Stanislav Štech: Zkusme krotit emoce, nevyhrocovat situaci do pohodlných protikladů „zlí a neschopní vs. hodní a rozumní“

pondělí 4. ledna 2016 ·

Na otázky České školy odpovídá Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., náměstek člena vlády.


Máte nyní v gesci přípravu zásadních dokumentů k realizaci inkluze a vytvořil jste si pro tuto přípravu vlastní tým. Máme tomu rozumět tak, že standardní postupy za předchozího vedení MŠMT selhaly a byl nutný režim krizového řízení? Bude tento režim pokračovat i nadále?

Příprava dokumentů k aplikaci novely školského zákona v oblasti společného vzdělávání je jednou ze tří priorit současného vedení MŠMT (viz webové stránky ministerstva). V gesci ji má přímo paní ministryně a já jsem koordinátorem řídícího výboru ke společnému vzdělávání. Ten zahrnuje pracovníky několika sekcí (regionálního školství, ekonomické, evropských fondů, legislativní ad.) a několika přímo řízených organizací ministerstva. Důvodem jeho ustavení je, že jde o téma „průřezové“ vyžadující intenzivní spolupráci napříč těmito sekcemi a organizacemi. Výbor ale skutečně vznikl i proto, že dosavadní práce nepostupovaly dost rychle a koordinovaně. Práce této skupiny budou pokračovat v dosavadním režimu i v r. 2016.

V diskuzích na České škole je kritizována role různých neziskových organizací a spolků, které měly na přípravu inkluze podle všeho větší vliv než odborníci z praxe. Projevilo se to i na konferenci ŠKOLA PRO BUDOUCNOST, BUDOUCNOST PRO ŠKOLU. Je tento stav dlouhodobě udržitelný?

Toto tvrzení není podloženo fakty. K přípravě vyhlášky k provedení par. 19 a 16 novely, stejně jako úpravy RVP ZV byli kromě zástupců neziskových organizací zváni i představitelé odborných asociací učitelů, speciálních pedagogů a psychologů ve školství. Dvě kola velmi rozsáhlého připomínkového řízení jim dala maximální prostor k vyjádření jejich stanoviska. Jedna z prvních diskusí o pracovní podobě vyhlášky se odehrála na půdě Asociace speciálních pedagogů. O větším vlivu neziskovek tedy těžko hovořit. Pokud jde o zmiňovanou konferenci, ta je právě konkrétním dokladem nepodloženosti Vašeho tvrzení. Jak hlavní plenární vystoupení, tak kulatý stůl vždy respektovaly poměrné zastoupení odborné asociace (za ředitele základních škol řed. Němeček), nevládních organizací (ČOSIV K. Laurenčíková) a MŠMT (moje osoba). U kulatého stolu tomu bylo podobně.

Obavy ze škol vyústily v odmítnutí stávajícího postupu přípravy realizace inkluze již třemi krajskými zastupitelstvy. A to i po řadě spanilých jízd paní ministryně do krajů. Můžeme to brát jako selhání dosavadní informační kampaně?

Ano, tři krajská zastupitelstva přijala výzvu požadující odložení realizace společného vzdělávání, a to v rozporu s novelou zákona, která nám ukládá její aplikaci od 1. 9. 2016. Uvedená otázka sice podprahově sugeruje masové odmítání a neúspěšnost ministerských argumentů („již tři zastupitelstva“ a to „i po řadě spanilých jízd“). Korektní popis je však následující: v šesti krajích, které ministryně navštívila, resp. se kterými diskutovala, se žádné takové poplašné zprávy nešíří. Atmosféra se pokaždé v diskusi zklidnila a odpovědi na bezprostředně kladené otázky ukázaly na nepodloženost apokalyptických mýtů šířených v médiích. Ony tři kraje jsou právě ty, ve kterých setkání ministryně se zřizovateli, zastupiteli, řediteli škol a učiteli proběhnou až v lednu. Informační kampaň ke společnému vzdělávání považuji za bezprecedentně širokou, otevřenou a podrobnou. Uvítal bych odkaz na jakoukoli podzákonnou normu v minulosti, ke které byla vedena kvalitnější a podrobnější informační kampaň, abychom se mohli poučit.

