném Homérově eposu hlavní hrdina říká: „Jsem částí všeho, co jsem potkal.“ Vyjadřuje tím své místo ve světě i smysl své dlouhé a strastiplné cesty domů. Čím je jeho cesty vymezena? Podle Aristotela je ostrou, neměnnou a nepřekročitelnou hranicí reálného světa nebeská klenba. Například to znamená, že ve starém geometrickém světě by Pythagorova věta platila pouze pro pravoúhlé trojúhelníky ležící před obzorem. Podle Eukleidova nového geometrického světa, jenž se rozpíná do absolutního nekonečna, platí tato věta pro všechny pravoúhlé trojúhelníky bez jakéhokoliv prostorového omezení. Tento klasický geometrický svět je všude stejný. Patří do něj i přirozená čísla – klasická přirozená čísla.

Literární zpracování klasického geometrického světa, který můžeme z hlediska filosofického zaznamenat např. v Demokritově teorii atomů a Epikurově hédonismu, nalezneme v Lucretiově didaktickém eposu De rerum natura: „Celá příroda tedy, jak jest, a o sobě sama / ze dvou skládá se věcí; neb jest v ní hmota a prázdno, / v kterém ta hmota má místo a hýbe se různými směry. / O hmotě, o tom, že jest, už pouhé smysly ti řeknou; / jestliže víra v smysly hned z počátku nebude pevná, / nebude naprosto možno se o něco opřít a zjistit / o věcech, které jsou skryty, jen pouhým rozumem pranic. / Potom je místo a prostor, jež obecně jmenujem prázdnem; / kdyby ho nebylo vůbec, pak nikdy by neměla místa / pro sebe hmota a nikdy by nemohla hnouti se nikam.“ Prázdno je místem pro hmotu a její pohyb. Kdyby jej nebylo, neměla by hmota kde být a nebylo by přirozeně ani pohybu. Pohyb, změna jsou pak také hlavním tématem jiné známé antické literární památky, tentokrát římského původu – Ovidiových Proměn.

Středověká scholastika (vycházela z eschatologického, vpřed hledícího křesťanského mýtu) převzala postupně Aristotelovo pojetí reálného světa. Klenba nebeská byla hranicí mezi reálným světem a nebem, v němž je místo pro Boha objímajícího reálný svět. Anselm z Canterbury však odmítl myšlenku, že Bůh je objektivně absolutní myšlenka, kdežto věci ve světě jsou jen nejisté, nahodilé, nepravdivé. Anselm říká, že Bůh je nejvyšší myslitelné bytí, což znamená, že mezi krajními, protilehlými póly skutečnosti nedokážeme vést přesnou hranici. Bez ní je jen to, nad co nelze myslet nic většího.

Vrcholem scholastiky je pak filosofie Giordana Bruna. Odmítl existenci nebeské klenby a Boha vsadil do reálného světa. Bůh jím pohybuje nekonečně prudce, což však nejsme schopni pozorovat. Tím ale činí hybnými tělesa, a to už pozorovat schopni jsme. G. Bruno tak staví rozum nad Boha. Ten totiž „kdyby chtěl činit něco jiného, než opravdu chce, mohl by činit něco jiného, než co činí; nechce-li činit než to, co činí, nemůže činit než to, co činí“. Bůh je tak zbaven svobodné vůle, stává se jen hybnou silou vesmíru. Jiný názor měl Mikuláš Kusánský svou teorií „docta ignorantia“ („vědění o nevědění“, „učená nevědomost“), podle níž je vesmír smrštěné nekonečno. Kusánovo univerzum jakožto kontrahované nekonečno se vyznačuje tím, že nemá žádný absolutní střed ani absolutně dané hranice, a proto střed vesmíru je všude a obvod nikde. O Bohu nemůžeme říct, čím je, můžeme jen odkrývat, čím není. G. Bruno svým pojetím rozumu ovlivnil pozdější evropskou moderní vědu. M. Kusánský předjímal zase Einsteinovu teorii realtivity.

V literatuře se František z Assisi ve své hymnické skladbě Chvalozpěv stvoření vyjadřuje o vztahu Boha a jím stvořeného světa prostřednictvím pojmenovávání rodinných vztahů: slunce, vítr a oheň jsou „bratři“, luna, hvězdy, ale také smrt jsou „sestry“, země je „sestra matka“. O nebi se zde nehovoří. To pro život člověka podstatné, co Bůh stvořil, nese jméno těch, kteří jsou člověku nejbližší zde, v reálném světě. Naopak typické básnické skladby z období scholastiky – legendy – mez mezi nebem a zemí zdůrazňují. Např. česky psaná Legenda o sv. Kateřině: „Ihned Maria za paži / vzdviže Kateřinu vzhóru / a řkúc: "Již sě neboj vzdoru / ani žalosti ni núzě, / neb tě mój syn k choti i k slúzě / přijal; již buď utěšena, / všie radosti nezlišena, / ale všeho smutku lišě." Lásky ženy ke Kristu není ze světského pohledu rozumná (Kateřina odmítla ruku císaře a dobrovolně přijala smrt), v platónském smyslu však výsostně erotická (erós ve významu lásky k ideálu). Ježíš je totiž v reálném světě sice nedostupný, láska k němu a jeho láska ke Kateřině ale věčná.

Renesanční „koperníkovský“ obrat k subjektu přinesl dvojí pojetí reálného světa. Galileo pronesl slavný výrok: „Kniha přírody je psaná jazykem matematiky.“ Od Descarta se odlišil tím, že hledal jevy geometrického světa ve světě reálném. Descartes totiž naopak rekonstruoval reálný svět v geometrickém prostoru. Ve svém mechanistickém světě se tak snažil napodobovat jevy reálného světa. Z Galilea vyšel I. Newton. V Galileově mechanistickém světě lze ale nacházet přírodní zákony v jejich obecné platnosti. Jde o zákony mechanistického světa, i když jsou chápány jako zákony světa reálného. Newton opíral své myšlení o mechanistický svět, hmotná tělesa se podle něho pohybují v klasickém geometrickém prostoru. Zbytek tohoto prostoru tvoří prázdnota. Hmotná plnost může mít na rozdíl od Descarta různou hustotu. Velikost hmoty tedy nezávisí jen na objemu, ale také na hustotě.

Složitou situaci člověka – subjektu, ztrativšího jistotu pevné substance a ocitnuvšího se v prostoru, v němž se nachází vždy někde „mezi“, a obtížně hledá hranici, v tomto případě mezi nebem a peklem, popsal výstižně už Dante ve své Božské komedii: „Tu pravil on (Vergilius – pozn. KL): ´Tak žalostně tu tráví / trest věčný bědné duše smutných tvorů, / kteří si žili bez hany a slávy. / Jsou přidruženi k zbabělému sboru / andělů, kteří jenom sebe ctili, / ne věrni Bohu, aniž plni vzdoru. / Nebe je svrhlo, by je netřísnili, / a peklo nevzalo je za své učně, / by hříšníci se jimi nepyšnili.´" Příznačné je, že etiologický mýtus zde reprezentuje antický básník Vergilius, který však Danta nedoprovází v eschatologickém Ráji, třetí části skladby po Pekle a Očistci.

To renesanční klasik Boccaccio ve svém Dekameronu svět v zájmu klidné mysli člověka opět sjednotil a podřídil moci racionálního řešení problémů (racionality „sui generis“). V desátém příběhu se postarší úctyhodný mistr Alberto zamiluje poněkud pošetile do mladé ženy, čímž se dostane do trapné situace. Z ní však úspěšně vyklouzne, důstojnosti a úcty znovu dosáhne svým důvtipem, kdy své vlastní zesměšnění chytrou logikou obrátí proti ženám, obětí jejichž výsměchu se měl stát:

„Mistr vycítil, že se mu velmi zdvořile posmívají, zatvářil se vesele a odpověděl:
´Paní, že miluji, to nemůže vzbudit údiv nikoho moudrého a zvláště ne vás, protože si to zasluhujete. A i když se starým lidem přirozeně nedostává sil, kterých je třeba k milostným hrám, nepostrádají proto ještě dobré vůle ani porozumění pro to, co zasluhuje být milováno. Ba dík svému stáří vyznají se v tom daleko více než mladíci. Naděje, jež mě pudí k tomu, že já, stařec, miluji vás, kterou miluje mnoho mladíků, je takováto: Byl jsem mnohokrát už při tom, když paní svačily a pojídaly vlčí boby a pórek. A třebaže na pórku není nic dobrého, přece jen méně odporná a pro chuť příjemnější je hlavička pórku. Vy však obyčejně vedeny zvrácenou chutí držíte hlavičku v ruce a pojídáte nať, která nejenom že není k ničemu, ale i ošklivě chutná. Vím tedy, paní, zda byste si při výběru milenců nepočínala podobně? Kdybyste tak učinila, vybrala byste si mne a ostatní byste zapudila.´“

Se svým životem v komplikované době se naopak nedokázal těsně před smrtí vyrovnat Don Quijote. Takto se přiznává svému vychytralému a poněkud „přízemnímu“ průvodci Sancho Panzovi: "Odpusť mi, příteli, že jsem ti zavdal příčinu k tomu, abys dělal dojem člověka stejně bláznivého jako já sám, když jsem tě uvedl v omyl, kterému jsem propadl, že totiž byli a jsou na světě potulní rytíři." A co mu na toto rozumné doznání odpoví Sancho Panza? Jeho odpověď je trochu nečekaná: "Ach běda," odvětil s pláčem Sancho. "Neumírejte nám, milostivý pane, dejte na mou radu a žijte ještě dlouhá léta. Největším bláznovstvím, kterého se může na světě člověk dopustit, je takto skonávat, když ho nikdo nezabíjí a na kořen života mu sahá jenom smutek a žal. Nepoddávejte se tomu tolik, vstaňte přece z lože a pojďme se toulat do polí v pastýřském šatě, jak máme spolu domluveno. Dost možná, že za nějakým keřem najdeme paní doňu Dulcineu, zbavenou těch kouzel a krásnou jako květ. Jestliže snad umíráte ze zármutku nad tím, že vás stihla ta porážka, svalte všechnu vinu na mne a řekněte, že vás srazili k zemi, protože jsem vám špatně osedlal Rocinanta. A jistě jste se také, Milosti, dozvěděl z těch vašich rytířských knih, že není nic zvláštního, když jeden rytíř vyrazí se sedla druhého, a že kdo je dnes poražen, vyjde zítra z boje jako vítěz."

