Z článku Tomáše Vasilka v DenníkN.sk vybíráme:
Bežný školský deň by sa už neskladal z predmetov (ráno dejepis, pred obedom matematika). Namiesto nich by sa fínske deti učili témy. Napríklad na “kurze” o Európskej únii by sa deti učili ekonomiku, zemepis, dejepis či politické systémy.
A ako dodáva Independent, odborné školy by mohli mať napríklad kurz “kaviarenské služby”, kde by rozvíjali cudzí jazyk, matematiku či komunikačné schopnosti.
12 komentářů:
No to je zase objev. Pokud vím výukové bloky mají v Polsku už od roku tuším 1996. Učí se určité období a v něm se bere vše, fyzika, dějiny, architektura, zeměpis, přírodopis, jazyky..........
No my na to máme průřezová témata (celkem k prdu)
No já nevím, ale přijde mi to jako blbost.
Já vím, je to blbost. Ale je z Finska a proto je to vzorová blbost. sfinská
Dobrá alternativa pro alternativce. :-)
Teď vážně.
Doufám, že jde o výuku pro druhý a třetí stupeň. Nějak si neumím představit třeťáka, jak se seznamuje s myšlenkami renesance.
Myslím, že to vůbec není špatný nápad pro předměty (skupiny předmětů) jako je hudební + výtvarná + "estetická" výchova + dějepis a třeba filosofie (spol. vědy). Vždycky mě štvalo, že jsme příslušné oblasti historie jednou brali v dějepisu, podruhé v literatuře, potřetí v hudební výchově. Většinou bez souvislostí a návazností. Ledaže měl člověk štěstí na dějepisáře, který to vše dokázal poskládat do kontextu.
Dost dobře si neumím představit matematiku a obtížně fyziku. V těchto předmětech stojí vždy další vzdělávání na předpokladu zvládnutí předchozího stupně. Nějak mi nejde dohromady myšlenka, že v "Antice" pochopíme geometrii až po Thaleta a elipsy, abychom ji ve "Středověku" téměř zcela zapomněli a zabývali se počty andělů na špičce jehly.
Asi bych to musel nejdřív vidět v reálu.
Ještě jedna technická poznámka. Jak budou řešit obvyklý problém se stěhujícími se žáky, pokud programy různých škol nebudou synchronizované?
"Jak budou řešit obvyklý problém se stěhujícími se žáky, pokud programy různých škol nebudou synchronizované?"
Jak? Učitelé je to zdarma a ve svém volném čase přece rádi doučí...
Já tedy nevím jak ostatní, ale já se už vyloženě těším, až budu učit lomené výrazy na tématu Evropská unie.
Docela mě hněte, že jsou bratři Slováci zase o krok vopred. Jen aby nemachrovali nad míru. To je toho, že tam někdo umí i fínsky.
Představa, že by se matematika učila v rámci kurzu kaviarenské služby, mne přivádí k pochybnosti, jestli ve Finsku vědí, co že to ta matematika vůbec je.
Nevím jak koho jiného, ale mě napadá třeba naroubování goniometrických funkcí na 'Pohlreichovu honidbu' pouze ve vztahu k výpočtu délky tětivy oblouku pizzové výseče.
Nadějnější situace by ale byla například u kombinatoriky. Kolik třeba padne úderů pěstí, když se vzájemně strýci s ženichovy strany pobijí s bratranci od nevěsty. Vyjma všech, kteří mají pod dvě promile.
1) Stěhující se žáci si své úkoly ponesou s sebou a dojde k jednomu nadškolnímu projektu
2) Copak lomené výrazy, ale taková odmocnina z demokracie a exponenciální růsty bůhvíčeho se nám budou hodit
3) A pro vzorné žáky obnovím dělostřelecké tabulky - jde o přežití
Za prvé:
Tohle už tu dávno bylo. V Rusku, krátce po Říjnové revoluci. Místo předmětů výuka témat - jarní práce na poli, výstavba domu... Krupská, Makarenko... pamatujete?
Za druhé:
I kdyby měla tato fantasmagorie něco do sebe, nejsou lidi. Na druhém a třetím stupni nemáme žádné "univerzální pedagogy", ale učitele s konkrétní aprobací. Chtít po chemikáři, aby učil téma "Evropská unie" je choromyslné. Je to podobné, jako kdybychom po kvalifikovaném pilotovi dopravního letadla chtěli, aby současně zvládl přepravovat lidi také vlakem, autobusem a zaoceánským parníkem. Je to přece všechno transport lidí, ne?
A za třetí:
I to "minimalistické" spojení dějepisu, výtvarky, hudebky, literatury a filosofie (poste.restante) má svá krutá omezení. U takových pěkných témat, jako je antika či renesance to jistě jde. Ale čím více se budeme blížit k současnosti, tím více budeme v Piheli. Znáte snad nějakou impresionistickou filosofii? Secesní literaturu? Kubistickou hudbu? Dadaistické dějiny? (A to nezmiňuji, že hudebka a výtvarka se ani zdaleka nezabývají jen historií umění.)
Chrliči pedagogických inovací mi v mnohém připomínají módní tvůrce, kteří si kladou otázku:
'Tak co by se letos mohlo nosit, asi tak?'
Jako, aby to chytlo a abychom zase něco prodali.
Trošku problém, když například délku sukně lze smysluplně měnit jen v intervalu od kotníků po hýždě...
No, maji-li ted ve Finsku nejlepsi skolstvi, tak po reforme ho budou mit asi jeste vic nejlepsi...
K tomu co napsal Hrabac za druhe: Po prave probehle 'kvalifikacni' valce by mi prave takova 'univerzalizace' ucitelu prisla docela vtipna...
A k tomu za treti dodam: Myslim, ze kazdy zak bude mit vetsi radost, kdyz objevi vazbu mezi latkou v hudebni vychove a treba literature, nez kdyz k ni bude nejak 'intuitivne' naveden ucitelem v ramci superprojektu...
Prostě i Finové jsou jenom lidi
Okomentovat