V této souvislosti ještě jedna otázka: proč nebyly publikovány audiozáznamy a zápisy diskuzí paní ministryně s pedagogickou veřejností v krajích?

Nevím, tato otázka nemíří na MŠMT, ale na organizátory těchto setkání. Snažíme se v rubrice Nejčastěji kladené otázky na stránkách MŠMT reagovat nejen na dotazy, které průběžně docházejí na ministerstvo a odpovědi zveřejňovat, ale průběžně na ně zařazujeme i otázky vznesené na těchto setkáních. Má-li otázka podprahově sugerovat obavu MŠMT ze zveřejnění obsahu a atmosféry těchto diskusí, musím říci, že by nás jejich zveřejnění spíše potěšilo.

V trojúhelníku rodič dítěte se SVP - poradenské zařízení - ředitel školy jsou stále nejasné kompetence. Některé spolky rodičů tvrdí, že o integraci budou rozhodovat rodiče a ředitelé budou muset jejich rozhodnutí respektovat, protože podpora bude nároková. V konkrétním případě ale nemusí nárokové finanční prostředky stačit, protože například asistent pedagoga nebude k dispozici nebo bude chybět další učebna v případě potřeby snížit počet žáků ve třídě. Jak má pak ředitel postupovat, když je vlastně za vše ve škole odpovědný?

Práva a povinnosti rodiče a žáka jsou taxativně určena školským zákonem, v § 21 a 22. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pak upravuje § 16 školského zákona, respektive §19. Zákon a následně připravovaná prováděcí vyhláška se tedy musí pohybovat v mezích školského zákona a respektovat i občanský zákon, ustanovení o rodině. Ze všech ustanovení vyplývá, že zákonný zástupce žáka musí i při volbě vzdělávání postupovat v nejlepším zájmu žáka. To znamená, že od září stejně jako v minulosti ve spolupráci se školským poradenským zařízením, které posoudí, jaká je potřeba úprav jeho vzdělávání. Poradenské zařízení ve spolupráci se žákem, respektive jeho zákonným zástupcem a následně se školou, doporučí úpravy průběhu vzdělávání žáka v jeho zájmu. Tj. školské poradenské zařízení bude podpůrná opatření navrhovat vždy v komunikaci se školou i rodinou.

Rozhodnutí tedy nebude jednostranně na rodině, ale ani na poradenském zařízení a ředitel školy se nebude „podřizovat“. Rozhodnutí o podpoře žáka musí odpovídat jeho speciálním vzdělávacím potřebám a musí být se školou dohodnuto tak, aby se zvolila varianta podpůrných opatření, která bude přiměřená a realizovatelná v dané škole. Rodič pak postupuje podobně jako škola v souladu se zákonem. Podpůrná opatření jsou hierarchicky rozčleněna v pěti stupních podle míry a povahy postižení, aby bylo možné zvolit opatření nejvhodnější pro daného žáka. I když jsou podpůrná opatření nároková, rozhodně to neznamená, že žák musí dostat vše, co je uvedeno v daném stupni, pokud to žák nebude potřebovat.

Dalším diskutovaným problémem je kapacita poradenských zařízení. Jak bude řešena? Nehrozí zde kolaps systému?

Kapacita školských poradenských zařízení je v některých regionech již nyní nedostatečná, zvláště pokud jde o jejich obsazení plně kvalifikovanými odborníky (psychology, speciálními pedagogy). Z těchto důvodů MŠMT zpracovalo analýzu obsazenosti pracovišť, skladby pracovníků a průměrného počtu „obsloužených“ klientů. V první etapě je v roce 2016 připraveno navýšení počtu pracovníků o 10%.

Paralelně s přípravou inkluze se připravuje reforma financování regionálního školství, kariérní řád, povinný předškolní ročník MŠ a další změny. Všechny tyto zásahy nejsou evidentně provázány a nejde o komplexní a promyšlený systémový zásah. Nehrozí tu destabilizace celého systému v situaci, kdy MŠ a ZŠ absorbují silné populační ročníky a v řadě regionů nepředcházela podpora ze strany zřizovatelů a krajů?