Jak tedy naložit rozumně se svým životem?

Tragickou odpověď nám dává Shakespearův Hamlet. Jak se vyrovnat s vraždou svého otce, když rozum nenabízí řešení? „Tak svědomí z nás dělá zbabělce, / původní barva rozhodnosti bledne / pod neduživou šedí myšlenky, / i naše nejráznější záměry / se touto bázní nemohoucně hroutí / a čin z nich nevzejde... Teď se však ztiš - / hle, krásná Ofelie... Vílo, vzpomeň / v modlitbách na mé hříchy.“ Všimněme si – svědomí (pocit mravní odpovědnosti) je příčinou nerozhodnosti. Důležité však také je, jak je toto slovo v češtině utvořeno: s-vědomí. Spojené, „scelené“ vědomí. Jeho silný tlak hubí i světskou rovinu vztahu Hamleta k Ofélii: „Jdi do kláštera! Nebo chceš rodit hříšníky? Já sám jsem docela čestný, a přece se mohu obvinit z tolika věcí, že mě matka raději neměla porodit. Jsem pyšný, pomstychtivý, samá ctižádost, a stačilo by mi jen kývnout, aby se provalilo tolik špatností, že na všechny nedokážu pomyslet, neumím si je představit a nemám čas je spáchat. Proč se tu vůbec mezi nebem a zemí mají plazit takoví chlapi jako já? Jsme všichni prolhaní lotři, nikomu z nás nevěř - jdi svojí cestou, do kláštera...“ Proč právě do kláštera?

Mechanisticky „chytrý“ svět výstižně popsala, jak jinak, žena – Emilie, která žárlivému, zrádným „přítelem“ Jagem zmanipulovanému Othellovi vmete do tváře: „Ty ublížit mi nemáš půl té moci, / co já to vydržet. Ty hloupý hejle, / než bláto zpozdilejší! Skutek spáchals - / Schovej ten meč - A kdybych měla pozbýt / životů dvacet, rozhlásím tě! Pomoc! / Maur zavraždil mou paní! Pomoc! Vražda!“

Na závěr snad ještě tento mnohem optimističtější úryvek z Komenského Porady o nápravě věcí lidských: „Myslím tedy, že především v tomto musí všichni se mnou souhlasit: že jsou tři kořeny lidské vznešenosti, vlastní lidskému duchu: rozum, který věci chápe, vůle, která se žene za tím, co je na věcech dobré, konečně pak nutkání k činu, vyzbrojené a usměrněné po všech stránkách schopnostmi k činům. (...) Přednost člověka přede všemi zvířaty je trojí: rozum, řeč, a svobodné a samostatné konání čehokoliv, ale zcela se od nich liší svobodou vůle, která není spoutána žádnou nutností konat to nebo ono.“

96 komentářů:

laimes řekl(a)...
15. srpna 2019 5:48  

pěkný, a co s tím?

PP řekl(a)...
15. srpna 2019 6:11  

Co je pěkný? Pointa? Nebo jste ocenil kompilát?

Vy jste rozpoznal smysl článku, laimesi?

Simona CARCY řekl(a)...
15. srpna 2019 7:20  

Tak určitě. Zejména proto, že už někdy po roce 1500 bylo zřejmé, že, cituji, "Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum."

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 7:45  

Vás, paní Simono Carcy, se zaměřením pozornosti na obsah rozhodně nespojuji. Málokdo vyhledává bolest.

PP řekl(a)...
15. srpna 2019 8:20  

Děkuji, paní Simono.

Už jsem se lekl, že jsem jediný, kdo pochybuje o tom, že se císař honosí nádherným šatem.

tyrjir řekl(a)...
15. srpna 2019 9:59  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Michal Komárek řekl(a)...
15. srpna 2019 10:02  

Pane Týři, přestaňte diskusi kontaminovat absurdními urážlivými primitivnostmi. Můžete si být jist tím, že tyto Vaše příspěvky tady nenechám. Pouze obtěžujete ostatní diskutující a plýtváte svojí a mojí energií.

Vera řekl(a)...
15. srpna 2019 10:41  

Skutečně nevím, proč autor svůj text umístil zrovna sem. Jestli chtěl osvítit své ještě neosvícené kolegy nebo je / nás ohromit dovedností sestavit texty jiných propojiv je svými slovy, pak se obávám, že nenajde mnoho obdivovatelů.
Nicméně poslední citatce Komenského ve mě vyvolala řadu otázek. Například: jak to vlastně dnes je s tou svobodou konání?

PP řekl(a)...
15. srpna 2019 10:45  

Tak se mi zdá, že z kategorií "filozofie, literatura, moderní věda, názory, smysl vzdělávání" článek patří pouze do jediné.

Jestli je ale tohle "moderní věda", pak pánbůh s námi a zlé pryč. :(

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 11:40  

Vero, jistě znáte slova "kibic", "kibicovat".

Tajný Učitel řekl(a)...
15. srpna 2019 11:48  

Pane Lippmanne, v lepším případě zde házíte hrách na zeď, v horším, perly... Nicméně, děkuji jménem těch učitelů, kteří Vám rozumí, za inspirativní text.

laimes řekl(a)...
15. srpna 2019 12:26  

právě jsem si pana kolegu představil,jak poutavě líčí metafory mým zedníků,opravářům a kuchařům...

Michal Komárek řekl(a)...
15. srpna 2019 12:28  

Pane Týři, přestaňte diskusi kontaminovat svými SPAMy!

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 12:53  

A co Vám, laimesi, když takto hodnotíte své žáky?

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 12:53  

Děkuji, pane TU.

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 13:25  

Ze všeho, co se na konferenci udalo, mě potěšila a pobavila jediná věc. Každé slovo, které kdokoliv řekl během plenárního zasedání, bylo tak důležité, že měli stenotypistu, a ten zaznamenával každou hloupost. Někdy během druhého dne ke mně stenotypista přišel a řekl: Jaké máte zaměstnání? Vy určitě nejste profesor!"
JÁ jsem profesor," řekl jsem.
„Čeho?"
„Fyziky - přírodní vědy."
„Ach tak! To je asi ten důvod!" řekl.
„Důvod čeho?"
Řekl: „Víte, jsem stenotypista a zapisuju všechno, co se tady řekne. Když mluví ti ostatní, zapíšu, co řeknou, ale nerozumím tomu, co povídají. Ale pokaždé, když vy vstanete a zeptáte se nebo něco řeknete, chápu přesně, oč vám jde - na co se ptáte
nebo co říkáte -; tak jsem usoudil, že nemůžete být profesor!


(R.P.Feynmann, To nemyslíte vážně, pane Feynmane!)

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 13:27  

Začal jsem ten zatracený pamflet číst a byl jsem z toho blázen: nemohl jsem
v něm najít hlavu ani patu! Usoudil jsem, že to musí být tím, že jsem nepřečetl žádnou knihu z toho seznamu. Měl jsem nepříjemný pocit, že to je nad moje schopnosti, až jsem si nakonec řekl: Tak a konec, teď přečtu jednu větu pomalu, abych přišel na to, co může, k čertu, znamenat.
Vybral jsem namátkou jednu větu a velice pozorně ji čtu. Nepamatuju si ji doslova, ale víceméně zněla takhle: „Individuální člen sociální komunity často získává informace prostřednictvím vizuálních symbolických kanálů." Četl jsem si to pořád dokola a přeložil to.
Víte, co to znamená? „Lidi čtou."
Pak jsem přešel k další větě a zjistil, že ji dokážu přeložit taky.
Pak už to bylo jako mlácení prázdné slámy: „Občas lidi čtou; občas poslouchají rádio," a tak dále, ale bylo to napsáno tak komplikovaně, že jsem tomu zpočátku nemohl porozumět; a když jsem to konečně dešifroval, nic v tom nebylo.


(ibid)

PP řekl(a)...
15. srpna 2019 13:51  

Proč jste, pane Lippmanne, neposlal ten článek tajnýmu, a rovnou mu nepoděkoval?

Divím se, že se divíte, že se na vás sesypalo tolik kritiky. CHodit na tenhle web nějaký neučitel, udělal by si, podle článků zde zveřejnněných, o učitelích přesně ten obraz, který se v médiích, filmech, reklamách i románech nosí.

