Po příchodu koronaviru se propadla ekonomika o patnáct procent, z toho měl dvě třetiny na svědomí stát, který nařídil zbytečně přísnou karanténu. Takové hodnocení nabídli norští vědci. Kdyby si s tím dali práci jejich tuzemští kolegové, zřejmě by došli k obdobnému závěru.
„Asi jsem řadu rozhodnutí přijala jenom ze strachu.“ S tak kritickým hodnocením své role při koronavirové krizi se stala norská premiérka Erna Solbergová mezi evropskými politiky unikátem.
Tématu se věnuje Petr Holub pro Seznam Zprávy.
 |
| Erna Solberg (wikipedia.org) |
Hned první měsíc koronavirové krize poklesl ekonomický výkon země o patnáct procent, jinými slovy o 42 miliard norských korun (přes 100 miliard českých korun). Z toho třetinu způsobil výpadek vývozu, především se snížily ceny ropy. Zbytek, tedy částku 27 miliard za měsíc březen, přičítají Holdenovi experti vládním opatřením proti epidemii. Z toho bylo nejnákladnější zavření základních a mateřských škol, které Nory přišlo v prvním měsíci na osm miliard, protože tím přestala značná část rodičů pracovat. Druhým nejnákladnějším opatřením bylo zavření hospod a kulturních zařízení, následoval zákaz cestování.
Tvrdý postup státu a katastrofické mediální zprávy byly kromě toho důvodem, že se Norskem přehnala vlna strachu, kdy lidé omezovali své aktivity dobrovolně. Strach si tím vybral daň dalších pěti miliard.
Celý text naleznete zde
2 komentářů:
stát, který nařídil zbytečně přísnou karanténu
Statečným protivládním rebelům připadá, že bylo málo mrtvol.
To kdyby vládli oni ...
USA neměly skoro žádnou karanténu, ekonomika se jim propadla o 30%, mrtvých jsou už statisíce. Rudozelené Švédsko žádnou karanténu nemělo, mrtvých je již okolo 6 tisíc (na 10 milionů obyvatel) a ekonomika jim klesla ještě více než v ČR. V ČR jsou super epidemiologové nejvíce zastoupeni v masmédiích. Odbornost je potlačována a přes roušky se dělá politika.
Okomentovat