Nevím, z čeho lze soudit, že nejde o promyšlené a komplexní zásahy. Základní priority koaliční vlády v oblasti regionálního školství jsou známy od února 2014 a jasně drží linii otevření mateřských a základních škol všem žákům při zachování co nejvyšší kvality vzdělávání. To předpokládá nejen proinkluzivní opatření, ale hlavně zlepšení podmínek pro práci učitelů. Proto i teze pracovních materiálů k reformě financování uvažují o takové úpravě, která nebude zvýhodňovat velké školy s vysokým počtem žáků. Proto chceme i přijímací zkoušky využívat více než dosud ke kurikulární analýze a k cílené didaktické a metodické podpoře učitelů. Proto také chceme kariérní řád orientovat více na profesní růst učitele a vytvoření podmínek ne pro další byrokratické zaplňování škol novými „pozicemi“, ale pro učitele užitečným dalším vzděláváním, za které budou náležitě odměněni. Proto usilujeme o výraznější navýšení mzdových prostředků do regionálního školství. Jde o linii, na které byla koaliční shoda. Důsledné prosazování koncepce „rovné šance na kvalitní vzdělání všem“ by jistě vyžadovala i některé další, třeba nepopulární kroky.

Při modifikaci RVP ZV po zrušení přílohy LMP se ignoruje potřeba revize celého RVP ZV. Revize RVP zastavil před lety ministr Dobeš a od té doby se zřejmě na komplexní revizi nepracuje. Máme tomu rozumět tak, že se od tohoto prvku školské reformy ustupuje? Jaký je záměr MŠMT?

Ano, je pravda, že současná úprava RVP ZV po zrušení přílohy LMP je vedena především potřebou zajistit aplikaci inkluzivních paragrafů novely školského zákona. Přitom se však potřeba komplexní revize neignoruje. Všude ve světě se dnes diskutuje o tom, zda podřízení učiva obecným kompetencím zhruba po r. 2000 nevyžaduje určitou korekci. Záměrem MŠMT je po zvládnutí současné vlny legislativních norem věnovat se ve spolupráci s učiteli, didaktiky a pedagogickým výzkumem naplno i kurikulární problematice, tedy i revizi celého RVP.

Vytvořilo si MŠMT na základě dat, které má k dispozici, nějaký model průběhu inkluze? Existují nějaké scénáře dalšího vývoje? Jsou již známy regiony, kde můžeme očekávat problémy a zvláštní intervence?

Z dat, která průběžně shromažďujeme, víme, že největší problémy mohou nastat v krajích s větším počtem vyloučených lokalit a dále tam, kde je špatná dostupnost spádových běžných škol. Modely inkluze byly ověřovány již v předchozích letech na školách, které se zapojovaly do projektů, jako byl například projekt Střediska integrace menšin (SIM), Centra podpory inkluzívního vzdělávání (CPIV) nebo Systémová podpora inkluzívního vzdělávání (SPIV). Za ověřování inkluzívního modelu lze nakonec považovat i projekty podporující školní psychology a školní speciální pedagogy- VIP Kariéra a projekty na něj navazující.

Všechny ukázaly na nutnost personální i materiální podpory škol v případě vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a na potřebu vytvořit na každé škole strategii přijetí inkluzívního modelu vzdělávání všemi aktéry, které je nepovede ke snižování jeho kvality. V průběhu tří let tak byl v praxi na stovkách škol ověřen například model Školního podpůrného programu. Dosavadní model integrace byl založen zejména na nejisté podpoře asistenty pedagoga, kteří ale ne vždy řeší podstatu problému. V uvedených projektech byla doložena jak potřebnost snížení počtu žáků ve třídě, tak úprav kurikula, včetně výstupů z učení, dále možnost upravit skladbu vyučovaných hodin, včetně možnosti posílení výuky některých předmětů (například navýšení počtu hodin výuky českého jazyka, matematiky atd.). Výsledkem je i nový přístup ke vzdělávání žáků neslyšících, kdy se dosud vše řešilo pouze na základě ochoty a tvořivosti škol. Obavy, že od září školy zahltí žáci se závažnými postiženími, jsou liché.