Takže, děkuji pěkně. :(

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 13:58  

Rozhodně si, soumare, netroufám zpochybnit Vaši dokonalou argumentaci, ale přece jen malý červíček nejistoty se vloudil. Nemohl by, samozřejmě čirou náhodou, být problém v tom dešifrování?

laimes řekl(a)...
15. srpna 2019 14:48  

představil jsem si ten pedagogocký oříšek,vysvětlit co je to mýtus a logo,křesťanství mám zmáknuté: "chodí tvoje babina s jinýma babinama do kostela?" - "no chodí"-"no a oni se tam modlí a zpívají"-" no jo no"-"no vidíš,jak vy máte styl rep,tak babiny mají styl křesťanství!"

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 15:22  

Karel Lippmann:
Argumentaci jsem vzdal rovnou, pokusil jsem se nalézt vhodný ilustrativní citát z povolanějších úst.
Připusťme, pro účely diskuse, že Váš špagetovitý text něco obsahuje; učitel by měl být schopen sdělit obsah tak, aby dešifrování zvládl neproblematicky i běžný vzdělaný soumar nebo mezek.

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 15:23  

Nebo stenotypista. Chápete?

Michal Komárek řekl(a)...
15. srpna 2019 15:25  

Pan Týř má zase jeden ze svých SPAMovacích záchvatů a rubrika "Diskuse" je tak zaplavena začátky jeho neexistujících diskusních příspěvků. Omlouvám se soudným čtenářům za tyto obtíže a připomínám, že sledovat diskusi bez těchto překážek lze v v rubrice "Komentáře" v horní liště. Děkuji!

Michal Komárek řekl(a)...
15. srpna 2019 15:28  

soumar

Dovolte drobné upozornění: Pan Lippmann se na České škole obrací především na učitele, nikoli na žáky či studenty. A učitelé by měli být schopni zvládnout i složitější text. Nebo si přiznat, že mu nerozumějí a nemusí to být chyba autora.

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 15:34  

Právě jsem chtěl napsat totéž, čím mě předešel pan Komárek. Jen dodám, že mě dost překvapuje, když někdo něčemu ne úplně rozumí (což je normální), ale odsuzuje to zcela kategoricky.

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 15:42  

Michal Komárek: Ta konference, jejíž popis z Feynmanových vzpomínek jsem použil jako příměr k páně Lippmannovu článku, byla cílena dokonce na VŠ učitele, nikoliv na laiky, to jen tak na okraj.
Doufám, že nebude nutno použít stejný postup a jít větu po větě. Složitý text není sám o sobě zárukou myšlenkové bohatosti a to zejména ne v případě vršení citátů jeden na druhý. Argument autoritou je ostatně málo cenný, ne-li přímo argumentační faul. Ale věřím, že pan Lippmann mě pochopí.
Sui generis / gebereis už je jen zbytečný detail.
Ostatní diskutující s výjimkou pana Týře evidentně pochopili. :-)

tyrjir řekl(a)...
15. srpna 2019 16:00  

Pak už to bylo jako mlácení prázdné slámy: „Občas lidi čtou; občas poslouchají rádio," a tak dále, ale bylo to napsáno tak komplikovaně, že jsem tomu zpočátku nemohl porozumět; a když jsem to konečně dešifroval, nic v tom nebylo--.

Složitý text není sám o sobě zárukou myšlenkové bohatosti a to zejména ne v případě vršení citátů jeden na druhý. Argument autoritou je ostatně málo cenný, ne-li přímo argumentační faul. Ale věřím, že pan Lippmann mě pochopí.


Souhlasím a chápu. Mizí-li naděje, zůstává víra. :)

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 16:19  

Soumare, ukázky z literárních děl určené k interpretaci nejsou žádným "vršením citátů" ve smyslu "argument autoritou". To je ovšem nepochopení zcela zásadní. Je v humanitních a společenských naukách (a nejen tam) běžné, ba nezbytné seznámit se s tím, co už bylo řečeno, co říkají ostatní, kteří mají k danému tématu co říct. Pokud jde o matematiku, ty základní autory, u kterých jsem se poučil, jsem už několikrát uvedl. Všichni jsme nějak poučeni jinými, v každém textu je vždy něco, co už je známo, a to i prostřednictvím citátů. Důležité je, jak s jinde získaným poučením nakládáme. Pokud mě chcete nařknout z nějakého epigonství, pouhého eklekticismu, nebo dokonce plagiátorství, musíte to konkrétně doložit.
Bylo by za těchto okolností zajímavé, jak byste nazval svou vlastní argumentaci. Copak jste necitoval Feynmana? A uvedl jeho citát jako příměr. Bez dalšího vysvětlení. Jen s vírou, že Vás pochopím? Opravdu třeskutý argument. A bylo by také dobré rozlišovat, mezi těmi, kteří pochopili až po přečtení textu, a těmi, kteří "pochopili už předem". Jejich identifikace není až tak těžká.

tyrjir řekl(a)...
15. srpna 2019 16:28  

Ale věřím, že pan Lippmann mě pochopí.

Věř a víra tvá tě uzdraví - nebo zabije

Sir William Osler, považovaný za jednoho z největších lékařů 19. století, v době, kdy byla většina užívaných léků (někdy naštěstí) neúčinných, napsal: "Novým lékem bychom měli léčit co největší množství pacientů, a to až do doby, než svou léčebnou sílu ztratí." Sir William měl na mysli placebo efekt, který znají šamani, takzvaní léčitelé a homeopati, i lékaři, co je svět světem...

https://archiv.ihned.cz/c1-785894-ver-a-vira-tva-te-uzdravi-nebo-zabije

Placebo efekt založený na komplikovaně vykládané víře považuji za dost nepravděpodobný.

J.Týř


PP řekl(a)...
15. srpna 2019 17:47  

Já bych rád něčemu v článku porozuměl, pane Lippmanne. Ale když jsem minule položil dotaz, byl jsem odeslán až za mez.

Tak co teď? Budete schopen odpovědět na jednoduchou otázku a vysvětlit mi význam některé z vašich vět?

PP řekl(a)...
15. srpna 2019 18:31  

"Do něj (do světa idejí) však nahlížíme skrze reálné předměty, jejichž hmotný charakter i mnohost vzájemně se překrývajících idejí však ústí v zatemňování skutečné pravdy."

"Například to znamená, že ve starém geometrickém světě by Pythagorova věta platila pouze pro pravoúhlé trojúhelníky ležící před obzorem. Podle Eukleidova nového geometrického světa, jenž se rozpíná do absolutního nekonečna, platí tato věta pro všechny pravoúhlé trojúhelníky bez jakéhokoliv prostorového omezení. Tento klasický geometrický svět je všude stejný. Patří do něj i přirozená čísla – klasická přirozená čísla."

Pan Lippmann mě ignoruje, ale já bych se významu dopátrat chtěl.

Pomůže mi někdo? Vysvětlí mi někdo nějak jasně, co je tady v těch dvou odstavcích napsáno?

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 18:49  

Karel Lippmann:
Příměrem jsem myslel jak citát samotný, tak formu, kterou jsem použil - pouhé dva navršené citáty z toho, co už bylo řečeno, domníval jsem se, že je to zřejmé. K problematice metodiky vědy má nositel Nobelovy ceny a dalších významných cen za fyziku jistě co říct.
Vašemu článku chybí totéž, co mému příspěvku; diskuse, syntéza, uvedení jednotlivých navršených citátů do souvislosti. To, že něco říká Platón nebo Komenský nebo don Kvikot Cervantes není cenné samo o sobě pro věhlas autorů, ale proto, že autoři tehdy (!) přišli s novou myšlenkou. Dostat Váš kompilát jako recenzent, vrátím vám jej s tím, že chybí závěry, shrnutí, diskuse - tedy jádro článku - a naopak úvod k poznámkovým aparátem je abundantní.
A opravte si váš patvar na sui generis. :-)

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 18:57  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 18:58  

PP:
Připojuji se s požadavkem - vysvětlit, co je absolutní nekonečno a zda existují i nekonečna relativní (a jak se liší). Vysvětlit význam slova klasický ve spojení klasická přirozená čísla (přirozená čísla jsou kladná nebo nezáporná celá čísla), resp. nakolik výraz klasický tuto množinu omezuje, nebo zda je použit jen jako výplňové slovo.
Eukleides i Pythagoras mluvili o trojúhelnících v rovině (v konkávním nebo konvexním prostoru platí jiné geometrie, ale na to se přišlo až nějaký čas poté). Dovozovat, že Pythagoras předpokládal, že pravoúhlé trojúhelníky za obzorem nepodléhají stejným pravidlům, je nepodložené.
A tak dále, bylo by to úmorné.

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 19:17  

Původní "sui generis" si "přeložil" počítačový "opravník", patrně jsem klikl na b, které je hned vedle n, přehlédl jsem to, omlouvám se.

Jinak, soumare, mě Vaše "recenze", dolující za každou cenu něco, co by mohlo alespoň navenek vypadat rozumně, nezajímá. Nechápete rozdíl mezi žánry a jejich cílem. Nepsal jsem diplomku. Kompilát to není ani náhodou, vztahy, které uvádím, jsou výhradně moje. A titulek svědčí o tom, že právě tyto vztahy jsou hlavním tématem. Jste opět jeden z těch, kteří ohazují oponenty svými předsudky. Následuje už jen sebeobrana za každou cenu, nesmysly nevyjímaje. Nic nedokládáte, sám nic nepředvedete, jen kibicujete. Diskuse je za těchto okolností nemožná, nelze se něčeho konkrétního a dokazatelného chytit. Takto může být nekonečná. Předveďte nějaký svůj článek na libovolné téma, pak můžeme diskutovat.

