Vlak je příliš rozjetý, rozvolňovat se hned tak nebude. Nemít děti ve škole je to nejdražší opatření, tvrdí Jurajda

„Do druhého říjnového týdne jsme téměř nesnížili vzájemné kontakty. Lidé se setkávají, nezůstávají pracovat doma, dojíždějí hromadnou dopravou. Pokud budeme všichni disciplinovaní, můžeme se o nějakém rozvolňování začít bavit. Ale musíme mít zároveň ta dobrá data a nové přístupy, jak mít epidemii pod kontrolou, třeba nové metody testování. Nestačí prostě jen zavřít, otevřít. Nemít děti ve škole je to nejdražší opatření. Ale na rozvolnění musíte mít podklady, na jakém principu něco uděláte," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Štěpán Jurajda, profesor ekonomie institutu CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády. 

Uzavření ekonomiky přijde. Největší ztráty budou ve vzdělání, říká Daniel Münich

Největší dopady budou mít neviditelné náklady, které nás doběhnou až v budoucnu. Například ztráta vzdělanosti se bude počítat na stamiliardy, popisuje Daniel Münich v rozhovoru pro Seznam Zprávy. 

Účet za epidemii: Co stálo nejvíc peněz? Nepustit děti do školy a rodiče do restaurace

Po příchodu koronaviru se propadla ekonomika o patnáct procent, z toho měl dvě třetiny na svědomí stát, který nařídil zbytečně přísnou karanténu. Takové hodnocení nabídli norští vědci. Kdyby si s tím dali práci jejich tuzemští kolegové, zřejmě by došli k obdobnému závěru. „Asi jsem řadu rozhodnutí přijala jenom ze strachu.“ S tak kritickým hodnocením své role při koronavirové krizi se stala norská premiérka Erna Solbergová mezi evropskými politiky unikátem. Tématu se věnuje Petr Holub pro Seznam Zprávy.

Filip Pertold: Česko zamrzlé ve století španělské chřipky. Bez dat a kvalitních úředníků se epidemie ani stát řídit nedají

„Veřejnost je právem rozhořčena a občané, kteří jsou omezováni lokálními hygienickými opatřeními či naopak pozdními reakcemi na jednotlivá ohniska, mají často pocit nespravedlnosti. Celková deziluze z fungování státu a jeho malé flexibility a efektivnosti však pramení pouze z toho, že epidemie poodkryla to, na co upozorňují experti celou řadu let, a sice špatnou a zastaralou organizaci vládnutí v této zemi. To vede k tomu, že úředníci a politici v Česku nemají zajištěny kvalitní a včasné informace pro rozhodování,“ píše Filip Pertold pro Hospodářské noviny.

Češi se covidu bojí čím dál méně. Za klesající obavou stojí relativně nízké počty zemřelých

Plné bary, protesty proti restrikcím na severní Moravě, demonstrace hudebníků v Praze za návrat větších koncertů. V poslední době přibývá viditelných důkazů, že Češi už nechtějí žít ve strachu z covidu-19. Potvrzují to i data z průzkumů veřejného mínění. Včetně červencové průřezové studie, kterou z nich zpracoval sociolog Jan Herzmann a kterou mají Hospodářské noviny k dispozici.

Zkraťme karanténu na sedm dní, navrhuje Kuba. Podle Maďara to je nemožné

Doba karantény je moc dlouhá. Myslí si to předseda jihočeské ODS, bývalý ministr a lékař Martin Kuba. Navrhl to proto k projednání Radě vlády pro zdravotní rizika. Současné dva týdny jsou podle něj přehnané. Podle epidemiologů je však doba karantény navázaná na inkubační dobu a nelze s ní libovolně hýbat, myšlenku odmítl i ministr Vojtěch. O zkrácení na deset dní se ale celosvětově hovoří. Informuje iDNES.

Rektorka Danuše Nerudová: Začátek školy online? Je to možné

„Co se stane v září? Rostou čísla nakažených, přitom neexistují alternativní scénáře. My jsme tady ráno seděli s prorektory a seriózně jsme diskutovali o tom, že vzhledem k číslům je klidně možné, že semestr znovu nastoupíme v online formě… A my s tím scénářem pracujeme už od května. Je prostě jasné, že se to může stát. Proto je pro mě zarážející, že jako rodič dětí, které chodí na základní školu, jsem ještě neslyšela alternativní scénáře pro zahájení výuky na ZŠ. I rodiče se potřebují připravit,“ říká ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová v rozhovoru pro MF DNES.

Středoškolská ekonomika nemusí být nuda. Iniciativa Učitelé z Marsu propojuje marketing třeba s dějepisem

„Pokud chceme uskutečnit změny ve středním školství, nesmíme si jako školy vzájemně konkurovat, ale spolupracovat,“ řeklo si loni deset kantorů po konferenci Be In Karlín, která se konala na pražské obchodní akademii v Kollárově ulici. Začali se jednou měsíčně scházet a společně tvořit kostru výuky ekonomiky, která by nebyla odtržená od reálného života. Cílem je, aby studenti chápali, co a proč se učí. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

E-kniha pro vás: Studie SPIR - Česká internetová ekonomika

Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR) pověřilo poradenskou společnost EEIP vytvořením nezávislé studie o významu internetové ekonomiky pro Českou republiku a o překážkách, které brání rozvoji internetové ekonomiky v ČR.