Víme, že proces inkluzivního vzdělávání u nás začal již v roce 2005. Víme, že přináší pozitivní výsledky, pokud školy chtějí tuto cestu nastoupit a dokáží si vytvořit podmínky pro vzdělávání těch žáků, které lze i přes jejich zdravotní nebo jiné obtíže ve školách vzdělávat. Novela tedy přináší zákonný rámec a možnosti financování, které svoji normativností zaručí, že opatření mohou být naplňována. Inkluzivní principy pak musí respektovat především kvalitu vzdělávání. Uvědomujeme si, že musí být zkvalitněno i další vzdělávání pedagogů, posílen poradenský systém a že by bylo potřebné do škol dostat speciální pedagogy ve větší míře, než je tomu dosud.

Jsou už nějaké odhady počtů žáků se SVP, kteří budou v následujícím školním roce přecházet na běžné ZŠ v jednotlivých regionech?

V této chvíli nemůže na tuto otázku spolehlivě odpovědět nikdo. Vše bude záviset na vůli rodiče, doporučení ŠPZ a také možnostech školy. Více budeme vědět v průběhu prvního pololetí 2016, kdy mají ředitelé škol do 31. 5. zjistit počty rodičů, kteří chtějí zařadit své dítě se SVP do běžné školy a budou žádat o Doporučení ŠPZ. Z analýz za posledních 5 let vyplynulo, že počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se pohybuje dlouhodobě kolem 4 %.

Proč se nepilotují intervence nejprve v několika vybraných okresech? Nepřinesla by takováto potřebnou zpětnou vazbu před plošným zavedením?

Pilotní šetření jsou obvykle užitečná, když se zavádí něco radikálně nového. Jak se uvedl v odpovědi výše, v uplynulých zhruba 7 letech bylo realizováno několik projektů financovaných z evropských fondů, které se různými aspekty inkluze zabývaly a ověřovaly je (např. SIM, RŠPP, CPIV, SPIV). Navíc, musíme zdůraznit, že vyvolávání dojmu, že jsme ve společném vzdělávání úplně na začátku a půjde o jakýsi obrovský šokový třesk, je v rozporu se skutečností. Již dnes se v běžných školách vzdělává podle RVP ZV (bez přílohy) cca 3 500 žáků s LMP. A to bez nároku na různá podpůrná opatření ze státního rozpočtu. A z reakcí ředitelů takových škol víme, kde jsou největší překážky a problémy, kterým dnes musíme věnovat pozornost. Nicméně, od podzimu 2016 plánujeme monitorovat průběh aplikace konceptu společného vzdělávání podle novely a reagovat na zjištěné potíže (které musejí nastat jako u každé změny).

Podle nedávno zveřejněných statistik OECD jsou čeští učitelé velmi špatně placeni. Na vyrovnání jejich platů na průměr zemí OECD by bylo potřeba zhruba 30 miliard Kč ročně. Náklady na realizaci plošné inkluze se odhadují na 10-15 miliard Kč ročně. Navýšení rozpočtu rezortu v této výši není asi reálné. Prostředky OP VVV jsou omezené jak výší, tak časem. Můžeme tedy očekávat zhoršování situace a poté skokové zhoršení po skončení OP VVV?

Ano, tyto statistiky známe a považujeme současný stav za nepřijatelný. Aspoň výraznější přiblížení platů českých učitelů průměru zemí OECD (v relaci k HDP v zemi) by znamenalo po dobu 5 let zvyšovat rozpočet na platy v regionálním školství o 5 mld. Kč ročně. Záměrem MŠMT je učinit tuto otázku vládní prioritou a udělat pro faktické zlepšení maximum. Nicméně, náklady na „plošnou inkluzi“ (přiznám se, že nevím, co to přesně znamená), které uvádíte, jsou zcela nepodložené jakýmkoli ověřitelným výpočtem. Zatím se pohybujeme v odhadech, které jsou výrazně pod touto částkou navíc zcela jistě rozloženou v čase.

Na závěr mi dovolte popřát Vám i čtenářům České školy pěkný nový rok a hodně osobního i pracovního uspokojení v něm. A vyslovit jedno přání – zkusme krotit emoce, nevyhrocovat situaci do pohodlných protikladů „zlí a neschopní vs. hodní a rozumní“ a více se vzájemně snažit porozumět situaci na základě podložených informací.