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 19:20  

Pane Komárku,

pokud je to možné, opravte prosím v textu zkomolený tvar sui geberais na sui generis.

Karel Lippmann řekl(a)...
15. srpna 2019 19:24  

"Dovozovat, že Pythagoras předpokládal, že pravoúhlé trojúhelníky za obzorem nepodléhají stejným pravidlům, je nepodložené."

Alespoň jeden, ale poslední příklad, soumare. Tohle že jsem napsal?

tyrjir řekl(a)...
15. srpna 2019 19:39  

Do něj (do světa idejí) však nahlížíme skrze reálné předměty, jejichž hmotný charakter i mnohost vzájemně se překrývajících idejí však ústí v zatemňování skutečné pravdy. Napsal pan Lippmann a PP se ptá po smyslu této věty.

S tím se dá v některých dílčích případech (nikoli však všeobecně()souhlasit. Například:

Jestliže:
reálné předměty = množina Lippmannových článků zhmotnělých medializací v České škole*,

Pak:
Souhlasím, že množina článků pana Lippmanna zhmotnělých medializací v České škole* , "jejichž hmotný charakter i mnohost jejich vzájemně se překrývajících idejí však ústí v zatemňování skutečné pravdy", umožňuje nahlédnout do podivného světa idejí pana Lippmanna:

* Viz např.

http://www.ceskaskola.cz/2019/08/karel-lippmann-strucny-nastin-hlubsich.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/08/karel-lippmann-ucitel-vsilovem-poli.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/karel-lippmann-dorian-gray-alexis.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/02/karel-lippmann-jak-interpretovat-machuv.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/05/karel-lippmann-strucne-desatero.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/11/karel-lippmann-pozitivismus-jeho-meze-k.html
http://www.ceskaskola.cz/2018/09/karel-lippmann-ma-zak-pravo-na-to-aby.html

J.Týř

soumar řekl(a)...
15. srpna 2019 19:45  

Karel Lippmann 19:17: Invektivy si nechte. Váš článek je kompilátem kromě důvodů, které jsem napsal, například i proto, že více než 50% textu jsou citace.

Karel Lippmann 19:30: Nejasně, ale napsal.

Podle Aristotela je ostrou, neměnnou a nepřekročitelnou hranicí reálného světa nebeská klenba. Například to znamená, že ve starém geometrickém světě by Pythagorova věta platila pouze pro pravoúhlé trojúhelníky ležící před obzorem. Podle Eukleidova nového geometrického světa, jenž se rozpíná do absolutního nekonečna, platí tato věta pro všechny pravoúhlé trojúhelníky bez jakéhokoliv prostorového omezení.

Jestliže Aristoteles vycházel z Pythagora, nepředpokládám, že by novým poznáním omezil platnost Pythagorovy věty na užší výsek reality. Pythagoras samotný se vůbec nezabýval nějakými konstrukcemi kde a jak věta (kterou možná ani nevymyslel, ale odkoukal :-)) platí. Pro tehdejší planimetrii v plenkách byla "praktická" rovina všude a právě až Eukleides ve svých knihách formuloval obecnější teoretické poučky.
Nechci Vám radit, jak psát články, ale zkuste postupovat od konkrétního (a to ověřit) k obecnému. Jinak je diskuse planá.

PP řekl(a)...
16. srpna 2019 6:25  

Pořád nemám odpovědi.

Tak co, děcka? Mají ty věty nějaký význam?

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 11:06  

Vážení "kolegové", pokud jde o panem Lippmannem citovaný "obzor", bude se zřejmě jednat o jeho další nepovedenou interpretaci Vopěnkovy alternativní teorie množin. Pan Lippmann nechápe, že tomu nerozumí a nemůže rozumět, když nerozumí ani základům matematiky.

Z mého pohledu je pan Lippmann sice asi nejlepším generátorem diskusí na ČŠ a v tom se mu vskutku nikdo nevyrovná (mimo jiných vlastností, které ale v rámci zachování páně Komárkova duševního zdraví, jmenovati nebudu), ale jinak je naprosto typickým představitelem bigotního humanitního vzdělance - přesně toho instantního typusu, jehož existenci jsem detekoval již na střední škole mezi učiteli podobných předmětů, které ráčí učiti on, ale přitom mě zároveň v koutku duše občas přepadl pocit, jestli jim nekřivdím. Nemoha souditi dle jedné opice na úroveň celé zoologické zahrady, nedovolím si nyní učiniti obecnější závěr, přestože jej považuji za velmi pravděpodobný a bohužel stále posilující moji původní představu.

Nikomu z nás se nedaří a patrně ani nepodaří vysvětlit panu Lippmannovi, v čem spočívá jeho základní problém. Je pravda, že ve velké bábušce je menší, v té zase ještě menší, atd., ale problém jaksi jest v tom, že nejmenší bábuška je buď prázdná, nebo celá dřevěná. Chce-li se tedy někdo posunouti od bábušky k jinému obsahu, než bábuškoidními, pak prostě nemá šanci. A pravověrný Rus z ČB se bude do nekonečna tázati: "A co by tam jako mělo být?"

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 11:09  

Bůh ví, zda se nám podaří alespoň přesvědčit poněkud fajnovější mysl pana Lippmanna o tom, že nejsme všichni Doležel. I samozřejmosti se v případě pana Lippmanna ukazují býti tak nějak nad jeho možnosti.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 11:10  

oprava: "bábuškoidnimi"->"bábuškoidnímu"

Michal Komárek řekl(a)...
16. srpna 2019 11:13  

Pane Doležele, snažte se diskutovat věcně, bez znevažování oponentů.

tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 11:49  

NETRIÁDOVÝ TRIADISMUS?

Pan Lippmann je sice "velký propagátor" svých triád, ale některé triády, zdá se, dostatečně neovládá:

Když jsem v druhé nebo třetí třídě doma řekl, že budeme ve škole psát první sloh, řekl mi táta "To je docela jednoduché. Vše, co někde jiným řekneš nebo napíšeš, má mít jednu hlavní myšlenku, které se říká téma. Tu myšlenku musíš u delších vyjádření nejdřív uvést, pak vysvětlit, a v závěru pak stručně shrnout, k čemu, jak a proč jsi došel. Vyjádření a slohy mají proto často úvod, stať a závěr. Aby ti ostatní rozuměli, musíš se vyjadřovat srozumitelně. Jinak tě nebudou ani poslouchat ani číst.

Někdy se mi, myslím, ve shodě s panem Soumarem zdá, že "slohy" pana Lippmanna nevykazují znaky této "zakladatelsky světodějné triády", kterou může pochopit i desetileté dítě. Viz například tento jeho nejnovější článek.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 12:59  

Karel Lippmann: Stručný nástin hlubších vztahů mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou

(nástin možné recenze)

V nadpisu, tématu práce, nám autor Karel Lippmann slibuje, že "nastíní" "vztahy mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou." To se mu, myslím, očividně "nepovedlo", když

1) V celé stati se například pojem "logo" vůbec, ani jednou jedinkrát, nevyskytuje a "myšlenkově logická nit" osvětlující ostatní pojmy je vcelku nezřetelná.
2) Stať s mnoha citacemi a komplikovanými názory k nim je do značné míry pouhá věcně a logicky nesourodá "sbírka citací a názorů k nim", která neobsahuje ani úvod ani závěr vztahující se k tématu práce.
3) Nevalná je gramatická a stylistická úroveň stati. Kromě gramatických chyb jsou v ní i chyby stylistické. Například časté používání nadbytečných nebo nepřesně volených slov a slovních spojení vč., zdá se, některých nedůvodně vytvořených novotvarů, což je zřejmě důsledek nedostatečné znalosti příslušného již existujícího pojmového aparátu. Zjevné je také jakési odbíhání od tématu práce, a to například i v "závěru" práce. (


Kdybych dostal podobnou práci od žáka nebo k recenzi od někoho jiného, nehodnotil bych ji, myslím, vzhledem k výše uvedený vadám lépe než jako "dostatečnou" nebo "nevyhovující". Je mi s podivem, jak je možné že takovouto práci je schopen a ochoten veřejně publikovat středoškolský učitel českého jazyka.

tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 13:25  

Kdybych dostal podobnou práci od žáka nebo k recenzi od někoho jiného, nehodnotil bych ji, myslím, vzhledem k výše uvedeným vadám lépe než jako "dostatečnou" nebo "nevyhovující". Je mi s podivem, jak je možné, že takovouto práci je schopen a ochoten veřejně publikovat středoškolský učitel českého jazyka.

Karel Lippmann řekl(a)...
16. srpna 2019 13:48  

"Logos" = "společný rozum" (filosofický pojem) a "logo"= grafická značka organizace, společnosti, firmy nebo instituce. O čem jsem, pane Týři, ve svém článku mluvil?

Jinak nemám co dodat, tohle mluví za vše.

Zdraví Vás a všechny podobně "argumentující" "pravověrný Rus z ČB". Bábušky momentálně nemám k dispozici, ale budete-li mít zájem, seženu je. S čím byste si hráli!