29 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
4. ledna 2016 9:36  

"zkusme krotit emoce, nevyhrocovat situaci do pohodlných protikladů „zlí a neschopní vs. hodní a rozumní a více se vzájemně snažit porozumět situaci na základě podložených informací. "

To byla výzva předpokládám pro ministerstvo a zastánce inkluze. Ti jsou agresívní a ministerstvo se moc porozumět nikdy nesnažilo. Za neschopné bývají označováni právě učitelé.

Děkuji panu Štechovi za novoroční sebereflexi...

Jana Karvaiová řekl(a)...
4. ledna 2016 13:21  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
CatCatherine25 řekl(a)...
4. ledna 2016 13:24  

Pan profesor Štech jako renomovaný psycholog musí dobře vědět,
že žáci s mentální retardací, dokonce ani s tou lehkou, vzdělávací program základní školy nemohou zvládnout ani s pomocí jakéhokoliv počtu pedagogických asistentů.

Jana Karvaiová řekl(a)...
4. ledna 2016 13:25  

.......Již dnes se v běžných školách vzdělává podle RVP ZV (bez přílohy) cca 3 500 žáků s LMP. A to bez nároku na různá podpůrná opatření ze státního rozpočtu........
Upřesním protože v tom jedu. Jedná se ne o inkludované žáky v běžných třídách,ale o jednotlivé třídy přiřazené do běžných základních škol. V naší škole jsou 3. Vzdělávají se zde žáci s LMP podle RVP pro LMP. Ty třídy mají stejná kritéria jako třídy praktických škol. Nejde tedy o naprosto žádné běžné zařazení mentálně postižených do běžných tříd. To je jedna z největších desinformací, kterou ministerstvo vypráví všude. Těch pouhých 14 škol, které zůstaly školami praktickými se mává všude. Zbytek praktických škol už dávno (pro své postupné vyhladovění) byl přemístěn pod křídla základek nebo se spojoval do větších celků .Ministerstvo umí velmi perfektně manipulovat daty. Velmi pochybuji, že o této mnou napsané skutečnosti pan Štech neví.
Jinak těch krajů je již 5 (Karlovarský, moravskoslezský, Pardubický, Královehradecký a Vysočina) a opět se bagatelizuje.
Dále se pan Štech "zapomněl" zmínit o tom, že sice proběhlo rozsáhlé připomínkové řízení k vyhlášce, kterého se účastnili i lidé z praxe. Problémem zůstává, že v podstatě ŽÁDNÁ z připomínek lidí z praxe nebyla zohledněna a vše bylo totálně ignorováno a smeteno pod stůl. Vím co píšu, sama jsem pročítala ty sáhodlouhé elaboráty a připomínkovala.

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2016 13:43  

Andersenův císař k Lidem v krajích a na ulici:

Zkusme krotit emoce, nevyhrocovat situaci do pohodlných protikladů. Nejsem přeci nahý - tady jsem si to napsal. Vidí mne přeci všichni a mnozí těm šatům tleskají. Netleskači se mýlí.


https://www.youtube.com/watch?v=hU7RVqCa890

J. Týř

Nico Pytlik řekl(a)...
4. ledna 2016 13:47  

Až dám případně někomu pěstí do nosu, neprodleně jej vybídnu slovy politicky i lidsky korektními:
"Zkusme krotit emoce, nevyhrocovat situaci a více se vzájemně snažit porozumět situaci, vy mezuláne jeden."

K tomu bych ještě dodal, a klidně se vsadím, že všichni ať už 'zlí a neschopní' nebo 'hodní a rozumní' rozumějí situaci nadmíru dobře. Jen někteří to věru hloupé řešení tlačí silou.

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2016 14:05  

Císařovy nové šaty
https://www.youtube.com/watch?v=hU7RVqCa890/
Finále od 20.30 min
Netleskači vyvolávají emoce, vyhrocují situaci do pohodlných protikladů ?!
J. Týř

Jiřina Janáčková řekl(a)...
4. ledna 2016 14:43  

Pan profesor Štech jako renomovaný psycholog musí dobře vědět,
že žáci s mentální retardací, dokonce ani s tou lehkou, vzdělávací program základní školy nemohou zvládnout ani s pomocí jakéhokoliv počtu pedagogických asistentů.

Paní kolegyně, renomovaný psycholog, tj. psycholog, který má údajně renomé nebo pověst, to sice ví, ale politické zadání z politbyra ČSSD a z Bruselu zní trochu jinak. Na to, že žák s LMP nezvládne rovnici ani s jednou neznámou, nemusí být člověk renomovaný psycholog, ale renomovaný psycholog by toho měl býti schopen. Z čehož zcela zákonitě plyne, že adjektivum renomovaný je v tomto případě nemístně použito.

Eva Adamová řekl(a)...
4. ledna 2016 14:47  

"Jedná se ne o inkludované žáky v běžných třídách, ale o jednotlivé třídy přiřazené do běžných základních škol. Nejde tedy o naprosto žádné běžné zařazení mentálně postižených do běžných tříd. To je jedna z největších desinformací, kterou ministerstvo vypráví všude."

A dezinformací je i tvrzení o 99 % žáků pospolu ve Finsku. I ve Finsku se totiž jedná o samostatné třídy pro postižené žáky, které jsou přičleněny k běžným školám.

"Problémem zůstává, že v podstatě ŽÁDNÁ z připomínek lidí z praxe nebyla zohledněna a vše bylo totálně ignorováno a smeteno pod stůl."

Jsme zvědavá jestli si takto šmahem troufnou shodit pod stůl i připomínky krajů z meziresortního připomínkového řízení. Jen kraj Vysočina má 50 závažných připomínek a nedovedu si představit, že by se s nimi MŠMT mohlo vypořádat v relevantním čase.

Jana Karvaiová řekl(a)...
4. ledna 2016 15:07  

Paní Adamová,věřte, že shodí.Ta vyhláška musí projít v té pitomé podobě, v jaké je.Od 1.9. musí vše vypuknout, přes to vlak nejede.
Pana Štecha jsem jako vyučujícího měla ráda. Zklamal mě svojí devótností vůči establišmentu. Protože on jako psycholog (a vůbec by nemusel být renomovaný) MUSÍ tušit dopady rušení RVP pro LMP. Já ty návrhy četla. Jedná se o zakomponování celého RVP pro LMP jako minimální výstupy do RVP ZV. Trapná blbost. Proč nenechali vše, jak bylo? I tak by se mohli žáci učit podle IVP (a zároveň kopírovat vzd. plán pro LMP). Nebudou tedy problémy s minimálními výstupy, ale s učebním plánem. Zapomeňte milé děti na několik hodin pracovní výchovy nebo posílení českého jazyka či matematiky. Žádná škola to nebude zvládat.
Dále je mi nepochopitelné pane Štechu:
Jestliže se děti s LMP stejně budou učit jen podle minima (Ohmův zákon nebo Pythagorovku prostě nezvládnou, to víte) ,pak nechápu, proč by je nadále nemohli učit speciální pedagogové. To si někdo myslí, že když na ty děcka nastoupí renomovaný matematik, tak do nich ty rovnice nebo mnohočleny natluče? Ha ha ha

Nico Pytlik řekl(a)...
4. ledna 2016 15:35  

Tady je alespoň vidět, jak málo stačí k tomu, aby vcelku normální člověk ze sebe udělal doživotního pytlika. Bědné na tom je, že aniž by musel. Zmírňující pak, že se v davu pytliků časem ztratí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
4. ledna 2016 16:52  

"Ze všech ustanovení vyplývá, že zákonný zástupce žáka musí i při volbě vzdělávání postupovat v nejlepším zájmu žáka."

A postupovali tak rodiče těch žáků, kteří žalovali ČR?

a) Ano, pak je rozsudek proti ČR zcela absurdní.
b) Ne, pak by rozsudek měl směřovat proti rodičům.