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 14:00  

"Anselm říká, že Bůh je nejvyšší myslitelné bytí, což znamená, že mezi krajními, protilehlými póly skutečnosti nedokážeme vést přesnou hranici. Bez ní je jen to, nad co nelze myslet nic většího."

To je ale hanba takhle třídit. Ale to je marné - jak pravil místní renesanční velikán - třídím, tedy jsem (učitel).

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 14:02  

"Zdraví Vás a všechny podobně "argumentující" "pravověrný Rus z ČB". Bábušky momentálně nemám k dispozici, ale budete-li mít zájem, seženu je. S čím byste si hráli!"

A co takhle přejít od bábušek už konečně k něčemu intelektuálně náročnějšímu a hlubšímu?

tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 15:36  

Řecké slovo logos (λόγος od legein, sbírat, mluvit, počítat) má velmi široký význam, navazující na patrně nejstarší význam něčeho sebraného či shromážděného. Může znamenat (mluvenou) „řeč“, „slovo“, „příběh“, „význam“, „poměr“, „číslo“, někdy také „rozum“ a "smysl", i když pro některé z nich měla řečtina zvláštní výrazy. Slovo logos naproti tomu neznamená jazyk, ani v anatomickém, ani ve filologickém významu. Jako odborný pojem se logos užívá ve filosofii a v křesťanské teologii.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Logos

Google Translator uvádí jen logos = důvod a skloňováním se nezabývá.

"Logos" = "společný rozum" (filosofický pojem) a "logo"= grafická značka organizace, společnosti, firmy nebo instituce. O čem jsem, pane Týři, ve svém článku mluvil? Píše mi pan Lippmann ke článku s názvem

Karel Lippmann: Stručný nástin hlubších vztahů mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou.

Ach tak, pan Lippmann si zřejmě myslí, že si tohle každý čtenář snadno domyslí? Odkdy se do školství vrací latina a řečtina a s tím nikoli běžné řecké slovo logos namísto obvyklého českého slova rozum? Ona už neplatí všeobecná zásada, že terminologie má být v českých školách i v praktickém životě v zájmu srozumitelnosti volena pokud možno jednoznačně a česky a u účelně volených méně obvyklých slov má být alespoň vysvětlivka? Z jakého důvodu klade Karel Lippmann čtenářům tolik překážek k možnosti porozumění jeho stati? To jeho "logo" z nadpisu, které se ve článku neopakuje ani jako "logo" ani jako "logos", si mají běžní čtenáři nejdřív řecky přeskloňovat a pak se dopídit ve Wikipedii, že se tím myslí "společný rozum". Proč? Protože pan Lippmann zas něco někde vyčetl tentokrát asi z Wikipedie a chce tím bez ladu a skladu v rozporu s didaktickými i běžnými zásadami komunikace ohromovat ostatní? Co je ten jeho článek? Překážková dráha?

Z v této diskusi uvedených důvodů jednoznačně trvám svém hodnocení stati Karla Lippmanna: Nevyhovující. Zmatečné



tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 16:03  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 16:05  

Celý ten článek, kde v nadpisu je "logo" a v textu bez vysvětlivky jen rozum (v různých pádech celkem asi sedmkrát) by, myslím, mohl být jakýmsi "logem" Karla Lippmanna. Platí sice, že logo má být graficky co nejnázornější a nejjednodušší, ale vem to nešť. Jazykově a odborně je ten článek taky super "komplikovaný", nedokonalý, zmatečný.

PP řekl(a)...
16. srpna 2019 16:16  

Nebylo by špatné sem dostat některého z žáků pana Lippmanna.

Zajímalo by mne, jak se s tímto vyrovnávají...

Karel Lippmann řekl(a)...
16. srpna 2019 16:22  

Pane Týři, opět jen drobnost. V nadpisu není "logo", ale 7. pád - "logem". To je totiž 7. pád od "logos". Nemohu z to, že logos se neskloňuje třeba jako "kokos", 7. pád "kokosem" -"logosem". Pak byste si snad "logos" a "logo" nespletl.

Simona CARCY řekl(a)...
16. srpna 2019 16:58  

Nevím, jestli je dobré pátrat po obětech pana učitele. Ostatně jednou obětí se sám již pochlubil. Také není jisté, že dotyčné osoby zůstaly bez následků. Texty pana učitele skutečně připomínají výstup generátoru textů, doplněný o citační odkazy. V opravdových médiích jsou také novináři, kteří napíší text a pak donekonečna vysvětlují, že ho mysleli jinak, než je reakce čtenářstva. Smutné, asi jsou to také absolventi stejné školy. Proto se nebudeme na pana Lippmanna zlobit.

tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 17:11  

V nadpisu je "logem", což je sedmý pád od "logo" i od "logos". Je to tedy jasně dvojznačný termín. Kdyby tam bylo "rozumem" jako v textu článku, bylo by to jednoznačné. Běžnému čtenáři to primárně evokuje "logo". To mohl a měl Karel Lippmann jako učitel předpokládat a té dvojznačnosti se vyhnout. Vysvětlením nebo českým slovem. Autor měl spíš vysvětlovat než nastiňovat či spíš zastiňovat. Vysvětlování a vyjadřování myšlenek mu očividně dělá velké problémy. Věcně, logicky i eticky.

Karel Lippmann řekl(a)...
16. srpna 2019 17:52  

Moc mě to mrzí, pane Týři. Zapomněl jsem, že Vy odmítáte hledání významů v kontextu. Já jsem už tak hluboce propadl tomuto hroznému nešvaru, proto mi nedošlo, že v kontextu sedmkrát použitého slova rozum (jak jste sám spočítal) Vám z toho nakonec vyjde grafická značka. Doznávám se v tomto případě k fatálnímu nedostatku představivosti. To taková Simona Carcy je naopak naprosto přesná a obdivuhodná tím, jak dokonale, jasně a zcela srozumitelně vystihla mé pomýlené metody. Také se na ni nezlobím. Jak bych mohl!

Petr Portwyn řekl(a)...
16. srpna 2019 18:29  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
soumar řekl(a)...
16. srpna 2019 18:35  

Michal Komárek (16. srpna 2019 11:13): Vidíte to dosti selektivně. Osobní narážky pana Doležela jsou kvalitativně stejné ne-li mírnější než např. invektivy v Karel Lippmann
15. srpna 2019 19:17 vůči mně (nestěžuju si, beru jako součást diskuse). Není ani taktické ani správné v roli moderátora stranit svým straníkům. :-)

p. Lippmann: Stále jste neodpověděl na jasně formulované dotazy mé, resp. PP (PP 15. srpna 2019 18:31). Odpovězte alespoň jemu, já budu až koncem týdne.

Karel Lippmann řekl(a)...
16. srpna 2019 19:30  

Soumare, PP odpovídat nebudu, důvod jsem dříve uvedl. Invektivám i urážkám jsem od některých oponentů zde vystaven permanentně, reaguji na ně ironií. Už jsem dříve uvedl, že pouhé "ořezávátko" ze sebe dělat nenechám. V minulosti jsem zde položil řadu otázek, ale adekvátní odpověď jsem nikdy nedostal. Sám odpovídám jen do té doby, dokud má moje odpověď nějaký smysl. Pokud jsem opakovaně tázán na to, na co už jsem mnohokrát odpověděl, necítím potřebu pokračovat. Stejně tak nebudu odpovídat na otázky, na které si tazatel podobou otázky už evidentně předem odpověděl sám.

Vaše otázka týkající se nekonečna je poněkud nemístná. To by měli vysvětlovat matematici a přírodovědci. Svým žákům, určitě už na SŠ. Já jsem češtinář a učitel společenských nauk. Potřebuji ale, aby tomu žáci rozuměli, protože jinak jim své obory nevysvětlím, jen je "nadrtím", jak to zde výstižně nazval jeden kolega. A to nechci. Proto jsem nucen se poučit u známých matematiků, které už jsem také uvedl. Dělám to velice důkladně a obezřetně. Zatím jsem se od oponentů jen dozvěděl, že Vopěnkovu teorii množin většina matematiků odmítá (proč uvedeno nebylo, stejně jako jména oněch matematiků). Otázky jsou mi kladeny matematiky tak, abych byl nachytán na neznalost. Většinou už více či méně překračují to, o čem v souvislosti s literaturou mluvím, nebo ignorují historický vývoj matematiky. To se týká Vaší námitky ohledně Pýthágora a stejně tak i otázky týkající se nekonečna. Jistě že Vám mohu odpovědět, není nijak těžké si to najít, ve druhém případě dokonce i dost snadno odvodit. Takže např.: "Absolutní nekonečno je nanejvýš užitečnou abstrakcí, bez které by moderní matematika nemohla existovat."
S odkazem na kvantovou teorii třeba: "Pokrok naší civilizace je založen na překonávání naší naivní představy, že může existovat něco nekonečně velkého či nekonečně malého nebo jinak nekonečného."
Ale můžeme hovořit o černých děrách, teorii S. Hawkinga atd.

Jenže každý čtenář mého článku by měl pochopit, že končí renesancí a tedy i renesanční literaturou. A ta ještě nic takového neznala. Proto žádat po mně, aby se o tomhle v mém článku mluvilo, a vytýkat mi, že se nemluví, je naprostý nesmysl. A vskutku nejsem motivován tyhle nesmysly svými odpověďmi legitimovat. Nejsem Váš žák, abych reagoval jak cvičený tuleň.