Petr Pan řekl(a)...
4. ledna 2016 16:53  

.... Víme, že přináší pozitivní výsledky,//
Kdo to ví pane profesore, kdo to změřil, jak to ověřil, kdo to oponoval? Mohu Vás navštívit na MŠMT s šedesátkou rodičů žáků s SVP(LMP),kteří zažili obojí výuku svých dětí. A potvrdí Vám, že segregovaná výuka má na jejich potomky pozitivní vliv. A pro pracovníky ROMEA dodávám, že se nejedná o žáky v jejich gesci.

Slávina řekl(a)...
4. ledna 2016 16:57  

Paní kolegyně Karvaiová má pravdu - naprosto přesně vždy vystihla situaci , protože, jak píše" v tom jede"!
Toho samozřejmě nemůže být schopen ani renomovaný psycholog. Ten by ale neměl své renomé dávat všanc jakémukoliv politickému zadání .
V tu chvíli ztrácí kredit a je jen pouhým sluhou . Škoda, sloužit se už stalo opět běžným termínem stejně jako tzv. politické zadání !!
To jsme si po 89. nemysleli.
Ještě, že stále bude platit násobilka a "tvrdá" věda, tady bohudík nemá žádné dočasné zadání šanci.
Věřím, že z inkluze se postupně vyhrabeme , jen škoda peněz, které se rozplynou v asistentech a dalších podpůrných mechanismech
/ hvězdářský dalekohled ap./, než se nahoře kontrolka rozsvítí !

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
4. ledna 2016 17:04  

Odpovědi pana náměstka podprahově sugerují ("apokalyptické mýty"), že nebezpečné ("apokalyptické") pochybnosti už byly přece dávno rozptýleny, dokonce vlastně od samého začátku byly mylné ("mýty"). Naopak ministerstvo šíří mýtus "společného vzdělávání", aniž by cokoliv udělalo s naším vysoce selektivním systémem jako celkem. Útěk žáků z inkluzivních základek na víceletá gymnázia a exkluzivní soukromé školy zůstává stále vážným rizikem.

jir řekl(a)...
4. ledna 2016 17:20  

Ten člověk se neslyší, co říká? Asi ne. Nakonec děláme to všichni pro peníze.

Nico Pytlik řekl(a)...
4. ledna 2016 17:49  

...postupovat v nejlepším zájmu žáka.

Děkuji, pane Sotoláři, že jste mi to připomněl. Co je tím 'nejlepším zájmem žáka'?
Docela by mne zajímala nějaká oficiální variace na dané téma. Poslední dobou mám poměrně intenzivní pocit, že to je tak nějak v té škole posedět, něco zábavného pošmrdlat na netu, dostat tu jedničku... a jít domů...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
4. ledna 2016 18:31  

Pane Pytlíku, s tou jedničkou to přeháníte. Vy nevíte, že podle p. Nováčkové tím žákovi ubližujete? Děláte z něho sběratele známek a okrádáte ho o vnitřní motivaci. Fuj.

CatCatherine25 řekl(a)...
4. ledna 2016 18:45  

"Proč se nepilotují intervence nejprve v několika vybraných okresech? Nepřinesla by takováto potřebnou zpětnou vazbu před plošným zavedením?"

"Pilotní šetření jsou obvykle užitečná, když se zavádí něco radikálně nového."


Taková prkotina, jako je rozvrat celého vzdělávcího systému, zjevně žádná pilotní šetření nevyžaduje.

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2016 19:01  

Vážený pane Wagnere,
chtěl bych se zeptat, jestli tohle jsou odpovědi na otázky pro pana náměstka Štecha, které jste před Vánoci avizoval. Pokud ano, zajímalo by mne, zda byly zodpovězeny všechny otázky dané Českou školou. Děkuji Vám předem za odpověď.
J. Týř

Vladimír Stanzel řekl(a)...
4. ledna 2016 19:03  

Přiznávám, že se mi po přečtení tohoto rozhovoru udělalo fyzicky poněkud nevolno. Nechápu, jak se tenhle člověk může na sebe podívat do zrcadla a nepozvracet se. To, co v interview předvádí, je normalizační prostituce nejhrubšího zrna. Jen chybí Dopis 99 pragováků, totiž proinkluzionistů.

Janek Wagner řekl(a)...
4. ledna 2016 19:09  

Vážený pane Týři, byla zodpovězeny všechny otázky, které jsem zaslal.