Petr Portwyn řekl(a)...
16. srpna 2019 19:30  

A nebylo by jednodušší to napsat tak, že by místo hledání významů slov mohl člověk rovnou vstřebat hlavní myšlenku textu?
Takhle se to motá kolem podružností...
Předpokládám ovšem, že nějaká myšlenka tam je, že to někam má směřovat. Že to není jen hra s "významy".

tyrjir řekl(a)...
16. srpna 2019 19:33  

Když se mně někdo zeptá "Kde rostou kokosové ořechy?", já odpovím "Na palmě" a on mně napálí klackem hlavy nebo přímo do nosu, co pak? Na takové kontexty zvysoka kašlu, předvídám to a odpovím jasně a jednoznačně "Na stromě zvaném kokosová palma.". :)

Tady máte, pane Lippmane, myslím, docela názorný příklad, že učitel i člověk v normálním životě se má a musí umět vyhýbat vlastním dvojznačnostem a přihlouplé nebo záludné dvojznačnosti nebo kontextovosti druhých. Nikoli slepě věřit nebo doufat, že ten druhý automaticky "pochopí jeho kontext", nebo ho dokonce svým kontextem "nenapálí".

Petr Portwyn řekl(a)...
16. srpna 2019 19:43  

Rád dávám žákům referáty, které prezentují u tabule. Aby měl referát smysl, trvám na tom, že prezentující musí vědět, o čem mluví. Tudíž jsem občas zvídavým žáčkem rypáčkem a z poslední lavice se zeptám třeba "Pane učiteli, a co znamená slovo bipolární?".
Pokud žák umí stručně vysvětlit ("bipolární je třeba magnet, má dva opačné póly"), jsem spokojen a dále jej neotravuji. Pokud neví a blekotá, jde hodnocení o stupeň dolů. V tom případě obvykle dodám 100x omleté pravidlo Když tomu pojmu nerozumíte, tak ho tam nedávejte.
Žáci rychle pochopí, že čím srozumitelněji referát napíšou, tím lépe, a že Ctrl+C, Crtr+V není dobrý postup ;o)

Petr Portwyn řekl(a)...
16. srpna 2019 19:44  

Ctrl+V

soumar řekl(a)...
16. srpna 2019 19:51  

Karel Lippmann:
Dnes naposledy. S termínem "absolutní nekonečno" jste přišel Vy. Svým dotazem mířím k poznání, co tento termín ve vašem světě znamená; pokud to, co v tom matematickém, použil jste ho chybně. Dotazy PP míří stejným směrem.
Používáte rádoby ušlechtile a odborně znějící slova v chybných a posunutých významech v domnění, že myšlenkově chudý text obohatíte. Kvantovou teorii do toho nepleťte, úplně se ztratíte.
Zpět k mému původnímu příspěvku; ujasněte si základní pojmy, pište jednoduše, jako byste to vykládal hajzlbábě a zjistíte, že můžete texty zkracovat. Tento na nulu.
Pokusím se příště opět upozorňovat na konkrétních příkladech. Neberte to osobně, ale tuhle hru na vědu/pseudovědu je nutné vymýtit a ve svém oboru nečiním jinak.

s úctou,
Váš cvičitel tuleňů

Karel Lippmann řekl(a)...
16. srpna 2019 20:27  

Proč jsem jej použil chybně, kde (v článku nebo v diskusi). S termínem "absolutní nekonečno" jsem nepřišel já, ale prof. Vopěnka. Kam se ale na Vás hrabe že? Tvrdíte cosi bez jediného dokladu a vysvětlení. Snažíte se jen ponížit, chováte se trapně a nedůstojné jako Vám blízcí spojenci. Za těchto okolností nemá žádný význam na Vás reagovat. Nejen dnes. Měl jsem na to ale přijít dříve.

Karel Lippmann řekl(a)...
16. srpna 2019 20:37  

Pánové Portwyne a Týři, slovo logos jsem použil v naprosto zřejmém významu. A zejména každý představitel exaktního oboru by jeho význam měl znát. A pokud ne, tak by si jej alespoň neměl zcela nelogicky plést s "grafickou značkou".

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 21:35  

"Dnes naposledy. S termínem "absolutní nekonečno" jste přišel Vy. Svým dotazem mířím k poznání, co tento termín ve vašem světě znamená; pokud to, co v tom matematickém, použil jste ho chybně. Dotazy PP míří stejným směrem.
Používáte rádoby ušlechtile a odborně znějící slova v chybných a posunutých významech v domnění, že myšlenkově chudý text obohatíte. Kvantovou teorii do toho nepleťte, úplně se ztratíte.
"

Naprostý souhlas.

"Zpět k mému původnímu příspěvku; ujasněte si základní pojmy, pište jednoduše, jako byste to vykládal hajzlbábě a zjistíte, že můžete texty zkracovat. Tento na nulu.
Pokusím se příště opět upozorňovat na konkrétních příkladech. Neberte to osobně, ale tuhle hru na vědu/pseudovědu je nutné vymýtit a ve svém oboru nečiním jinak.
"

Zcela přesné. Jenže předstírání vzdělanosti je to jediné, co pan Lippmann umí. Když to ale čte někdo, kdo není jen povrchní konzument nesmyslných asociací a není zvyklý jen předstírat pochopení, tak je rázem pan Lippmann v pytli s celou svojí univerzální vzdělaností a povrchní sečtělostí.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 21:50  

"Vaše otázka týkající se nekonečna je poněkud nemístná. To by měli vysvětlovat matematici a přírodovědci."

Přesně. Lippmann píše o absolutním nekonečnu, ale význam ať vysvětlí Doležel, nebo Portwyn, že jo. A když dojde na nejhorší - tj. že by někdo chtěl vědět, co to vlastně znamená, po tom, který to ve svém autorském textu použil, tak se to hodí na Vopěnku. Pan Lippmann je klasickým instantním a povrchním "vzdělancem". Znovu opakuji, že sám je nejlepší ukázkou toho, co verbálně tolik kritizuje.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 22:05  

"Potřebuji ale, aby tomu žáci rozuměli, protože jinak jim své obory nevysvětlím, jen je "nadrtím", jak to zde výstižně nazval jeden kolega. A to nechci. Proto jsem nucen se poučit u známých matematiků, které už jsem také uvedl."

Aha. Výborně. Ale z vašeho vyprávění tomu nerozumí nikdo, ani vy sám. Natož pak žáci. Víte, jak se pozná špatný učitel?

Je výborné, pane Lippmanne, že se takto "poučujete". Žel, nerozumíte vůbec ničemu. Ono nejprve se musíte právě "poučit" ve škole, projít těmi základy, pak si můžete vystudovat matematiku a pak teprve pochopíte, v čem je problém Vopěnkovy alternativní teorie množin a že se ve skutečnosti nepoučujete o moderní matematice, ale o její "fenomenologické" alternativě, která vede v klasické matematice ke sporu. Problémy s alternativní teorií množin popisuje laickou formou autor této bakalářské práce: Problémy aplikace Vopěnkovy Alternativní teorie množin

Jak je na tuto alternativu nahlíženo ze strany dnešní matematiky se lze dočísti kupříkladu zde: Rough Sets
Problém je v tom, že Vopěnka činí něco podobného, jako Langan ve svém kognitivně-teoretickém modelu vesmíru. Snaží se zapojit člověka, jeho vnímání a dokonce jeho vědomí inherentně do abstraktního modelu. Váš problém je v tom, že jste mimo jiné nepochopil ani to, že matematika je skutečně budována postupně a zdola. Vy se snažíte se jí zmocnit tak říkajíc shora, což je nemožné. To se v tom akorát ztratíte přesně tak, jak jste se ztratil. A bohužel, na rozdíl od všelijakých tajňousů a jiných kognitivně méně vybavených jedinců, před učiteli matematiky se vám předstírat znalosti, které nemáte, nepodaří. Protože to právě není o interpretaci, ale skutečně o znalostech a o pochopení.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. srpna 2019 22:30  

"Proč jsem jej použil chybně, kde (v článku nebo v diskusi). S termínem "absolutní nekonečno" jsem nepřišel já, ale prof. Vopěnka. Kam se ale na Vás hrabe že?"

Přesně. Pan Vopěnka přišel s termínem, který Lippmann nedokáže vysvětlit, když už ho přebírá do svých slátanin, ale chyba je ve čtenáři.

Pokud by takto "argumentoval" popelář, nebo zmíněná hajzlbába (aniž bych chtěl kohokoliv z nich dehonestovat), tak by to šlo přejít. Pokud ale takto argumentuje ten, který volá po tom, aby se systém odpoutal od tupého přejímání a imitování výkonu učitele (autority) a přiblížil se hlubokému pochopení podstaty a souvislostí, tak je to chucpe.

Pokud to pane Lippmanne nechápete, tak ona autorita, kterou přejímáte, je zde onen Vopěnka a nepřebíráte jeho myšlenky, ale přímo úryvky jeho textů. Ovšem absolutně bez jejich jakéhokoliv, byť i elementárního pochopení a bez souvislostí - z nichž některé jsem uvedl ve svém předchozím komentáři. Ono jde těžko pochopit význam alternativy, když nerozumíte ani tomu, k čemu vlastně jest to alternativou.

"Tvrdíte cosi bez jediného dokladu a vysvětlení. Snažíte se jen ponížit, chováte se trapně a nedůstojné jako Vám blízcí spojenci. Za těchto okolností nemá žádný význam na Vás reagovat. Nejen dnes. Měl jsem na to ale přijít dříve."

Nikoliv. Ponižujete se sám. My pouze popisujeme stav, ale jste to vy, kdo jej vytváří. Bohužel opakovaně a bez jakékoliv sebereflexe. Po prvních vašich textech jsem žil v domnění, že jste schopen se učit a že kritiku zohledníte ve svém dalším působení. Pak se ale ukázalo nejen to, že toho nejste schopen, ale ještě se ukazuje váš stihomam, vaše paranoia a vaše vztahovačnost. Dnes je mi zcela nepochopitelné, proč se znovu a znovu dobrovolně zesměšňujete.

Karel Lippmann řekl(a)...
17. srpna 2019 7:30  

Pan Doležel by si rád vylil žluč něčím peprným, ale má strach, že by mu to pan Komárek odstranil. A také by velice rád vypadal jako Vědec. Nu a tak se uchyluje k patafyzickým textům. Alfred Jarry by jásal. Jedna ze spousty definic říká, že patafyzika je „věda konkrétního”. Tím jsou texty pana Doležela přímo zaplaveny. Jen malá výtka: snad až příliš. Stačilo by říct, že oponent je "ošklivé kačátko". Nebo "hajzldědek".

PP řekl(a)...
17. srpna 2019 8:14  

Neuvěřitelné.

Pořád nic, na co by se dalo odpovědět: "Každopádně děkujeme kolegovi za jeho závazek." :)

Vaše sebereflexe, pane Lippmanne, je stejný přírodní úkaz, jako záporný úrok.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. srpna 2019 11:02  

"Pan Doležel by si rád vylil žluč něčím peprným, ale má strach, že by mu to pan Komárek odstranil. A také by velice rád vypadal jako Vědec."

Díky pane Lippmanne. Já vás nemít, tak ani nevím, co bych rád.

Pochopitelně jak psát, aby to pan Komárek nemazal, vím - nejsem blbec a na rozdíl od vás jsem stále ještě schopen se učit. Pokud je příspěvek určen primárně panu Komárkovi, napíši ho klidně i tak, aby jej smazal.

Jako Vědec vypadat nepotřebuji, ale snažíte se hezky. Nepovažuji se ani za matematika, jak jsem mnohokráte vysvětloval. To mi ale nebrání v tom, abych upozorňoval na nesmysly a bláboly, které šíříte. Ano, vždy je možné, že něco nepochopím a pak jsem usvědčen z omylu a něco se naučím. Vy se ale pouze vykrucujete, na nic se neptáte, a když údajně nejste pochopen ve své "prázdné bábušce", tak se chováte dotčeně. Pan soumar to napsal naprosto přesně: "Ujasněte si základní pojmy, pište jednoduše, jako byste to vykládal hajzlbábě a zjistíte, že můžete texty zkracovat. Tento na nulu."

Tajný Učitel řekl(a)...
17. srpna 2019 13:50  

PD a Co. Skutečnost, že nerozumíte či nechcete rozumět tomu, co píše pan Lippmann, není jeho problém. Je to pouze váš problém mentální nedostatečnosti. Tyto diskuze probíhají vždy stejně. Přečtete jeho text, nerozumíte mu, začnete jej záštiplně pitvat, dříve či později naleznete nějaký chutný špek a žvýkáte jej s odpudivým gustem do zblbnutí.

Nebožákovi expertovi z kanclíku není pomoci, ale učitelé dětí ve slintající smečce s nemocným grafomanem.... Nezbývá, než vás litovat a modlit se za vaše žáky.

tyrjir řekl(a)...
17. srpna 2019 17:01  

LIPPMNANNŮV KONTEXTOLOGICKÝ TEST?

Karel Lippmann, ač sám odpůrce testování, předvedl nám tu, myslím, téměř dokonalou ukázku jakéhosi LIPPMNANNOVA KONTEXTOLOGICKÉHO TESTU:

Pánové Portwyne a Týři, slovo logos jsem použil v naprosto zřejmém významu. A zejména každý představitel exaktního oboru by jeho význam měl znát. A pokud ne, tak by si jej alespoň neměl zcela nelogicky plést s "grafickou značkou".

Testovací metoda:
1) Napiš co nejzmatenější stať o rozumu a ten rozum jen v nadpisu stati označ "logem".
2) Své oponenty rozhořčující se nad mizernou úrovní celé stati označ za kontextologické ignoranty.


Testovací princip:

Čert vem ve školství znalosti, dovednosti a slušnost.
Nechť v něm vzkvétá a žije
LIPPMANNOVSKÁ KONTEXTOLOGIE!
Znalostí a dovedností netřeba, potřebná je kontextologická hloupost.

:)))

Karel Lippmann řekl(a)...
17. srpna 2019 20:28  

"Znalostí a dovedností netřeba, potřebná je kontextologická hloupost." Jako např. záměna rozumu za grafickou značku.

tyrjir řekl(a)...
17. srpna 2019 20:42  

Jako třeba neznalost nebo nerespektování obsahu základních pojmů, viz vyjadřovací nabubřelost spojená s elementárními gramatickými a stylistickými chybami (viz komentáře 15. srpna 2019 15:42, 16. srpna 2019 11:49, 16. srpna 2019 12:59 a další a další) pod úrovní nadanějšího žáka ZŠ. Jako třeba sebelítostivá vztahovačnost a agresivita vůči těm, kteří na ty chyby důvodně poukazují. Atd. atd.

Karel Lippmann řekl(a)...
18. srpna 2019 8:48  

Poslední vstupy pana Týře by nestály za reakci, kdyby však názorně nepředváděly jeho (nejen jeho) styl "argumentace". Odkazuje zde na jakési "komentáře", aniž uvede, kdo je jejich autorem. Pokud si dá někdo tu práci (což si lze těžko představit), zjistí, že dva poslední jsou komentáře pana Týře, první obsahuje upozornění "soumara" na zkomolenou verzi "sui generis" (těžko mě může někdo podezírat, že bych takovou pitomost napsal z neznalosti). "Neznalost nebo nerespektování obsahu základních pojmů, viz vyjadřovací nabubřelost spojená s elementárními gramatickými a stylistickými chybami (viz komentáře 15. srpna 2019 15:42, 16. srpna 2019 11:49, 16. srpna 2019 12:59 a další a další) pod úrovní nadanějšího žáka ZŠ," to nyní o mně tvrdí pan Týř. Jediné, co ovšem v jeho dvou vstupech, na které odkazuje, najdeme, jsou jakási tvrzení (např. i vtipný přerod rozumu na grafickou značku), ale vše bez jediného KONKRÉTNÍHO PŘÍKLADU, natož zdůvodnění. Inu, pozitivismus v praxi.

tyrjir řekl(a)...
18. srpna 2019 11:46  

Odkazuje zde na jakési "komentáře", aniž uvede, kdo je jejich autorem. Pokud si dá někdo tu práci (což si lze těžko představit), zjistí, že dva poslední jsou komentáře pana Týře, první obsahuje upozornění "soumara..." píše Karel Lippmann

Nikoli na jakési, nýbrž na stručně a jednoznačně (nezaměnitelně) určené komentáře. Mohl jsem vypsat téměř všechny komentáře z této diskuse mimo komentáře Karla Lippmanna, Tajného Učitele a Michala Komárka. To jsem taktně vyjádřil jen slovy "a další a další".

Jediné, co ovšem v jeho dvou vstupech, na které odkazuje, najdeme, jsou jakási tvrzení (např. i vtipný přerod rozumu na grafickou značku), ale vše bez jediného KONKRÉTNÍHO PŘÍKLADU, natož zdůvodnění. Inu, pozitivismus v praxi. píše dále Karel Lippmann

Opravdu je to tak?

Karel Lippmann řekl(a)...
18. srpna 2019 14:04  

Opravdu je to tak, pane Týři. Ale přitom jsem si uvědomil svůj fatální omyl. Vždyť Vaší zásluhou se geometrický svět pravdy pozemsky zhmotnil, vešel beze změny do našeho vezdejšího světa a Vy, jeho personifikace, (s pomocí několika svých stejně obdařených druhů) jste nám ukázal, že pravdu není třeba hledat, natož dokládat fakty či složitou logikou, neboť stačí, že nám několik vyvolených Pravdu zjeví. V plné úplnosti a kráse. Takovou Pravdu by jakékoli "lidské" důkazy a vysvětlení jen pošpinily. Objevil jste novou metodu hledání Pravdy: zjevený pozitivismus. Proto už plně chápu, proč Vy a Vaši druzi nic nedokládáte konkrétními příklady, proč nic nevysvětlujete a neuvádíte na pravou míru, proč odmítáte souvislosti. Vaše Pravda je totiž absolutní. A ta se nedá členit, doložit a vysvětlit, ta zkrátka je. Vaše.

Simona CARCY řekl(a)...
18. srpna 2019 14:26  

Z čeho usuzujete, apen Lippmanne, že těžko vás může někdo podezírat, že bych takovou pitomost (...sui generis...) napsal z neznalosti. Napsal jste spoustu jiných nesmyslů a v tomto přípdě máme uvěřit (jak rád říkáte "bez důkazů"), že nešlo o neznalost?
Dokažte to!