Miloslav Novotný řekl(a)...
4. ledna 2016 21:30  

Arogantní okecávání, považte, samotného pana náměstka, se dalo dočíst jen se sebezapřením. A to nejsem učitel. Ta parta bezskrupulózních kariéristů šplhá vzhůru po zádech postižených dětí. Mám za to, že jejich rodičům mohou tihle příživníci sebrat kdeco, ale zodpovědnost je jejich osudem, tu jim nikdo nevezme. Nevěřím, že budou souhlasit s „použitím“ (Sic!) svých dětí k ucpání děr v pumpách na tzv. evropské peníze, jejichž „čerpání“ je partajním úkolem všech vládních oudů. Konečně se to začíná hýbat! Kraje, učitelé, rodiče. Náměstek ve svém poučení zkusil i na rodiče vytáhnout ten zpackaný zákon. Možná začíná tušit, že inkluze nebude, jen hlášení nahoru, že užiteční dělali všechno pro to. Neříkám tak, ani tak, ale na má slova dojde: Valachová a spol. nevydrží do švestek.

Nico Pytlik řekl(a)...
4. ledna 2016 21:44  

Valachová a spol. nevydrží do švestek

Leč, vstanou noví bojovníci!

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2016 23:08  

...nevyhrocovat situaci do pohodlných protikladů zlí a neschopní vs. hodní a rozumní...

Myslím, že: Vyhrocení situace nezavinili ti, kteří zastávají odborné a občanské postoje vůči stávající zbrklé koncepci a nedostatečnému finančnímu i organizačnímu zajištění tzv. společného vzdělávání, které jím není a za daných podmínek ani od 1.9.2015 nebude a které kvůli pochybným budoucím výhodám obsahuje mnoho reálných obtíží a vážných rizik. Toto jsou zásadní hrubé nesrovnalosti, které nebyly ze strany MŠMT řádně vzaty v úvahu a nebyly respektovány ani po připomínkách učitelů, rodičů a zřizovatelů škol. Odstranění těchto nesrovnalostí je základní podmínkou pro zklidnění situace. To se nestalo ani konferenci Budoucnost pro školu ani potom. Nepřïspěly k tomu ani dnešní odpovědi pana náměstka. Toť můj názor.
J. Týř

tyrjir řekl(a)...
4. ledna 2016 23:11  

Oprava datumu: ... které jím není a za daných podmínek ani od 1.9.2016 nebude a které kvůli pochybným budoucím výhodám obsahuje mnoho reálných obtíží a vážných rizik...

Fanda Moudry řekl(a)...
5. ledna 2016 8:51  

Kdo vlastně chodí v Rakousku do tzv. "zvláštních škol"? Zvláštní škola tam slouží k podpoře a výchově duševně a fyzicky postižených dětí, které nemohou stačit ve vyučování v obecné a hlavní (měšťanské) škole, ale mají se zároveň připravovat na začlenění do světa práce.
Kdo vlastně chodí v Německu do tzv. "Hlavních škol"? Hlavní škola - Hauptschule - 5-6 let studia: poskytuje všeobecné vzdělání a umožňuje přístup k přípravě na povolání i na další vzdělávání. Tento typ školy není tolik využíván, někdy bývá označována za „zbytkovou školu", je určena pro méně nadané děti. V současnosti takové školy navštěvují převážně děti imigrantů, které nejsou tak jazykově vybaveny.

ČR je evidentně papežštější než sám papež.

CatCatherine25 řekl(a)...
5. ledna 2016 12:25  

"....jde-li o otázku inkluzivní pedagogiky, smí se zastávat už jen ideologická pozice, která výsledky výzkumu, jež jí odporují, už nebere na vědomí, nýbrž jejich obhájce denuncuje jako "špatné lidi". "
K.P.Liessmann: Hodina duchů.Praxe nevzdělanosti.Praha, Academia 2015,s.115.

tyrjir řekl(a)...
6. ledna 2016 14:11  

Myslím, že ty odpovědi páně Štecha jen znovu ukázaly pravou tvář tzv. společného vzdělávání a tech, kdo ho dosud obhajují.
J. Týř



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.