Karel Lippmann řekl(a)...
18. srpna 2019 14:37  

To se dokázat nedá. Dá se jen spoléhat na schopnost střízlivého úsudku. To se ale Vás, paní Simono Carcy, netýká. To byste alespoň jeden z té "spousty nesmyslů" uvedla. Zatím kde nic, tu nic. Ani ve Vašem případě navíc nevím, kdo ve skutečnosti jste.
Zdraví apen Lippmann

tyrjir řekl(a)...
18. srpna 2019 15:30  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
18. srpna 2019 16:37  

Když začnou učitelé brát za vzor obsesivní výplody tyrjir, pak je české školství vskutku ve velké krizi. I když pp, tyrjir, Carcy ani Doležel snad naštěstí učiteli nejsou, pouze uboze ve své malosti okopávají kotníky zkušenému a respektovanému pedagogovi.

tyrjir řekl(a)...
18. srpna 2019 16:49  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
18. srpna 2019 17:10  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
19. srpna 2019 10:29  

PROČ KAREL LIPPMANN V ČESKÉ ŠKOLE ZMATEČNĚ PÍŠE A LŽE?

tyrjir řekl(a)... 16. srpna 2019 11:49 :

NETRIÁDOVÝ TRIADISMUS?

Pan Lippmann je sice "velký propagátor" svých triád, ale některé triády, zdá se, dostatečně neovládá:

Když jsem v druhé nebo třetí třídě doma řekl, že budeme ve škole psát první sloh, řekl mi táta "To je docela jednoduché. Vše, co někde jiným řekneš nebo napíšeš, má mít jednu hlavní myšlenku, které se říká téma. Tu myšlenku musíš u delších vyjádření nejdřív uvést, pak vysvětlit, a v závěru pak stručně shrnout, k čemu, jak a proč jsi došel. Vyjádření a slohy mají proto často úvod, stať a závěr. Aby ti ostatní rozuměli, musíš se vyjadřovat srozumitelně. Jinak tě nebudou ani poslouchat ani číst.

Někdy se mi, myslím, ve shodě s panem Soumarem zdá, že "slohy" pana Lippmanna nevykazují znaky této "zakladatelsky světodějné triády", kterou může pochopit i desetileté dítě. Viz například tento jeho nejnovější článek.

J.Týř


tyrjir řekl(a)... 16. srpna 2019 12:59 a 13:25:

Karel Lippmann: Stručný nástin hlubších vztahů mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou

(nástin možné recenze)

V nadpisu, tématu práce, nám autor Karel Lippmann slibuje, že "nastíní" "vztahy mezi mýtem, logem, křesťanstvím a literaturou." To se mu, myslím, očividně "nepovedlo", když

1) V celé stati se například pojem "logo" vůbec, ani jednou jedinkrát, nevyskytuje a "myšlenkově logická nit" osvětlující ostatní pojmy je vcelku nezřetelná.
2) Stať s mnoha citacemi a komplikovanými názory k nim je do značné míry pouhá věcně a logicky nesourodá "sbírka citací a názorů k nim", která neobsahuje ani úvod ani závěr vztahující se k tématu práce.
3) Nevalná je gramatická a stylistická úroveň stati. Kromě gramatických chyb jsou v ní i chyby stylistické. Například časté používání nadbytečných nebo nepřesně volených slov a slovních spojení vč., zdá se, některých nedůvodně vytvořených novotvarů, což je zřejmě důsledek nedostatečné znalosti příslušného již existujícího pojmového aparátu. Zjevné je také jakési odbíhání od tématu práce, a to například i v "závěru" práce.


Kdybych dostal podobnou práci od žáka nebo k recenzi od někoho jiného, nehodnotil bych ji, myslím, vzhledem k výše uvedeným vadám lépe než jako "dostatečnou" nebo "nevyhovující". Je mi s podivem, jak je možné, že takovouto práci je schopen a ochoten veřejně publikovat středoškolský učitel českého jazyka.

----

K těmto dvěma výše citovaným komentářům Karel Lippmann 18. srpna 2019 8:48 napsal:

Jediné, co ovšem v jeho dvou vstupech, na které odkazuje, najdeme, jsou jakási tvrzení (např. i vtipný přerod rozumu na grafickou značku), ale vše bez jediného KONKRÉTNÍHO PŘÍKLADU, natož zdůvodnění.

----

PROČ KAREL LIPPMANN V ČESKÉ ŠKOLE ZMATEČNĚ PÍŠE A LŽE?

tyrjir řekl(a)...
19. srpna 2019 10:29  

MEDVĚDÍ SLUŽBA PANU LIPPMANNOVI?

E.Kocourek řekl(a)...
18. srpna 2019 15:31

Proč píše zmatečně? Protože to jinak neumí. Odhaduji, že kvalita psaní se může tříbit diskusí s oponujícími čtenáři. Ale před tím je Lippmann "chráněn" masivní cenzurou. Evidentně si ani Komárek ani Lippmann neuvědomují, jak medvědí službu jeden poskytuje druhému. ////

No, nevím, jestli to Karel Lippmann neumí, nebo nechce umět. Souhlasím s tou vzájemnou "medvědí službou". Kdyby pan Komárek Karla Lippmanna "pozitivně nediskriminoval", uvědomil by si možná pan Lippmann své omyly rychleji a nemusel by být pak vystaven tak tvrdé avšak důvodné kritice.

Z určitého pohledu je, myslím, to "redakční zvýhodňování" Karla Lippmanna kruté vůči němu a prospěšné České škole. Nemyslím to ironicky ani zle. Čtenáři alespoň vidí, jak těžké je bojovat s nedůvodnou pozitivní diskriminací a sami se to učí.

J.Týř

Karel Lippmann řekl(a)...
19. srpna 2019 13:40  

"PROČ KAREL LIPPMANN V ČESKÉ ŠKOLE ZMATEČNĚ PÍŠE A LŽE?"

Ale, pane Týři, že se takhle vůbec můžete ptát. No přece proto, že to říkáte Vy. V tom případě důkazů a vysvětlení netřeba. Stačí tučné písmo a PRAVDA i LEŽ jsou na světě. V čiré podobě. A na mně zbývá jen zmatek a lež. Těžký osud. Musím se s ním pokorně smířit. Jen se obávám, že budu zmatkařit a lhát dál. Vaší logické harmonii a zjevené pravdě se vyrovnat nemohu.

tyrjir řekl(a)...
19. srpna 2019 13:49  

PROČ KAREL LIPPMANN V ČESKÉ ŠKOLE ZMATEČNĚ PÍŠE A LŽE?

Ale, pane Týři, že se takhle vůbec můžete ptát. No přece proto, že to říkáte Vy. V tom případě důkazů a vysvětlení netřeba. Stačí tučné písmo a PRAVDA i LEŽ jsou na světě. V čiré podobě. A na mně zbývá jen zmatek a lež. Těžký osud. Musím se s ním pokorně smířit. Jen se obávám, že budu zmatkařit a lhát dál. Vaší logické harmonii a zjevené pravdě se vyrovnat nemohu.


Myslím, že se Karel Lippmann opět hluboce mýlí, jestli si myslí, že demagogie a ironie jsou slušná a věcná odpověď.

Karel Lippmann řekl(a)...
19. srpna 2019 13:56  

Myslíte?

tyrjir řekl(a)...
19. srpna 2019 14:04  

PROČ KAREL LIPPMANN V ČESKÉ ŠKOLE ZMATEČNĚ PÍŠE A LŽE? PROČ VĚČNĚ NEODPOVÍDÁ NA KONKRÉTNÍ VĚCNÉ ARGUMENTY?

Na komentář s tímto názvem (19. srpna 2019 10:29), kde je konkrétně doloženo, že zmatečně psal a lhal, odpověděl Karel Lippmann jen demagogicky a ironicky (19. srpna 2019 13:49). Podobně "odpovídá"/neodpovídá i na komentáře dalších diskutujících (viz další jeho komentáře v této i dalších diskusích).


J.Týř

Karel Lippmann řekl(a)...
19. srpna 2019 14:23  

Se vším, co kdy o mně napsal pan Týř,
SOUHLASÍM
i v budoucnosti souhlasit budu, takže mé mlčení bude souhlasem. Snad alespoň ubude Vašich vstupů, pane Týři. Žádnou zmatečnost, natož lhaní jste mi nedokázal, žádný argument nepředložil, ač jsem o to žádal. To, co evidentně za argument pokládáte a jste schopen do nekonečna opakovat, je jako argument tak leda k smíchu. Na to se jinak než ironicky reagovat nedá, vážně na to odpovídat nelze, protože věcně není na co.
Takže: MÁTE PRAVDU!!! V minulosti, teď i v budoucnosti.

tyrjir řekl(a)...
19. srpna 2019 14:43  

Se vším, co kdy o mně napsal pan Týř,
SOUHLASÍM
i v budoucnosti souhlasit budu, takže mé mlčení bude souhlasem. Snad alespoň ubude Vašich vstupů, pane Týři. Žádnou zmatečnost, natož lhaní jste mi nedokázal, žádný argument nepředložil, ač jsem o to žádal. To, co evidentně za argument pokládáte a jste schopen do nekonečna opakovat, je jako argument tak leda k smíchu. Na to se jinak než ironicky reagovat nedá, vážně na to odpovídat nelze, protože věcně není na co.
Takže: MÁTE PRAVDU!!! V minulosti, teď i v budoucnosti.


Napsal Karel Lippmann 19. srpna 2019 14:23

Děkuji panu Lippmannovi za další doklad důvodnosti připomínek k odborné a lidské (etické) úrovni jeho vyjadřování.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.